Stanovisko Evropského výboru regionů Úvahy o Evropě – hlas regionálních a místních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii

(2018/C 461/02)

Spoluzpravodajové: Karl-Heinz LAMBERTZ (BE/SES), předseda Evropského výboru regionů, poslanec parlamentu Německojazyčného společenství, člen Senátu Markku MARKKULA, první místopředseda Evropského výboru regionů a člen rady města Espoo Odkaz: Žádost předsedy Evropské rady Donalda Tuska ze dne 8. listopadu 2016 o vypracování stanoviska Evropského výboru regionů „Úvahy o Evropě – hlas regionálních a místních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii“.

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Preambule: kontext přínosu místních a regionálních zástupců k obnovení důvěry

1.

s ohledem na prohlášení o poslání Evropského výboru regionů (VR) zveřejněné v Bruselu dne 21. dubna 2009: „Jsme politické shromáždění volených regionálních a místních zástupců občanů ve službách evropské integrace. Naše politická legitimita nás opravňuje k tomu, abychom na institucionální úrovni zastupovali všechna území, regiony, města a obce Evropské unie. Naším posláním je zapojit regionální a místní orgány do evropského rozhodovacího procesu a vytvořit tak podmínky pro větší účast občanů. (…) Dohlížíme na respektování zásad subsidiarity a proporcionality, aby se evropská rozhodnutí přijímala i prováděla co nejblíže občanům a na co nejvhodnější úrovni. (…) Vedeme přímý dialog se spoluobčany o úspěších Evropské unie i o výzvách budoucnosti a pomáháme vysvětlovat, jak se uskutečňují politiky Unie a jaké výsledky na úrovni územní samosprávy přinášejí.“,

2.

s ohledem na pět politických priorit VR pro období 2015–2020 („Nový začátek pro evropskou ekonomiku“, „Územní rozměr legislativních otázek EU“, „Jednodušší a propojenější Evropa“, „Stabilita a spolupráce v rámci Evropské unie i mimo ni“, „Evropa občanů je Evropou budoucnosti“),

3.

s ohledem na žádost předsedy Evropské rady ze dne 8. listopadu 2016, aby VR vypracoval stanovisko, v němž popíše pohled místních a regionálních orgánů na budoucnost Evropy a předloží v tomto ohledu jejich návrhy s cílem pomoci obnovit důvěru v evropský projekt (1),

4.

s ohledem na bílou knihu Evropské komise o budoucnosti Evropy Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025 zveřejněnou dne 1. března 2017 a na následujících pět diskusních dokumentů,

5.

s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017, v němž jeho signatáři uvedli: „Zavazujeme se naslouchat obavám vyjadřovaným našimi občany a reagovat na ně“ a „Budeme spolupracovat na úrovni, na níž je možno dosáhnout skutečné změny k lepšímu, ať již to bude úroveň Evropské unie, vnitrostátní, regionální nebo místní, v duchu důvěry a loajální spolupráce, a to jak mezi členskými státy navzájem, tak i mezi nimi a orgány EU, v souladu se zásadou subsidiarity. Budeme pamatovat na zajištění nezbytného prostoru na různých úrovních v zájmu posílení potenciálu Evropy z hlediska inovací a růstu. Chceme, aby Unie v různých otázkách postupovala úměrně jejich velikosti a významu – u otázek velkých razantně, u otázek malých naopak zdrženlivě. Budeme prosazovat demokratický, účinný a transparentní rozhodovací proces a lepší naplňování stanovených cílů.“,

6.

s ohledem na prohlášení o záměru předsedy Komise EU (2), v souladu s nímž se bude pokračovat v diskusi o bílé knize o budoucnosti Evropy až do voleb v červnu 2019 prostřednictvím diskusí, dialogu s občany a součinnosti s národními parlamenty a s regiony,

7.

