This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C:2016:419:FULL
Official Journal of the European Union, C 419, 14 November 2016
Úřední věstník Evropské unie, C 419, 14. listopadu 2016
Úřední věstník Evropské unie, C 419, 14. listopadu 2016
ISSN 1977-0863 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 419 |
|
![]() |
||
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 59 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Soudní dvůr Evropské unie |
|
2016/C 419/01 |
Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie |
|
V Oznámení |
|
|
SOUDNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
Soudní dvůr |
|
2016/C 419/02 |
||
2016/C 419/03 |
||
2016/C 419/04 |
||
2016/C 419/05 |
||
2016/C 419/06 |
||
2016/C 419/07 |
||
2016/C 419/08 |
||
2016/C 419/09 |
||
2016/C 419/10 |
||
2016/C 419/11 |
||
2016/C 419/12 |
||
2016/C 419/13 |
||
2016/C 419/14 |
||
2016/C 419/15 |
||
2016/C 419/16 |
||
2016/C 419/17 |
||
2016/C 419/18 |
||
2016/C 419/19 |
||
2016/C 419/20 |
||
2016/C 419/21 |
||
2016/C 419/22 |
||
2016/C 419/23 |
||
2016/C 419/24 |
||
2016/C 419/25 |
||
2016/C 419/26 |
||
2016/C 419/27 |
||
2016/C 419/28 |
||
2016/C 419/29 |
||
2016/C 419/30 |
||
2016/C 419/31 |
||
2016/C 419/32 |
||
2016/C 419/33 |
||
2016/C 419/34 |
||
2016/C 419/35 |
||
2016/C 419/36 |
||
2016/C 419/37 |
||
2016/C 419/38 |
||
2016/C 419/39 |
||
2016/C 419/40 |
||
2016/C 419/41 |
||
2016/C 419/42 |
||
2016/C 419/43 |
||
2016/C 419/44 |
||
|
Tribunál |
|
2016/C 419/45 |
||
2016/C 419/46 |
||
2016/C 419/47 |
||
2016/C 419/48 |
||
2016/C 419/49 |
||
2016/C 419/50 |
||
2016/C 419/51 |
||
2016/C 419/52 |
||
2016/C 419/53 |
||
2016/C 419/54 |
||
2016/C 419/55 |
||
2016/C 419/56 |
||
2016/C 419/57 |
||
2016/C 419/58 |
||
2016/C 419/59 |
||
2016/C 419/60 |
||
2016/C 419/61 |
||
2016/C 419/62 |
Věc T-408/16: Žaloba podaná dne 27. července 2016 – HX v. Rada |
|
2016/C 419/63 |
Věc T-458/16: Žaloba podaná dne 28. července 2016 – Acquafarm v. Komise |
|
2016/C 419/64 |
Věc T-637/16: Žaloba podaná dne 6. září 2016 – Wabco Europe v. Komise |
|
2016/C 419/65 |
||
2016/C 419/66 |
Věc T-643/16: Žaloba podaná dne 11. září 2016 – Gamaa Islamya Egypte v. Rada |
|
2016/C 419/67 |
||
2016/C 419/68 |
||
2016/C 419/69 |
Věc T-671/16: Žaloba podaná dne 20. září 2016 – Villeneuve v. Komise |
|
2016/C 419/70 |
Věc T-674/16: Žaloba podaná dne 22. září 2016 – Seigneur v. ECB |
|
2016/C 419/71 |
Věc T-677/16: Žaloba podaná dne 22. září 2016 – Bowles v. ECB |
|
2016/C 419/72 |
||
2016/C 419/73 |
Věc T-679/16: Žaloba podaná dne 26. září 2016 – Athletic Club v. Komise |
|
2016/C 419/74 |
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Soudní dvůr Evropské unie
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/1 |
Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie
(2016/C 419/01)
Poslední publikace
Dřívější publikace
Tyto texty jsou k dispozici na adrese:
EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu
V Oznámení
SOUDNÍ ŘÍZENÍ
Soudní dvůr
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/2 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Alfredo Rendón Marín v. Administración del Estado
(Věc C-165/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Občanství Unie - Články 20 a 21 SFEU - Směrnice 2004/38/ES - Právo pobytu státního příslušníka třetího státu, který má záznam v rejstříku trestů, v členském státě - Rodič, který má ve výlučné péči dvě nezletilé děti, jež jsou občany Unie - První dítě, které má státní příslušnost členského státu pobytu - Druhé dítě, které má státní příslušnost jiného členského státu - Vnitrostátní právní předpisy vylučující udělení povolení k pobytu tomuto předkovi z důvodu jeho záznamu v rejstříku trestů - Odepření pobytu, které může vést k povinnosti dětí opustit území Unie“)
(2016/C 419/02)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Supremo
Účastníci původního řízení
Navrhovatel: Alfredo Rendón Marín
Žalovaná: Administración del Estado
Výrok
Článek 21 SFEU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví automatické odmítnutí udělit povolení k pobytu státnímu příslušníkovi třetího státu, jenž je rodičem nezletilého dítěte, občana Unie se státní příslušností jiného členského státu než hostitelského členského státu, které vyživuje a jež s ním pobývá v hostitelském členském státě, jen z toho důvodu, že tento rodič má záznam v rejstříku trestů.
Článek 20 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že téže vnitrostátní právní úpravě, která stanoví automatické odmítnutí udělit povolení k pobytu státnímu příslušníkovi třetího státu, jenž je rodičem nezletilých dětí, občanů Unie, které má ve výlučné péči, jen z toho důvodu, že tento rodič má záznam v rejstříku trestů, brání, jestliže by tyto děti musely v důsledku tohoto odmítnutí opustit území Evropské unie.
(1) Úř. věst. C 175, 10.6.2014.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/3 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. září 2016 [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London – Spojené království] – Secretary of State for the Home Department v. CS
(Věc C-304/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Občanství Unie - Článek 20 SFEU - Státní příslušník třetího státu, který vyživuje dítě nízkého věku, jež je občanem Unie - Právo pobytu v členském státě, jehož je dítě státním příslušníkem - Trestní odsouzení rodiče dítěte - Rozhodnutí o vyhoštění rodiče, v jehož důsledku je nepřímo vyhoštěno dotyčné dítě“)
(2016/C 419/03)
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London
Účastníci původního řízení
Odvolatel: Secretary of State for the Home Department
Žalobkyně: CS
Výrok
Článek 20 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle které musí být státní příslušník třetího státu, který byl odsouzen za trestný čin, vyhoštěn z území tohoto členského státu do tohoto třetího státu, přestože tento státní příslušník třetího státu pečuje o dítě nízkého věku, které je státním příslušníkem tohoto členského státu a v tomto členském státě pobývá od narození, aniž využilo práva volného pohybu, jestliže by toto dítě muselo v důsledku správního vyhoštění dotyčné osoby opustit území Unie, čímž by bylo zbaveno možnosti skutečně využívat podstatné části práv plynoucích ze statusu občana Unie. Za výjimečných okolností může ovšem členský stát přijmout vyhošťovací opatření za podmínky, že toto opatření se zakládá na osobním chování tohoto státního příslušníka třetího státu, které musí představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti tohoto členského státu, a že při jeho přijímání byly zohledněny jednotlivé dotčené zájmy, což musí ověřit vnitrostátní soud.
(1) Úř. věst. C 315, 15.9.2014.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/3 |
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. září 2016 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Curtea de Apel Bucureşti, Curtea de Apel Oradea – Rumunsko) – SC Star Storage SA v. Institutul Naţional de Cercetare-Dezvoltare în Informatică (ICI) (C-439/14), SC Max Boegl România SRL a další v. RA Aeroportul Oradea a další (C-488/14)
(Spojené věci C-439/14 a C-488/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS - Veřejné zakázky - Přezkumné řízení - Vnitrostátní právní úprava, která podmiňuje přípustnost návrhu na přezkum aktů veřejného zadavatele složením ‚záruky řádného chování‘ - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na účinnou právní ochranu“)
(2016/C 419/04)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soudy
Curtea de Apel Bucureşti, Curtea de Apel Oradea
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: SC Star Storage SA (C-439/14), SC Max Boegl România SRL, SC UTI Grup SA, Astaldi SpA, SC Construcții Napoca SA (C-488/14)
Žalovaní: Institutul Naţional de Cercetare-Dezvoltare în Informatică (ICI) (C-439/14), RA Aeroportul Oradea, SC Porr Construct SRL, Teerag-Asdag Aktiengesellschaft SC Col-Air Trading SRL, AVZI SA, Trameco SA, Iamsat Muntenia SA (C-488/14)
Výrok
Článek 1 odst. 1 až 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, a čl. 1 odst. 1 až 3 směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice 2007/66, ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věcech v původních řízeních, která podmiňuje přípustnost všech návrhů na přezkum aktu veřejného zadavatele povinností navrhovatele poskytnout veřejnému zadavateli záruku řádného chování, pokud tato záruka musí být navrhovateli vrácena bez ohledu na výsledek přezkumného řízení.
(1) Úř. věst. C 448, 15. 12. 2014.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/4 |
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht München I – Německo) – Tobias Mc Fadden v. Sony Music Entertainment Germany GmbH
(Věc C-484/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Informační společnost - Volný pohyb služeb - Místní bezdrátová síť (WLAN) provozovaná obchodníkem - Bezplatné veřejné poskytování - Odpovědnost zprostředkujících poskytovatelů - Pouhý přenos - Směrnice 2000/31/ES - Článek 12 - Omezení odpovědnosti - Neznámý uživatel této sítě - Porušení práv majitelů ke chráněnému dílu - Povinnost zabezpečení sítě - Občanskoprávní odpovědnost obchodníka“)
(2016/C 419/05)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Landgericht München I
Účastníci původního řízení
Žalobce: Tobias Mc Fadden
Žalovaná: Sony Music Entertainment Germany GmbH
Výrok
1) |
Článek 12 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) ve spojení s čl. 2 písm. a) této směrnice a s čl. 1 bodem 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, musí být vykládán v tom smyslu, že taková služba, jako je služba dotčená v původním řízení, poskytovaná provozovatelem komunikační sítě, která spočívá v jejím bezplatném zpřístupnění veřejnosti, je „službou informační společnosti“ ve smyslu tohoto prvního ustanovení, jestliže tak dotčený poskytovatel činí s cílem upozornit na jím prodávané zboží nebo poskytované služby. |
2) |
Článek 12 odst. 1 směrnice 2000/31 musí být vykládán tak, že k tomu, aby byla služba ve smyslu tohoto ustanovení spočívající ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti považována za poskytnutou, nemusí tento přístup překročit rámec technického, automatického a pasivního procesu zaručujícího přenos požadovaných informací; žádné další požadavky nemusí být splněny. |
3) |
Článek 12 odst. 1 směrnice 2000/31 musí být vykládán v tom smyslu, že podmínka stanovená v čl. 14 odst. 1 písm. b) této směrnice se nepoužije per analogiam na výše uvedený čl. 12 odst. 1. |
4) |
Článek 12 odst. 1 směrnice 2000/31 ve spojení s čl. 2 písm. b) této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že neexistují jiné požadavky, kterým by podléhal poskytovatel služeb zprostředkovávající přístup ke komunikační síti, než požadavek uvedený v tomto ustanovení. |
5) |
Článek 12 odst. 1 směrnice 2000/31 musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby osoba, jejíž práva k určitému dílu byla poškozena, mohla žádat od poskytovatele přístupu náhradu škody, jakož i náhradu výdajů spojených s výzvou a náhradu nákladů vynaložených před soudem v rámci její žaloby o náhradu škody na základě toho, že třetí osoby využily k porušení jejích práv jeden z těchto přístupů. Naproti tomu musí být toto ustanovení vykládáno tak, že nebrání tomu, aby se tato osoba domáhala zamezení dalšího porušování, jakož i náhrady výdajů spojených s výzvou a náhrady nákladů řízení vůči poskytovateli přístupu ke komunikační síti, jehož služby byly využity k tomuto porušení za předpokladu, že tyto návrhy směřují nebo následují po vydání příkazu vnitrostátního soudního nebo správního orgánu, který tomuto poskytovateli zakazuje další porušování. |
6) |
Článek 12 odst. 1 směrnice 2000/31 ve spojení s čl. 12 odst. 3 této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že s ohledem na požadavky vyplývající z ochrany základních práv, jakož i s ohledem na pravidla stanovená směrnicemi 2001/29 a 2004/48, v zásadě nebrání vydání takového příkazu, jako je příkaz dotčený v původním řízení, který pod hrozbou pokuty vyžaduje od poskytovatele přístupu ke komunikační síti umožňující veřejnosti připojení na internet, aby třetím osobám zabránil ve zpřístupnění určitého díla nebo jeho částí chráněných autorským právem veřejnosti prostřednictvím tohoto internetového připojení, na internetových výměnných systémech (peer-to-peer), když má tento poskytovatel možnost volby technických opatření k tomu, aby vyhověl tomuto příkazu, třebaže je tento výběr omezen na jediné opatření spočívající v zabezpečení internetového připojení heslem, pokud jsou tito uživatelé povinni uvést svou totožnost k získání hesla, a nemohou tedy jednat anonymně, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/6 |
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 15. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) – Portugalsko) – Barlis 06 – Investimentos Imobiliários e Turísticos SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira
(Věc C-516/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Článek 178 písm. a) - Nárok na odpočet - Způsoby uplatnění - Článek 226 body 6 a 7 - Povinně uváděné údaje na faktuře - Rozsah a druh poskytnutých služeb - Den, kdy bylo uskutečněno poskytnutí služby“)
(2016/C 419/06)
Jednací jazyk: portugalština
Předkládající soud
Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Barlis 06 – Investimentos Imobiliários e Turísticos SA
Žalovaná: Autoridade Tributária e Aduaneira
Výrok
Článek 226 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že faktury uvádějící pouze text: „právní služby poskytnuté od [určitého data] do dnešního dne“, jako jsou faktury dotčené v původním řízení, nejsou a priori v souladu s požadavky uvedenými v bodě 6 tohoto článku a že faktury uvádějící pouze text: „právní služby poskytnuté do dnešního dne“ nejsou a priori v souladu s požadavky uvedenými v bodě 6 ani v bodě 7 uvedeného článku, což však přísluší ověřit předkládajícímu soudu.
