52020AE5038

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52020AE5038 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52020AE5038

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ [COM(2020) 741 final]

EESC 2020/05038

Úř. věst. C 286, 16.7.2021, pp. 152–157 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

16.7.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 286/152

[COM(2020) 741 final]

(2021/C 286/26)

Zpravodaj:

Marcin Wiesław NOWACKI

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 24.2.2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	14.4.2021
Přijato na plenárním zasedání	27.4.2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	239/1/4

1. Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá strategii pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost.

1.2.

Vítá návrhy na začlenění cílů rozvoje obnovitelné energetiky na moři při vytváření vnitrostátních a regionálních územních plánů námořních prostor.

1.3.

Výbor se domnívá, že součástí strategie by měly být výpočty přínosu větrné energie k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.

1.4.

Vítá názor, že náležitě regulovaný trh s energií by měl vysílat vhodné signály investorům. Domnívá se, že pro rozvoj větrné energie na moři má klíčový význam předvídatelné a stabilní právní prostředí.

1.5.

Vzhledem k určitým vlastnostem, jako je hloubka a blízkost jiných zemí, EHSV konstatuje, že zavedení hybridních projektů je možné pouze v Severním a Baltském moři. Navíc se domnívá, že s ohledem na předpokládané tempo rozvoje by opatření na úrovni EU i vnitrostátní opatření měla být nejprve zaměřena na využití potenciálu nejpokročilejších projektů, jež mají být radiálně připojeny k vnitrostátním elektroenergetickým soustavám.

1.6.

Vyjadřuje politování nad tím, že strategie se jen letmo dotýká problematiky recyklace použitých větrných turbín, a doporučuje, aby Komise věnovala náležitou pozornost otázce nákladů na vyřazování z provozu. Výbor by rád upozornil na skutečnost, že čistá energie by zlepšila nejen kvalitu ovzduší v blízkém okolí, ale i celkové životní prostředí a klima.

1.7.

Vítá, že byl ve sdělení identifikován potenciál Severního, Baltského, Středozemního a Černého moře a vod Atlantského oceánu obklopujících země EU, jakož i ostrovů EU. Vzhledem k příležitostem, které nabízí stávající infrastruktura v oblasti Severního moře, je pochopitelné, že priorita je přiznána vytváření nových projektů právě v této oblasti. Aby však byly zabezpečeny dodávky energie, jakož i sociální a hospodářská soudržnost v rámci EU, Výbor zdůrazňuje, že je zapotřebí přiměřeně investovat do mořských větrných parků ve všech mořských oblastech EU.

1.8.

Podporuje návrh na změnu nařízení TEN-E tak, aby zahrnovalo zásadu jednotného kontaktního místa pro offshorové energetické projekty.

1.9.

EHSV je znepokojen chybějícími podrobnostmi v konkrétních opatřeních a nástrojích podpory, čímž může být financování obnovitelných zdrojů energie ohroženo. Výbor je toho názoru, že by bylo vhodné vytvořit v rámci stávajících programů jediný nástroj pro financování projektů větrné energie na moři. Takový přístup by navíc měl být rozšířen i na další typy zdrojů obnovitelné energie, např. na větrnou energii na pevnině a fotovoltaiku, aby tak byly mimo jiné splněny požadavky evropské energetické unie a směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II), podle nichž právě spíše decentralizovaná a regionální zařízení na výrobu energie přispívají k navyšování dodatečného potenciálu regionálního vytváření hodnot, k tvorbě pracovních míst a k tomu, aby občané byli středobodem příslušné politiky a stali se aktivními výrobci a prozumenty. V tomto ohledu konstatuje EHSV s určitým znepokojením, že se Komise v současné době zabývá „pouze“ offshorovými a vodíkovými technologiemi, avšak tyto decentralizované přístupy opomíjí.

1.10.

