4.10.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 299/24

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Ženy-podnikatelky – konkrétní politiky na podporu růstu a zaměstnanosti v EU (stanovisko z vlastní iniciativy)

2012/C 299/05

Zpravodajka: paní Madi SHARMA

Dne 19. ledna 2012 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Ženy-podnikatelky – konkrétní politiky na podporu růstu a zaměstnanosti v EU.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 28. června 2012.

Na 482. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 11. a 12. července 2012 (jednání dne 11. července 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 121 hlasy pro, 7 hlasů bylo proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení pro podporu podnikání žen v Evropě

1.1   Toto stanovisko předkládá čtyři hlavní konkrétní návrhy na politická opatření zaměřená na podporu a rozvoj podnikání žen v zájmu podpory udržitelného růstu v Evropě. Soustředí se výhradně na podnikání žen a nezabývá se širším rozměrem zapojení žen do trhu práce nebo rozhodovacího procesu.

1.2   Politická doporučení předpokládají určité náklady, avšak nezbytné nepatrné investice ze strany Evropské komise a členských států budou kompenzovány svou návratností v podobě zvýšeného hospodářského výnosu vyplývajícího z nárůstu podniků vlastněných ženami a vytváření pracovních míst v těchto společnostech. Také lze uvažovat o tom, že na lepší podporu těchto cílů by bylo možné převést prostředky z projektů s malými dopady.

1.3   Politická doporučení navíc nevyžadují žádné nové struktury a lze je začlenit do současných ministerstev pro hospodářský rozvoj, nesmí však být přiřazována k ministerstvům pro genderové otázky, jelikož podnikání žen je hospodářskou problematikou.

1.4   Tato doporučení mohou být podpořena průkaznou návratností investic na základě výsledků podobných opatření přijatých v USA, kde se zdvojnásobil počet podnikatelek a nárůst pracovních míst byl pro společnost hospodářsky přínosný. Největší účinek měla povinnost sběru dat a politika v oblasti zadávání veřejných zakázek (1).

1.5   Vytvořit kancelář na podporu podnikání žen v rámci Evropské komise a příslušných ministerstev (pokud možno nikoliv v rámci ministerstev pro rovnost žen a mužů, aby se rozlišovalo mezi hospodářskou činností a odpovědností v oblasti rovnosti pohlaví) na úrovni členských států, aniž by se vytvářely celé nové struktury.

1.6   Jmenovat ředitele/zmocněnce / zástupce na vysoké úrovni pro podnikání žen v rámci Evropské komise a ministerstev členských států, pod něž spadá agenda podnikání, s kompetencemi napříč rezorty a úkolem zvyšovat povědomí o hospodářských přínosech vedení více žen k tomu, aby zakládaly a rozvíjely vlastní podniky.

1.7   Sbírat údaje a každoročně aktualizovat politiky a průzkumy týkající se podnikání žen ve všech evropských regionech, a tak zvyšovat přístup k údajům rozlišeným podle pohlaví na úrovni ministerstev a agentur.

1.8   Vymáhat stávající právní předpisy v oblastech rovnosti mužů a žen. Součástí této činnosti by mělo být zajištění toho, aby bylo rozdělování prostředků a zdrojů analyzováno podle pohlaví, aby se tak zaručila transparentnost, odpovědnost a náležitý přístup, pokud jde o skutečné dodržování rovnosti pohlaví.

1.9   Při vytváření prostředí, jež ženám umožní podnikat, by se mělo zvážit také následující:

—	začlenění mužů do diskuse a komunikace;

—	odstranění stereotypního pojímání mužů a žen, zejména ve vzdělávání, a pokud jde o profesní dráhu;

—	podpora univerzitních studií, jež mohou ženy povzbudit v zakládání nových podniků;

—	zajištění rovného přístupu k financování a ke zdrojům za stejných podmínek;

—	zlepšení sociální ochrany samostatně výdělečně činných osob.

