1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody musí být vykládány v tom smyslu, že se použijí na takové soudní řízení, jako je řízení stanovené vnitrostátní právní úpravou dotčenou ve věci v původním řízení, v němž lze pro účely léčby a bezpečnosti hospitalizovat v psychiatrickém zařízení osoby, které ve stavu nepříčetnosti spáchaly činy nebezpečné pro společnost. Směrnice 2012/13 musí být vykládána v tom smyslu, že osoby podezřelé ze spáchání trestného činu musí být o svých právech informovány co nejdříve od okamžiku, kdy je podezření, které vůči nim existuje, důvodem k tomu – v jiných než naléhavých případech – aby příslušné orgány prostřednictvím donucovacích opatření omezily jejich svobodu, a to nejpozději před tím, než jsou poprvé vyslýchány policií.

2)

Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i čl. 8 odst. 2 směrnice 2012/13 a článek 12 směrnice 2013/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, ve které je stanoveno soudní řízení, v němž lze pro účely léčby a bezpečnosti hospitalizovat v psychiatrickém zařízení osoby, které ve stavu nepříčetnosti spáchaly činy nebezpečné pro společnost, pokud tato právní úprava neumožňuje příslušnému soudu, aby ověřil, že v řízeních, která předcházela řízení probíhajícímu u tohoto soudu a která takovému soudnímu přezkumu nepodléhají, byla dodržena procesní práva stanovená v těchto směrnicích.

3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem, a čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv musí být vykládány v tom smyslu, že ani tato směrnice, ani toto ustanovení Listiny základních práv se nepoužijí na takové soudní řízení o psychiatrické hospitalizaci za účelem léčby, jako je řízení upravené v článku 155 a následujících Zakona za zdraveto (zákon o veřejném zdraví) dotčené ve věci v původním řízení, z důvodu, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu může dotyčná osoba ohrožovat své zdraví nebo zdraví třetích osob.

4)

Zásada presumpce neviny zakotvená v článku 3 směrnice 2016/343 musí být vykládána v tom smyslu, že v takovém soudním řízení o psychiatrické hospitalizaci – pro účely léčby a bezpečnosti – osob, které ve stavu nepříčetnosti spáchaly činy nebezpečné pro společnost, jako je řízení dotčené ve věci v původním řízení, vyžaduje, aby státní zastupitelství předložilo důkaz, že osoba, jejíž hospitalizace je navržena, je pachatelem činů, které mají představovat takové nebezpečí.