Výbor upozorňuje, že veškeré investice do mořských větrných parků by měly maximálně přispívat k socioekonomickému rozvoji regionů v bezprostřední blízkosti realizace investic, a to formou podpory účasti v projektu, tzv. aspekt místního podílu.

1.11.

Vítá skutečnost, že strategii doplní plán rozvoje dovedností a systémů vzdělávání v oblasti větrné energie na moři.

1.12.

EHSV bere na vědomí skutečnost, že EU chce mít vedoucí postavení v odvětví větrné energie na moři, a je potěšen tím, že může podpořit rozšiřování větrné energie, ovšem nejen na moři, nýbrž i na pevnině. Očekává proto, že Komise co nejdříve doplní strategii pro energii na moři tím, že vypracuje strategii pro energii na pevnině.

2. Úvod

2.1.

Tématem tohoto stanoviska zveřejněného dne 18. listopadu 2020 je Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost. Strategie je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu.

2.2.

Posouzení dopadů k plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 obsahuje projekci, že do roku 2030 by se mělo přes 80 % elektřiny vyrábět z obnovitelných zdrojů a že splnění cíle v oblasti klimatu do roku 2050 vyžaduje, aby větrná energie na moři dosáhla předpokládané kapacity 300 GW, jež bude muset být doplněna o přibližně 40 GW energie z oceánů. Strategie, o níž toto stanovisko pojednává, naznačuje, jakým způsobem toho EU může dosáhnout.

3. Obecné připomínky

3.1.

Strategie má za cíl urychlit přechod na čistou energii, aniž by se ztrácely ze zřetele důležité cíle hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v Evropě. Hlavními důvody pro přijetí této strategie jsou:

—	plnění závazků vyplývajících z první světové dohody o zmírňování změny klimatu (Paříž, 2015),

—	obnova konkurenceschopnosti evropského hospodářství zvýšením energetické účinnosti,

—	vytváření nových pracovních míst zvýšením objemu investic, jež pomohou zmírnit socioekonomický dopad pandemie COVID-19 a přispět k rozvoji evropského hospodářství.

3.2.

Podle této strategie vzroste kapacita větrných elektráren na moři ze stávající úrovně 12 GW na nejméně 60 GW do roku 2030 a na 300 GW do roku 2050. Komise navíc plánuje zajistit do roku 2050 40 GW energie z oceánů a dalších nově vznikajících technologií, jako jsou plovoucí větrné elektrárny a plovoucí fotovoltaická zařízení.

3.3.

Ke splnění těchto cílů je zapotřebí investic v předpokládané výši 800 miliard EUR. Rovněž je nezbytné větší zapojení EU a vlád členských států, neboť na základě stávajících politik by současný a plánovaný instalovaný výkon odpovídal v roce 2050 pouze asi 90 GW.

3.4.

EHSV vítá předložení této strategie, jejíž součástí jsou návrhy a opatření v oblasti právní úpravy, které umožní zaměřit se na rozvoj, posílení a prohloubení spolupráce v otázce větrné energie na moři.

3.5.

Konstatuje, že výše uvedené údaje a informace nastiňují rozsah výzev, jež stojí před investory, průmyslem EU a provozovateli přenosových a distribučních soustav. Strategie nabízí optimistické perspektivy, například příležitosti ke zvýšení soukromých investic či vytváření nových pracovních míst. Výbor nicméně konstatuje, že ohledně prognóz rozvoje větrné energie na moři v souvislosti s vytvářením pracovních míst využívá strategie pouze neurčitých informací. Kromě toho je důležité uvést, že další pracovní místa budou vytvořena nejen v odvětví energetiky, ale také v oblastech činností na pevnině, jako je rozvoj přístavů a lodní doprava. Obdobně přistupuje strategie i k dopadu rozvoje tohoto odvětví na HDP EU.

3.6.