s ohledem na zprávu „Oslovit občany EU: nová příležitost“ (3), která uvádí, že „regiony také hrají stále větší úlohu v přehodnocování správy v Unii a jejích členských státech. Mají pevnou socioekonomickou základnu a společnou kulturní identitu, a proto nabízejí vhodné měřítko pro politické směry a náležité plnění v mnoha politických oblastech, neboť jsou důležitými subjekty a prostředníky v kontaktu s občany“, a také s ohledem na Zprávu o občanství EU pro rok 2017 (4), která uznává, že je naprosto nezbytné posílit vědomí občanů, že jsou součástí projektu integrace, a ve větší míře je do tohoto projektu zapojit,

8.

s ohledem na tři usnesení Evropského parlamentu týkající se budoucnosti Evropské unie (5),

9.

s ohledem na zahájení „konzultací s občany“ v členských státech EU v dubnu 2018,

Pochopení postojů a očekávání občanů a místních a regionálních zástupců ohledně EU a informování o tom

a)   Místní a regionální zástupci usilují o to, aby byl slyšet názor občanů

10.

zdůrazňuje, že v rámci své iniciativy „Úvahy o Evropě“ zahájené v březnu 2016 usiluje o budování důvěry mezi Evropskou unií a jejími obyvateli prostřednictvím dialogů s občany, debat volených zastupitelů s občany a setkání se sdruženími a shromážděními místních a regionálních politiků, jakož i s řadou místních hnutí (6) a vnitrostátními a evropskými územními spolky, jejichž cílem je naslouchat názorům, myšlenkám a obavám lidí ohledně evropského projektu a informovat o tom;

11.

konstatuje, že dosud se do tohoto procesu zapojilo více než 176 politických představitelů Evropského výboru regionů, kteří v rámci „Úvah o Evropě“ zahájili dialogy s občany a aktivně se jich účastní. Těchto akcí se osobně či elektronicky zúčastnilo přes 40 000 osob ve 110 regionech napříč všemi členskými státy. Více než 22 000 občanů se zapojilo prostřednictvím on-line průzkumu a mobilní aplikace, které posloužily jako mechanismy zpětné vazby a účastníkům dialogů a občanům umožnily přispět do diskusí také na dálku;

12.

zdůrazňuje, že zvolení zástupci ze všech politických skupin VR se na těchto aktivitách podílejí, a je-li to možné, sdílejí platformy se zástupci Evropské rady, poslanci vnitrostátních parlamentů, poslanci Evropského parlamentu a zástupci Evropské komise a Evropského hospodářského a sociálního výboru. Zdůrazňuje, že je zapotřebí další koordinace, aby se zvýšila viditelnost a dopad činností všech orgánů a členských států při oslovování veřejnosti;

13.

upozorňuje na výsledky průzkumu mezi místními a regionálními orgány, mimo jiné mezi členy a náhradníky VR, a jejich sdruženími, který VR zadal (7);

14.

konstatuje, že ve většině dialogů je problematika lidmi nahlížena z hlediska toho, co se děje v jejich regionu, městě či nejbližším okolí. V této souvislosti konstatuje, že politici EU z regionů a měst mají tudíž bezprostřední informace o obavách a očekáváních občanů;

b)   Co nám občané sdělili – chtějí projekt EU založený na solidaritě, soudržnosti a blízkosti

15.

zdůrazňuje, že mezi hlavní obavy, které v dialozích VR s občany (8) zazněly, patří pomalá realizace opatření, a to zejména v oblasti nezaměstnanosti, migrace a socioekonomické situace obecně;

16.

upozorňuje v této souvislosti na skutečnost, že mnozí občané žádají větší solidaritu v EU. Jedná se o důraznou výzvu jednat tak, aby se omezily stávající a v mnoha případech narůstající nerovnosti v různých oblastech, především posílením soudržnosti a solidarity v rámci členských států a regionů a mezi nimi navzájem. Ke splnění tohoto všeobecného očekávání může být nutné přeorientovat a nově vyvážit řadu politik v Evropské unii;

17.

poukazuje na obecně rozšířenou frustraci z EU, neboť Unie je často považována za příliš vzdálenou a nedůvěryhodnou. Současně má mnoho lidí stále pocit, že netuší, o čem EU je a co dělá. Vede to k závažnému rozporu mezi očekáváními lidí a schopností EU tato očekávání naplnit. Lidé nepostřehnou přínos EU při řešení místních problémů, mimo jiné z důvodu nedostatečné komunikace, jakož i zavádějících vysvětlení a slovní zásoby používané v komunikaci s občany a malého zapojení do procesu rozhodování;

