4.10.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 299/39

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úloha občanské společnosti v mnohostranné obchodní dohodě mezi EU, Kolumbií a Peru

2012/C 299/08

Zpravodaj: pan IULIANO

Dne 19. ledna 2012 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Úloha občanské společnosti v mnohostranné obchodní dohodě mezi EU, Kolumbií a Peru.

Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 28. června 2012.

Na 482. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 11. a 12. července 2012 (jednání dne 11. července 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 139 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Vzhledem k tomu, že nebylo možné dovršit jednání o uzavření dohody o partnerství se všemi zeměmi, které jsou součástí andského regionu, Evropská unie se na žádost Kolumbie a Peru rozhodla, že s oběma uvedenými zeměmi naváže nové obchodní vztahy. Jednání byla ukončena v květnu roku 2010 a mnohostrannou obchodní dohodu podepsaly všechny tři strany dne 24. března 2011. Oficiálně byla dohoda potvrzena dne 13. dubna 2011. Nyní se nachází v Evropském parlamentu, jemuž byla postoupena, aby rozhodl o jejím přijetí či zamítnutí, a to bez možnosti podání pozměňovacích návrhů. V tomto stadiu předkládá EHSV své hodnocení a pokyny určené všem zúčastněným stranám, které bude třeba vzít v potaz v případě, že bude dohoda schválena a ratifikována. (1)

1.2   Evropský hospodářský a sociální výbor se domnívá, že mnohostranná obchodní dohoda mezi EU, Kolumbií a Peru může představovat cenný nástroj jak pro Evropu, tak i pro všechny zúčastněné andské země. Ekvádor a Bolívie by byly případně ochotny vrátit se k jednacímu stolu. Mnohostranná obchodní dohoda může přispět k růstu, konkurenceschopnosti a k podpoře důstojných pracovních míst, neboť obchod má zásadní význam pro podporu rozvoje a snižování chudoby. Současně je však nutné pečlivě zhodnotit dopady této dohody v hospodářské a sociální oblasti i v oblasti životního prostředí, přičemž je třeba postupovat transparentním a komplexním způsobem v zájmu všech stran. V tomto ohledu může a měla by hrát zásadní úlohu občanská společnost.

1.3   V průběhu jednání o uvedené mnohostranné obchodní dohodě bylo poukazováno na skutečnost, že nebyl v dostatečné míře navázán dialog s organizovanou občanskou společností zúčastněných stran. Ve snaze o dodatečnou nápravu tohoto nedostatku a o zapojení občanské společnosti na institucionální úrovni navrhl EHSV na základě diskuse s institucionálními partnery a s organizovanou občanskou společností obou zemí, kterou vedl v rámci nedávné návštěvy v Peru a Kolumbii, vytvoření smíšeného poradního výboru složeného ze zástupců evropské, peruánské a kolumbijské občanské společnosti. Tento výbor by měl mít poradní pravomoc v otázkách týkajících se lidských práv, udržitelného rozvoje a posouzení odvětvových dopadů mnohostranné dohody a bude mít za úkol vypracovat přehled oblastí, které mají být zohledňovány při monitorování dohody (2). V těchto oblastech pak může být na žádost smluvních stran konzultován nebo může k příslušným otázkám vydávat stanoviska, doporučení či studie z vlastního podnětu. Jednou ročně se smíšený poradní výbor sejde na společné schůzi s orgánem zastupujícím strany dohody, pokud nebude společnou dohodou stanoveno jinak. Vytvořením smíšeného poradního výboru není dotčeno ustanovení článku 282 dohody, jímž se zavádí konání schůze přístupné všem zástupcům občanské společnosti i všem občanům. Smíšený poradní výbor může jednat se stranami o možném zavedení ukazatelů pro posouzení odvětvového dopadu provádění dohody.

Mechanismy, jež byly schváleny již v předchozích obchodních dohodách EU s jinými zeměmi a regiony světa, mohou být měřítkem při vytváření poradního prostoru tohoto typu.

1.4   EHSV považuje posílení spolupráce mezi Evropským parlamentem a parlamenty Kolumbie a Peru za důležité a vítá usnesení Evropského parlamentu, které by mohlo vyústit v zavedení parlamentních mechanismů souběžného sledování vytčených cílů. Zejména se jedná o cíle zaměřené na stav lidských práv, otázky pracovních a odborových podmínek v rámci agendy Mezinárodní organizace práce (MOP) týkající se důstojné práce, rovnost mužů a žen, legální přistěhovalectví se zárukami, dohody o ochraně životního prostředí a možné vytvoření výboru pro řešení sporů jakožto prostředku nápravy.

