Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62013CA0366

Věc C-366/13: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 20. dubna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Profit Investment SIM SpA, v likvidaci v. Stefano Ossi a další „Řízení o předběžné otázce – Nařízení (ES) č. 44/2001 – Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Pojem, vzájemně si odporující rozhodnutí‘ – Žaloby s různým předmětem, které byly podány proti několika žalovaným, kteří mají bydliště v různých členských státech – Podmínky ujednání o příslušnosti – Doložka o soudní příslušnosti – Pojem ‚smlouva nebo nároky ze smlouvy‘ – Ověření neexistence platného smluvního vztahu“

Úř. věst. C 211, 13.6.2016, pp. 3–4 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

13.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 211/3


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 20. dubna 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Profit Investment SIM SpA, v likvidaci v. Stefano Ossi a další

(Věc C-366/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Pojem, vzájemně si odporující rozhodnutí‘ - Žaloby s různým předmětem, které byly podány proti několika žalovaným, kteří mají bydliště v různých členských státech - Podmínky ujednání o příslušnosti - Doložka o soudní příslušnosti - Pojem ‚smlouva nebo nároky ze smlouvy‘ - Ověření neexistence platného smluvního vztahu“)

(2016/C 211/03)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Profit Investment SIM SpA, v likvidaci

Žalované: Stefano Ossi, Commerzbank Brand Dresdner Bank AG, Andrea Mirone, Eugenio Magli, Francesco Redi, Profit Holding SpA, v likvidaci, Redi & Partners Ltd, Enrico Fiore a E3 SA

Výrok

1)

Článek 23 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že:

požadavek písemné formy stanovený v čl. 23 odst. 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 je při vložení doložky o soudní příslušnosti do prospektu emise dluhopisů splněn pouze tehdy, pokud smlouva podepsaná stranami při emisi cenných papírů na primárním trhu obsahuje souhlas s touto doložkou nebo výslovný odkaz na tento prospekt,

doložky o soudní příslušnosti obsažené v prospektu emise dluhopisů vypracovaném emitentem těchto cenných papírů se lze dovolávat vůči třetí osobě, která nabyla tyto cenné papíry od finančního zprostředkovatele, je-li prokázáno – což musí ověřit předkládající soud – že tato doložka je platná ve vztahu mezi tímto emitentem a finančním zprostředkovatelem, dále že uvedená třetí osoba tím, že na sekundárním trhu nabyla dotčené cenné papíry, na sebe převzala práva a povinnosti uvedeného zprostředkovatele pojící se k těmto cenným papírům dle použitelného vnitrostátního práva a konečně že dotyčná třetí osoba měla možnost se s prospektem obsahujícím uvedenou doložku seznámit, a

vložení doložky o soudní příslušnosti do prospektu emise dluhopisů může být považováno za formu, kterou připouštějí zvyklosti mezinárodního obchodu ve smyslu čl. 23 odst. 1 písm. c) nařízení č. 44/2001 a jež umožňuje předpokládat souhlas osoby, vůči níž je doložka uplatňována, pokud je zejména prokázáno – což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu – že jednak při uzavírání smluv tohoto typu postupují hospodářské subjekty v dotčeném odvětví obecně a pravidelně takovýmto způsobem a jednak strany v dřívější době navázaly vzájemné obchodní vztahy nebo vztahy tohoto druhu s jinými subjekty působícími v dotčeném odvětví či že je dotčený postup natolik znám, že může být považován za ustálenou praxi.

2)

Článek 5 odst. 1 písm. a) nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že žaloby na zrušení smlouvy a vydání částek bezdůvodně zaplacených na základě uvedené smlouvy spadají pod „věci týkající se smlouvy nebo nároků ze smlouvy“ ve smyslu uvedeného ustanovení.

3)

Článek 6 bod 1 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě dvou žalob podaných proti různým žalovaným, které mají odlišný předmět i základ a není mezi nimi vztah subsidiarity nebo neslučitelnosti, nepostačuje k existenci nebezpečí vzájemně si odporujících rozhodnutí ve smyslu uvedeného ustanovení, že se případné vyhovění jedné z nich potenciálně může promítnout do rozsahu práva, na jehož ochranu byla podána druhá žaloba.


(1)  Úř. věst. C 260, 7.9.2013.


Top