18.

podotýká, že průzkumy veřejného mínění Eurobarometr (9) ukazují, že více než dvě třetiny respondentů jsou přesvědčeny, že členství v EU je pro jejich zemi přínosné;

19.

v této souvislosti připomíná, že členské státy nesou společnou odpovědnost za nalezení řešení na evropské úrovni, aby byla EU schopna provádět důležité projekty, díky nimž může přinést skutečnou přidanou hodnotu. Současně musejí provádět nezbytné vnitrostátní reformy, včetně dostatečného financování, aby bylo zaručeno řádné řízení na místní a regionální úrovni, v jehož rámci se občané mohou přesvědčit, že se jejich problémy řeší;

20.

vyzdvihuje skutečnost, že v mnoha místních diskusích i podle výsledků průzkumu patří lidé mladší 30 let ke generaci, která je z EU nejvíce nadšená, přičemž přikládají značný význam svobodě pohybu a možnostem vzdělávání, které EU nabízí. Je si však rovněž vědom toho, že tuto generaci v mnoha zemích nejvíce zasáhly přetrvávající důsledky hospodářské krize a nezaměstnanost mladých lidí a že je velmi kritická vůči roli Evropské unie v této souvislosti. Z tohoto důvodu zdůrazňuje, že je nezbytná mnohem výraznější orientace politik EU na budoucnost a že tato orientace musí být začleněna do rozhodovacího systému EU, přičemž musí být přijata konkrétní opatření a musí být vyčleněno větší množství prostředků na řešení specifických problémů mladých lidí;

21.

zdůrazňuje, že obavy občanů z toho, že nejsou v procesu rozhodování dostatečně bráni v úvahu, často vedou k různým formám nedůvěry vůči demokratickým institucím, mimo jiné vůči orgánům EU;

22.

zdůrazňuje, že důvěra v místní a regionální úroveň správy je v průměru vyšší než důvěra v jednotlivé vlády států a ve většině členských států je také vyšší než důvěra v EU;

23.

zdůrazňuje, že v zájmu obnovení důvěry v EU je důležité vyjasnit občanům, kdo nese v konečném důsledku odpovědnost za rozhodnutí přijímaná na úrovni EU, a proto požaduje, aby byla posílena demokratická odpovědnost;

24.

připomíná, že evropská integrace je projektem, jehož cílem je dát politické vyjádření souboru univerzálních hodnot a práv, ale mnozí občané jsou zklamaní tím, co vnímají jako neschopnost EU dostát svým vlastním hodnotám a prosazovat je. Uznává, že je mimořádně důležité neustále znovu potvrzovat společné hodnoty občanů EU, které jsou nepostradatelným základem pro vzájemnou důvěru a kompromis;

25.

domnívá se, že existuje výrazný potenciál pro rozvoj „evropské občanské identity“ mezi občany EU s důležitými právy a povinnostmi, které ovlivňují jejich každodenní život. Tato identita, která je založena na bohatém historickém a kulturním dědictví Evropy, je důležitá pro zvýšení pocitu příslušnosti jednotlivých občanů k „evropskému projektu“ a měla by doplnit a obohatit národní, regionální a místní identity, které tvoří identitu jednotlivce. Žádný pocit identity sice nemůže být a neměl by být vnucován, lze jej však podpořit a podnítit prostřednictvím zapojení občanů, kulturních činností a vzdělávání, a proto je v tomto ohledu třeba přijmout odpovídající opatření a vyčlenit odpovídající prostředky;

26.

uznává, že občané žijící ve společnosti zaměřené na znalosti a na budoucnost mohou lépe identifikovat potřeby svých místních společenství, a proto mají lepší předpoklady pro to, aby zkoušeli a navrhovali vyvíjející se inovativní řešení určená k uspokojení místních potřeb;

27.