1.5   EHSV se domnívá, že díky tomuto poradnímu orgánu bude možné zapojit do této dohody občanskou společnost, institucionalizovat konzultace, ovlivňovat vývoj dohody, čelit existujícím výzvám, zajistit plynulou a přímou komunikaci se subjekty odpovědnými za provádění dohody a podávat konkrétní doporučení týkající se pozitivních či negativních dopadů uplatňování dohody.

1.6   V květnu roku 2012 navštívila delegace EHSV Kolumbii a Peru. Výsledky této mise byly pozitivní, vzhledem k počtu a úrovni konzultovaných subjektů a k významu posbíraných informací. Návštěvy přispěly k tomu, že se do stanoviska promítly postoje občanské společnosti obou zemí, a k formulaci návrhu na vytvoření smíšeného poradního výboru občanské společnosti pověřeného sledováním dohody. Stanovisko analyzuje hlavní problémy existující v Kolumbii a Peru, jež v budoucnu musí být předmětem sledování prováděného smíšeným poradním výborem.

2.   Obecné připomínky

2.1   Se zeměmi andského regionu, zejména s Kolumbií a Peru, udržuje Evropská unie stále intenzivnější hospodářské a obchodní styky. Dnes je druhým největším obchodním partnerem andských zemí, hned po Spojených státech. Obchod mezi EU a andskými zeměmi v průběhu posledního desetiletí výrazně vzrostl, přičemž vzájemná obchodní výměna se zvýšila z 9,1 miliardy eur (2000) na 15,8 miliardy EUR (2007) a průměrný roční růst představoval 8,25 %. (3) Dvoustranný obchod se zbožím mezi EU, Kolumbií a Peru dosáhl v roce 2010 hodnoty 16 miliard eur.

2.2   Smluvní strany obchodní dohody navázaly vzájemné vztahy, které kromě hospodářství zasahují i do takových oblastí, jako je například politický dialog, kultura, vzdělávání a věda. Evropská unie podpořila proces přechodu k demokracii a přispěla k obraně základních práv, a to díky svému úsilí o solidaritu, které EHSV vítá a sdílí.

2.3   Předchůdcem současné mnohostranné obchodní dohody je dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Andským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v roce 2003, spolu s příslušnými právy a povinnostmi, které strany přijaly jakožto členové Světové obchodní organizace. (4)

2.4   Mnohostranná obchodní dohoda umožní přístup zboží a produktů smluvních stran na příslušné vnitrostátní trhy, přičemž zavede výrazné snížení celních poplatků. Pro mnohé z výrobků průmyslových odvětví Kolumbie a Peru budou platit pružnější kritéria přístupu na trhy, než jaká jsou užívána v rámci GSP+ (5). Výměny byly dojednány mj. v petrochemickém průmyslu, odvětví umělých hmot, textilním a oděvním průmyslu, odvětví rybích produktů, banánů, cukru a kávy. Stejně tak bude důležité sledovat dopady uplatňování dohody na zemědělská odvětví stran, a to pokud jde o otázky jako označování původu, ochranné doložky, odvětvové stabilizační mechanismy, jež bude nutné sledovat a hodnotit. Výbor si cení skutečnosti, že dohoda odkazuje na význam obchodu pro udržitelný rozvoj a na podporu spravedlivého obchodu. (6)

2.5   Neformální ekonomika je jak v Peru, tak v Kolumbii velmi rozsáhlá, přičemž jedním z jejích nejzávažnějších důsledků je vysoká míra nehlášené práce v andských zemích; Výbor proto vyjadřuje své znepokojení nad pracovními normami v Kolumbii a Peru. Zvláště složité postavení mají mladí lidé a ženy, které čelí ve větší míře problémům týkajícím se nezaměstnanosti a podmínek přijímání do zaměstnání. Při posouzení dopadu je třeba zohlednit rovněž otázku rovnosti mužů a žen a věnovat pozornost pracovním podmínkám mladých lidí s ohledem na skutečnost, že ženy a mladí lidé se potýkají se specifickými problémy. (7) Kromě toho EHSV znovu opakuje, že musí být přijímána a uplatňována konkrétní a účinná opatření zaměřená na postupné odstraňování dětské práce, neboť s tímto znepokojivým jevem se setkáváme v obou zemích.

2.6   Stav lidských práv v Kolumbii a v Peru, včetně práv pracovních a odborových, vyvolává vážné znepokojení mezi kolumbijskými a peruánskými občany i v evropské občanské společnosti. EHSV je potěšen, že v článku 1 mnohostranné obchodní dohody je jasně uvedeno, že porušení demokratických zásad a základních svobod může být důvodem k dočasnému či konečnému vypovězení dohody. Dále EHSV vítá, že se strany v čl. 269 odst. 3 tohoto dokumentu zavázaly plnit základní úmluvy MOP (8) a pevně doufá, že během uplatňování bude zajištěno jejich respektování a stoprocentní plnění.