2.   Souvislosti

2.1   Růst EU a malé a střední podniky (MSP)

2.1.1   V usnesení Evropského parlamentu o podnikání žen v malých a středních podnicích (2) se uznává, že „v počtu podnikatelek jsou mezi členskými státy rozdíly; vzhledem k tomu, že méně žen než mužů považuje podnikání za schůdnou možnost kariéry a vzhledem k tomu, že i přes zlepšení, k němuž došlo v posledním desetiletí v počtu žen provozujících malé nebo střední podniky, podniká v Evropské unii pouze každá desátá žena oproti každému čtvrtému muži; vzhledem k tomu, že ženy tvoří přibližně 60 % všech absolventů vysokých škol, ale na trhu práce nejsou dostatečně zastoupené, pokud jde o práci na plný úvazek; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité podporovat ženy a umožňovat jim, aby se pustily do podnikání a snížil se tak stávající nepoměr mezi ženami a muži“.

2.1.2   V kontextu finanční krize v Evropě se úspornost stala klíčovým slovem při hledání cesty z krize. Až v poslední době se vedle úspornosti začalo hovořit i o investicích. Hlavní pozornost musí být zaměřena na podporu růstu.

2.1.3   S tím, jak se v celosvětovém měřítku mění podmínky, pro něž je nyní typická nejistota, trvalá proměnlivost a daleko větší globální konkurence, je jedním ze zásadních předpokladů pro zajištění konkurenceschopného a dynamického evropského hospodářství uznání úlohy podnikatelů při investování do hospodářské obnovy. Poté, co Evropská komise uznala úlohu MSP v naší společnosti, se nyní přednostně zaměřuje na využití potenciálu MSP.

2.1.4   Podnikatelé nyní mají ještě zásadnější úlohu coby poskytovatelé pracovních příležitostí a jako hlavní činitelé blahobytu místních a regionálních komunit (3). EU proto prostřednictvím Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, iniciativy Small Business Act, strategie Evropa 2020 a programu COSME (4) jednoznačně umístila potřeby MSP do centra své činnosti a dosáhla pozitivních výsledků.

2.1.5   Prostředí vnitrostátní a místní úrovně v rámci EU, v nichž MSP působí, se velmi liší, stejně jako charakter těchto podniků. Politiky zabývající se potřebami MSP proto musí tuto rozmanitost v plné míře uznat a respektovat zásadu subsidiarity (zásada „zelenou malým a středním podnikům“ – iniciativa „Small Business Act“ pro Evropu).

2.1.6   Ve svém nedávném stanovisku ke sdělení Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí (5) EHSV uvádí, že Komise předpokládá rovnost v podnikání, avšak nepředkládá žádná zvláštní doporučení na podporu malých a středních podniků vlastněných ženami zvažujících vstup na mezinárodní trhy.

2.1.7   V Evropě se nedostává infrastruktury, která by specificky podporovala podnikání žen. Výše uvedené politiky, následná opatření či ustanovení se plně nevěnovaly otázce rovnosti mužů a žen v rámci vlastnictví podniků ani nehledaly příležitosti k růstu či rozmanitost v podnikatelském sektoru (podnikání z domova, mikropodniky, rodinné podniky).

2.2   Stávající politika v oblasti podniků ve vlastnictví žen

2.2.1   Podniky vlastněné ženami mají zásadní význam pro dobrý stav evropského hospodářství. Již déle než deset let vlády a celá řada organizací v rámci veřejného, soukromého i akademického sektoru uznávají význam podpory podnikání žen jak na úrovni politik, tak v praxi. To vedlo ke zvýšenému povědomí o tom, jak tyto podniky přispívají k hospodářství.

2.2.2   Komise v současné době spolupracuje s členskými státy na hledání způsobů, jak překonat důvody, jež ženy odrazují od toho, aby se pustily do podnikání; byla zahájena řada iniciativ včetně:

—	Evropská síť mentorů pro podnikatelky, spuštěná během polského předsednictví dne 15. listopadu 2011. Síť je jednou z opatření navržených v přezkumu iniciativy „Small Business Act“ a posiluje a doplňuje opatření na propagaci, podporu a stimulaci podnikání žen.

—	Evropská síť tvůrců politik na podporu podnikatelského ducha žen (WES).

—	Portál věnovaný podnikání žen (6).