podporuje požadavek občanů na zajištění více možností demokratické účasti a lepší komunikace s evropskými orgány prostřednictvím stálých a strukturovaných prostředků dialogu. Za tímto účelem naléhavě žádá, aby byla posílena komunikační strategie Evropské komise prostřednictvím jejích informačních sítí, a to pomocí koordinace evropských informačních středisek, kterou by mohly provádět regionální orgány na svém území, což by znásobilo dopad jejich činnosti;

c)   Důrazný požadavek místních a regionálních zástupců na plné zapojení do vymezování a realizování projektu EU (10)

28.

souhlasí se zástupci místní a regionální úrovně, že prioritní oblasti, na něž by se EU měla zaměřit, souvisejí především s politikou soudržnosti, následně sociální politikou (včetně vzdělávání a mobility), hospodářskými politikami (zaměstnanost a růst), migrací a integrací, environmentálními problémy (včetně změny klimatu) a s bezpečností;

29.

zdůrazňuje, že v dialozích s občany i v průzkumu mezi místními a regionálními orgány byla vyjádřena značná obava ohledně toho, jak mladým lidem zajistit vhodné příležitosti a jak naplnit jejich očekávání;

30.

upozorňuje na to, že stejně jako u občanů je i v případě zástupců místních a regionálních orgánů opakovaně nadnášenou otázkou solidarita jakožto jedna z klíčových základních hodnot Evropské unie;

31.

zdůrazňuje, že většina respondentů z řad místních a regionálních orgánů se domnívá, že základními aspekty řádné správy věcí veřejných jsou větší decentralizace a lepší rozdělení pravomocí, neboť posilují transparentnost, odpovědnost a kvalitu tvorby politik, protože umožňují přímo zapojit občany a spolupracovat s nimi a vytvářet místní řešení. Konstatuje, že zapojení místních a regionálních orgánů do rozhodovacího procesu EU má pro uskutečňované politiky přidanou hodnotu;

32.

podotýká, že místní a regionální orgány si jsou velmi dobře vědomy stále rostoucí potřeby spolupráce přes hranice států, aby bylo možné reagovat na hlavní problémy současnosti, k nimž patří změna klimatu a přírodní katastrofy, globalizace ve všech svých projevech, digitalizace a její sociální důsledky, nestabilita ve světě, demografické změny, chudoba a sociální vyloučení atd. Tyto orgány hrají rovněž rozhodující úlohu při provádění politiky soudržnosti, včetně iniciativ v oblasti přeshraniční spolupráce (například řada malých projektů a projektů „people-to-people“), které jsou obzvláště důležité jakožto každodenní konkrétní důkaz solidarity;

33.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány si také přejí, aby se Evropská unie více zaměřila na práva spojená s občanstvím EU, jako je právo svobodně žít, pracovat a studovat. V tomto smyslu je důležitá činnost, kterou mohou vykonávat orgány regionální a místní správy ve spolupráci s evropskými orgány, aby se občané dozvěděli o skutečných možnostech, jež jim nabízí volný pohyb za účelem studia nebo rozvoje jejich profesní dráhy v jiném členském státě;

Zakotvení politik EU na místní úrovni s cílem zlepšit život lidí

a)   Řešení společenských problémů na místní úrovni

34.

zdůrazňuje, že politiky EU musí lidem umožnit řešit problémy, které jsou významné pro jejich život a na něž musí reagovat všechny úrovně správy věcí veřejných, od evropské po místní;

35.

konstatuje, že společenské problémy, které před námi stojí, musí být řešeny globálně, ale opatření musí být přijímána na místní úrovni;

36.

připomíná, že města a regiony zajišťují spojitost mezi cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a občany tím, že reagují na jejich výzvy k činnosti, které vyjadřují prostřednictvím nástrojů, jež jim EU dala k dispozici. 17 cílů udržitelného rozvoje nebude možné dosáhnout bez koordinace a spolupráce s místními a regionálními orgány. Je třeba, aby byly za tímto účelem plně využívány veškeré nástroje zaměřené na podporu decentralizované spolupráce, soudržnosti politik a územního přístupu, protože mobilizují potenciál místních a regionálních orgánů a občanské společnosti s cílem podpořit partnerství a součinnost mezi všemi úrovněmi správy;

b)   Posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti ve prospěch občanů