2.7   EHSV již mnohokrát představil své pojetí toho, jak by si přál, aby probíhala jednání o obchodních dohodách. Dvoustranné dohody podle něj musí být slučitelné se zásadou multilateralismu. (9) Podotýká přitom, že při vyjednávání dvoustranných dohod nesmí EU snižovat své nároky v sociální, pracovní a environmentální oblasti. Uvedeným hlediskům je třeba věnovat velkou pozornost, stejně jako hospodářskému hledisku, a pomocí vhodných nástrojů musí být zajištěn jejich soulad po dobu provádění dohod.

2.8   Na druhou stranu však podle názoru Výboru zkušenosti přesvědčivě prokázaly, že aktivní podíl občanské společnosti na provádění dohod může umožnit identifikaci možných relevantních partnerů v zúčastněných zemích, vytváření vztahů přinášejících prospěch všem stranám i řešení případných sporů. Požadavek sociálního rozměru v rámci vyjednaných či vyjednávaných dohod EU je již deklarovaným postojem Výboru a byl zahrnut do předchozích stanovisek EHSV (10).

2.9   EHSV již ve svých předchozích stanoviscích ocenil rozhodnutí EU týkající se zavádění posouzení dopadů na udržitelnost, díky nimž lze předkládat návrhy a zavádět nápravná opatření zaměřená na maximalizaci kladných dopadů obchodní dohody a minimalizaci případných záporných dopadů. EHSV znovu zdůrazňuje, že posouzení dopadů na udržitelnost musí být prováděno s aktivní účastí občanské společnosti, s cílem zajistit plnění přijatých závazků, minimalizaci rizik a rozvoj dalších obchodních příležitostí. (11)

2.10   EHSV se musí zmínit o tom, že jednání o dohodě s Kolumbií a Peru se stalo terčem mnoha kritik a pochybností ze strany sociálních a odborových organizací (12) zúčastněných stran. EHSV sdílí zejména jejich znepokojení v souvislosti s nedostatečným zapojením občanské společnosti do procesu vyjednávání. Oceňuje proto přijetí usnesení, v němž Evropský parlament zdůraznil, že je zapotřebí zavést jasné mechanismy monitorování a kontroly se zapojením zástupců občanské společnosti po dobu uplatňování mnohostranných obchodních dohod. (13)

2.11   Pokud jde o občanskou společnost, Výbor je toho názoru, že obchodní dohody by měly vytvořit podmínky pro zavedení takových výměn, které mimo jiné zajistí podporu sociální odpovědnosti podniků, budou od evropských podniků vyžadovat, aby se řídily stejnými pracovními postupy, jaké mají v zemích svého původu, budou vytvářet kvalitní a jistá pracovní místa, podpoří rozvoj kolektivního vyjednávání, umožní důsledně kontrolovat využívání přírodních zdrojů a přispějí k omezení neformální ekonomiky a nehlášené práce. Zároveň by se měly podílet na zamezení porušování lidských práv, napomohou v boji proti chudobě a sociální nerovnosti a prosadí zlepšení životních podmínek obyvatel daných zemí, zejména pokud jde o znevýhodněné skupiny obyvatelstva.

2.12   EHSV se domnívá, že mnohostranná obchodní dohoda obsahuje články – například článek 1 týkající se lidských práv, článek 282 týkající se účasti organizací občanské společnosti nebo článek 286 týkající se posouzení dopadu – umožňující vzájemně skloubit působení smíšeného poradního výboru, který zajišťuje institucionální, reprezentativní a autonomní účast omezené skupiny zástupců občanské společnosti obou stran (14), a působení fóra otevřeného celé peruánské, kolumbijské i evropské občanské společnosti.

2.13   EHSV očekává, že tato mnohostranná obchodní dohoda pomůže zúčastněným stranám řešit nejpalčivější sociální a hospodářské problémy, mezi něž patří chudoba, sociální nerovnost a násilí, a umožní zlepšení životních podmínek obyvatel daných zemí, zejména pokud jde o znevýhodněné skupiny obyvatel. V tomto ohledu považuje za zásadní, aby se občanská společnost všech tří stran mohla aktivně podílet na provádění dohody i na posuzování jejích dopadů.