3.   Ekonomický potenciál

3.1   I přes povzbudivý pokrok musí EU pokračovat v přijímání zásadních opatření, aby bylo možné v plné míře využít potenciál podniků a zejména MSP vlastněných ženami. Příliš často nejsou ženy v podnikatelském světě vidět – v médiích, v organizacích zastupujících zájmy podnikatelů i tehdy, kdy se ovlivňuje politika.

3.2   V oblasti podnikání si muži a ženy stále ještě nejsou rovni, což se projevuje v menším počtu žen-podnikatelek. Dnes v Evropě ženy tvoří pouze 30 % všech podnikatelů. To přispívá k tomu, že není plně využíván potenciál hospodářského růstu.

3.3   V roce 2012 je úloha podniků vlastněných ženami důležitější než kdy jindy; existují v celé Evropě a sousedních regionech, jako je Euromed (7), v každém odvětví a jejich role při rozvoji hospodářství a vytváření a udržování nových pracovních míst je pro obnovu a růst zásadní.

3.4   Více znepokojující je, že v době, kdy v mnoha zemích dochází ke snižování veřejných finančních podpor pro podniky a kdy řada podniků bojuje o život a růst, vypadly politiky na podporu podniků vlastněných ženami z programů, navzdory chvályhodným vyjádřením. Podniky vlastněné ženami jsou příležitostí v hodnotě mnoha miliard eur (8), což je nutné uznat, a nikoliv opomíjet.

3.5   Jednou z největších výzev kvantifikace podnikání žen v Evropě je nedostatek údajů, jak kvantitativních, tak kvalitativních. Obchodní rejstříky a mnoho zdrojů správních statistických údajů (včetně registrace DPH) nejsou rozděleny podle pohlaví. A podobně ani od bank či podpůrných podnikatelských organizací nejsou takto pojaté informace snadno přístupné.

3.6   Navzdory těmto rozdílům existuje několik konsistentních zdrojů informací o podnikání a samostatné výdělečné činnosti, které poskytují údaje o podnikatelské činnosti mužů a žen. Zahrnují Global Entrepreneurship Monitor (GEM) a roční průzkumy mezi obyvateli většiny evropských zemí (Census). Sběr údajů prováděný v USA poukazuje na evropský potenciál (9).

3.7   Z výzkumů vyplývá (10), že podniky vlastněné ženami investují více do školení svých zaměstnanců než zaměstnavatelé obecně a že asi dvě třetiny z nich usilují o zvýšení vůdčích schopností svých manažerů. Takže investice do podpory podniků vlastněných ženami a orientovaných na růst budou mít pravděpodobně vyšší návratnost než investice do podniků obecně.

3.8   U většiny statistik jde o konzervativní prognózu a výzkumy svědčí o ještě výraznějším úsilí o dosažení růstu mezi ženami-podnikatelkami, včetně těch, které mají děti (11). V průzkumu provedeném bankou Natwest Bank ve Spojeném království bylo zjištěno, že 88 % žen předpokládá, že jejich podniky porostou, oproti 74 % mužů. V průměru očekávaly 25 % růst.

4.   Rovnost mužů a žen v podnikání

4.1   EU má morální povinnost poskytnout ženám to, co si skutečně zasluhují. Problematika rovnosti mužů a žen musí být v EU vždy v popředí rozhodovacího procesu. V době krize je „genderová spravedlnost“ ještě důležitější. Diskuse se musí účastnit jak muži, tak ženy; příliš často se stává, že o otázkách týkajících se žen diskutují pouze ženy.

4.2   Politiky zohledňování této problematiky, včetně právních předpisů, již v Evropě existují, avšak nezaměřují se na analýzu rozdělování prostředků a zdrojů podle pohlaví. Tyto analýzy je třeba zajistit, aby byla zaručena transparentnost, odpovědnost a náležitý přístup, pokud jde o skutečné dodržování rovnosti pohlaví.

4.3   Ve Spojeném království je to zákonným požadavkem v rámci „povinné rovnosti žen a mužů“ (12) – od všech veřejných orgánů je vyžadováno, aby při plnění svých funkcí:

—	potíraly nezákonnou diskriminaci a obtěžování na základě pohlaví;

—	podporovaly rovnost příležitostí žen a mužů.