EHSV konstatuje, že strategie vychází ze vzájemně propojeného prostředí, v němž musí odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři sdílet prostor s mnoha „dalšími činnostmi na moři“ (cestovní ruch, rybolov, akvakultura atd.), hybridní projekty se vzájemně ovlivňují s přeshraničním propojovacím vedením, rozvoj se řídí cíli stanovenými v řadě jednotlivých zemí a vnitrozemské státy mohou financovat offshorové projekty. Vzhledem k tomu, že jsou offshorové projekty spolufinancovány EU, EHSV doporučuje zajistit transparentnost v otázce sdílení zátěže a přínosů.

3.7.

EHSV je zklamán skutečností, že součástí strategie nejsou výpočty přínosu větrné energie k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Důraz kladený pouze na instalovaný výkon způsobuje, že tento klíčový faktor pro dosažení cílů Zelené dohody je opomíjen.

4. Výhled ohledně technologií výroby obnovitelné energie na moři

4.1.

Zařízení na moři v EU vyrábějí 12 GW, což odpovídá 42 % světového výkonu větrných elektráren na moři. Většina projektů jsou turbíny umístěné na mořském dnu. Výbor se domnívá, že tato technologie již dosáhla určitého stupně vyspělosti, o čemž svědčí to, že globální celkové měrné náklady na výrobu energie (LCOE) se v případě větrné energie na moři za deset let snížily o 44 %.

4.2.

Výbor vyjadřuje své pochybnosti, pokud jde o to, zda by strategie rozvoje větrné energie na moři měla být založena na vývoji takových technologií, jako jsou hybridní projekty, a upozorňuje, že je nutné vyrábět energii za konkurenceschopné ceny, jež umožní obnovu hospodářství EU po skončení koronavirové krize.

5. Mořské oblasti EU: obrovský a rozmanitý potenciál pro využívání obnovitelné energie

5.1.

Vítá, že byl ve sdělení identifikován potenciál Severního, Baltského, Středozemního a Černého moře a vod Atlantského oceánu obklopujících země EU, jakož i ostrovů EU. Na základě vymezení potenciálu mořských oblastí v rámci strategie bude možné náležitě plánovat regulační opatření a plnit cíle.

5.2.

Vzhledem k příležitostem, které nabízí stávající infrastruktura v oblasti Severního moře, je pochopitelné, že priorita je přiznána vytváření nových projektů právě v této oblasti. Výbor však zdůrazňuje, že v zájmu zabezpečení dodávek energie, jakož i sociální a hospodářské soudržnosti v EU je nezbytné zajistit takovou skladbu zdrojů energie, která nebude nadměrně závislá na jednom zdroji energie, a taktéž přiměřeně investovat do mořských větrných parků ve všech mořských oblastech EU.

5.3.

Současně konstatuje, že strategie rozvoje větrné energie na moři se vyvíjí směrem k regionalizaci.

6. Územní plánování námořních prostor v zájmu udržitelné správy prostoru a zdrojů

6.1.

V zájmu rychlejšího rozvoje větrné energie je nezbytné zajistit vyváženou koexistenci mezi zařízeními na moři a dalšími způsoby využití mořského prostoru a současně chránit biologickou rozmanitost. EHSV vítá návrhy na začlenění cílů rozvoje obnovitelné energetiky na moři při vytváření vnitrostátních a regionálních územních plánů námořních prostor. Zároveň vyzývá Komisi, aby výslovně uvedla, že odhadovaná 3 % evropského námořního prostoru potřebného k rozšíření odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři je průměrné číslo, a že je třeba zohlednit specifické faktory, jako je povaha větrné energie a různé druhy životního prostředí.

6.2.

Souhlasí s názorem, že vytváření a zveřejňování územních plánů by podnikům a investorům nastínilo záměry vlád, pokud jde o budoucí rozvoj obnovitelné energetiky na moři, a veřejnému i soukromému sektoru by usnadnilo plánování.

6.3.

Dopady zařízení na životní prostředí procházejí v současnosti důkladným a zdlouhavým posuzováním v rámci procesu získání veškerých nezbytných správních rozhodnutí. Výbor proto podporuje návrh na změnu nařízení TEN-E tak, aby zahrnovalo zásadu jednotného kontaktního místa pro offshorové energetické projekty.