2.14   V květnu roku 2012 navštívila delegace EHSV Kolumbii a Peru. Výsledky této mise byly pozitivní, vzhledem k počtu a úrovni konzultovaných subjektů a k významu posbíraných informací. Návštěvy přispěly k tomu, že se do stanoviska promítly postoje občanské společnosti obou zemí k mnohostranné obchodní dohodě, a k formulaci návrhu na vytvoření smíšeného poradního výboru občanské společnosti pověřeného sledováním dohody. Díky návštěvě bylo možné zjistit, jaký je současný stav sociálních, pracovních a hospodářských problémů v obou zemích, a konstatovat, že organizace občanské společnosti nevěří ve schopnost svých vlád ani mnohostranné dohody pomoci vyřešit tyto problémy (s jedinou výjimkou – podnikatelské organizace v obou zemích dohodu podporují). Z návštěvy jasně vyplynulo, jak vzdálené jsou od sebe vize vlád, které tvrdí, že provedly rozsáhlé konzultace a informační kampaně, a to, jak tyto aktivity vnímají organizace občanské společnosti. (15)

2.15   Stanovisko zdůrazňuje některé hlavní problémy zemí, s nimiž byla dohoda uzavřena, jež v budoucnu musí být předmětem sledování prováděného smíšeným poradním výborem zúčastněných stran. V případě Kolumbie se klade důraz na otázku lidských práv a její pozitivní i negativní stránky, porušování odborových práv, stav uplatňování zákona o odškodňování obětí a restituci půdy a rovněž problém beztrestnosti. V Peru se analyzuje sociálně-pracovní situace, zejména v dolech, otázka dětské práce, emigrace do Evropy a práva původních obyvatel.

2.16   EHSV žádá zúčastněné strany, aby – po konzultaci s občanskou společností v ideálním případě prováděné prostřednictvím smíšeného poradního výboru – stanovily transparentní a závazný akční plán doplňující mnohostrannou obchodní dohodu, zaměřený na oblast lidských, environmentálních a pracovních práv. Ten by měl obsahovat jasné, časově vymezené cíle a kýžené výsledky pro každý z výše uvedených okruhů. EHSV v této souvislosti souhlasí s požadavky uvedenými v bodu 15 usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2012.

3.   Kolumbie

3.1   Lidská práva: světlé a stinné stránky

3.1.1   V srpnu roku 2010 se ujala moci nová vláda v čele s prezidentem Santosem, který nastolil nový přístup k problematice lidských práv. Viceprezidentem se stal A. Garzón, bývalý generální tajemník Jednotné federace zaměstnanců a bývalý ministr práce, který v souladu se svou dosavadní dráhou prosazuje politiku posílení sociálního dialogu na celostátní úrovni. Postoj prezidenta Santose k otázce lidských práv se liší od postoje, který zastávala vláda jeho předchůdce A. Uribeho. Namísto ostré rétoriky, která pro ochránce lidských práv představovala vážnou hrozbu, zvolila nová vláda smířlivější tón a učinila několik gest naznačujících podporu vzájemného dialogu. Kromě toho poprvé přiznala existenci vnitrostátního ozbrojeného konfliktu a zdá se, že se vydala cestou k jeho definitivnímu vyřešení.

3.1.2   Kolumbie se potýká s následky vážného vnitrostátního konfliktu, který touto zemí otřásá více než 60 let. Jedná se o násilný ozbrojený konflikt, jehož aktéři jej zároveň rozdmýchávají i živí. Jak uznává i organizace Amnesty International, situace je nadále velmi složitá, a to i navzdory úsilí, které vynakládá vláda země. (16)

3.1.3   V Kolumbii nadále působí nejstarší partyzánská skupina světadílu, která nese název Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s Národní osvobozeneckou armádou (ELN) dále najímá děti a využívá je v ozbrojeném konfliktu, v mnohých oblastech rozmístila nášlapné miny a navíc získává finanční prostředky díky podílu na obchodu s drogami. Kolumbie je po Konžské demokratické republice druhou zemí na světě s nejvyšším počtem dětských vojáků. (17)

3.1.4   Počet osob, které byly vystěhovány z místa, v němž žily a pracovaly, se pohybuje mezi 1,5 a 3 miliony. V únoru 2012 FARC prohlásila, že upouští od únosů, a propustila 10 rukojmích z řad vojáků. Nadále však zadržuje neurčitý počet civilních rukojmích. (18)

3.1.5   Postupem času, zejména pak od počátku 70. let, byly zavražděny tisíce vesničanů, pracovníků, členů odborů, učitelů, obránců lidských práv, zástupců sociálních organizací jednotlivých městských čtvrtí, obcí či vesnic atd. Podle Národní odborové školy (Escuela Nacional Sindical), což je nevládní organizace uznávaná pro svou činnost v oblasti obrany lidských a odborových práv, bylo od roku 1986 zavražděno více než 2 900 členů odborových organizací. Obchod s drogami nadále představuje běžnou nezákonně provozovanou činnost, jejíž sítě propojují celé území státu a sahají i do jiných zemí. Pokusy o vymýcení jevu zvaného manu militari často představovaly spíše podnět k dalším vlnám násilí. Mnozí z členů ozbrojených a bezpečnostních složek byli obviněni zástupci národních a mezinárodních organizací na obranu lidských práv v souvislosti s vraždami osob, které údajně patřily k partyzánským oddílům, tedy tzv. „falešně pozitivních osob“. (19)