37.

zdůrazňuje, že řešení přetrvávajících hospodářských, sociálních a územních rozdílů zůstává jedním z hlavních úkolů EU do budoucna;

38.

připomíná, že sociální, hospodářská a územní soudržnost jsou cíli Smlouvy o EU a že pro jejich dosažení je nezbytné řešit strukturální i nové problémy, podporovat odolné společnosti a ekonomiky a rámec pro využívání potenciálu globalizace;

39.

upozorňuje na sedmou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Můj region, má Evropa, naše budoucnost“, která „ukazuje, jak důležitá je politika soudržnosti pro Evropu, její občany, ekonomiky i pro její města a regiony a že sladění trvale udržitelného hospodářského růstu se sociálním pokrokem, k němuž politika soudržnosti přispívá, je naprosto zásadní“ (11);

40.

požaduje pro všechny regiony silnou politiku soudržnosti pro období po roce 2020, která bude založena na zásadě evropských partnerství, sdíleného řízení a víceúrovňové správy, jak se požaduje v prohlášení #CohesionAlliance;

41.

lituje, že kladných dopadů politiky soudržnosti si je vědoma pouze menší část občanů. Vyzývá tedy všechny úrovně správy věcí veřejných, aby společně usilovaly o lepší zviditelnění dopadů různých prvků politik a fondů EU;

42.

zdůrazňuje, že městská agenda EU pomáhá řešit problémy sahající od městské mobility po kvalitu ovzduší, od oběhového hospodářství po začleňování migrantů a uprchlíků. Zdůrazňuje také význam partnerství měst a venkova pro účinnější řešení těchto problémů. Mimoto podporuje města a regiony, aby rozvíjely místní inovační ekosystémy a zaváděly strategie pro inteligentní specializaci;

43.

zdůrazňuje, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu jsou nedílnou součástí evropského sociálního modelu a sociálně tržního hospodářství a že zajišťují, aby každý měl právo a možnost přístupu k základnímu zboží a kvalitním veřejným službám. Podporuje rozšíření pojmu služby obecného hospodářského zájmu o nové sociální služby, například v oblasti přijímání a začleňování uprchlíků a migrantů, sociálního bydlení, minimálního příjmu pro sociální začlenění nebo digitální infrastruktury;

44.

vyzývá k rozsáhlejšímu navazování evropských partnerství mezi obcemi, městy a regiony, mimo jiné prostřednictvím twinningu, aby tato partnerství mohla v globálním měřítku zaujmout přední místo při uplatňování osvědčených postupů v rámci řešení společenských problémů a využívání nejnovějších vědeckých poznatků;

c)   Reakce na migraci a zajištění integrace

45.

poukazuje na to, že evropští občané považují problém migrace za jeden z prubířských kamenů pro to, jak je „solidarita“ uplatňována v praxi. Nicméně konstatuje, že je stále nutné dosáhnout společného chápání významu solidarity v této souvislosti. Zdůrazňuje klíčovou roli, kterou hrají místní a regionální orgány při usnadňování přijetí a začlenění migrantů a při zajišťování otevřené, racionální a humánní diskuse o těchto citlivých otázkách;

46.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat obce, města a regiony v úloze, kterou hrají při řešení krizí a dlouhodobém začleňování. EU musí zajistit jednotný politický rámec pro migraci a spolu s členskými státy poskytovat dostačující a cílenou finanční a technickou podporu s cílem usnadnit začleňování migrantů na místní úrovni;

47.

zdůrazňuje, že politiky začleňování migrantů musí být rozvíjeny v partnerství mezi všemi úrovněmi správy věcí veřejných a musí být rovněž podporovány prostřednictvím odpovídajících finančních nástrojů na úrovni EU v rámci komplexní migrační politiky EU. Aby byly maximalizovány šance na úspěšnou integraci v zájmu migrantů i přijímající společnosti, je třeba zohlednit několik faktorů, například odborné a jazykové znalosti migrantů, existující rodinné vazby a jejich preference a případné kontakty s přijímající zemí před jejich příchodem;

48.