Článek 178 písm. a) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátním daňovým orgánům v tom, aby odmítly uznat nárok na odpočet DPH pouze z toho důvodu, že osoba povinná k dani má fakturu, která nesplňuje podmínky vyžadované čl. 226 body 6 a 7 této směrnice, i když uvedené orgány disponují všemi informacemi nezbytnými k ověření, že byly splněny věcné hmotněprávní podmínky pro uplatnění tohoto nároku.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/6 |
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 15. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Niedersächsisches Finanzgericht – Německo) – Senatex GmbH v. Finanzamt Hannover-Nord
(Věc C-518/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Článek 167, článek 178 písm. a), článek 179 a článek 226 bod 3 - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Vystavení faktur bez daňového čísla nebo identifikačního čísla pro DPH - Právní úprava členského státu vylučující opravu faktury s účinkem ex tunc“)
(2016/C 419/07)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Niedersächsisches Finanzgericht
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Senatex GmbH
Žalovaný: Finanzamt Hannover-Nord
Výrok
Článek 167, čl. 178 písm. a), článek 179 a čl. 226 bod 3 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, podle které oprava faktury, která se týká povinného údaje, a sice identifikačního čísla pro DPH, nemá zpětný účinek, takže nárok na odpočet DPH uplatněný na základě opravené faktury se netýká roku, ve kterém byla tato faktura původně vystavena, ale roku, ve kterém byla faktura opravena.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/7 |
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. září 2016 – Evropská komise v. Česká republika
(Věc C-525/14) (1)
(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb zboží - Článek 34 SFEU - Množstevní omezení dovozu - Opatření s rovnocenným účinkem - Drahé kovy opuncované ve třetím státě v souladu s nizozemskými právními předpisy - Dovoz do České republiky po propuštění do volného oběhu - Neuznávání puncovní značky - Ochrana spotřebitele - Proporcionalita - Přípustnost“)
(2016/C 419/08)
Jednací jazyk: čeština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: P. Němečková, E. Manhaeve a G. Wilms, zmocněnci)
Žalovaná: Česká republika (zástupci: M. Smolek, T. Müller, J. Vláčil a J. Očková, zmocněnci)
Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Francouzská republika (zástupci: D. Colas a R. Coesme, zmocněnci)
Výrok
1) |
Česká republika tím, že neuznává puncovní značky puncovního úřadu WaarborgHolland, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 34 SFEU. |
2) |
Ve zbývající části se žaloba odmítá. |
3) |
Evropská komise, Česká republika a Francouzská republika ponesou vlastní náklady řízení. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/8 |
Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Najwyższy – Polsko) – PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna SA v. Prezes Urzędu Regulacji Energetyki
(Věc C-574/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Státní podpory - Dlouhodobé smlouvy o prodeji kapacity a elektrické energie - Náhrady za dobrovolné ukončení - Rozhodnutí Komise, jímž se prohlašuje slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem - Ověření legality podpory vnitrostátním soudem - Roční úprava uvízlých nákladů - Okamžik zohlednění příslušnosti výrobce elektrické energie ke skupině podniků“)
(2016/C 419/09)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Najwyższy
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna SA
Žalovaný: Prezes Urzędu Regulacji Energetyki
Výrok
1) |
Článek 107 SFEU a čl. 4 odst. 3 SEU ve spojení s čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Komise 2009/287/ES ze dne 25. září 2007 o státní podpoře, kterou Polsko poskytlo v rámci dlouhodobých smluv o prodeji kapacity a elektrické energie, a státní podpoře, kterou Polsko hodlá poskytnout v rámci odškodnění za dobrovolné ukončení dlouhodobých smluv o prodeji kapacity a elektrické energie, musejí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby, pokud Evropská komise přezkoumala režim státních podpor ve světle sdělení Komise ze dne 26. července 2001 o metodice analýzy státních podpor souvisejících s uvízlými náklady a považovala ho slučitelný s vnitřním trhem před jeho zavedením, vnitrostátní orgány a soudy při provádění dotčené podpory samy ověřovaly její soulad se zásadami obsaženými v této metodice. |
2) |
Článek 4 odst. 1 a 2 rozhodnutí 2009/287 musí být ve světle sdělení Komise ze dne 26. července 2001 o metodice analýzy státních podpor souvisejících s uvízlými náklady vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, vyžaduje, aby při určení roční úpravy náhrady uvízlých nákladů, která má být zaplacena výrobci patřícímu do skupiny podniků, byla zohledněna tato příslušnost a tudíž finanční výsledek této skupiny ke dni, kdy byla tato úprava provedena. |
(1) Úř. věst. C 89, 16.03.2015
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/9 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – Spojené království) – European Federation for Cosmetic Ingredients v. Secretary of State for Business, Innovation and Skills, Attorney General
(Věc C-592/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Kosmetické přípravky - Nařízení (ES) č. 1223/2009 - Článek 18 odst. 1 písm. b) - Kosmetické přípravky obsahující přísady nebo kombinace přísad, které byly ‚za účelem splnění požadavků tohoto nařízení‘ podrobeny zkouškám na zvířatech - Zákaz uvádění na trh v Evropské unii - Rozsah“)
(2016/C 419/10)
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)
Účastníci původního řízení
Žalobce: European Federation for Cosmetic Ingredients
Žalovaní: Secretary of State for Business, Innovation and Skills, Attorney General
za přítomnosti: Cruelty Free International, dříve British Union for the Abolition of Vivisection, European Coalition to End Animal Experiments
Výrok
Článek 18 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích musí být vykládán v tom smyslu, že může zakazovat uvedení kosmetických přípravků na trh Evropské unie, jestliže některé z jejich přísad byly podrobeny zkouškám na zvířatech mimo území Unie, za účelem prodeje kosmetických přípravků ve třetích zemích, pokud údaje, které z nich vyplývají, byly použity k prokázání bezpečnosti těchto přípravků za účelem jejich uvedení na unijní trh.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/9 |
Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Madrid – Španělsko) – Ana de Diego Porras v. Ministerio de Defensa
(Věc C-596/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Ustanovení 4 - Zásada zákazu diskriminace - Pojem, pracovní podmínky‘ - Odstupné při ukončení pracovní smlouvy - Odstupné, které vnitrostátní právní úprava nestanoví v případě pracovních smluv na dobu určitou - Rozdílné zacházení v porovnání se zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou“)
(2016/C 419/11)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Superior de Justicia de Madrid
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Ana de Diego Porras
Žalovaný: Ministerio de Defensa
Výrok
1) |
Ustanovení 4 bod 1 Rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že pojem „pracovní podmínky“ zahrnuje odstupné, které musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci z důvodu ukončení jeho pracovní smlouvy na dobu určitou. |
2) |
Ustanovení 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava v původním řízení, která nepřiznává pracovníkovi zaměstnanému na základě pracovní smlouvy o dočasném zastupování žádné odstupné při ukončení pracovní smlouvy, ačkoliv umožňuje poskytnutí takového odstupného mimo jiné srovnatelným zaměstnancům v pracovním poměru na dobu neurčitou. Samotná skutečnost, že tento zaměstnanec vykonával práci na základě pracovní smlouvy o dočasném zastupování, nemůže představovat objektivní důvod umožňující odůvodnit odepření nároku na toto odstupné uvedenému zaměstnanci. |
(1) Úř. věst. C 96, 23.3.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/10 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. září 2016 – Ledra Advertising Ltd (C-8/15 P), Andreas Eleftheriou (C-9/15 P), Eleni Eleftheriou (C-9/15 P), Lilia Papachristofi (C-9/15 P), Christos Theophilou (C-10/15 P), Eleni Theophilou (C-10/15 P) v. Evropská komise, Evropská centrální banka
(Spojené věci C-8/15 P až C-10/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Program na podporu stability Kyperské republiky - Memorandum o porozumění o politice zvláštní hospodářské podmíněnosti uzavřené mezi Kyperskou republikou a Evropským mechanismem stability dne 26. dubna 2013 - Úkoly Evropské komise a Evropské centrální banky - Mimosmluvní odpovědnost Evropské unie - Článek 340 druhý pododstavec SFEU - Podmínky - Povinnost zajistit slučitelnost tohoto memoranda o porozumění s unijním právem“)
(2016/C 419/12)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastníci řízení podávající kasační opravné prostředky: Ledra Advertising Ltd (C-8/15 P), Andreas Eleftheriou (C-9/15 P), Eleni Eleftheriou (C-9/15 P), Lilia Papachristofi (C-9/15 P), Christos Theophilou (C-10/15 P), Eleni Theophilou (C-10/15 P) (zástupci: A. Paschalides, dikigoros, A. M. Paschalidou, barrister, a M. A. Riza, QC, zmocnění M. C. Paschalidesem, solicitor)
Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J.-P. Keppenne a M. Konstantinidis, zmocněnci), Evropská centrální banka (zástupci: Laurinavičius a O. Heinz, zmocněnci, ve spolupráci s H.-G. Kamannem, Rechtsanwalt)
Výrok
1) |
Usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 10. listopadu 2014, Ledra Advertising v. Komise a ECB (T-289/13, EU:T:2014:981), ze dne 10. listopadu 2014, Eleftheriou a Papachristofi v. Komise a ECB (T-291/13, nezveřejněné, EU:T:2014:978), a ze dne 10. listopadu 2014, Theophilou v. Komise a ECB (T-293/13, nezveřejněné, EU:T:2014:979), se zrušují. |
2) |
Žaloby podané Tribunálu ve věcech T-289/13, T-291/13 a T-293/13 se zamítají. |
3) |
Společnost Ledra Advertising Ltd, Andreas Eleftheriou, Eleni Eleftheriou, Lilia Papachristofi, Christos Theophilou a Eleni Theophilou, Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) ponesou každý vlastní náklady řízení vynaložené jak v řízení v prvním stupni, tak v rámci řízení o kasačních opravných prostředcích. |
(1) Úř. věst. C 171, 26. 5. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/11 |
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. září 2016 – Evropský parlament v. Rada Evropské unie
(Spojené věci C-14/15 a C-116/15) (1)
(„Žaloba na neplatnost - Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech - Automatizovaná výměna údajů - Registrace vozidel - Daktyloskopické údaje - Právní rámec použitelný po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost - Přechodná ustanovení - Odvozený právní základ - Rozlišování legislativních aktů a prováděcích opatření - Konzultace Evropského parlamentu - Podnět členského státu nebo Evropské komise - Pravidla hlasování“)
(2016/C 419/13)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Evropský parlament (zástupci: F. Drexler, A. Caiola a M. Pencheva, zmocněnci)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M.-M. Joséphidès, K. Michoel a K. Pleśniak, zmocněnci)
Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a A. Lippstreu, zmocněnci), a Švédské království (zástupci: A. Falk, C. Meyer-Seitz, U. Persson, N. Otte Widgren, E. Karlsson a L. Swedenborg, zmocněnci)
Výrok
1) |
Rozhodnutí Rady 2014/731/EU ze dne 9. října 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel na Maltě, rozhodnutí Rady 2014/743/EU ze dne 21. října 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel na Kypru, rozhodnutí Rady 2014/744/EU ze dne 21. října 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel v Estonsku a rozhodnutí Rady 2014/911/EU ze dne 4. prosince 2014 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů v Lotyšsku, se zrušují. |
2) |
Účinky rozhodnutí 2014/731, 2014/743, 2014/744 a 2014/911 jsou zachovány do té doby, než vstoupí v platnost nové akty určené k jejich nahrazení. |
3) |
Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení. |
4) |
Spolková republika Německo a Švédské království ponesou vlastní náklady řízení. |
(1) Úř. věst. C 96, 23.3.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/12 |
Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado Contencioso-Administrativo no 4 de Madrid – Španělsko) – María Elena Pérez López v. Servicio Madrileño de Salud (Comunidad de Madrid)
(Věc C-16/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Ustanovení 3 až 5 - Po sobě jdoucí pracovní smlouvy na dobu určitou ve veřejném zdravotnictví - Opatření k předcházení zneužití po sobě jdoucích pracovních poměrů na dobu určitou - Sankce - Překvalifikování pracovního poměru - Nárok na náhradu“)
(2016/C 419/14)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado Contencioso-Administrativo no 4 de Madrid
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: María Elena Pérez López
Žalovaný: Servicio Madrileño de Salud (Comunidad de Madrid)
Výrok
1) |
Ustanovení 5 bod 1 písm. a) rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, byla orgány dotyčného členského státu uplatňována tím způsobem, že:
|
2) |
Ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70, musí být vykládáno v tom smyslu, že v zásadě nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle které musí smluvní poměr skončit ke dni stanovenému smlouvou na dobu určitou a musí dojít k vypořádání veškerých nároků, čímž není dotčeno případné nové jmenování, pakliže tato právní úprava nemůže ohrozit cíl nebo užitečný účinek rámcové dohody, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. |
3) |
Soudní dvůr Evropské unie zjevně nemá pravomoc k zodpovězení čtvrté otázky Juzgado de lo Contencioso-Administrativo no 4 de Madrid (správní soud č. 4 v Madridu, Španělsko). |
(1) Úř. věst. C 96, 23. 3. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/13 |
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven – Nizozemsko) – Koninklijke KPN NV a další v. Autoriteit Consument en Markt (ACM)
(Věc C-28/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Společný předpisový rámec pro elektronické komunikační sítě a služby - Směrnice 2002/21/ES - Články 4 a 19 - Vnitrostátní regulační orgán - Harmonizační opatření - Doporučení 2009/396/ES - Právní dosah - Směrnice 2002/19/ES - Články 8 a 13 - Operátor, který byl označen za operátora s významnou tržní silou na určitém trhu - Povinnosti uložené vnitrostátním regulačním orgánem (VRO) - Regulace cen a povinnost nákladového účetnictví - Sazby za ukončení volání v pevných a mobilních sítích - Rozsah přezkumu, který může vykonávat vnitrostátní soud ve vztahu k rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu“)
(2016/C 419/15)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
College van Beroep voor het Bedrijfsleven
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Koninklijke KPN NV, KPN BV, T-Mobile Netherlands BV, Tele2 Nederland BV, Ziggo BV, Vodafone Libertel BV, Ziggo Services BV, dříve UPC Nederland BV, Ziggo Zakelijk Services BV, dříve UPC Business BV
Žalovaný: Autoriteit Consument en Markt
Výrok
1) |
Ustanovení čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, ve spojení s ustanoveními článků 8 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), ve znění směrnice 2009/140, musí být vykládána v tom smyslu, že se vnitrostátní soudy projednávající právní spor týkající se zákonnosti cenové povinnosti, kterou uložil vnitrostátní regulační orgán v případě poskytování služeb ukončení volání v pevných a mobilních sítích, mohou odchýlit od doporučení Komise 2009/396 ze dne 7. května 2009 o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích v EU, v němž je doporučována metodika výpočtu nákladů „PURE BULRIC“ (Bottom-Up Long-Run Incremental Costs) jakožto vhodné opatření k regulaci cen na trhu ukončení volání, pouze v případě, že mají za to, že to vyžadují důvody spojené s okolnostmi daného případu, zejména se zvláštním charakterem trhu dotčeného členského státu. |
2) |
Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že vnitrostátní soudy projednávající právní spor týkající se legality cenové povinnosti, kterou uložil vnitrostátní regulační orgán v případě poskytování služeb ukončení volání v pevných a mobilních sítích, mohou posoudit přiměřenost této povinnosti s ohledem na cíle uvedené v článku 8 směrnice 2002/21, ve znění směrnice 2009/140, jakož i v článku 13 směrnice 2002/19, ve znění směrnice 2009/140, a zohlednit skutečnost, že účelem uvedené povinnosti je prosazovat zájmy koncových uživatelů na maloobchodním trhu, který pro účely regulace nepřichází v úvahu. Vnitrostátní soud nemůže při soudním přezkumu rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu od tohoto orgánu vyžadovat, aby prokázal, že uvedená povinnost skutečně naplňuje cíle stanovené v článku 8 směrnice 2002/21, ve znění směrnice 2009/140. |
(1) Úř. věst. C 138, 27.4.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/14 |
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 22. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Gerechtshof Amsterdam – Nizozemsko) – Kawasaki Motors Europe NV v. Inspecteur van de Belastingdienst/Douane
(Věc C-91/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Posouzení platnosti - Nařízení (ES) č. 1051/2009 - Společný celní sazebník - Sazební zařazení zboží - Kombinovaná nomenklatura - Číslo 8701 - Traktory a tahače - Podpoložky 8701 90 11 až 8701 90 39 - Zemědělské traktory a tahače (kromě jednonápravových malotraktorů) a lesnické traktory a tahače, opatřené koly, nové - Lehká všeterénní čtyřkolová vozidla, která jsou konstruována jako traktory a tahače“)
(2016/C 419/16)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Gerechtshof Amsterdam
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Kawasaki Motors Europe NV
Žalovaný: Inspecteur van de Belastingdienst/Douane
Výrok
Bod 2 přílohy nařízení Komise (ES) č. 1051/2009 ze dne 3. listopadu 2009 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury je neplatný v rozsahu, v němž zařazuje v něm popsané vozidlo do podpoložky 8701 90 90 této kombinované nomenklatury, ve znění nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009, a nikoli do podpoložek 8701 90 11 až 8701 90 39 uvedené kombinované nomenklatury podle výkonu motoru tohoto vozidla.