To předpokládá analýzu rozdělování prostředků a zdrojů za účelem prokázání genderové neutrality.

4.4   Koncept povinné rovnosti žen a mužů je důležitý pro zajištění genderové rovnosti prostřednictvím odpovědnosti a posouzení rozdělování prostředků a sběru dat rozlišených podle pohlaví. To by tvůrcům politik pomohlo při posuzování skutečného dopadu podnikání žen. (Příklad: Fondy regionálního rozvoje (EFRR) či sociální fond (EFS) – EU přiděluje prostředky členským státům, které je dále přerozdělují na regionální úrovni. Tyto prostředky jsou dále často využívány k tvorbě pracovních míst prostřednictvím zakládání podniků, ale nikdy se nezmiňuje genderová otázka.) Aby byla zajištěna transparentnost v oblasti rovnosti žena mužů, mělo by být na každé úrovni analyzováno a zkoumáno, jak jsou finance rozdělovány z hlediska pohlaví.

4.5   Pohlaví může být jakýmsi prizmatem, přes které lze porozumět jiným nerovnostem (na základě rasy, zdravotního postižení nebo věku) a tyto nerovnosti řešit. Aby bylo zohledňování rovnosti mužů a žen ve všech oblastech účinné v celé Evropě, musí zde být ucelený přístup, jak zdůraznila zejména zpráva OECD s názvem Tackle gender gap to boost growth (Překonání nerovností mezi pohlavími v zájmu podpory růstu) (13). Zaměření na problematiku genderu se vztahuje na všechny aspekty rovnosti a dotýká se jak mužů, tak žen. Uznává se jím, že nerovnost mezi muži a ženami plyne z nespravedlnosti či předsudků, které se týkají všech.

4.6   Analýza z tohoto pohledu je zapotřebí, abychom předešli plýtvání prostředků ve vzdělávání a odborné přípravě, vyšším mírám nemocnosti a ekonomickým nákladům pro podniky, v nichž nejsou ceněny dovednosti žen a není uznáván potenciál a vlohy žen. Dále je zásadně důležitá podpora profesního poradenství, překonání stereotypů a prolomení „skleněného stropu“, aby bylo posíleno postavení žen všech věkových kategorií. Rovněž je třeba dát větší prostor v médiích i společnosti ženským vzorům a vedoucím osobnostem, za účelem propagace pozitivních změn, jež ženy vnášejí do hospodářství.

5.   Doporučení

5.1   Politická opatření

5.1.1   EHSV si uvědomuje, že Evropa prochází obdobím úsporných opatření, avšak jednoduché konkrétní politiky zaměřené na podniky vlastněné ženami by mohly přinést takovou návratnost investic, jež by kompenzovala malé příspěvky z EU a členských států věnované na realizaci těchto návrhů.

5.1.2   Tyto návrhy nebyly zvoleny náhodně, ale vznikly při konzultacích podnikatelek a podnikatelských sdružení. Podobná doporučení se objevila v usnesení Evropského parlamentu (14). A co je ještě důležitější, podobná opatření byla zavedena v USA zákonem na podporu podniků vlastněných ženami (Women's Business Ownership Act) z roku 1988. Největší účinek měla povinnost sběru dat a politika v oblasti zadávání veřejných zakázek. Poměr žen-podnikatelek vůči mužům-podnikatelům v USA je nyní přibližně 2:1 (podíl podniků vlastněných ženami v USA na celkovém počtu podniků se zvýšil z 26 % v roce 1992 na 57 % v roce 2002). Zdvojnásobil se tím počet podnikatelek, zvýšil se počet vytvářených pracovních míst a hospodářský přínos pro společnost.

5.1.3   Návrhy jsou následující:

5.1.3.1

Vytvořit kancelář na podporu podnikání žen v rámci Evropské komise a příslušných ministerstev. Tyto kanceláře by pokud možno neměly být začleněny do ministerstev pro rovnost žen a mužů, aby se jasně rozlišovalo mezi hospodářsko-podnikatelskou činností a odpovědností v oblasti rovnosti pohlaví. Tyto útvary musí mít seriózní mandát včetně cílů a prostředků. V GŘ pro podniky se v současné době věnuje otázce podnikání žen v Evropě pouze 1 z 900 zaměstnanců!