konstatuje, že účinné a humánní řízení vnějších hranic EU a rozvoj komplexní migrační politiky a společného azylového systému EU s vysokými jednotnými standardy mají zásadní význam pro všechny obce, města a regiony, zejména pak pro ty, které poskytují útočiště uprchlíkům, a ty, které leží v příhraničních oblastech, jež čelí zvlášť silnému přílivu migrantů. Zdůrazňuje rovněž, že tato politika musí zahrnovat koordinovaný přístup k humanitární ochraně, nové cesty pro legální migraci včetně režimů cirkulační migrace a také snahu o odstranění příčin migrace a boj proti obchodování s lidmi ve všech formách – a především s ženami a dětmi za účelem sexuálního vykořisťování –, a že to vyžaduje jak novou politickou angažovanost na všech úrovních, tak odpovídající prostředky;

d)   Zajištění sociálních práv a přístupu ke vzdělávání a podpora kulturního dědictví

49.

zdůrazňuje, že občané mají jednoznačně za to, že je nutné rozvíjet sociální rozměr EU ve všech politikách a programech EU, a to jako doplněk stávajících celostátních či regionálních systémů zajišťování rovného postavení žen a mužů a sociální ochrany. Články 8 a 9 SFEU pro to stanoví základ, a tudíž by měly být náležitě uplatňovány. VR rovněž podporuje provádění sociálního pilíře, při němž by zásadní úlohu měly hrát místní a regionální orgány, a požaduje, aby byl do Smluv EU začleněn protokol o sociálním pokroku. Usiluje o to, aby byla sociálním právům přiznána stejná váha jako právům hospodářským, vítá zahrnutí sociálního pilíře do evropského semestru, podporuje myšlenku používání srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů v rámci evropského semestru a také se domnívá, že je nutné začlenit do primárního práva EU závazné sociální cíle;

50.

trvá na tom, že by sociální investice neměly být považovány jen za výdaj z veřejných rozpočtů. Jak bylo konstatováno na summitu v Göteborgu v listopadu 2017, financování sociálních politik a ochrana sociálních práv má jasnou evropskou přidanou hodnotu, která má zásadní význam pro obnovení důvěry občanů v integrační proces;

51.

upozorňuje na to, že je velmi důležité pomoci občanům v přístupu na místní a spravedlivé trhy práce s cílem vymýtit nezaměstnanost a zavést při tom zvláštní opatření na pomoc těm skupinám osob, jichž se nezaměstnanost nejvíce dotýká. Má v úmyslu vypracovat plán na začlenění sociálních cílů do akčního programu v oblasti sociální politiky, který bude orientován do budoucna a jehož součástí budou konkrétní opatření a navazující legislativní kroky s cílem investovat do lidí, dovedností a znalostí, sociální ochrany a začleňování;

52.

žádá, aby se EU plně zasazovala o prosazování rovnosti žen a mužů, zejména co se týče předcházení násilí páchanému na ženách a jeho vymýcení, což je všeobecný, strukturální a vícerozměrný problém, který způsobuje nevyčíslitelné osobní, sociální a hospodářské náklady;

53.

zdůrazňuje, že je důležité investovat do mladých lidí, a vyzývá EU, aby podporovala místní a regionální orgány při řešení potřeb v oblasti dovedností a vzdělávání. Požaduje novou „alianci pro dovednosti a vzdělávání“ za účelem stimulace veřejných investic do vzdělávání a podpory mobility (Erasmus+) a meziregionální spolupráce zejména v přeshraničních oblastech a podpory osobních výměn nejen v profesní oblasti, ale rovněž v oblasti kultury;

54.

v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality požaduje, aby se regionální orgány podílely na řízení nástrojů, jako jsou Evropský sociální fond a fondy na podporu provádění záruk pro mladé lidi, neboť aktivní politiky zaměstnanosti, včetně sociálních inovací a politik rovnosti, se často uplatňují právě na regionální úrovni;

55.

zdůrazňuje, že v oblasti vzdělávání by bylo vhodné začlenit do osnov rozličné společné prvky, které jako Evropané sdílíme, a to v různých oblastech, jako jsou historie, kultura, dědictví nebo samotný projekt evropské integrace. Mimo jiné také poukazuje na význam činnosti spočívající v informování žáků o evropském projektu, kterou obvykle provádějí regionální a místní orgány;