(1) Úř. věst. C 146, 4.5.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/14 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. září 2016 – Konstantinos Mallis (C-105/15 P), Elli Konstantinou Malli, (C-105/15 P), Tameio Pronoias Prosopikou Trapezis Kyprou (C-106/15 P), Petros Chatzithoma, (C-107/15 P), Elenitsa Chatzithoma (C-107/15 P), Lella Chatziioannou (C-108/15 P), Marinos Nikolaou (C-109/15 P) v. Evropská komise, Evropská centrální banka
(Spojené věci C-105/15 až C-109/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Program na podporu stability Kyperské republiky - Prohlášení Euroskupiny týkající se mimo jiné restrukturalizace bankovního sektoru na Kypru - Žaloba na neplatnost“)
(2016/C 419/17)
Jednací jazyk: řečtina
Účastníci řízení
Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Konstantinos Mallis (C-105/15 P), Elli Konstantinou Mallis (C-105/15 P), Tameio Pronoias Prosopikou Trapezis Kyprou (C-106/15 P), Petros Chatzithoma (C-107/15 P), Elenitsa Chatzithoma (C-107/15 P), Lella Chatziioannou (C-108/15 P), Marinos Nikolaou (C-109/15 P) (zástupci: E. Efstathiou, K. Efstathiou et K. Liasidou, dikigoroi)
Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: J.-P. Keppenne a M. Konstantinidis, zmocněnci), Evropská centrální banka (ECB) (zástupci: A. Koutsoukou, O. Heinz a K. Laurinavičius, zmocněnci, ve spolupráci s H.-G. Kamannem, advokátem)
Výrok
1) |
Kasační opravné prostředky ve věcech C-105/15 P až C-109/15 P se zamítají. |
2) |
Konstantinosovi Mallisovi, Elli Konstantinou Malli, Tameio Pronoias Prosopikou Trapezis Kyprou, Petrosovi Chatzithomovi, Elenitse Chatzithoma, Lelle Chatziioannou a Marinosovi Nikolaou se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 178, 1. 6. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/15 |
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Microsoft Mobile Sales International Oy, dříve Nokia Italia SpA a další v. Ministero per i beni e le attività culturali (MiBAC) a další
(Věc C-110/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Duševní vlastnictví - Autorské právo a práva s ním související - Směrnice 2001/29/ES - Výlučné právo na rozmnožování - Výjimky a omezení - Článek 5 odst. 2 písm. b) - Výjimka pro soukromé rozmnožování - Spravedlivá odměna - Uzavírání soukromoprávních smluv k určení kritérií osvobození od výběru spravedlivé odměny - Vrácení odměny, o něž může požádat pouze koncový uživatel“)
(2016/C 419/18)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Consiglio di Stato
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Microsoft Mobile Sales International Oy, dříve Nokia Italia SpA, Hewlett-Packard Italiana srl, Telecom Italia SpA, Samsung Electronics Italia SpA, Dell SpA, Fastweb SpA, Sony Mobile Communications Italy SpA, Wind Telecomunicazioni SpA
Žalovaní: Ministero per i beni e le attività culturali (MiBAC), Società italiana degli autori ed editori (SIAE), Istituto per la tutela dei diritti degli artisti interpreti esecutori (IMAIE), v likvidaci, Associazione nazionale industrie cinematografiche audiovisive e multimediali (Anica), Associazione produttori televisivi (Apt)
za přítomnosti: Assotelecomunicazioni (Asstel), Vodafone Omnitel NV, H3G SpA, Movimento Difesa del Cittadino, Assoutenti, Adiconsum, Cittadinanza Attiva, Altroconsumo
Výrok
Právo Evropské unie, zejména čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2011 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která jednak podřizuje osvobození od platby poplatku za soukromé rozmnožování týkající se výrobců a dovozců zařízení a nosičů určených pro účely zjevně nesouvisející se soukromým rozmnožováním uzavírání smluv mezi subjektem, jenž má ze zákona výlučné postavení při zastupování zájmů autorů děl, a osobami povinnými platit odměnu či jejich profesními sdruženími, a jednak stanoví, že vrácení tohoto poplatku, jestliže byl zaplacen nedůvodně, může požadovat pouze koncový uživatel uvedených zařízení a nosičů.
(1) Úř. věst. C 178, 1. 6. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/16 |
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bayerischer Verwaltungsgerichtshof – Německo) – Breitsamer und Ulrich GmbH & Co. KG v. Landeshauptstadt München
(Věc C-113/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2000/13/ES - Označování a obchodní úprava potravin - Článek 1 odst. 3 písm. b) - Pojem ‚balená potravina‘ - Článek 2 - Informování a ochrana spotřebitelů - Článek 3 odst. 1 bod 8 - Místo původu nebo provenience potraviny - Článek 13 odst. 1 - Označovaní balených potravin - Článek 13 odst. 4 - Obaly nebo nádoby, jejichž největší plocha [stěna] měří méně než 10 cm2 - Směrnice 2001/110/ES - Článek 2 bod 4 - Údaj o zemi nebo zemích původu medu - Jednotlivé porce medu vložené do multipacků dodávaných zařízením společného stravování - Jednotlivé porce prodávané samostatně nebo nabízenému konečnému spotřebiteli v rámci složení hotových jídel prodávaných za paušální cenu - Údaj o zemi nebo zemích původu tohoto medu“)
(2016/C 419/19)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bayerischer Verwaltungsgerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Breitsamer und Ulrich GmbH & Co. KG
Žalovaný: Landeshauptstadt München
za přítomnosti: Landesanwaltschaft Bayern
Výrok
Článek 1 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy musí být vykládán v tom smyslu, že „balenou potravinou“ je každá jednotlivá porce medu nabízená v podobě kalíšků uzavřených zapečetěným hliníkovým víčkem, které jsou vloženy do multipacků dodávaných zařízením společného stravování, prodávají-li tato zařízení tyto porce po kusech nebo je nabízejí konečnému spotřebiteli v rámci skladby hotových jídel prodávaných za paušální cenu.
(1) Úř. věst. C 198, 15.6.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/16 |
Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 21. září 2016 – Evropská komise v. Španělské království
(Věc C-139/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Fond soudržnosti - Snížení finanční pomoci - Postup přijímání rozhodnutí Evropskou komisí - Existence lhůty - Nedodržení stanovené lhůty - Důsledky“)
(2016/C 419/20)
Jednací jazyk: španělština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: S. Pardo Quintillán a D. Recchia, zmocněnci)
Další účastník řízení: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, zmocněnec)
Vedlejší účastník vystupující na podporu Španělského království: Nizozemské království (zástupci: B. Koopman a M. Bulterman, zmocněnci)
Výrok
1) |
Kasační opravný prostředek se zamítá. |
2) |
Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení. |
3) |
Nizozemské království ponese vlastní náklady řízení. |
(1) Úř. věst. C 155, 11.5.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/17 |
Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 21. září 2016 – Evropská komise v. Španělské království
(Věc C-140/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Fond soudržnosti - Snížení finanční pomoci - Postup přijímání rozhodnutí Evropskou komisí - Existence lhůty - Nedodržení stanovené lhůty - Důsledky“)
(2016/C 419/21)
Jednací jazyk: španělština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: S. Pardo Quintillán a D. Recchia, zmocněnci)
Další účastník řízení: Španělské království (zástupce: A. Rubio González, zmocněnec)
Vedlejší účastník vystupující na podporu Španělského království: Nizozemské království (zástupci: B. Koopman a M. Bulterman, zmocněnci)
Výrok
1) |
Kasační opravný prostředek se zamítá. |
2) |
Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení. |
3) |
Nizozemské království ponese vlastní náklady řízení. |
(1) Úř. věst. C 155, 11.5.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/18 |
Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 14. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia del País Vasco – Španělsko) – Florentina Martínez Andrés v. Servicio Vasco de Salud (C-184/15), Juan Carlos Castrejana López v. Ayuntamiento de Vitoria (C-197/15)
(Spojené věci C-184/15 a C-197/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS - Ustanovení 5 a 8 - Používání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou - Opatření, jejichž cílem je zabránit zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou - Sankce - Rekvalifikace pracovního poměru na dobu určitou na ‚smlouvu o nestálém pracovním poměru na dobu neurčitou‘ - Zásada efektivity“)
(2016/C 419/22)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Superior de Justicia del País Vasco
Účastníci původního řízení
Žalobci: Florentina Martínez Andrés (C-184/15), Juan Carlos Castrejana López (C-197/15)
Žalovaní: Servicio Vasco de Salud (C-184/15), Ayuntamiento de Vitoria (C-197/15)
Výrok
1) |
Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní soudy dotčeného členského státu uplatňovaly takovou vnitrostátní právní úpravu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, tak, že v případě zneužití po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou je nárok na další trvání pracovního poměru přiznán osobám, které zaměstnává veřejná správa na základě pracovní smlouvy, na niž se vztahují pracovněprávní předpisy, ale zaměstnancům, které veřejná správa zaměstnává podle správního práva, tento nárok v obecné rovině přiznán není, pokud ve vnitrostátním právním řádu neexistuje jiné účinné opatření, kterým lze takové případy zneužití vůči posledně uvedeným osobám sankcionovat, což musí ověřit vnitrostátní soud. |
2) |
Ustanovení rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70, ve spojení se zásadou efektivity musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátním procesním pravidlům, podle kterých musí zaměstnanec na dobu určitou v případě, že soudní orgán konstatoval, že došlo ke zneužití po sobě jdoucích smluv na dobu určitou, podat za účelem stanovení přiměřené sankce nový návrh na zahájení řízení, jelikož uvedenému zaměstnanci z této povinnosti plynou procesní znevýhodnění, zejména pokud jde o náklady, délku řízení a pravidla zastupování, která mohou nadměrně ztěžovat výkon práv, jež mu přiznává unijní právní řád. |
(1) Úř. věst. C 226, 20. 7. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/19 |
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 21. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Brussel – Belgie) – trestní řízení proti Etablissements Fr. Colruyt NV
(Věc C-221/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2011/64/EU - Čl. 15 odst. 1 - Svobodné určování maximálních maloobchodních prodejních cen tabákových výrobků výrobci a dovozci - Vnitrostátní právní úprava zakazující prodej takových výrobků maloobchodníky za ceny nižší, než jsou uvedeny na daňovém kolku - Volný pohyb zboží - Článek 34 SFEU - Způsoby prodeje - Článek 101 SFEU ve spojení s čl. 4 odst. 3 SEU“)
(2016/C 419/23)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Hof van beroep te Brussel
Účastnice původního trestního řízení
Etablissements Fr. Colruyt NV
Výrok
1) |
Článek 15 odst. 1 směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení a která zakazuje maloobchodníkům, aby prodávali tabákové výrobky za nižší jednotkovou cenu, než je maloobchodní prodejní cena, kterou výrobce nebo dovozce uvedl na daňovém kolku, jenž je k těmto výrobkům připojen, jestliže byla tato cena svobodně určena výrobcem nebo dovozcem. |
2) |
Článek 34 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení a která maloobchodníkům zakazuje prodávat tabákové výrobky za nižší jednotkovou cenu, než je cena, kterou výrobce nebo dovozce uvedl na daňovém kolku, jenž je k těmto výrobkům připojen, jestliže byla tato cena svobodně určena dovozcem. |
3) |
Článek 101 SFEU ve spojení s čl. 4 odst. 3 SEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která zakazuje maloobchodníkům, aby prodávali tabákové výrobky za nižší jednotkovou cenu, než je cena, kterou výrobce nebo dovozce uvedl na daňovém kolku, jenž je připojen k těmto výrobkům. |
(1) Úř. věst. C 262, 10.8.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/19 |
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 22. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf – Německo) – combit Software GmbH v. Commit Business Solutions Ltd
(Věc C-223/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Ochranná známka Evropské unie - Jednotná povaha - Určení nebezpečí záměny pouze pro jednu část území Unie - Rozsah územní působnosti zákazu podle článku 102 uvedeného nařízení“)
(2016/C 419/24)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberlandesgericht Düsseldorf
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: combit Software GmbH
Žalovaná: Commit Business Solutions Ltd
Výrok
Ustanovení čl. 1 odst. 2, čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 102 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie musí být vykládána v tom smyslu, že pokud soud pro ochranné známky Evropské unie rozhodne o tom, že užíváním označení vzniká nebezpečí záměny s ochrannou známkou Evropské unie na jedné části území Evropské unie, přičemž toto nebezpečí na jiné části jejího území nevzniká, musí tento soud konstatovat, že došlo k porušení výlučného práva přiznaného touto ochrannou známkou, a vyslovit příkaz, kterým se uvedené užívání zakazuje na celém území Evropské unie s výjimkou té části jejího území, ve vztahu k níž byla konstatována neexistence nebezpečí záměny.