5.1.3.2

Jmenovat ředitele/zmocněnce / zástupce na vysoké úrovni pro podnikání žen v rámci Evropské komise a ministerstev členských států, pod něž spadá agenda podnikání, avšak s kompetencemi napříč rezorty zaměřenými na úkol zvyšovat povědomí o hospodářských přínosech vedení více žen k tomu, aby zakládaly a rozvíjely vlastní podniky. Tyto útvary by měly být vytvořeny na dobu určitou (4–10 let podle struktury hospodářství a financování) a měly by mít velmi jasné pravomoci s konkrétními cíli a odpovědností. Ředitel/zmocněnec / zástupce na vysoké úrovni pro podnikání žen by rovněž by mohl být odpovědný za podporu profesní dráhy v průmyslových a akademických oblastech, jež vedou ke zvýšenému podnikání žen a které zahrnují například výzkum, vědu, odvětví špičkových technologií, přímý prodej a rozvoj internetových a informačních technologií.

5.1.3.3

Sbírat podstatné údaje, které umožní měření a kvantifikaci přidělování prostředků pro ženy-podnikatelky, což je hlavní důvod, proč jsou ženy vystavovány diskriminaci v podnikání, zejména v počáteční fázi. Podporovat roční aktualizace politik a průzkumů týkajících se podnikání žen ve všech evropských regionech. Zintenzivňovat sběr údajů rozlišených podle pohlaví a zvyšovat přístup k nim na úrovni ministerstev a agentur. Zásadní význam má to, aby GŘ pro podniky a ministerstva pro hospodářský rozvoj ve všech členských státech vypracovávala posouzení dopadů z hlediska rovnosti žen a mužů a sbírala relevantní údaje, které zahrnují počet žen-podnikatelek, počet podniků vlastněných ženami, počet osob zaměstnaných v těchto podnicích a informace o přidělení prostředků těmto podnikům a podnikatelkám. Je důležité si uvědomit, že země jako Austrálie, Kanada a USA úspěšně zvýšily míru podnikání žen prostřednictvím sběru a analýzy takových dat.

5.1.3.4

Vymáhat stávající právní předpisy v oblasti rovnosti žen a mužů. Aktuální údaje hovoří o nejvyšší míře nezaměstnanosti žen v Evropě za posledních 23 let. Počet mladých lidí včetně řady absolventek vysokých škol, které nejsou ekonomicky aktivní, je také rekordní. Existují rozdíly v odměňování mezi muži a ženami a v celé Evropě nejsou ženy dostatečně zastoupeny v rozhodovacím procesu. Je velmi důležité, aby EU a členské státy plnily svou „genderovou povinnost“ spočívající v rozlišování informací podle pohlaví, zejména při sběru údajů a rozdělování prostředků.

5.2   Opatření na straně občanské společnosti

5.2.1   Navrhuje se:

5.2.1.1

Všechny činnosti na podporu podnikání žen a podniků vlastněných ženami jsou ze společenského i hospodářského hlediska přínosné pro všechny, a proto musí být muži stimulováni k tomu, aby se účastnili této diskuse a aby uznali přidanou hodnotu podpory podnikatelské činnosti žen. Příslušné informování v této oblasti, sítě a školení by měly zahrnovat jak ženy, tak muže, a rovné zacházení pro všechny členy společnosti by mělo být zajištěno také prostřednictvím sociální ochrany.

5.2.1.2

Zajistit přístupnost podnikání pro všechny díky tomu, že bude v rámci vzdělávání na všech úrovních odstraněno stereotypní zobrazování podnikatelů, a díky řízení jazyka a výrazů používaných k popisu podnikatelů. Zároveň je třeba zajistit, aby podpora, kterou v současné době poskytují podnikatelům univerzity, a další vzdělávání byly atraktivní a užitečné pro mladé ženy, čímž by se odstranily rozdíly mezi počty mladých mužů a mladých žen zahajujících podnikání.

