27.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 245/5

1)

Má být článek 45 SFEU vykládán tak, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které osoba, jež má ve členském státě status úředníka, ztratí budoucí nároky na starobní důchod, které nabyla v rámci služebního poměru, protože na svou žádost služební poměr ukončila za účelem zahájení nového zaměstnání v jiném členském státě, stanoví-li vnitrostátní právo současně, že tato osoba bude dodatečně pojištěna v zákonném systému důchodového pojištění na základě hrubých příjmů, kterých dosáhla ve služebním poměru, přičemž nároky na důchod, které z tohoto pojištění plynou, jsou nižší než ztracené budoucí nároky na důchod?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku ohledně všech nebo určitých úředníků: má být článek 45 SFEU vykládán tak, že dřívější veřejnoprávní subjekt, který dotyčného úředníka zaměstnával, mu z důvodu chybějící jiné vnitrostátní úpravy musí buď vyplácet důchod na základě doby odsloužené v předchozím služebním poměru zakládající nárok na důchod, který bude snížen o nároky na důchod vzniklé z dodatečného pojištění, nebo musí ztrátu na důchodu finančně vyrovnat jiným způsobem, přestože podle vnitrostátního práva smějí být poskytovány jen důchodové dávky stanovené tímto právem?