(1) Úř. věst. C 294, 7.9.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/20 |
Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 21. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vredegerecht te Ieper – Belgie) – Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen NV v. Gregory Demey
(Věc C-261/15) (1)
(„Železniční přeprava - Nařízení (ES) č. 1371/2007 - Práva a povinnosti cestujících - Chybějící přepravní doklad - Nenapravení ve stanovených lhůtách - Přestupek“)
(2016/C 419/25)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Vredegerecht te Ieper
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen NV
Žalovaný: Gregory Demey
Výrok
Článek 6 odst. 2 poslední věta přípojku A k úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980, ve znění pozměňovacího protokolu k úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 3. června 1999, který je obsažen v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním ustanovením, která stanovují, že osoba, jež cestuje vlakem bez přepravního dokladu určeného k tomuto účelu a nenapraví situaci ve lhůtách stanovených těmito ustanoveními, není ve smluvním vztahu se železničním podnikem.
(1) Úř. věst. C 270, 17.8.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/21 |
Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 21. září 2016 – Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska
(Věc C-304/15) (1)
(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2001/80/ES - Článek 4 odst. 3 - Příloha VI část A - Omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení - Použití - Elektrárna Aberthaw“)
(2016/C 419/26)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: K. Mifsud-Bonnici a S. Petrova, zmocněnci)
Žalovaný: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: J. Kraehling a L. Christie, zmocněnci, ve spolupráci s G. Facennou, QC)
Výrok
1) |
Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že nesprávně použilo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení na elektrárnu Aberthaw (Spojené království), nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z čl. 4 odst. 3 ve spojení s přílohou VI částí směrnice 2001/80. |
2) |
Spojenému království Velké Británie a Severního Irska se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 302, 14.9.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/21 |
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 15. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Landkreis Potsdam-Mittelmark v. Finanzamt Brandenburg
(Věc C-400/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty - Šestá směrnice 77/388/EHS - Nárok na odpočet - Rozhodnutí 2004/817/ES - Právní předpisy členského státu - Výdaje na zboží a služby - Procentní podíl jejich použití na soukromé účely vyšší než 90 % jejich celkového použití - Vyloučení z práva na odpočet daně“)
(2016/C 419/27)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesfinanzhof
Účastníci původního řízení
Žalobce: Landkreis Potsdam-Mittelmark
Žalovaný: Finanzamt Brandenburg
Výrok
Článek 1 rozhodnutí Rady 2004/817/ES ze dne 19. listopadu 2004, kterým se Německu povoluje uplatňovat opatření odchylující se od článku 17 šesté směrnice 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije v situaci, kdy podnik pořídil zboží a služby, které využívá z více než 90 % pro jiné než hospodářské činnosti, které nepodléhají dani z přidané hodnoty.
(1) Úř. věst. C 363, 3.11.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/22 |
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 22. září 2016 – Pensa Pharma, SA v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, Ferring BV a Farmaceutisk Laboratorium Ferring A/S
(Věc C-442/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Evropské unie - Slovní ochranná známka PENSA PHARMA - Obrazová ochranná známka pensa - Návrhy na prohlášení neplatnosti podané majiteli slovních ochranných známek pentasa - Prohlášení neplatnosti - Řízení před EUIPO - Změna předmětu sporu - Nový důvod před Tribunálem“)
(2016/C 419/28)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Pensa Pharma, SA (zástupci: R. Kunze a G. Würtenberger, Rechtsanwälte)
Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec), Ferring BV a Farmaceutisk Laboratorium Ferring A/S (zástupci: I. Fowler, solicitor, a D. Slopek, Rechtsanwalt)
Výrok
1) |
Kasační opravný prostředek se zamítá. |
2) |
Společnosti Pensa Pharma SA se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 414, 14.12.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/22 |
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 21. září 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Baden-Württemberg – Německo) – Peter Radgen, Lilian Radgen v. Finanzamt Ettlingen
(Věc C-478/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob - Rovné zacházení - Daň z příjmu - Osvobození příjmů z výkonu pedagogické činnosti ve vedlejším pracovním poměru pro právnickou osobu veřejného práva se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, na který se vztahuje Dohoda o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992 - Právní předpisy členského státu vylučující osvobození příjmů z takové činnosti vykonávané pro právnickou osobu veřejného práva se sídlem ve Švýcarsku“)
(2016/C 419/29)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Finanzgericht Baden-Württemberg
Účastníci původního řízení
Žalobci: Peter Radgen, Lilian Radgen
Žalovaný: Finanzamt Ettlingen
Výrok
Ustanovení Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob podepsané v Lucemburku dne 21. června 1999 týkající se rovného zacházení se zaměstnanci musí být vykládána v tom smyslu, že brání takovým právním předpisům členského státu, jako jsou právní předpisy dotčené v původním řízení, které státnímu příslušníkovi-rezidentovi, který má neomezenou povinnosti k dani z příjmů a jenž využil svého práva na volný pohyb k výkonu pedagogické činnosti ve vedlejším pracovním poměru pro právnickou osobu veřejného práva se sídlem ve Švýcarsku, nepřiznávají osvobození od daně z příjmu z této výdělečné činnosti, třebaže by takové osvobození bylo přiznáno, pokud by uvedená činnost byla vykonávána pro právnickou osobu veřejného práva se sídlem v tomto členském státě, jiném členském státě Evropské unie či jiném státě, na který se vztahuje dohoda o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.
(1) Úř. věst. C 16, 18.1.2016.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/23 |
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 14. září 2016 – Ori Martin SA (C-490/15 P), Siderurgica Latina Martin SpA (SLM) (C-505/15 P) v. Evropská komise
(Spojené věci C-490/15 a C-505/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Evropský trh s předpínací ocelí - Pokuty - Výpočet výše pokut - Nařízení (ES) č. 1/2003 - Článek 23 odst. 2 - Domněnka skutečného výkonu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti vůči společnosti dceřiné - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 - Zásada zákazu zpětné účinnosti - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na účinný procesní prostředek v přiměřené lhůtě - Listina základních práv - Článek 41 - Právo na řešení záležitostí v přiměřené lhůtě“)
(2016/C 419/30)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ori Martin SA (C-490/15 P), Siderurgica Latina Martin SpA (SLM) (C-505/15 P) (zástupci: G. Belotti a P. Ziotti, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: V. Bottka, G. Conte a P. Rossi, zmocněnci)
Výrok
1) |
Kasační opravné prostředky ve věcech C-490/15 P a C-505/15 P se zamítají. |
2) |
Společnosti Ori Martin SA se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci C-490/15 P. |
3) |
Společnosti Siderurgica Latina Martin SpA (SLM) se ukládá náhrada nákladů řízení ve věci C-505/15 P. |
(1) Úř. věst. C 406, 7.12.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/24 |
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 14. září 2016 – Trafilerie Meridionali SpA v. Evropská komise
(Věc C-519/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Evropský trh s předpínací ocelí - Pokuty - Výpočet výše pokut - Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 - Bod 35 - Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci - Povinnost uvést odůvodnění - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na účinný procesní prostředek v přiměřené lhůtě“)
(2016/C 419/31)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Trafilerie Meridionali SpA (zástupci: P. Ferrari a G. Lamicela, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: V. Bottka, G. Conte a P. Rossi, zmocněnci)
Výrok
1) |
Kasační opravný prostředek se zamítá. |
2) |
Společnosti Trafilerie Meridionali SpA se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 406, 7.12.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/24 |
Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. září 2016 – National Iranian Oil Company PTE Ltd (NIOC) a další v. Rada Evropské unie
(Věc C-595/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Omezující opatření přijatá vůči Íránské islámské republice - Seznam osob a subjektů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Prováděcí nařízení (EU) č. 945/2012 - Právní základ - Pojem přidružená entita“)
(2016/C 419/32)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: National Iranian Oil Company PTE Ltd (NIOC), National Iranian Oil Company International Affairs Ltd (NIOC International Affairs), Iran Fuel Conservation Organization (IFCO), Karoon Oil & Gas Production Co., Petroleum Engineering & Development Co. (PEDEC), Khazar Exploration and Production Co. (KEPCO), National Iranian Drilling Co. (NIDC), South Zagros Oil & Gas Production Co., Maroun Oil & Gas Co., Masjed-Soleyman Oil & Gas Co. (MOGC), Gachsaran Oil & Gas Co., Aghajari Oil & Gas Production Co. (AOGPC), Arvandan Oil & Gas Co. (AOGC), West Oil & Gas Production Co., East Oil & Gas Production Co. (EOGPC), Iranian Oil Terminals Co. (IOTC), Pars Special Economic Energy Zone (PSEEZ) (zástupce: J.-M. Thouvenin, advokát)
Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: V. Piessevaux a M. Bishop, zmocněnci)
Výrok
1) |
Kasační opravný prostředek se zamítá. |
2) |
National Iranian Oil Company PTE Ltd (NIOC), National Iranian Oil Company International Affairs Ltd (NIOC International Affairs), Iran Fuel Conservation Organization (IFCO), Karoon Oil & Gas Production Co., Petroleum Engineering & Development Co. (PEDEC), Khazar Exploration and Production Co. (KEPCO), National Iranian Drilling Co. (NIDC), South Zagros Oil & Gas Production Co., Maroun Oil & Gas Co., Masjed-Soleyman Oil & Gas Co. (MOGC), Gachsaran Oil & Gas Co., Aghajari Oil & Gas Production Co. (AOGPC), Arvandan Oil & Gas Co. (AOGC), West Oil & Gas Production Co., East Oil & Gas Production Co. (EOGPC), Iranian Oil Terminals Co. (IOTC) a Pars Special Economic Energy Zone (PSEEZ) ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie. |
(1) Úř. věst. C 59, 15.2.2016.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/25 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 1. března 2016 Anastasiou-Soultana Gaki proti usnesení Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 16. prosince 2015 ve věci T-547/15, Anastasia-Soultana Gaki v. Evropská komise
(Věc C-130/16 P)
(2016/C 419/33)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Anastasia-Soultana Gaki (zástupce: A. Heinen, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Soudní dvůr Evropské unie (desátý senát) usnesením ze dne 22. září 2016 zamítl kasační opravný prostředek a rozhodl, že navrhovatelka ponese vlastní náklady řízení.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/25 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Frankfurt am Main (Německo) dne 14. července 2016 – FMS Wertmanagement AöR v. Heta Asset Resolution AG
(Věc C-394/16)
(2016/C 419/34)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Landgericht Frankfurt am Main
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: FMS Wertmanagement AöR
Žalovaná: Heta Asset Resolution AG
Předběžné otázky
1) |
Musí být směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (1), zejména její čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 bod 2 a 23 ve spojení s čl. 4 odst. 1 písm. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (2), vykládána v tom smyslu, že do oblasti její působnosti spadá i likvidační subjekt (likvidační společnost), která dne 2. července 2014, kdy směrnice 2014/59/EU vstoupila v platnost, ještě byla úvěrovou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bod 1 nařízení (EU) č. 575/2013 (institucí CRR), tuto vlastnost však ztratila již před uplynutím lhůty pro provedení směrnice 2014/59/EU do vnitrostátního práva dne 31. prosince 2014 a již nedisponuje bankovní licencí k provozování bankovních činností, nýbrž může vykonávat pouze na základě zákonné licence (bankovní) činnost, která slouží výlučně k likvidaci portfolia? |
2) |
Musí být směrnice 2014/59/EU, zejména její čl. 43 odst. 2 písm. b) a čl. 37 odst. 6, vykládána v tom smyslu, že opatření, které odpovídá nástroji rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle článku 43 směrnice 2014/59/EU, spadá do její věcné působnosti i tehdy, pokud je provedeno v důsledku vnitrostátního předpisu domovského členského státu v případě, kdy již neexistuje realistický výhled na obnovení životaschopnosti likvidačního subjektu, který své části, jejichž existence má být nadále zachována, prodal až poté, co dne 2. července vstoupila v platnost směrnice 2014/59/EU, ale před tím, než dne 31. prosince 2014 uplynula lhůta pro její provedení, a ani nejsou převáděny žádné systémově relevantní služby na překlenovací instituci a ani jinak nejsou zcizovány nebo převáděny další části podniku, nýbrž tento likvidační subjekt slouží výlučně správě aktiv, práv a závazků s cílem řádného, aktivního a co možná nejlepšího zpeněžení těchto jednotlivých aktiv, práv a závazků (likvidace portfolia)? |
3) |
Musí být čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (3) (ve znění článku 117 směrnice 2014/59/EU) vykládán v tom smyslu, že snížení závazků likvidačního subjektu, které podléhají jinému vnitrostátnímu právu, nařízené správním orgánem domovského členského státu likvidačního subjektu, jakož i snížení úrokové sazby a odložení splácení závazků v členském státě, jehož právu tyto závazky podléhají a ve kterém má dotčený věřitel sídlo, je bez nutnosti dalších formalit v plném rozsahu účinné nebo to předpokládá, aby likvidační subjekt (likvidační společnost) spadala do osobní působnosti směrnice 2014/59/EU (v souladu s první předběžnou otázkou) a nařízené opatření spadalo do věcné působnosti směrnice 2014/59/EU? Znamená „být v plném rozsahu účinný bez nutnosti dalších formalit“, že soud členského státu, – který má v rámci práva použitelného na závazky rozhodnout o uznání opatření nařízených podle práva domovského členského státu, – nemá pravomoc přezkoumat slučitelnost výše uvedených opatření se směrnicí 2014/59/EU? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2013, L 176, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (Úř. věst. 2001, L 125, s. 15).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/26 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 15. července 2016 – DOCERAM GmbH v. CeramTec GmbH
(Věc C-395/16)
(2016/C 419/35)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberlandesgericht Düsseldorf
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: DOCERAM GmbH
Žalovaná: CeramTec GmbH
Předběžné otázky
1) |
Existuje podmíněnost technickou funkcí vylučující ochranu ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (1) i tehdy, pokud koncepční účinek nemá žádný význam pro vzhled výrobku, nýbrž jediným, vzhled určujícím faktorem je (technická) funkčnost? |
2) |
V případě, že Soudní dvůr zodpoví otázku 1) kladně: Z jakého hlediska je nutno posoudit, zda jednotlivé znaky vzhledu výrobku byly vybrány výlučně z úvah o funkčnosti? Je rozhodný „objektivní pozorovatel“ a pokud ano, jak je třeba ho definovat? |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/27 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 27. července 2016 – Vera Egenberger v. Evangelisches Werk für Diakonie und Entwicklung e.V.