56.

připomíná, že rozmanité formy kulturního dědictví jsou pro Evropu cenným aktivem. Jsou prostředkem, který může značně přispět k větší soudržnosti a udržitelnosti regionů v EU a podpořit identitu v regionech i v celé Evropě a který obzvlášť odráží heslo EU „Jednotná v rozmanitosti“;

57.

zdůrazňuje, že cestovní ruch a kreativní odvětví mohou kulturní dědictví regionů proměnit v příležitost pro tvorbu pracovních míst a dosažení vedlejších hospodářských účinků, mimo jiné prostřednictvím inovací a strategií pro inteligentní specializaci;

58.

zdůrazňuje, že Evropská unie musí podporovat a vyzdvihovat jazykovou a kulturní rozmanitost, která je její součástí, posilovat její znalost a prosazovat inovace a meziregionální spolupráci ve všech kulturních oblastech, jakož i nové obchodní modely v oblasti kulturních a kreativních odvětví;

e)   Podpora výzkumu, inovací a digitální transformace

59.

domnívá se, že evropské programy financování založené na výzkumu, inovacích, výměně, partnerství a mobilitě, které jsou dostupné v inteligentních městech, mohou umožnit rozvoj lepších služeb pro občany, a zkvalitnit tak jejich život, a zdůrazňuje, že soudržnost a společné zemědělské politiky mohou být díky výzkumu a inovacím dynamické a výhledově orientované;

60.

vyzývá k rozsáhlejšímu zavádění inovací ve veřejném sektoru a v podnicích, mimo jiné pomocí takových iniciativ jako je „Setkání vědy s regiony“, v jejímž rámci navazují kontakt politici a vědci a diskutují o rozhodování založeném na faktech, což Evropanům umožňuje spoluutvářet svou budoucnost;

61.

zdůrazňuje, že digitální transformace a elektronická správa mají přínos pro orgány místní veřejné správy. Občané i podnikatelské kruhy oceňují evropskou přidanou hodnotu takových investic, které jsou často realizovány v rámci přeshraniční nebo meziregionální spolupráce (včetně širokopásmového připojení pro všechny), neboť posilují odolnost místního hospodářství a pomáhají zkvalitnit život na místní a regionální úrovni;

62.

zdůrazňuje, že města jsou z fyzického i digitálního hlediska lokalitami, kde se lidé setkávají, nacházejí nové myšlenky, zkoumají nové možnosti, inovativně formují budoucnost, získávají poznatky o změnách ve společnosti a důsledcích pro občany. Města proto mohou urychlit digitální propojení místních společenství v celé Evropě;

63.

z tohoto důvodu připomíná, že digitální transformace představuje nový nástroj pro dosažení soudržnosti a účinný nástroj pro řešení demografických problémů – odlehlé a venkovské oblasti a nejvzdálenější regiony musí zůstat propojené a učinit ze svých přírodních znevýhodnění výhody v souladu se zásadou územní soudržnosti. Centra pro inovace, živé laboratoře, fab laby, návrhářská studia, knihovny, inkubátory a inovační kempy podporované EU a místními subjekty stimulují místní hospodářství a usnadňují zúčastněným stranám přístup k digitálním technologiím;

f)   Podpora rozvoje venkovských oblastí, zajištění společné zemědělské politiky a podpora místní produkce

64.

připomíná, že venkovské a přechodné oblasti tvoří 91 % území EU a žije v nich 60 % jejího obyvatelstva a že existuje značná propast v rozvoji městských a venkovských oblastí, v nichž pocit občanů, že byli ponecháni vlastnímu osudu, vede k rostoucímu euroskepticismu. Domnívá se proto, že společná zemědělská politika i politika soudržnosti musí nadále fungovat jako nástroje založené na solidaritě a podporovat obnovu udržitelného a inovativního zemědělství a rozvoje venkova, a zdůrazňuje, že venkovské oblasti je třeba zohledňovat ve všech politikách EU;