7. Nový přístup k obnovitelné energii získávané na moři a k síťové infrastruktuře

7.1.

Většina mořských větrných parků byla realizována jako projekty jednotlivých států a jsou prostřednictvím radiálních (paprskových) spojení napojeny přímo na pobřeží. Aby se však urychlil rozvoj větrné energie na moři, snížily náklady a omezila využívaná mořská oblast, bylo navrženo zaměřit se na hybridní projekty. Takový systém představuje přechodný stav mezi tradičními projekty připojenými radiálně k vnitrostátním elektroenergetickým soustavám a modelem plně sdružené sítě. Strategie uvádí poněkud optimistický předpoklad, že sousední členské státy by měly společně stanovit ambiciózní cíle v oblasti větrné energie na moři.

7.2.

8. Jasnější regulační rámec EU pro obnovitelnou energii z moří

8.1.

EHSV vítá prohlášení, že náležitě regulovaný trh s energií by měl vysílat vhodné signály investorům. Domnívá se, že pro rozvoj větrné energie na moři má klíčový význam předvídatelné a stabilní právní prostředí.

8.2.

Předpokládá se, že vzroste význam přeshraničních energetických projektů, a tudíž je nezbytné vyjasnit pravidla pro trh s elektřinou. Toto vyjasnění obsahuje pracovní dokument útvarů Komise, který tuto strategii doprovází.

8.3.

Stávající právní rámec nepočítá s takovými inovativními technologiemi, jako jsou hybridní energetické ostrovy či výroba vodíku na moři. Komise navrhuje samostatný trh pro mořské oblasti, přičemž by bylo možné přerozdělovat část příjmů z přetížení ve prospěch výrobců, jako nejlepší model pro regulaci hybridních projektů. EHSV podporuje vytvoření offshorových nabídkových zón za předpokladu, že se tak zjednoduší regulace trhu s energií.

8.4.

Vítá úsilí o zajištění stability příjmové stránky investorů. Výbor vyzývá k zajištění flexibility formou možnosti podporovat rozvoj větrné energie na moři v členských státech, v nichž je tato technologie na počátku vývoje, a to i poskytováním přímé podpory bez soutěžního řízení, v souladu s ustanoveními směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

9. Mobilizace investic soukromého sektoru do obnovitelné energie získávané na moři – úloha fondů EU

9.1.

Výše investic potřebných k provádění strategie se odhaduje na téměř 800 miliard EUR, z toho přibližně dvě třetiny by byly na financování související síťové infrastruktury a jedna třetina na výrobu energie na moři. Investice do sítí využívajících obnovitelnou energii na pevnině i na moři v Evropě v letech 2010–2020 činily přibližně 30 miliard EUR. V rámci strategie se předpokládá, že v nadcházejícím desetiletí vzrostou na více než 60 miliard EUR a po roce 2030 na ještě vyšší úroveň. Strategie navíc očekává, že tyto investice bude tvořit převážně soukromý kapitál. Z dokumentu nicméně vyplývá, že Komise, Evropská investiční banka a další finanční instituce budou spolupracovat při podpoře strategických investic do větrné energie na moři.

9.2.

EHSV je znepokojen chybějícími podrobnostmi v konkrétních opatřeních a nástrojích podpory, čímž může být další podpora obnovitelných zdrojů energie ohrožena. Na základě stávající strategie bude investorům k dispozici osm různých fondů EU. V dokumentu nejsou uvedeny předpokládané podíly v této oblasti, zejména pak není znám podíl finančních prostředků EU. Výbor se domnívá, že pro zajištění rychlého financování a rozvoje projektů má zásadní význam vytvoření jediného nástroje určeného na financování projektů v oblasti větrné energie na moři v rámci stávajících programů. Takový přístup by navíc měl být rozšířen i na další typy zdrojů obnovitelné energie.