3.1.6   Ženy jsou v současné kolumbijské společnosti vystaveny nerovnostem a diskriminaci. V rodinném prostředí se nerovné postavení mužů a žen projevuje častým výskytem genderově podmíněného násilí, v hospodářské oblasti vysokou mírou nezaměstnanosti, zvyšujícím se počtem žen pohybujících se v neformální ekonomice (57 %) a přetrvávajícími rozdíly v odměňování mužů a žen; v politice pak nedostatečným zastoupením žen na vyšších úrovních rozhodování.

3.1.7   Podle zpráv vydaných národními odborovými ústřednami (CUT-CTC-CGT) nedošlo zatím k zásadním pozitivním změnám v oblasti sociálního dialogu, který byl za předchozích vlád významně narušen. Konfederace tvrdí, že neuspokojivý stav sociálního dialogu byl příčinou poklesu členství v odborových organizacích ze 14 % na 4 %. Mělo by být připomenuto, že stavu odborových práv v Kolumbii věnovala MOP v posledních letech zvýšenou pozornost (20); tato organizace provedla celou řadu výzkumných misí a má v této zemi stálou jednotku, která sleduje porušování lidských, pracovních a odborových práv. V roce 2011 bylo zavražděno 29 vedoucích představitelů a členů odborových organizací. Za mnohé z těchto vražd nesou odpovědnost polovojenské „demobilizované“ složky. Dalších deset členů odborových organizací se stalo terčem pokusu o vraždu. 27. dubna 2012 byl zavražděn D. Aguirre, generální tajemník národní odborové organizace sklízečů cukrové třtiny (SINALCORTEROS), čímž se počet členů odborových organizací, kteří byli v průběhu tohoto roku zabiti, zvýšil na 7.

3.1.8   Jako pozitivní jev lze uvést například skutečnost, že se zvýšil počet zaměstnanců státního zastupitelství zabývajících se objasňováním uvedených zločinů a provinění. Další pozitivní skutečností je reforma článku 200 trestního řádu, kterou na podnět státního zastupitelství schválil národní kongres a která zavádí zpřísnění v oblasti trestů odnětí svobody a pokut, které se mají vztahovat na osoby, jež znemožní či naruší průběh schůze či výkon pracovních práv či které provede odvetná opatření v souvislosti se zákonem povolenou stávkou, schůzí nebo shromážděním. (21) V lednu 2012 se FGN a Národní odborová škola dohodly na výměně informací a na vytvoření jednotné metodiky pro definici, identifikaci a dokumentaci zločinů spáchaných vůči členům odborových organizací.

3.1.9   Nicméně navzdory tomu, že hlavní vlna násilností v zemi již opadla, dochází i nadále k teroristickým činům: v den, kdy vstoupila v platnost úmluva o volném obchodu se Spojenými státy, tedy 15. května 2012, byl spáchán atentát na bývalého ministra Hoyose, při němž byli zabiti dva členové ochranky a 49 osob utrpělo zranění.

3.1.10   Zákon o obětech a o restitucích půdy. Tento zákon, který byl přijat v roce 2011, uznává existenci ozbrojeného konfliktu a práva obětí. Stanoví pro pozůstalé odškodnění za porušení lidských práv, a to i v případě, že se jej dopustili zástupci státních orgánů. Zatím je uplatňován pouze nedostatečně a jen v částečném rozsahu, přesto však představuje významný obrat ve vztahu k obětem, kterým nebyla až dosud přiznávána žádná práva. Během návštěvy EHSV upozornily organizace občanské společnosti na výhrůžky, jejichž terčem jsou osoby nebo komunity, kterým byla navrácena půda. Ministerstvo zemědělství informovalo delegaci EHSV o školení soudců zaměřeném na restituci půdy přidělené na základě neoprávněných nároků před soudem. Během těchto procesů bylo legalizováno vlastnictví půdy, z níž byli vyhnáni venkované, jimž patřila, a která byla poté koupena za extrémně nízké ceny a často využívána k nezákonnému pěstování drog. Dále jsou nabízena opatření na ochranu rodin, jež obsadily zabavené pozemky, a to pod nátlakem guerilly, která tím chtěla dostat daná území pod kontrolu.