(Věc C-414/16)
(2016/C 419/36)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesarbeitsgericht (Německo)
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Vera Egenberger
Žalovaný: Evangelisches Werk für Diakonie und Entwicklung e.V.
Předběžné otázky
1) |
Má se čl. 4 odst. 2 směrnice 2000/78/ES (1) vykládat tak, že zaměstnavatel, jako je žalovaný v předloženém případě, – příp. církev za něj – může sám závazně stanovit, zda určité náboženské vyznání uchazeče o pracovní místo představuje dle povahy dotyčné pracovní činnosti nebo podmínek jejího výkonu podstatný, legitimní a odůvodněný profesní požadavek se zřetelem k etice organizace? |
2) |
V případě záporné odpovědi na první otázku: Musí ustanovení vnitrostátního práva – jako zde § 9 odst. 1 první alternativa zákona o rovném zacházení (Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz, dále jen AGG) –, dle kterého je rozdílné zacházení z důvodu vyznání při zaměstnávání prostřednictvím církevních společenství a jím podřízených institucí přípustné i tehdy, když určité vyznání představuje odůvodněný profesní požadavek s ohledem na právo církevního společenství na sebeurčení při dodržení nezávislosti církví, ve sporu jako je tento zůstat nepoužité? |
3) |
Dále v případě záporné odpovědi na první otázku: Jaké požadavky mají být kladeny na povahu pracovní činnosti nebo podmínky jejího výkonu podle čl. 4 odst. 2 směrnice 2000/78/ES jako podstatný, legitimní a odůvodněný profesní požadavek se zřetelem k etice organizace? |
(1) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/28 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 28. července 2016 mobile.de GmbH, dříve mobile.international GmbH proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 12. května 2016 ve spojených věcech T–322/14 a T–325/14, mobile.international v. EUIPO – Rezon
(Věc C-418/16 P)
(2016/C 419/37)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: mobile.de GmbH, dříve mobile.international GmbH (zástupce: T. Lührig, advokát)
Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, Rezon OOD
Návrhová žádání
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:
— |
zrušil rozsudek Tribunálu (osmého senátu) vydaný dne 12. května 2016 ve spojených věcech T–322/14 a T–325/14 a |
— |
uložil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví náhradu nákladů řízení |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 57 odst. 2 nařízení o ochranné známce (1) ve spojení s pravidlem 22 odst. 2 a pravidlem 40 odst. 6 prováděcího nařízení (2), neboť v rozporu se všeobecně uznávanými výkladovými zásadami právní nauky vykládá pojem „důkaz o užívání“ stanovený v čl. 57 odst. 2 nařízení o ochranné známce odlišně, než jak je stanoveno v pravidlu 22 odst. 2 a pravidlu 40 odst. 6 prováděcího nařízení. Rozdílný výklad téhož pojmu uvedeného v nařízení o ochranné známce a v prováděcím nařízení není slučitelný se zásadou právní jistoty a jasnosti. Dále Tribunál nezohledňuje to, že pravidlo 40 odst. 2 a pravidlo 22 odst. 2 prováděcího nařízení vylučují v řízení o prohlášení neplatnosti opožděné předložení důkazů a že EUIPO nemá žádný prostor pro uvážení. Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek má za to, že ustanovení čl. 57 odst. 1 nařízení o ochranné známce by bylo použitelné pouze tehdy, pokud by je EUIPO již uplatnilo, čímž z něj nemůže vycházet rozhodnutí odvolacího senátu ani Tribunálu.
Napadené rozhodnutí je rovněž v rozporu s čl. 76 odst. 2 nařízení o ochranné známce, neboť se tribunál dopustil nesprávného právního posouzení použitelnosti čl. 76 odst. 2 nařízení o ochranné známce, i když uplatnění pravidla 40 odst. 6 a pravidla 22 odst. 2 prováděcího nařízení v řízení o prohlášení neplatnosti brání systematický výklad pravidla 50 odst. 1 třetí pododstavec prováděcího nařízení.
Kromě toho nejsou splněny ani podmínky stanovené v čl. 76 odst. 2 nařízení o ochranné známce, neboť vedlejší účastnice řízení neuvedla v rámci celého řízení žádný oprávněný důvod pro opožděné předložení výpočtů, které měla k dispozici od samého počátku. Tribunál tím rovněž nesprávně uplatnil čl. 76 odst. 2 nařízení o ochranné známce, neboť fáze řízení a okolnosti přímo vylučují zohlednění opožděně předložených důkazů. Tribunál navíc zkreslil skutečnosti tím, že nesprávně vymezil skutkový stav, čímž v případě výpočtů předložených před odvolacím senátem nešlo o „doplňující“ nebo „znázorňující“ důkazy.
Tribunál nezkoumal fonetické ani pojmové rozdíly od skutečně používaných označení a v zásadě se nezaměřil na celkový dojem, ale na jednotlivé části, čímž nesprávně uplatnil čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení o ochranné známce.
Tribunál zjevně zohlednil irelevantní důkazy, přestože tyto nebyly datovány nebo nebyly z rozhodného období. Tím se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení čl. 57 odst. 2 nařízení o ochranné známce ve spojení s pravidlem 22 odst. 3 a 4 prováděcího nařízení.
Tribunál měl nesprávně za to, že nemusí zkoumat námitku zneužití práva. Námitku zániku práv v důsledku jejich dlouhodobého neuplatňování Tribunál vůbec nepřezkoumal.
Konečně je napadené rozhodnutí v rozporu s čl. 64 odst. 1 nařízení o ochranné známce, když měl Tribunál nesprávně za to, že odvolací senát mohl zrušit a vrátit k dalšímu projednání rozhodnutí zrušovacího oddělení pouze stran služeb „reklamy ve spojení s vozidly“, a pokud jde o jiné služby, jejichž používání nebylo prokázáno, měl pravomocně rozhodnout a otevřeně konstatovat v pravomocném výroky částečné zamítnutí návrhů na prohlášení neplatnosti pro nedostatek důkazů o užívání.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).
(2) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, s. 1).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/29 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 4. srpna 2016 – Acacia Srl a Rolando D'Amato v. Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG
(Věc C-435/16)
(2016/C 419/38)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesgerichtshof
Účastníci původního řízení
Navrhovatelé v řízení o opravném prostředku „Revision“: Acacia Srl a Rolando D'Amato
Odpůrkyně v řízení o opravném prostředku „Revision“: Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG
Předběžné otázky
1) |
Je použití ochranné bariéry ve smyslu čl. 110 odst. 1 nařízení (ES) č. 6/2002 (1) omezeno na díly vázané na podobu, to znamená na takové díly, jejichž podoba je stanovena původním vzhledem složitějšího výrobku v principu nezměnitelně, a zákazníci si ho tedy – jako například disky vozidla – nemohou svobodně zvolit? |
2) |
Pro případ záporné odpovědi na otázku 1: Je použití ochranné bariéry ve smyslu čl. 110 odst. 1 nařízení (ES) č. 6/2002 omezeno výlučně na nabídku identicky utvořených výrobků, tedy i barevně a velikostí odpovídajících originálním výrobkům? |
3) |
Pro případ záporné odpovědi na otázku 1: Použije se ochranná bariéra ve smyslu čl. 110 odst. 1 nařízení (ES) č. 6/2002 ve prospěch dodavatele výrobku zásadně porušujícího ochranný vzor, který je předmětem projednávaného opravného prostředku, pouze tehdy, pokud tento dodavatel objektivně zajistí, aby jeho výrobek bylo možno získat výlučně za účelem opravy a nikoli k jiným účelům, například vylepšení nebo individualizaci složitějšího výrobku? |
4) |
V případě kladné odpovědi na otázku 3: Jaká opatření musí použít dodavatel výrobku zásadně porušujícího ochranný vzor, který je předmětem projednávaného opravného prostředku, aby jeho výrobek bylo možno získat výlučně za účelem opravy a nikoli k jiným účelům, například vylepšení nebo individualizaci složitějšího výrobku? Je dostačující,
|
(1) Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/30 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie (Rumunsko) dne 8. srpna 2016 – SMS group GmbH v. Direcţia Generală Regională a Finanțelor Publice a Municipiului București
(Věc C-441/16)
(2016/C 419/39)
Jednací jazyk: rumunština
Předkládající soud
Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: SMS group GmbH
Odpůrce: Direcţia Generală Regională a Finanțelor Publice a Municipiului București
Předběžné otázky
1) |
Musí být články 2, 3, 4 a 5 směrnice 79/1072/EHS (1), ve spojení s ustanoveními čl. 17 odst. 2 a 3 písm. a) směrnice 77/388/EHS (2), vykládány v tom smyslu, že brání praxi vnitrostátních daňových orgánů, které mají za to, že neexistují objektivní důkazy potvrzující úmysl deklarovaný osobou povinnou k dani použít dovážené zboží v rámci své hospodářské činnosti, když ke dni skutečného dovozu byla smlouva, k jejímuž splnění osoba povinná k dani nakoupila a dovezla zboží, pozastavena, s vážným rizikem, že následné dodání/operace, pro kterou bylo dovážené zboží určeno, se již neuskuteční? |
2) |
Představuje důkaz následného pohybu dováženého zboží, čili konstatování skutečnosti, že dovážené zboží bylo ve skutečnosti určeno pro zdanitelná plnění osoby povinné k dani, a do jaké míry, dodatečnou podmínku požadovanou pro účely vrácení DPH, odlišnou od podmínek uvedených v článcích 3 a 4 směrnice 79/1072/EHS, zakázanou v článku 6 téže směrnice, nebo nezbytnou informaci k základní podmínce pro vrácení týkající se použití dováženého zboží v rámci zdanitelných plnění, kterou může daňový orgán požadovat na základě článku 6 směrnice? |
3) |
Mohou být články 2, 3, 4 a 5 směrnice 79/1072/EHS, ve spojení ustanovením čl. 17 odst. 2 a 3 písm. a) směrnice 77/388/EHS, vykládány v tom smyslu, že právo na vrácení DPH může být zamítnuto, pokud následná předpokládaná operace, v rámci níž má být dovážené zboží použito, nebude uskutečněna. Zda má za těchto podmínek význam skutečné určení zboží, nebo skutečnost, zda bylo skutečně využíváno, jakým způsobem a na kterém území, na území členského státu, kde byla DPH vybrána nebo mimo tento stát? |
(1) Osmá směrnice Rady ze dne 6. prosince 1979 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným v tuzemsku (Úř. věst. L 331, s. 11).
(2) Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/31 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 29. srpna 2016 – F v. Bevándorlási és Állampolgársági Hivatal
(Věc C-473/16)
(2016/C 419/40)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság
Účastníci původního řízení
Žalobce: F
Žalovaný: Bevándorlási és Állampolgársági Hivatal
Předběžné otázky
1) |
Musí se článek 4 směrnice 2004/83/ES (1) ve světle článku 1 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl v souvislosti s žadateli o azyl, kteří jsou příslušníky skupiny lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob, požadován a posuzován znalecký posudek forenzního psychologa, který vychází z projektivních osobnostních testů, jestliže při jeho provádění nejsou pokládány otázky týkající se sexuálních zvyklostí žadatele o azyl a žadatel není podroben ani fyzické prohlídce? |
2) |
Pokud znalecký posudek uvedený v první otázce nelze použít jako důkaz, musí se článek 4 směrnice 2004/83/ES ve světle článku 1 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že je-li žádost o azyl podána z důvodu pronásledování na základě sexuální orientace, vnitrostátní správní orgány ani soudy nemají žádnou možnost přezkoumat s pomocí odborných metod, zda tvrzení žadatele o azyl odpovídají skutečnosti, a to bez ohledu na konkrétní charakteristiky těchto metod? |
(1) Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 12).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/31 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture – Uprava zračnog prometa, elektroničkih komunikacija i pošte (Chorvatsko) dne 30. srpna 2016 – Hrvatska agencija za civilno zrakoplovstvo v. Air Serbia A.D. Beograd a Dane Kondič, direktor Air Serbia A.D. Beograd
(Věc C-476/16)
(2016/C 419/41)
Jednací jazyk: chorvatština
Předkládající soud
Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture — Uprava zračnog prometa, elektroničkih komunikacija i pošte
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Hrvatska agencija za civilno zrakoplovstvo
Žalovaní: Air Serbia A.D. Beograd, a Dane Kondič, direktor Air Serbia A.D. Beograd
Předběžná otázka
Je praxe letecké společnosti z přidružené strany [Mnohostranné dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (ECAA)], spočívající v zajišťování komerční letecké dopravy cestujících z jednoho členského státu Evropské unie přes zemi původu této společnosti coby přestupní místo, kde jsou cestující i jejich zavazadla přesunuti do jiného letadla téže společnosti, do jiného členského státu Evropské unie nebo do třetí země, a to na základě samostatné letenky, na které jsou uvedena dvě odlišná čísla letů, v souladu s výkladem práva Evropské unie v obecné rovině a konkrétněji s výkladem článku 3 odst. 1 písm. a) bodu i) protokolu VI zařazeného v příloze V Mnohostranné dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru?
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/32 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko) dne 5. září 2016 – Fidelity Funds v. Skatteministeriet
(Věc C-480/16)
(2016/C 419/42)
Jednací jazyk: dánština
Předkládající soud
Østre Landsret
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Fidelity Funds
Odpůrce: Skatteministeriet
Vedlejší účastník řízení: NN (L) SICAV
Předběžná otázka
Je takový daňový režim, jako je režim dotčený v původním řízení, v jehož rámci jsou dividendy vyplácené dánskými společnostmi zahraničním subjektům kolektivního investování, na něž se vztahuje směrnice 85/611/EHS (1), zdaňovány u zdroje, v rozporu s článkem 56 ES (článkem 63 SFEU) o volném pohybu kapitálu nebo s článkem 49 ES (článkem 56 SFEU) o volném pohybu služeb, mohou-li odpovídající dánské subjekty kolektivního investování využít osvobození od daně u zdroje, a to buď proto, že pro účely provedení srážky daně u zdroje rozdělují mezi podílníky určitou minimální částku nebo že takové subjekty provádějí výpočet minimální částky určené k rozdělení, ve vztahu k níž se podílníkům daného subjektu sráží daň u zdroje?
(1) Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3; Zvl. vyd. 06/01, s. 139).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/32 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 6. září 2016 – Zsolt Sziber v. ERSTE Bank Hungary Zrt.