9.3.

EHSV upozorňuje, že veškeré investice do mořských větrných parků by měly maximálně přispívat k socioekonomickému rozvoji regionů v bezprostřední blízkosti realizace investic, a to formou podpory účasti v projektu, tzv. aspektu místního obsahu.

9.4.

Strategie počítá s možností mechanismu financování energie z obnovitelných zdrojů, jenž může nabídnout způsoby, jak sdílet přínosy offshorových energetických projektů s členskými státy, které nemají pobřeží. Výbor považuje předpoklad, že by vnitrozemské členské státy mohly mít zájem financovat větrnou energii z vlastních zdrojů výměnou za statistické přínosy, za příliš optimistický.

10. Zaměření výzkumu a inovací na podporu offshorových projektů

10.1.

Vyjadřuje hluboké politování nad tím, že strategie se jen letmo dotýká problematiky recyklace použitých větrných turbín. Ve strategii se uvádí, že je nezbytné systematicky začleňovat zásadu „oběhovosti již od fáze návrhu“ do výzkumu a inovací obnovitelných zdrojů energie. Neobsahuje však žádné podrobnosti o případném provádění této zásady. Výbor konstatuje, že zpracování použitých rotorových listů na pevnině je rostoucím problémem například v Německu, kde se zvažuje možnost jejich ukládání do země. Je vhodné poznamenat, že větrné elektrárny na moři jsou rozměrově mnohem větší, což se přímo promítá do rozsahu problému.

10.2.

Výbor by rád upozornil na skutečnost, že čistá energie by zlepšila nejen kvalitu ovzduší v blízkém okolí, ale i celkové životní prostředí a klima. EHSV nesouhlasí s rychlým rozvojem větrné energie na moři, aniž by byly zohledněny jeho možné dopady na životní prostředí, a doporučuje, aby Komise věnovala náležitou pozornost otázce nákladů na vyřazování z provozu. V praxi by měly být u projektů, které jsou financovány z prostředků EU, tyto náklady vyhodnoceny předem a měla by být respektována řádná odpovědnost.

10.3.

Vítá skutečnost, že novou strategii doplní plán rozvoje dovedností a systémů vzdělávání v oblasti větrné energie na moři, který vypracovala GŘ EMPL a GŘ MARE. Zásadním aspektem pro rozvoj tohoto odvětví je rozšiřování dovedností. Udržitelný a rychlý rozvoj tohoto odvětví vyžaduje, aby členské státy, v nichž je tato technologie stále v rané fázi vývoje, zavedly programy odborné přípravy. Strategie uvádí, že k tomuto účelu lze využívat stávající nástroje a fondy EU. Výbor se domnívá, že význam rozvoje dovedností v oblasti větrné energie na moři vyžaduje, aby byly na úrovni EU vytvořeny specializované nástroje a fondy.

11. Silnější dodavatelský a hodnotový řetězec v celé Evropě

11.1.

Posílení dodavatelského řetězce vyžaduje investice v celkové výši přibližně 0,5–1 miliardy EUR. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že v dokumentu není jasně uvedeno, jak budou tyto prostředky uvolňovány, ani jejich časový horizont.

11.2.

Vítá plán na rozšíření průmyslového fóra pro čistou energii a na vytvoření specializované skupiny pro obnovitelnou energii na moři v rámci tohoto fóra v roce 2021.

11.3.

Výbor má vážné obavy, pokud jde o záměry Komise a sítě ENTSO pro elektřinu podporovat normalizaci a interoperabilitu měničů od různých výrobců do roku 2028. To je příliš dlouhá doba, zejména s ohledem na to, že výkonu 60 GW má být v mořských větrných parcích dosaženo do roku 2030. Výbor by upřednostnil lhůtu, jež by nabídla realistický časový rámec pro vypracování norem pro zařízení.

V Bruselu dne 27. dubna 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

Top

Choose the experimental features you want to try