3.1.11   Problém beztrestnosti – běžná kolumbijská realita. Došlo k určitému pokroku v nejzávažnějších vyšetřováních v oblasti lidských práv, včetně vyšetřování souvisejících se skandálem tzv. „parapolitiky“, v němž byly odhaleny nelegální styky mezi zákonodárci a polovojenskými skupinami. Bylo vyslechnuto více než 120 bývalých členů parlamentu a přibližně 40 z nich bylo uznáno vinnými. (22) V únoru 2012 však bylo staženo jmenování nejvyšší státní zástupkyně (23), která byla pověřena prošetřením nejzávažnějších případů korupce a bojem proti polovojenským a partyzánským složkám a proti obchodu s drogami a která prokázala odhodlání k vymýcení beztrestnosti. Během vyšetřování byly odhaleny vztahy, jež udržoval DAS (administrativní bezpečnostní odbor)s polovojenskými složkami a které v mnoha případech přímo souvisely s případy, kdy došlo k zastrašování či vraždám obránců lidských práv, soudců, novinářů, členů odborových organizací a advokátů. (24) V říjnu 2011 oznámila vláda zrušení DAS a vytvoření nové zpravodajské služby.

3.1.12   Vláda navrhla kontroverzní reformu článku 221 ústavy, kterou by vojenské trestní soudy získaly počáteční kontrolu nad vyšetřováním případných porušování lidských práv, jehož se dopustí členové bezpečnostních sil. Tato reforma by vytvořila předpoklad, že veškeré protiprávní činy, kterých se dopustí příslušníci veřejných složek během operací a/nebo v rámci různých řízení, jsou „spáchány ve službě“, a proto spadají přinejmenším v prvním stupni do pravomoci vojenských soudů. Meziamerický výbor pro lidská práva i OSN opakovaně upozorňují na podjatost a nedostatečnou nezávislost vojenských soudů, kterými je negativně ovlivněna důvěryhodnost jejich rozsudků. (25) Kolumbijské ozbrojené a bezpečnostní složky byly opakovaně obviněny ze spáchání poprav bez řádného soudního procesu, přičemž podle odhadů úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Kolumbii popravili zástupci státních orgánů tímto způsobem v období let 2004–2008 více než 3 000 osob. V pozdějších letech došlo ke znatelnému snížení počtu takovýchto případů, přesto se však i nadále vyskytují. (26) Mnohé z vnitrostátních i mezinárodních organizací se obrátily na prezidenta Santose s žádostí, aby navrhovanou změnu zamítl. (27)

3.1.13   Oproti předchozím stanoviskům z rozhovorů vedených s podnikatelskou sférou vyplývá, že dle názoru tohoto sektoru bude dohoda přínosná pro legální ekonomiku, legalizaci pracovních míst, lidská práva a životní prostředí a napomůže snížení ukazatelů násilí.

4.   Peru

4.1   V minulém desetiletí byla sice chudoba snížena, podle údajů Světové banky (28) však stále 15 % obyvatel žije z necelých dvou dolarů na den. Přetrvávají značné rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi. Je sice zaznamenán růst, avšak promítá se do velmi nepravidelného rozdělování příjmů. Průměrné příjmy (které odpovídají rovněž soukromé spotřebě) se zvýšily, avšak nikoli dostatečně, a v roce 2010 dosáhly výše 404 USD.

4.2   Situace v pracovní oblasti a v odborových organizacích. V roce 2009 bylo téměř 73 % zaměstnanců bez smlouvy o pracovním poměru, 7 % mělo smlouvu na dobu neurčitou a 20 % smlouvu na dobu určitou. (29) V roce 2011 poukázala MOP na skutečnost, že dochází ve vyšší míře k nehlášenému zaměstnávání a nedostatečné zaměstnanosti a že došlo k poklesu reálné minimální mzdy, a na velmi rozšířené využívání dětské práce (42 %). V Peru nastal rozmach vývozu zemědělských produktů, který však zatím není orientován ve prospěch pracovníků v odvětví zemědělství. V roce 2008, před začátkem mezinárodní krize, bylo v tomto odvětví zaměstnáno něco přes 200 tisíc pracovníků. Během prvního pololetí roku 2011 došlo ke konsolidaci hospodářské obnovy a míra zaměstnanosti dosáhla historického maxima. V tomto odvětví se však můžeme setkat s kumulativní pracovní dobou, mzdy jsou nižší než běžná minimální mzda (30), přesčasové hodiny jsou méně placeny a převažuje zaměstnávání na dobu určitou. (31)

4.3   EHSV vítá závazky přijaté v souvislosti s plněním základních úmluv MOP a agendy MOP týkající se důstojné práce, současně však podotýká, že peruánské a evropské organizované občanské společnosti by mělo být umožněno podílet se na kontrole plnění těchto závazků. Myšlenka důstojné práce je založena zejména na uplatnění sociálního dialogu; tímto pojmem se rozumí účast podnikatelských a odborových organizací v kolektivním vyjednávání, které má spolu s právními předpisy významnou úlohu při zlepšování pracovních podmínek pracovníků a pracovnic. Dalším úkolem, který by měl být podle názoru EHSV formalizován, je sdílení zkušeností týkajících se sociálního dialogu.