(Věc C-483/16)
(2016/C 419/43)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Fővárosi Törvényszék
Účastníci původního řízení
Žalobce: Zsolt Sziber
Žalovaná: ERSTE Bank Hungary Zrt.
Další účastnice řízení: Mónika Szeder
Předběžné otázky
1) |
Je třeba následující ustanovení unijního práva, a sice čl. 129a odst. 1 a 2 Smlouvy o založení Evropského společenství (Římské smlouvy) ve spojení s odstavcem 3 téhož článku, článek 38 Listiny základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2012, C 362, s. 2), čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (1) ve spojení s článkem 8 téže směrnice, jakož i bod 47 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (2), vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátním právním předpisům (a jejich uplatňování), jež stanoví dodatečné požadavky v neprospěch toho z účastníků řízení (žalobce či žalovaného), který v období od 1. května 2004 do 26. července 2014 uzavřel v postavení spotřebitele smlouvu o úvěru obsahující zneužívající smluvní klauzuli, jež umožňuje jednostranné zvýšení úroků, nákladů či poplatků, nebo zahrnující rozpětí nákup/prodej, protože podle uvedených dodatečných požadavků lze před soudy uplatňovat nároky vyplývající z neplatnosti zmíněných smluv uzavřených se spotřebiteli a zejména soud může věc meritorně projednat jen tehdy, je-li předloženo podání v civilním řízení (především žaloba, změna žaloby nebo námitka neplatnosti vznesená žalovaným – proti odsouzení spotřebitele – anebo změna této námitky, vzájemná žaloba podaná žalovaným nebo změna této vzájemné žaloby) s povinným obsahem, zatímco jiný účastník řízení, který smlouvu o úvěru neuzavřel v postavení spotřebitele nebo který v postavení spotřebitele uzavřel v tomtéž období smlouvu o úvěru jiného než shora popsaného typu, nemusí takové podání s určitým obsahem předložit? |
2) |
Bez ohledu na to, zda bude odpověď Soudního dvora na první položenou otázku, formulovanou obecněji než tato druhá otázka, kladná nebo záporná, je třeba ustanovení unijního práva vyjmenovaná v první otázce vykládat v tom smyslu, že brání uplatňování následujících obligatorních dodatečných požadavků [sub a) až c)] vůči účastníkovi řízení, jenž v postavení spotřebitele uzavřel smlouvu o úvěru ve smyslu první otázky:
|
3) |
Je třeba ustanovení unijního práva vyjmenovaná v první otázce vykládat v tom smyslu, že porušení takových norem stanovením dodatečných požadavků uvedených výše (v rámci první a druhé otázky) znamená zároveň porušení článků 20, 21 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (Úř. věst. 2012, C 326, s. 2), přičemž je rovněž třeba zohlednit (částečně i v rámci první a druhé otázky), že soudy členských států mají povinnost uplatňovat unijní právo v oblasti ochrany spotřebitele i na skutkové okolnosti, které nemají přeshraniční charakter, tedy které jsou čistě vnitrostátní, jak je stanoveno v rozsudcích Soudního dvora ze dne 5. prosince 2000, Guimont (C-448/98, EU:C:2000:663), bod 23, a ze dne 10. května 2012, Duomo Gpa a další (C-357/10 až C-359/10, EU:C:2012:283), bod 28, a v usnesení ze dne 3. července 2014, Tudoran (C-92/14, EU:C:2014:2051), bod 39? Anebo je třeba vzhledem k tomu, že smlouvami o úvěru uvedenými v první předběžné otázce jsou „smlouvy o úvěru založené na cizí měně“, mít za to, že se z důvodu této pouhé okolnosti jedná o věc s přeshraničním charakterem? |
(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. 2008, L 133, s. 66).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/34 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vrhovno sodišče Republike Slovenije (Slovinsko) dne 14. září 2016 – A.S. v. Slovinská republika
(Věc C-490/16)
(2016/C 419/44)
Jednací jazyk: slovinština
Předkládající soud
Vrhovno sodišče Republike Slovenije
Účastníci původního řízení
Odvolatel: A.S.
Odpůrkyně: Slovinská republika
Předběžné otázky
1) |
Vztahuje se soudní ochrana ve smyslu článku 27 nařízení č. 604/2013 i na výklad podmínek kritéria podle čl. 13 odst. 1 v případě, kdy z rozhodnutí vyplývá, že členský stát nebude posuzovat žádost o mezinárodní ochranu, jiný členský stát již převzal odpovědnost za posouzení žádosti žadatele na stejném základě a žadatel toto rozhodnutí napadá? |
2) |
Má být podmínka nedovoleného překročení hranic podle čl. 13 odst. 1 nařízení č. 604/2013 vykládaná nezávisle a autonomně, nebo ve spojení s čl. 3 odst. 2 směrnice 2008/115 o navracení a článkem 5 Schengenského hraničního kodexu, které definují neoprávněné překročení hranic, a má se tento výklad uplatnit ve vztahu k čl. 13 odst. 1 nařízení č. 604/2013? |
3) |
S ohledem na odpověď na druhou otázku má být za okolností projednávané věci pojem „nedovolené překročení hranic“ ve smyslu čl. 13 odst. 1 nařízení č. 604/2013 vykládán v tom smyslu, že o nedovolené překročení hranic se nejedná, pokud veřejné orgány členského státu organizují překročení hranice za účelem tranzitu do jiného členského státu EU? |
4) |
V případě, že odpověď na třetí otázku bude kladná, má být v důsledku toho čl. 13 odst. 1 nařízení č. 604/2013 vykládán v tom smyslu, že zakazuje předání státního příslušníka třetí země do státu, ve kterém původně vstoupil na území EU? |
5) |
Má být článek 27 nařízení č. 604/2013 vykládán v tom smyslu, že lhůty uvedené v čl. 13 odst. 1 a čl. 29 odst. 2 neběží, pokud žadatel uplatňuje své právo na soudní ochranu, a tím spíše v případě, kdy to znamená i položení předběžné otázky nebo kdy vnitrostátní soud čeká na odpověď Soudního dvora Evropské unie na takovou otázku, která mu byla položena v jiné věci? Podpůrně, běží lhůty v takovém případě, ale příslušný členský stát nemá právo odmítnout přijetí žadatele? |
Tribunál
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/36 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 4. října 2016 – Lidl Stiftung v. EUIPO – Horno del Espinar (Castello)
(Věc T-549/14) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Castello - Starší národní ochranné známky a obrazové ochranné známky Evropské unie Castelló - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)
(2016/C 419/45)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Lidl Stiftung & Co. KG (Neckarsulm, Německo) (zástupci: M. Wolter, M. Kefferpütz a A. Marx, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně P. Geroulakos a D. Botis, poté D. Botis, a nakonec D. Gája, zmocněnci)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Horno del Espinar, SL (El Espinar, Španělsko)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. dubna 2014 (spojené věci R 1233/2013-2 a R 1258/2013-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Horno del Espinar a Lidl Stiftung & Co.
Výrok
1. |
Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 22. dubna 2014 (spojené věci R 1233/2013-2 a R 1258/2013-2) týkající se námitkového řízení mezi společnostmi Horno del Espinar, SL a Lidl Stiftung & Co KG, se zrušuje v rozsahu, v jakém se odvolací senát domníval, že existuje nebezpečí záměny, pokud jde o zmrazené ovoce a zeleninu zařazené do třídy 29 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků. |
2. |
Ve zbývající části se žaloba zamítá. |
3. |
Lidl Stiftung & Co ponese vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených EUIPO. |
4. |
EUIPO ponese čtvrtinu vlastních nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 351, 6.10.2014.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/37 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2016 – European Children’s Fashion Association a Instituto de Economía Pública v. EACEA
(Věc T-724/14) (1)
(„Rozhodčí doložka - Dohoda o dotacích uzavřená v rámci akčního programu ‚Lifelong Learning (2007 - 2013)‘ - Projekt ‚Brand & Merchandising manager for SMEs in the childrens’ product sector‘ - Žaloba na neplatnost - Akt, proti kterému nelze podat žalobu - Akt, jenž je součástí čistě smluvního rámce, od něhož je neoddělitelný - Nepřípustnost - Neuznatelné náklady - Vrácení vyplacených částek - Auditorská zpráva“)
(2016/C 419/46)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobci: European Children’s Fashion Association (Valencie, Španělsko) a Instituto de Economía Pública, SL (Valencie) (zástupce: A. Haegeman, advokát)
Žalovaná: Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) (zástupci: H. Monet a A. Jaume, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh podle článku 272 SFEU znějící na určení, že první žalobce není povinen vrátit částku, kterou mu vyplatila agentura EACEA v rámci dohody uzavřené za účelem realizace projektu „Brand & Merchandising manager for SMEs in the childrens’ product sector“, a podpůrně návrh podle článku 263 SFEU znějící na neplatnost předběžného informačního dopisu EACEA ze dne 1. srpna 2014 informujícího prvního žalobce, že je povinen vrátit částku ve výši 82 378,81 eur na základě auditu uvedeného projektu, a na neplatnost výzvy k úhradě č. 3241401420 vydané agenturou EACEA dne 5. srpna 2014 za účelem vrácení uvedené částky.
Výrok rozsudku
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
European Children’s Fashion Association a Instituto de Economía Pública, SL se ukládá náhrada nákladů řízení. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/37 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2016 – Trajektna luka Split v. Komise
(Věc T-70/15) (1)
(„Hospodářská soutěž - Zneužití dominantního postavení - Rozhodnutí konstatující porušení článku 102 SFEU - Stanovení ze strany přístavního orgánu města Split maximálních částek poplatků za přístavní služby týkající se vnitrostátního provozu - Zamítnutí stížnosti - Vyřízení věci orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu - Nedostatečný zájem Unie“)
(2016/C 419/47)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Trajektna luka Split d.d. (Split, Chorvatsko) (zástupci: M. Bauer, H.-J. Freund a S. Hankiewicz, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Giolito, C. Urraca Caviedes a I. Zaloguin, zmocněnci)
Předmět věci
Žaloba založená na článku 263 SFEU a směřující ke zrušení rozhodnutí Komise C(2014) 9236 final ze dne 28. listopadu 2014, kterým se zamítá stížnost podaná žalobkyní v souvislosti s porušením článku 102 SFEU, jehož se údajně dopustil přístavní orgán města Split nebo článků 102 SFEU a 106 TFUE, jehož se dopustila Chorvatská republika nebo přístavní orgán města Split (věc AT.40199 – přístav Split).
Výrok rozsudku
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Trajektna luka Split d.d. se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 118, 13.4.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/38 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2016 – Intesa Sanpaolo v. EUIPO (WAVE 2 PAY a WAVE TO PAY)
(Spojené věci T-129/15 a T-130/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovních ochranných známek Evropské unie WAVE 2 PAY a WAVE TO PAY - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 nařízení č. 207/2009“)
(2016/C 419/48)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Intesa Sanpaolo SpA (Turín, Itálie) (zástupci: P. Pozzi a F. Cecchi, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně P. Bullock a L. Rampini, poté L. Rampini, zmocněnci)
Předmět věci
Žaloby podané proti dvěma rozhodnutím pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 19. ledna 2015 (věci R 1857/2014-5 a R 1864/2014-5), týkajícím se dvou přihlášek slovních označení WAVE 2 PAY a WAVE TO PAY jako ochranných známek Evropské unie.
Výrok
1) |
Žaloby se zamítají. |
2) |
Společnosti Intesa Sanpaolo SpA se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 155, 2.7.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/39 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 29. září 2016 – Universal Protein Supplements v. EUIPO (znázornění kulturisty)
(Věc T-335/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie znázorňující kulturistu - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009“)
(2016/C 419/49)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Universal Protein Supplements Corp. (New Brunswick, New Jersey, Spojené státy americké) (zástupce: S. Malynicz, QC)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: H. O’Neill a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. března 2015 (věc R 2958/2014-5) týkajícímu se přihlášky obrazového označení znázorňujícího kulturistu jako ochranné známky Evropské unie
Výrok
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Společnosti Universal Protein Supplements Corp. se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 279, 24.8.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/39 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 29. září 2016 – Bach Flower Remedies v. EUIPO – Durapharma (RESCUE)
(Věc T-337/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie RESCUE - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009 2009 - Článek 52 odst. 2 nařízení č. 207/2009 2009“)
(2016/C 419/50)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Bach Flower Remedies Ltd (Wimbledon, Spojené království) (zástupce: I. Fowler, solicitor)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: M. Simandlova a A. Schifko, zmocněnci)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Durapharma ApS (Stenstrup, Dánsko)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. března 2015 (věc R 2551/2013-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Durapharma a Bach Flower Remedies.
Výrok
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Bach Flower Remedies ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). |
(1) Úř. věst. C 294, 7.9.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/40 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2016 – Alpex Pharma v. EUIPO – Astex Pharmaceuticals (ASTEX)
(Věc T-355/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie ASTEX - Starší slovní ochranná známka Evropské unie ALPEX - Neexistence skutečného užívání starší ochranné známky - Článek 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 75 nařízení č. 207/2009 - Článek 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009“)
(2016/C 419/51)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Alpex Pharma SA (Mezzovico-Vira, Švýcarsko) (zástupci: C. Bacchini, M. Mazzitelli a E. Rondinelli, advokáti)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: M. Rajh, zmocněnkyně)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Astex Pharmaceuticals, Inc. (Plesanton, Spojené státy)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. dubna 2015 (věc R 593/2014-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Alpex Pharma a Astex Pharmaceuticals.
Výrok
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Společnosti Alpex Pharma SA se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 294, 7. 9. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/40 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2016 – CJ v. ECDC
(Věc T-370/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Smluvní zaměstnanec - Smlouva na dobu určitou - Výpověď - Ztráta důvěry - Právo být vyslechnut“)
(2016/C 419/52)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: CJ (Agios Stefanos, Řecko) (zástupce: V. Kolias, advokát)
Další účastník řízení: Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (zástupci: J. Mannheim a A. Daume, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duronem, advokáty)
Předmět
Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 29. dubna 2015, CJ v. ECDC (F-159/12 a F-161/12, EU:F:2015:38), směřující ke zrušení tohoto rozsudku
Výrok
1) |
Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 29. dubna 2015, CJ V. ECDC (F-159/12 a F-161/12, EU:F:2015:38), se zamítá v rozsahu, v němž se týká věci F-159/12. |
2) |
CJ ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v rámci tohoto řízení v rozsahu, v němž se týkají věci F-159/12. |
3) |
Body 3 a 5 výroku rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 29. dubna 2015, CJ V. ECDC (F-159/12 a F-161/12, EU:F:2015:38), se zrušují. |
4) |
V rozsahu, v němž se týká věci F-161/12, se tato věc předává jinému senátu, než který rozhodoval o tomto kasačním opravném prostředku. |
5) |
O nákladech tohoto řízení, co se týče věci F-161/12, bude rozhodnuto později. |
(1) Úř. věst. C 311, 21.9.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/41 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2016 – ECDC v. CJ
(Věc T-395/15 P) (1)
(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Smluvní zaměstnanec - Smlouva na dobu určitou - Ukončení - Narušení vztahu důvěry - Právo být vyslechnut“)
(2016/C 419/53)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (zástupci: J. Mannheim a A. Daume, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeck a A. Duron, advokáti)
Další účastník řízení: CJ (Agios Stefanos, Řecko) (zástupce: V. Kolias, advokát)
Předmět
Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 29. dubna 2015, CJ v. ECDC (F-159/12 a F-161/12, EU:F:2015:38) znějící na částečné zrušení tohoto rozsudku.
