Žaloba podaná dne 24. února 2010 — Maďarsko v. Komise

(Věc T-89/10)

2010/C 100/99

Jednací jazyk: maďarština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Maďarská republika (zástupci: J. Fazekas, M.Z. Fehér a K. Szíjjártó, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně částečně napadá rozhodnutí Komise ze dne 14. prosince 2009 o velkém projektu „Úsek dálnice M43 mezi Szegedem a Makó“, který je součástí operačního programu „Doprava“, který je zahrnut do strukturální podpory Unie Evropským fondem pro regionální rozvoj a Fondem soudržnosti v rámci cíle „Konvergence“. Tímto rozhodnutím Komise schválila poskytnutí příspěvku tomuto velkému projektu z Fondu soudržnosti. Kromě toho odmítá Komise v příloze I („Nezpůsobilé výdaje“) napadeného rozhodnutí návrh maďarské správy, zařadit mezi způsobilé výdaje v rámci tohoto projektu platby daně z přidané hodnoty.

Žalobkyně uplatňuje, že Komise porušila napadeným rozhodnutím ustanovení práva Unie, především čl. 56 odst. 4 nařízení (ES) č. 1083/2006 (1) a článek 3 nařízení (ES) č. 1057/2006 (2).

Článek 3 písm. e) nařízení č. 1084/2006 jednoznačně stanoví, že na daň z přidané hodnoty s nárokem na odpočet nelze poskytnout příspěvek z Fondu soudržnosti. Z tohoto ustanovení bezpochyby vyplývá, že daň z přidané hodnoty bez nároku na odpočet je způsobilým výdajem. Komise tedy nemohla vyloučit platby daně z přidané hodnoty z poskytnutí příspěvku, neboť příjemce velkého projektu, kterého se napadené rozhodnutí týká, není osobou povinnou k dani ve smyslu unijních nebo vnitrostátních ustanovení o dani z přidané hodnoty, a nemůže tedy požadovat odpočet na něj uvalené zálohy na daň z přidané hodnoty.

Komise připravila členské státy napadeným rozhodnutím o jejich pravomoci podle čl. 56 odst. 4 nařízení č. 1083/2006, neboť také výdaje, které v nařízení č. 1084/2006 nebyly počítány mezi způsobilé považovala za nezpůsobilé, i když byly v příslušných vnitrostátních ustanoveních uvedeny výslovně jako způsobilé výdaje.

Názor Komise, že pro daň z přidané hodnoty uvalená na příjemce podpory existuje „nárok na odpočet“ ve formě daně z přidané hodnoty, která bude provozovatelem příjemcem vytvořené infrastruktury účtována společně s mýtem, je velmi širokým výkladem pojmu „daň z přidané hodnoty s nárokem na odpočet“ v čl. 3 písm. e) nařízení č. 1084/2006, který neodpovídá znění tohoto ustanovení a krom toho odporuje právu Unie v oblasti daně z přidané hodnoty.

Konečně neumožňuje ani nařízení č. 1083/2006 ani nařízení č. 1084/2006 výklad, podle kterého by se Komise při rozhodování o způsobilosti výdajů včetně daně z přidané hodnoty mohla opírat o okolnost, že se členský stát ohledně rozvoje projektu a provozu infrastruktury mohl rozhodnout pro jiné právní řešení. Organizace správy vnitrostátních infrastruktur a s nimi souvisejících veřejných služeb je zásadně věcí členských států. Proto musí Komise, pokud jsou splněny podmínky práva Unie, akceptovat volbu provedenou členským státem, i když to má v závislosti na tom, zda je příjemce osobou povinnou k dani z přidané hodnoty nebo nikoliv, důsledky pro přiznání způsobilosti výdajů.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, s. 25).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 (Úř. věst. L 210, s. 79).