4.4   Dětská práce v Peru představuje v peruánské občanské společnosti dlouhodobý problém. Výrazně se projevuje zejména v hornictví, kde pracují i dívky. Číselné údaje je třeba chápat pouze orientačně, neboť oficiální statistiky zpravidla neodrážejí celý rozměr tohoto jevu. Jak vyplývá z údajů IPEC-MOP (32), ve dvou hornických rodinách ze tří pracují děti mladší 18 let v některém z odvětví těžby, zpracování nebo přepravy surovin. Dívky sice zpravidla nepracují v nejhlubších částech dolů, přesto se však ve stále větší míře podílejí na činnosti pod povrchem a zajišťují komunikaci mezi dolem a jeho okolím. MOP zdůrazňuje, že odstranění dětské práce může podpořit rozvoj technologií, zlepšit sociální ochranu a dotyčným dětem rozšířit možnosti vzdělání. Zásadní význam má v tomto postupném procesu účast občanské společnosti. Evropská unie přijala v oblasti odstranění dětské práce konkrétní závazky ve vztahu ke svým obchodním partnerům a k podnikům EU působícím na jiných světadílech. Otázky týkající se sociální odpovědnosti podniků a pracovních a lidských práv tak překročily hranice Evropy. Během provádění mnohostranné obchodní dohody je třeba tyto závazky obnovit a posoudit také jejich dopad na současnou situaci týkající se dětské práce.

4.5   Migrace do EU. Podle Národního úřadu pro statistiky a informace (33) se počet Peruánců žijících v zahraničí v období let 1990–2009 odhaduje na 2 038 107 osob. Po Španělsku, v němž žije přibližně 200 000 peruánských občanů, se největší počet Peruánců v posledních letech usadil například v Itálii. (34) EHSV je toho názoru, že legální přistěhovalectví se zárukami je pozitivním a prospěšným jevem. V rámci mnohostranné obchodní dohody by měl být zaveden nástroj zaměřený na monitorování a sledování stavu lidských práv přistěhovalců a prevenci nelegálního převaděčství. V rámci uvedeného nástroje by se mělo počítat s účastí občanské společnosti.

4.6   Práva původních obyvatel. EHSV bere na vědomí skutečnost, že vstoupil v platnost zákon o předchozí konzultaci, který byl přijat v roce 2011. (35) Tento zákon, kterým se uznávají práva původních obyvatel, může přispět k sociálnímu začlenění a konečně umožnit příslušníkům původních národů přístup k výhodám, které přináší demokracie. Je výsledkem úsilí mnoha sociálních subjektů, zejména však samotných původních obyvatel, kteří soustavně požadovali přijetí takové právní úpravy, která by jim účinně zaručila skutečnou platnost konzultace. Plné uplatňování tohoto zákona lze považovat za důkaz, že Peru plní povinnosti přijaté v rámci úmluvy MOP č. 169.

4.7   Vláda Ollanty Humaly, která zahájila svůj mandát v roce 2011, má před sebou mnoho výzev a budí velké naděje. Podepsání mnohostranné obchodní dohody s EU může přispět k úspěšnému vyřešení problémů a proměnit naděje v jistotu změn k lepšímu. Nelze se však domnívat, že pouhé podepsání dohody způsobí očekávané změny. Tímto stanoviskem vyjadřuje EHSV svůj záměr podílet se na lepší budoucnosti vztahů mezi EU a Peru tím, že se spolu s peruánskou občanskou společností zapojí do mechanismů sledování a posouzení dopadu, které budou uplatněny. EHSV v této souvislosti znovu opakuje svá předchozí upozornění, že tyto struktury, které budou sloužit k zapojení občanské společnosti, musí být reprezentativní a nezávislé na orgánech výkonné moci.

---

(1)  Mnohostrannou obchodní dohodu musí ratifikovat 27 parlamentů Unie i parlamenty Kolumbie a Peru.

(2)  Jak je stanoveno například v akčním plánu o pracovních právech, který je součástí dohody mezi Kolumbií a Spojenými státy americkými, a ve všeobecném systému preferencí GSP+.