Výrok
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Evropskému centru pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 311, 21. 9. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/42 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2016 – Flowil International Lighting v. EUIPO – Lorimod Prod Com (Silvania Food)
(Věc T-430/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie Silvania Food - Starší slovní ochranné známky Evropské unie SYLVANIA - Relativní důvody pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Článek 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009“)
(2016/C 419/54)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Flowil International Lighting (Holding) BV (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupce: J. Güell Serra, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: SC Lorimod Prod Com, Srl (Simleul Silvaniei, Rumunsko)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 8. května 2015 (věc R 616/2014-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Flowil International Lighting (Holding) a SC Lorimod Prod Com.
Výrok
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Společnosti Flowil International Lighting (Holding) BV se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 320, 28. 9. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/42 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2016 – Foodcare v. EUIPO – Michalczewski (T.G.R. ENERGY DRINK)
(Věc T-456/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie T.G.R. ENERGY DRINK - Neexistence dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)
(2016/C 419/55)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Foodcare sp. z o.o. (Zabierzów, Polsko) (zástupce: A. Matusik, advokátka)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Palmero Cabezas, zmocněnkyně)
Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Dariusz Michalczewski (Gdaňsk, Polsko) (zástupci: B. Matusiewicz-Kulig, M. Czerwińska a M. Marek, advokáti)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. května 2015 (věc R 265/2014-2), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi D. Michalczewskim a společností Foodcare
Výrok
1) |
Žaloba se zamítá. |
2) |
Společnost Foodcare sp. z o.o. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Dariuszem Michalczewskim. |
(1) Úř. věst. C 328, 5.10.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/43 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2016 – Kozmetika Afrodita v. EUIPO – Núñez Martín a Machado Montesinos (KOZMeTIKA AFRODITA)
(Věc T-574/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie KOZMeTIKA AFRODITA - Starší národní slovní ochranná známka EXOTIC AFRODITA MYSTIC MUSK OIL a starší národní obrazová ochranná známka AFRODITA MYSTIC MUSK OIL - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)
(2016/C 419/56)
Jednací jazyk: slovinština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Kozmetika Afrodita d.o.o. (Rogaška Slatina, Slovinsko) (zástupce: B. Grešak, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: M. Rajh, zmocněnec)
Další účastníci řízení před odvolacím senátem EUIPO: Pedro Núñez Martín (Madrid, Španělsko) a Carmen Guillermina Machado Montesinos (Madrid)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. července 2015 (věc R 2577/2014-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi P. Núñez Martínem a C.G. Machado Montesinos na straně jedné a společností Kozmetika Afrodita na straně druhé.
Výrok
1. |
Žaloba se zamítá. |
2. |
Společnosti Kozmetika Afrodita d.o.o. se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 406, 7. 12. 2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/43 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2016 – Kozmetika Afrodita v. EUIPO – Núñez Martín a Machado Montesinos (AFRODITA COSMETICS)
(Věc T-575/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie AFRODITA COSMETICS - Starší národní slovní ochranná známka EXOTIC AFRODITA MYSTIC MUSK OIL a starší národní obrazová ochranná známka AFRODITA MYSTIC MUSK OIL - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)
(2016/C 419/57)
Jednací jazyk: slovinština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Kozmetika Afrodita d.o.o. (Rogaška Slatina, Slovinsko) (zástupce: B. Grešak, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: M. Rajh, zmocněnec)
Další účastníci řízení před odvolacím senátem EUIPO: Pedro Núñez Martín (Madrid, Španělsko) a Carmen Guillermina Machado Montesinos (Madrid)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. července 2015 (věc R 2578/2014-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi P. Núñez Martínem a C.G. Machado Montesinos na straně jedné a společností Kozmetika Afrodita na straně druhé.
Výrok
1. |
Žaloba se zamítá. |
2. |
Společnosti Kozmetika Afrodita d.o.o. se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 406, 7.12.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/44 |
Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2016 – The Art Company B & S v. EUIPO – G Star Raw (THE ART OF RAW)
(Věc T-593/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie THE ART OF RAW - Starší národní obrazová ochranná známka a starší obrazová ochranná známka Evropské unie The Art Company - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)
(2016/C 419/58)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: The Art Company B & S, SA (Quel, Španělsko) (zástupce: J. Villamor Muguerza, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: S. Palmero Cabezas, zmocněnkyně)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: G-Star Raw CV (Amsterodam, Nizozemsko)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. července 2015 (věc R 1980/2014-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi The Art Company B & S a G-Star Raw.
Výrok
1. |
Žaloba se zamítá. |
2. |
Společnosti The Art Company B & S, SA se ukládá náhrada nákladů řízení. |
(1) Úř. věst. C 414, 14.12.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/45 |
Usnesení Tribunálu ze dne 16. září 2016 – Aston Martin Lagonda v. EUIPO (Zobrazení masky chladiče na přední části motorového vozidla)
(Věc T-73/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Zpětvzetí přihlášky k zápisu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)
(2016/C 419/59)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Aston Martin Lagonda Ltd (Gaydon, Spojené království) (zástupce: D. Farnsworth, solicitor)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: H. O’Neill, zmocněnec)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. prosince 2014 (věc R 1796/2014-2), týkajícímu se přihlášky k zápisu ochranné známky Společenství žalobkyně
Výrok
1. |
O žalobě již není třeba rozhodovat. |
2. |
Aston Martin Lagonda Ltd ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí nahradit náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). |
(1) Úř. věst. C 118, 13.4.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/45 |
Usnesení Tribunálu ze dne 16. září 2016 – Aston Martin Lagonda v. EUIPO (Zobrazení masky chladiče na přední části motorového vozidla)
(Věc T-87/15) (1)
(„Ochranná známka Evropské unie - Zpětvzetí přihlášky k zápisu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)
(2016/C 419/60)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Aston Martin Lagonda Ltd (Gaydon, Spojené království) (zástupce: D. Farnsworth, solicitor)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: H. O'Neill, zmocněnec)
Předmět věci
Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. prosince 2014 (věc R 1797/2014-2), týkajícímu se přihlášky k zápisu ochranné známky Společenství žalobkyně
Výrok
1) |
O žalobě již není třeba rozhodovat. |
2) |
Aston Martin Lagonda Ltd ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí nahradit náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). |
(1) Úř. věst. C 138, 27.4.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/46 |
Usnesení Tribunálu ze dne 26. září 2016 – Greenpeace Energy a další v. Komise
(Věc T-382/15) (1)
(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Jaderná energie - Podpora poskytnutá jednotce C jaderné elektrárny Hinkley Point - Rozdílová smlouva, souhlas ministra a úvěrová záruka - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem - Nedostatek podstatného zasažení soutěžního postavení - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost“)
(2016/C 419/61)
Jednací jazyk: němčina
Účastníce řízení
Žalobkyně: Greenpeace Energy eG (Hamburk, Německo) a dalších 9 žalobců, jejichž jména jsou uvedena v příloze k usnesení (zástupci: D. Fouquet a J. Nysten, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: É. Gippini Fournier, T. Maxian Rusche a P. Němečková, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí (EU) 2015/658 ze dne 8. října 2014 2014 o státní podpoře SA.34947 (2013/C) (ex 2013/N), kterou Spojené království zamýšlí poskytnout za účelem podpory jednotce C jaderné elektrárny Hinkley Point (Úř. věst. 2015, L 109, s. 44).
Výrok
1) |
Žaloba se odmítá jako nepřípustná. |
2) |
Není namístě rozhodnout o návrzích na vstup vedlejšího účastníka do řízení předložených NNB Generation Company Limited, Slovenskou republikou, Maďarskem, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Francouzskou republikou, Českou republikou a Polskou republikou. |
3) |
Greenpeace Energy eG a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze k usnesení, ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, s výjimkou nákladů souvisejících s návrhy na vstup vedlejších účastníků do řízení. |
4) |
Greenpeace Energy eG a další žalobci, jejichž jména jsou uvedena v příloze k usnesení, Komise, NNB Generation Company Limited, Slovenská republika, Maďarsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francouzská republika, Česká republika a Polská republika ponesou vlastní náklady řízení související s návrhy na vstup do řízení jako vedlejší účastníci. |
(1) Úř. věst. C 337, 12.10.2015.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/46 |
Žaloba podaná dne 27. července 2016 – HX v. Rada
(Věc T-408/16)
(2016/C 419/62)
Jednací jazyk: bulharština
Účastníci řízení
Žalobce: HX (Damašek, Sýrie) (zástupce: S. Koev, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
— |
určil, že žaloba je přípustná a odůvodněná a že všechny žalobní důvody v ní obsažené jsou odůvodněné, |
— |
projednal tuto žalobu ve zrychleném řízení, |
— |
určil, že napadnuté akty se částečně zrušují v rozsahu, v jakém je možné akty, které se mají zrušit, oddělit od celého aktu, a v důsledku toho zrušil:
|
— |
uložil Radě náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce osm žalobních důvodů.
1. |
První žalobní důvod vychází ze zjevného porušení práva nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin (článek 50 Listiny základních práv Evropské unie). |
2. |
Druhý žalobní důvod vychází ze zjevného porušení práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces. |
3. |
Třetí žalobní důvod vychází z porušení povinnosti odůvodnění. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení práva na účinnou soudní ochranu. |
5. |
Pátý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení Rady. |
6. |
Šestý žalobní důvod vychází z porušení práva vlastnit majetek, zásady proporcionality a svobody podnikání. |
7. |
Sedmý žalobní důvod vychází z porušení práva na obvyklé životní podmínky. |
8. |
Osmý žalobní důvod vychází ze závažného porušení práva na ochranu dobrého jména. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/47 |
Žaloba podaná dne 28. července 2016 – Acquafarm v. Komise
(Věc T-458/16)
(2016/C 419/63)
Jednací jazyk: španělština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Acquafarm, SL (Huelva, Španělsko) (zástupce: A. Pérez Moreno, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby jí Tribunál přiznal náhradu škody způsobené nedostatečnou koordinací správních postupů ve vztahu k zařízení pro akvakulturu vybudované v Gibraleónu (Huelva), která významně poškozuje legitimní očekávání vyvolané u tohoto subjektu, jemuž byly přiznány podpory pro realizaci projektu v oblasti akvakultury, který Evropská unie zároveň učinila neproveditelným, když zakázala vývoz druhu, pro jehož chov bylo zařízení realizováno.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyní v tomto řízení je podnik zaměřený na výzkum, inovace a průmyslový vývoj akvakultury, který vznikl v roce 2004 za účelem realizace projektu akvakulturního produkčního zařízení určeného k chovu korýšů druhu Cherax Cuadricarinatus (rak modrý) a jejich uvádění na trh. Tento projekt získal příslušnou podporu od Evropské unie podle nařízení Komise (ES) č. 498/2007 ze dne 26. března 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. 2007, L 120, s. 1)
Na podporu žaloby se žalobkyně dovolává článku 340 Smlouvy o fungování Evropské unie a, skrze odkaz v něm učiněný, španělského práva v oblasti odpovědnosti veřejné správy podle článku 106 ústavy a článků 139 a následujících zákona č. 30/1992 ze dne 26. listopadu 1992 o právním režimu veřejné správy a obecném správním řízení (Ley 30/92 de 26 de noviembre, de Régimen Jurídico de las Administraciones Públicas y del Procedimiento Administrativo Común).
V této souvislosti žalobkyně uvádí, že:
— |
obdržené podpory byly určeny na budování staveb pro akvakulturu a že nikdy nebyly kladeny překážky provádění projektu realizovaného za pomoci těchto podpor ani vynaloženým investicím; |
— |
podniku bylo poté, co byly dokončeny práce, z Austrálie sděleno, že dovoz uvedeného druhu do Evropské unie není možný, neboť tak stanoví nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů (Úř. věst. 2008, L 333, s. 41); |
— |
za těchto okolností vznikly podniku nejrůznější škody, jak dokládají předložené důkazy, v celkové výši pěti milionů eur. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/48 |
Žaloba podaná dne 6. září 2016 – Wabco Europe v. Komise
(Věc T-637/16)
(2016/C 419/64)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Wabco Europe (Brusel, Belgie) (zástupci: E. Righini a S. Völcker, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
prohlásil žalobu na neplatnost za přípustnou; |
— |
rozhodnutí (1) zcela nebo zčásti zrušil a |
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.
1. |
První žalobní důvod navrhující zrušení rozhodnutí vychází z toho, že rozhodnutí trpí nesprávným právním posouzením a nesprávným posouzením skutkového stavu, když Komise identifikovala údajné opatření státní podpory a kvalifikovala je jako režim podpor. |
2. |
Druhý žalobní důvod navrhující zrušení rozhodnutí vychází z toho, že se Komise tím, že opatření považovala za selektivní ve smyslu článku 107 SFEU, dopustila nesprávního právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu. |
3. |
Třetí žalobní důvod navrhující zrušení rozhodnutí vychází z toho, že se Komise svým závěrem, že dané opatření zvýhodňuje žalobkyni ve smyslu článku 107 SFEU, dopustila nesprávního právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod navrhující zrušení rozhodnutí vychází z toho, že nedostatečné a rozporuplné odůvodnění Komise je v rozporu s článkem 296 SFEU. |
5. |
Pátý žalobní důvod navrhující zrušení rozhodnutí vychází z toho, že Komise tím, že neposoudila pečlivě a nestranně všechny okolnosti daného případu, porušila zásadu řádné správy. |
6. |
Šestý žalobní důvod navrhující zrušení rozhodnutí vychází z toho, že Komise tím, že si rozhodnutím o státní podpoře stanovila vlastní zásadu obvyklých tržních podmínek, zneužila své pravomoci. |
(1) Rozhodnutí Komise C(2015) 9837 final ze dne 11. ledna 2016 ve věci státní podpory SA.37667 – Osvobození nadměrného zisku od daně v Belgii (dále jen „rozhodnutí“).
