„Komise má v úmyslu zajistit přiměřenou známost tohoto nástroje mezi výzkumnou a inovační komunitou prostřednictvím osvětových a komunikačních činností, které proběhnou před pilotní výzvou v roce 2015.

Komise nehodlá předem omezovat trvání činností v rámci „Rychlé cesty k inovacím“. Při posuzování „dopadu“ každého návrhu je třeba patřičně zohlednit faktory, jako je časová citlivost a stav mezinárodní konkurence, aby byla zajištěna flexibilita s ohledem na specifické rysy různých oblastí aplikovaného výzkumu.

Kromě hloubkového posouzení v rámci průběžného hodnocení programu Horizont 2020 bude tento pilotní projekt průběžně monitorován, pokud jde o všechny praktické aspekty týkající se předkládání, hodnocení, výběru a rozpočtu návrhů výzvy v rámci „Rychlé cesty k inovacím“, a to od prvního termínu pro podávání návrhů v roce 2015.

Je možné, že bude třeba podporovat až stovku projektů, aby byl pilotní projekt efektivní a mohlo být prováděno řádné hodnocení.“

„Pokud je o dodatečné odměny, má Komise v úmyslu neprodleně po přijetí pravidel programu Horizontu 2020 pro účast a šíření vydat pokyny pro kritéria jejich uplatňování.“

„Záměrem Komise je stanovit ve vzorových grantových dohodách časové lhůty pro ochranu výsledků s ohledem na časové lhůty sedmého rámcového programu.“

„V reakci na požadavky zúčastněných stran hodlá Komise objasnit otázku přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur ve smyslu tohoto prohlášení.

Pokyny pro výpočet přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur v programu Horizont 2020 se budou vztahovat na náklady velkých výzkumných infrastruktur o celkové hodnotě nejméně 20 milionů EUR na jednoho příjemce. Náklady se vypočítají jako součet historických hodnot aktiv jednotlivých výzkumných infrastruktur dle údajů v poslední rozvaze daného příjemce uzavřené před datem podpisu grantové dohody nebo se určí na základě nákladů na pronájem nebo leasing výzkumných infrastruktur.

Pod tímto limitem se pokyny pro výpočet přímých nákladů velkých výzkumných infrastruktur v programu Horizont 2020 nepoužijí. Jednotlivé nákladové položky mohou být deklarovány jako způsobilé přímé náklady v souladu s příslušnými ustanoveními grantové dohody.

Obecně platí, že jako přímé náklady bude možné vykazovat veškeré náklady, které splňují všeobecné podmínky způsobilosti a mají přímý vztah k provádění dané akce, takže k ní mohou být přímo přiřazeny.

U velké výzkumné infrastruktury využívané v rámci provádění projektu se bude obvykle jednat o odpisové náklady a provozní náklady.

„Odpisovými náklady“ se rozumí náklady na zřízení nebo obnovení velké výzkumné infrastruktury a některé náklady na konkrétní opravy a údržbové práce na velké výzkumné infrastruktuře a na náhradní díly nebo základní konstrukční části.

„Provozními náklady“ se rozumí náklady, které příjemci vznikají v souvislosti s provozem velké výzkumné infrastruktury.

Některé náklady naopak nemohou být obvykle deklarovány jako přímé náklady, avšak mohou být proplaceny ve formě paušální sazby na nepřímé náklady, např. pronájem, leasing nebo odpisové náklady správních budov a ústředí.

Pokud jsou náklady spojeny s činnostmi projektu pouze částečně, může být deklarována pouze část, která se přímo vztahuje k projektu.

Za tímto účelem musí být v účetním systému příjemce přesně vyčíslena aktuální skutečná hodnota nákladů projektu (tj. reálná spotřeba nebo použití pro účely projektu). Tak tomu bude, pokud budou údaje pocházet z faktury dodavatele.

Měření nákladů je obvykle spojeno s časem stráveným při provádění projektu, který musí odpovídat skutečným hodinám/dnům/měsícům, kdy byla při provádění projektu používána výzkumná infrastruktura. Celkový počet produktivních hodin/dnů/měsíců musí odpovídat plnému potenciálu využití (plné kapacitě) výzkumné infrastruktury. Výpočet plné kapacity bude zahrnovat veškerý čas, kdy je výzkumnou infrastrukturu možné používat, avšak není využita. Při výpočtu plné kapacity se zohlední reálná omezení, jako jsou provozní hodiny a čas nutný k opravám a údržbě (včetně kalibrace a testování).

Pokud lze určitý náklad přímo přiřadit k dané výzkumné infrastruktuře, avšak z důvodu technických omezení jej není možné přiřadit přímo k projektu, přijatelnou alternativou bude měření těchto nákladů pomocí jednotek skutečného použití vhodných pro daný projekt na základě přesných technických specifikací a aktuálních údajů a náklady budou stanoveny na základě analytického systému nákladového účetnictví příjemce.

Náklady a jejich přesné přiřazení k projektu je nutné doložit vhodnými doklady, které umožňují pozdější audit.

Příjemce může doložit existenci přímé vazby jinými důkazy, pokud jsou dostatečně přesvědčivé.

Útvary Komise budou vydávat doporučení týkající se osvědčených postupů pro přímé měření a pro příslušné doklady (např. u odpisových nákladů: účetní výkazy, k nimž jsou připojena pravidla pro odpisy, jimiž se příjemce řídí ve své běžné účetní praxi, z nichž jsou patrné výpočty potenciálního užívání a hospodářského života daného aktiva, a doklady o jeho skutečném využívání pro účely projektu; u provozních nákladů: konkrétní explicitně označené faktury týkající velké výzkumné infrastruktury, smluv, projektového času atd.).

S ohledem na dostupné zdroje a zásadu nákladové účinnosti je Komise ochotna provést na žádost příjemce s velkými výzkumnými infrastrukturami předběžné posouzení metod, které příjemce používá pro výpočet přímých nákladů, a to jednoduchou a transparentní formou. Tím bude zajištěna právní jistota. Tato předběžná posouzení budou plně zohledněna při pozdějších auditech.

Komise kromě toho ustaví skupinu tvořenou zástupci příslušných zúčastněných organizací, která vyhodnotí uplatňování pokynů.

Komise potvrzuje, že jakmile budou přijata nařízení týkající se programu Horizont 2020, rychle přijme pokyny pro přímé náklady u velkých výzkumných infrastruktur.“

„V zájmu nalezení vhodné rovnováhy mezi různými zájmy usiluje Komise o to, aby grantové dohody obsahovaly odkazy na vnitrostátní právo v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům a ohledně důvěrnosti.“

„Komise poukazuje na to, že i neziskové subjekty mohou provádět hospodářské činnosti, které mají úzkou vazbu na trh a jejichž subvencování by mohlo vytvářet deformace vnitřního trhu. Komise bude proto předem posuzovat, zda mají způsobilé činnosti hospodářskou povahu, zda je účinně zamezeno křížovým dotacím hospodářských činností a zda sazba financování způsobilých hospodářských činností nemá negativní dopady na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, které nejsou vyváženy pozitivními účinky.“