(3)  Posouzení dopadu na udržitelnost obchodu, které na žádost Evropské komise vypracovala organizace Development Solutions (Středisko pro politický a hospodářský výzkum Univerzity v Manchesteru), 2009.

(4)  Kromě toho je na místě uvést rovněž cíle uvedené v protokolu o lidských právech, EU-Kolumbie (2009), a ratifikované na VI. řádné schůzi nástroje pro dialog v oblasti lidských práv konané v Bogotě dne 30. ledna 2012.

(5)  Všeobecný systém preferencí Plus.

(6)  Články 271 a 324 mnohostranné obchodní dohody.

(7)  Stanovisko EHSV Jednání o nových obchodních dohodách – postoj EHSV, zpravodajové: pan Peel a paní Pichenot, Úř. věst. C 211, 19.8.2012, s. 82.

(8)  „Každá ze stran se zavazuje, že bude v zákonech i v praxi na celém svém území prosazovat a účinně uplatňovat základní mezinárodně uznané pracovní normy obsažené v základních úmluvách MOP.“, čl. 269 odst. 3 mnohostranné obchodní dohody.

(9)  Úř. věst. C 211, 19.8.2012, s. 82.

(10)  „EHSV se domnívá, že je nezbytné začlenit (…) sociální rozměr, jelikož se jedná o dohodu, která přesahuje obchodní aspekty a jejímž zastřešujícím cílem je zvýšení sociální soudržnosti.“, zpravodaj: pan Zufiaur, 2011, Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s.55.

(11)  Stanovisko EHSV Posouzení dopadů na udržitelnost a obchodní politika Evropské unie, zpravodajka: paní Pichenot, Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 14.

(12)  Zpráva Evropskému parlamentu, kterou předložily Evropská konfederace odborových svazů, Mezinárodní konfederace odborových svazů ITUC, Americká konfederace odborových svazů a Rada světových odborových svazů, únor 2012. Postoj kolumbijské CGT k otázce obchodní dohody mezi EU a Kolumbií, únor 2012.

(13)  Usnesení Evropského parlamentu o Obchodní dohodě mezi Evropskou unií, Kolumbií a Peru, přijaté dne 13. června 2012.

(14)  EHSV za evropskou stranu.

(15)  Příloha B obsahuje zprávu o této návštěvě a její program.

(16)  Prohlášení Amnesty Internacional zveřejněné na 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva, Ženeva, 2012.

(17)  Zpráva Mezinárodního tribunálu o dětech postižených válkou a chudobou. http://www.tribunalinternacionalinfancia.org.

(18)  Dne 28. dubna 2012 zadržela v rozporu se svými sliby francouzského novináře R. Langloise. Propustila ho o několik týdnů poději.

(19)  Podle kolumbijského práva se jedná o vraždy chráněných osob.

(20)  Zdroj: řada zpráv výboru pro provádění norem, Mezinárodní konference práce a MOP.

(21)  Zpráva z velvyslanectví Kolumbie v Bruselu týkající se činnosti nejvyššího státního zastupitelství, březen 2012.

(22)  Mario Uribe, bývalý senátor, bývalý předseda kongresu a bratranec prezidenta Álvara Uribeho, byl v únoru 2011 uznán vinným ze styků s polovojenskými složkami.

(23)  Zvolení Dr. V. Morales bylo anulováno pro údajné formální vady v její nominaci.

(24)  J. N. Cotes, který vedl DAS v letech 2002 až 2005, byl v září 2011 prohlášen vinným z toho, že zpravodajská agentura sloužila polovojenským složkám, a ze zavraždění jistého univerzitního profesora v roce 2004.

(25)  Zpráva o Kolumbii, Meziamerický výbor pro lidská práva.

(26)  Globální zpráva o lidských právech za rok 2012, Human Rights Watch.

(27)  Dopis prezidentu Santosovi, Human Rights Watch, 9. února 2012.

(28)  World Development Indicators, Světová banka, 2011.

(29)  Údaje Ministerstva práce Peru.

(30)  Denní mzda se pohybuje mezi 8,84 USD a 10 USD, oficiální minimální mzda představuje 259,61 USD na měsíc.

(31)  Typickým příkladem zneužívání přerušovaného zaměstnávání je odvětví produkce palmového oleje.

(32)  Program Mezinárodní organizace práce pro vymýcení dětské práce. www.ilo.org.

(33)  Peru: statistiky migrace Peruánců do zahraničí a imigrace cizích státních příslušníků do Peru, 1990–2009, Lima, 2010.

(34)  Od roku 2011 financuje EU projekt Peru v pohybu.

(35)  Zákon č. 29785, zákon o právu na předchozí konzultaci domorodých či původních obyvatel, který byl uznán úmluvou MOP č. 169.

---