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/49 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 7. září 2016 FV proti rozsudku vydanému dne 28. června 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-40/15, FV v. Rada
(Věc T-639/16 P)
(2016/C 419/65)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: FV (Rhode-St-Genèse, Belgie) (zástupce: L. Levi, advokát)
Další účastnice řízení: Rada Evropské unie
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 28. června 2016 ve věci F-40/15; |
— |
v důsledku toho vyhověl návrhovým žádáním uplatňovaným v řízení v prvním stupni, a tudíž
|
— |
uložil odpůrkyni náhradu všech nákladů obou řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel tři důvody kasačního opravného prostředku.
1. |
První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z okolnosti, že napadený rozsudek byl vynesen soudním kolegiem vyplývajícím z porušení z čl. 27 odst. 3 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu. Navrhovatel má za to, že uvedené porušení spočívá ve skutečnosti, že samotné rozhodnutí Rady 2016/454 ze dne 22. března 2016 o jmenování tří soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie je stiženou vadou nepříslušnosti, porušením článků 257 a 281 SFEU, porušením přílohy I protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora, porušením čl. 13 odst. 2 SEU a porušením rozhodnutí 2005/150/ES ze dne 18. ledna 2015 o podmínkách a postupech pro předkládání a vyřizování kandidatur ke jmenování soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie. |
2. |
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející ze skutečnosti, že soud prvního stupně neprovedl správně přezkum zjevně nesprávného posouzení a porušení povinnosti odpůrkyně uvést odůvodnění, nedodržel svou povinnost uvést odůvodnění, zkreslil spis a přehlédl rukověť hodnocení. |
3. |
Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení povinnosti jednat s náležitou péčí a ze zkreslení spisu. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/50 |
Žaloba podaná dne 11. září 2016 – Gamaa Islamya Egypte v. Rada
(Věc T-643/16)
(2016/C 419/66)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Gamaa Islamya Egypte (Egypt) (zástupce: L. Glock, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/1136 Rady ze dne 12. července 2016, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2015/2430 (Úř. věst. 2016, L 188, s. 21), a to v rozsahu, v němž se týká skupiny Gama’a al-Islamiyya Egypt; |
— |
zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/1127 ze dne 12. července 2016, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/2425 (Úř. věst. 2016, L 188, s. 1), a to v rozsahu, v němž se týká skupiny Gama’a al-Islamiyya Egypt; |
— |
uložil Radě náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.
1. |
První žalobní důvod vycházející z porušení de čl. 1 odst. 5 společného postoje Rady ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (2001/931/SZBP; Úř. věst. 2001, L 344, s. 93; dále jen „společný postoj 2001/931“). |
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931. |
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávností, kterých se Rada dopustila v souvislosti s věcnou správností skutečností vytýkaných žalobkyni. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že Rada nesprávně posoudila povahu žalobkyně jako „teroristické skupiny“. |
5. |
Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931. |
6. |
Šestý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění. |
7. |
Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu. |
8. |
Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že odůvodnění nebyla autentizována. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/51 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 6. září 2016 Erikem Simpsonem proti usnesení vydanému dne 24. června 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-142/11 RENV, Simpson v. Rada
(Věc T-646/16 P)
(2016/C 419/67)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Erik Simpson (Brusel, Belgie) (zástupkyně: M. Velardo, advokátka)
Další účastnice řízení: Rada Evropské unie
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)
Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie („SVS“) ze dne 24. června 2016 ve věci F-142/11 RENV, Erik Simpson v. Rada v rozsahu, v němž zamítá zrušení rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 9. prosince 2010 a prohlašuje, že žalobce ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé Radě; |
— |
v případě potřeby vrátil věc soudu prvního stupně; a |
— |
uložil Radě náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel dva důvody kasačního opravného prostředku.
1. |
První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z tvrzení, že pokud jde o povinnost uvést odůvodnění, SVS se dopustil nesprávného právního posouzení, porušil unijní právo, své usnesení předepsaným způsobem neodůvodnil a zkreslil důkazy. |
2. |
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z tvrzení, že pokud jde o zásadu rovného zacházení a zjevně nesprávné posouzení, SVS zkreslil důkazy, dopustil se nesprávného právního posouzení, porušil unijní právo a své napadené usnesení dostatečně neodůvodnil. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/51 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2016 HD proti rozsudku vydanému dne 21. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-136/15, HD v. Parlament
(Věc T-652/16 P)
(2016/C 419/68)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: HD (Aach, Německo) (zástupce: C. Bernard-Glanz, advokát)
Další účastník řízení: Evropský parlament
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:
— |
prohlásil tento kasační opravný prostředek za přípustný; |
— |
zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 21. července 2016, HD v. Parlament (F-136/15); |
— |
vyhověl návrhovým žádáním znějícím na zrušení, jež navrhovatel uplatnil v prvním stupni řízení; |
— |
uložil Parlamentu náhradu nákladů řízení v obou stupních řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel dva důvody.
1. |
První důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zkreslení skutkových okolností a důkazů, ze zjevně nesprávného posouzení a z porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 2001, L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102). |
2. |
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nedostatečného odůvodnění napadeného rozsudku. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/52 |
Žaloba podaná dne 20. září 2016 – Villeneuve v. Komise
(Věc T-671/16)
(2016/C 419/69)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Vincent Villeneuve (Montpellier, Francie) (zástupce: C. Mourato, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil rozhodnutí výběrové komise otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/303/15 (AD 7) ze dne 5. listopadu 2015 týkající se žalobce; |
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení v souladu s článkem 134 jednacího řádu Tribunálu. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.
1. |
První žalobní důvod, vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění, jelikož napadené rozhodnutí nevysvětluje, proč žalobce nemá dostatečnou odbornou praxi v oblasti daného výběrového řízení, aby byla jeho přihláška přijata do další fáze tohoto řízení. |
2. |
Druhý žalobní důvod, vycházející ze zjevně nesprávného posouzení výběrové komise, jelikož ověřování minimální odborné praxe v oblasti daného výběrového řízení, na kterou se měla tato komise nejprve zaměřit, se nemělo týkat jeho vhodnosti ve vztahu k obsazovanému místu a výběrovým kritériím stanoveným v této souvislosti, jelikož fáze kontroly vstupních požadavků probíhá v dalších fázích výběrového řízení. |
3. |
Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení článku 27 a čl. 29 odst. 1 služebního řádu, článku 5 přílohy III služebního řádu a bodů 2.3 a 2.4 obecných pravidel platných pro otevřená výběrová řízení, jakož i z procesních vad a odpovídajícího zjevně nesprávného posouzení. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z porušení zásady rovného zacházení s uchazeči v rámci výběru na základě kvalifikace. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/53 |
Žaloba podaná dne 22. září 2016 – Seigneur v. ECB
(Věc T-674/16)
(2016/C 419/70)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Olivier Seigneur (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: M. Vandenbussche a L. Levi, advokáti)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
— |
prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou, |
a v důsledku toho:
— |
zrušil rozhodnutí Chief Service Officer (CSO) o vyloučení žalobce z řízení o dodatečném zvýšení platu za rok 2016, přijaté dne 29. února 2016 základě delegace Výkonné rady a oznámené zaměstnancům dne 11. března 2016, |
— |
zrušil rozhodnutí o zamítnutí zvláštního odvolání ze dne 5. července 2016, doručené dne 13. července 2016, |
— |
uložil náhradu majetkové újmy žalobce spočívající ve ztrátě možnosti získat dodatečné zvýšení platu za rok 2016, vyčíslené na 52 920 eur, |
— |
uložil náhradu nemajetkové újmy žalobce vyčíslené ex aequo et bono na 15 000 eur, |
— |
uložil žalované náhradu veškerých nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.
1. |
První žalobní důvod vychází z porušení zásady nediskriminace, článků 12 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, článku 51 pracovních podmínek zaměstnanců ECB, práva na služební postup a na povýšení, jakož i zásady právní jistoty. |
2. |
Druhý žalobní důvod vychází z nepříslušnosti Chief Service Officer k rozhodnutí nepostupovat dle administrativního oběžníku č. 1/2011 ze dne 14. února 2011, týkajícího se dodatečných zvýšení platu, pokud jde o žalobce. |
3. |
Třetí žalobní důvod vychází z neprojednání s výborem zaměstnanců. |
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/54 |
Žaloba podaná dne 22. září 2016 – Bowles v. ECB
(Věc T-677/16)
(2016/C 419/71)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobce: Carlos Bowles (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: L. Levi a M. Vandenbussche, advokáti)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
— |
prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou; |
v důsledku toho:
— |
zrušil rozhodnutí CSO přijaté dne 29. února 2016 na základě pověření Výkonné rady a oznámené zaměstnancům dne 11. března 2016 o vyloučení žalobce z ASA za rok 2016; |
— |
zrušil rozhodnutí o zamítnutí zvláštního odvolání s vyznačením dne 5. července 2016 a přijatého dne 13. července 2016; |
— |
uložil náhradu hmotné škody utrpěné žalobcem spočívající ve ztrátě příležitosti získat ASA v roce 2016 ohodnocené na 49 102 eur; |
— |
uložil náhradu nehmotné újmy žalobce ohodnocené ex aequo et bono na 15 000 eur; |
— |
uložil žalované náhradu všech nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.
1. |
První žalobní důvod vychází z porušení zásady zákazu diskriminace, článků 12 a 21 Listiny základních práv („Listina“), jakož i článku 51 pracovního řádu zaměstnanců ECB („pracovní řád“), práva na služební postup a na povýšení a zásady právní jistoty.
|
2. |
Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Chief Services Officer („CSO“) nemá pravomoc rozhodnout, že se ve vztahu k žalobci nebude řídit postupem stanoveným v oběžníku č. 1/2011.
|
3. |
Třetí žalobní důvod vychází z nedostatku konzultace s výborem zaměstnanců a to v rozporu s článkem 27 Listiny a s články 48 a 49 pracovního řádu.
|
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/55 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 23. září 2016 Sergio Siragusou proti usnesení vydanému dne 13. července 2016 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-124/15, Siragusa v. Rada
(Věc T-678/16 P)
(2016/C 419/72)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Sergio Siragusa (Brusel, Belgie) (zástupci: T. Bontinck a A. Guillerme, advokáti)
Další účastníci řízení: Rada Evropské unie, Evropský parlament
Návrhová žádání
Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 13. července 2016, doručené dne 14. července 2016, Siragusa v. Rada Evropské unie (F-124/15); |
— |
meritorně rozhodl o žalobě a zrušil napadené usnesení; |
— |
uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení v obou stupních. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu návrhu uplatňuje navrhovatel jediný důvod vycházející z nesprávného právního posouzení.
Domnívá se, že se Soud pro veřejnou službu dopustil nesprávného právního posouzení při právní kvalifikaci rozhodnutí Rady ze dne 11. července 2013, kterým byla schválena jeho žádost o odchod do předčasného důchodu. Má tudíž za to, že rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 12. listopadu 2014, kterým byl odmítnut jeho odchod do předčasného důchodu, musí být kvalifikován jako akt nepříznivě zasahující do právního postavení, kterým bylo zrušeno dřívější rozhodnutí o povolení odchodu do předčasného důchodu, a nejen jako pouhé potvrzující rozhodnutí mlčky učiněného zamítavého rozhodnutí.
Navrhovatel má konečně za to, že jelikož bylo uvedené rozhodnutí ze dne 12. listopadu 2014 napadeno ve stanovené lhůtě, žaloba podaná v prvním stupni je přípustná a musí být meritorně posouzena.
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/56 |
Žaloba podaná dne 26. září 2016 – Athletic Club v. Komise
(Věc T-679/16)
(2016/C 419/73)
Jednací jazyk: španělština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Athletic Club (Bilbao, Španělsko) (zástupci: E. Lucas Murillo de la Cueva a J. Luís Carrasco, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
zrušil článek 1 rozhodnutí Komise C (2016) 4046 final ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.29769 (2013/C) (ex 2013/NN), kterou Španělsko poskytlo některým fotbalovým klubům v rozsahu, v němž se týká Athletic Club; |
— |
zrušil články 4 a 5 rozhodnutí Komise C (2016) 4046 final ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.29769 (2013/C) (ex 2013/NN), kterou Španělsko poskytlo některým fotbalovým klubům v rozsahu, v němž ukládá navrácení podpory údajně poskytnuté Athletic Club, jakož i zrušení režimu daně z příjmu pro neziskové organizace, na jehož základě odváděl daně Athletic Club; |
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise C (2016) 4046 final ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.29769 (2013/C) (ex 2013/NN), kterou Španělsko poskytlo některým fotbalovým klubům. Pokud jde o žalobkyni, spočívala uvedená podpora v daňové výhodě, kterou získala v dotčeném období v důsledku toho, že odváděla daně jako nezisková organizace a nikoli na základě obecné sazby daně z příjmu.
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět důvodů:
1. |
První důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU
|
2. |
Druhý důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU
|
3. |
Třetí důvod vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU
|
4. |
Čtvrtý důvod vychází z porušení článku 108 TFUE a čl. 1 písm. b) bodu i) a článků 17, 18 a 19 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1).
|
5. |
Pátý důvod vychází z porušení článku 296 SFEU a čl. 41 odst. 1 písm. c) Listiny základním práv Evropské unie.
|
14.11.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 419/57 |
Žaloba podaná dne 3. října 2016 – Enoitalia v. EUIPO – EUIPO La Rural Viñedos y Bodegas (ANTONIO RUBINI)
(Věc T-707/16)
(2016/C 419/74)
Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Enoitalia, Corte Vigna, Baldo, Belvino, Ca' del Lago, Invino, Vinuva, Cantine Borsari, Ca' Montini, E.I., Enoi, V.E.B., Cbe, Ca.Pi SpA (Enoitalia SpA) (Calmasino di Bardolino, Itálie) (zástupce: S. Rizzo, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Další účastnice řízení před odvolacím senátem: La Rural Viñedos y Bodegas SA Ltda (Capital Federal, Argentina)
Údaje týkající se řízení před EUIPO
Majitel sporné ochranné známky: Žalobkyně
Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „ANTONIO RUBINI“ – Ochranná známka Evropské unie č. 9 526 955
Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti
Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 28. června 2016, ve věci R 1085/2015-5
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
napadené rozhodnutí zrušil; |
— |
uložil EUIPO náhradu nákladů řízení. |
Dovolávaný žalobní důvod
— |
Porušení čl. 53 odst. 1 písm. a) ve spojení s lč. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. |