5.2.1.3

Podporovat tradiční i netradiční profesní dráhy žen všech věkových kategorií způsobem, jenž bude z neutrální z genderového hlediska. Evropa má řadu vysoce kvalifikovaných žen s vysokoškolským vzděláním, z nichž mnohé jsou dnes v důsledku krize nezaměstnané a které možná ani nikdy neuvažovaly o tom, že by mohly začít samy podnikat.

5.2.1.4

Vytvořit speciální střediska pro podnikání žen nabízející základní informace z oblasti podnikání, sítě, sdílení znalostí, školení a mentorství. Taková střediska v některých zemích EU chybí a ta, která existují v rámci podnikatelských sdružení a obchodních komor v celé EU, často nemají dost prostředků. Pokud však mají dostatek prostředků, mohou být tato centra vysoce efektivní při propagaci podnikání žen. V Německu existuje řada příkladů osvědčených postupů.

5.2.1.5

Zajistit podporu a přístup k informacím, zdrojům a prostředkům ve výzkumu, vědě a technologii pro ženy, které si třeba přejí začít podnikat nebo rozvíjet svůj výzkum či inovace.

5.2.1.6

Zajistit, aby finanční instituce poskytovaly informace o půjčkách rozlišené podle pohlaví. Z výzkumů vyplývá, že půjčky pro ženy jsou nízké a často za o mnoho vyšší úroky než v případě mužů (15).

5.2.1.7

Přezkum plnění sociálního zabezpečení pro všechny podnikatele, ale zejména praktickou stránku plnění pro ženy-podnikatelky v době těhotenství a pro matky a opatrovnice dětí. Akční plán – evropská agenda pro podnikání (16) upozorňuje na potřebu lepších systémů sociálního zabezpečení, avšak pokud jde o předkládání příslušných návrhů, není dostatečně ambiciózní.

5.2.1.8

Vypracovat a zavést dohodu s veřejnoprávními médii v celé EU, jejíž účelem by bylo povzbudit média z členských států k tomu, aby se zavázala ke stanovení cílů z hlediska genderové vyváženosti, pokud jde o vysílání z oblasti podnikání – odvedly ženy ze „stránek pro ženy“ a uvedly je na stránky o podnikání. Výzkum ukazuje, že mediální pokrytí může významně a pozitivně ovlivnit vnímání žen-podnikatelek a postoje vůči nim. Větší publicita úspěšných podnikatelek jako vzorů by mělo znatelný dopad na postoje společnosti vůči podnikatelkám.

---

(1)  1988: Women’s Business Ownership Act (HR5050) (zákon o podnikání žen) http://www.nwbc.gov/sites/default/files/nwbc05.pdf.

(2)  (2010/2275/(INI)).

(3)  Stanovisko EHSV k tématu Zaměstnatelnost a podnikatelský duch – úloha občanské společnosti, sociálních partnerů a regionálních a místních orgánů z hlediska rovnosti žen a mužů (Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 114).

(4)  Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) na období 2014–2020.

(5)  COM(2011) 702 final.

(6)  Viz: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/promoting-entrepreneurship/women/portal/.

(7)  Stanovisko EHSV k tématu Podpora podnikání žen v evropsko-středomořském regionu (Úř. věst. C 256, 27.10.2007).

(8)  Viz: www.wescotland.co.uk/wepg.

(9)  http://womeninbusiness.about.com/od/wibtrendsandstatistics/a/statswibindustr.html/.

(10)  http://www.bis.gov.uk/assets/biscore/enterprise/docs/b/11-1078-bis-small-business-survey-2010-women-led-businesses-boost.pdf.

(11)  http://www.enterprising-women.org/static/ew_growthreport.pdf.

(12)  http://freedownload.is/doc/overview-of-the-gender-equality-duty-11622854.html.

(13)  http://www.oecd.org/document/0,3746,fr_21571361_44315115_50401407_1_1_1_1,00.html.

(14)  (2010/2275(INI)).

(15)  Viz například Women and banks – Are female customers facing discrimination?, zpráva IPPR, listopad 2011, in: http://www.wireuk.org/uploads/files/women-banks_Nov2011_8186.pdf; Women’s business ownership: a review of the academic, popular and internet literature, in: http://www.bis.gov.uk/files/file38362.pdf.

(16)  COM(2004) 70 final.

---