65.

meziregionální spolupráce může představovat klíčový prvek pro optimalizaci strategií pro inteligentní specializaci, neboť umožňuje vytváření synergií a maximalizuje užitek plynoucí z globálního úsilí v oblasti inovací;

66.

zdůrazňuje, že způsob produkce a spotřeby potravin má obrovský dopad na místní i globální úrovni nejen na dobré životní podmínky občanů, životní prostředí, biologickou rozmanitost a klima, ale také na naše zdraví a hospodářství. Vyzývá k rozvoji a podpoře místních trhů a krátkých potravinových řetězců jakožto potravinových systémů se specifickým místním rozměrem a naléhavě žádá, aby byla podporována kvalitní evropská produkce;

67.

domnívá se, že škrty provedené ve druhém pilíři SZP jsou nepřiměřené, a obává se, že by tento krok mohl uškodit venkovským oblastem a zabránit uskutečnění záměru Evropské komise posílit ochranu životního prostředí a přírody a přispění k realizaci cílů EU v oblasti klimatu a ochrany zdrojů;

g)   Udržitelnost, ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu

68.

upozorňuje, že občané očekávají opatření na globální i místní úrovni zaměřená na boj proti změně klimatu a na podporu energetické účinnosti. Udržitelnost by proto měla být začleňována do všech politik EU, zejména pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energetickou účinnost, čistější mobilitu, výrobu energie z obnovitelných zdrojů a prostřednictvím úložišť uhlíku a udržitelnou výrobu a spotřebu. Vyzývá EU, aby vytvořila řádný právní a politický rámec, který regionům a městům umožní rozvíjet vlastní iniciativy na podporu naplňování cílů Pařížské dohody;

69.

připomíná, že Globální pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky a iniciativy pro provádění vycházející zdola mají zásadní význam pro naplňování cílů Pařížské dohody, a vyzývá EU, aby podpořila vypracování místně stanovených příspěvků ke snižování emisí CO2. Udržitelnost a ochrana životního prostředí v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a dalšími mezinárodními závazky EU by proto měly být začleňovány do všech politik Unie;

70.

zdůrazňuje, že je nutná větší součinnost mezi sítěmi, projekty a dohodami, které jsou zaměřené na řešení otázky změny klimatu a které se zabývají odolností vůči katastrofám, jako je například sendajský rámec;

h)   Spolupráce mimo rámec EU za účelem podpory stability a rozvoje

71.

připomíná, že úloha, kterou místní a regionální orgány hrají v činnostech přeshraniční spolupráce a diplomacie měst mimo rámec EU, zejména v procesu rozšíření a sousedství EU, má zásadní význam pro podporu místní demokracie, udržitelného rozvoje a stability;

72.

připomíná, že místní orgány hrají zásadní úlohu při zajišťování bezpečnosti občanů předcházením násilné radikalizaci a ochranou veřejných prostor. S ohledem na přeshraniční a nadnárodní charakter zločinu a terorismu musí občané a místní a regionální orgány spolupracovat a pro společné projekty budou mít opatření EU přidanou hodnotu;

73.

připomíná postoj VR, že veškerým návrhům týkajícím se dohod o liberalizaci obchodu musí předcházet posouzení územního dopadu. Opětovně poukazuje také na to, že je třeba zavést na celostátní a místní úrovni mechanismy, díky nimž bude zajištěn přístup k relevantním informacím o obchodní politice. Mimoto by měl být v souvislosti s obchodními jednáními veden formální a participativní dialog mezi příslušnými celostátními orgány a orgány místními a regionálními. Má to zásadní význam zejména tehdy, když obchodní jednání zahrnují také oblasti, v nichž jsou pravomoci sdíleny s členskými státy, protože v těchto případech se to nejčastěji dotýká pravomocí místní a regionální úrovně;

Zajištění nezbytného manévrovacího prostoru pro města a regiony – evropský rozpočet pro období po roce 2020, který odpovídá ambicím a využívá pružnosti k přijímání opatření a investicím

74.

zdůrazňuje, že víceletý finanční rámec (VFR) musí zohledňovat priority a ambice EU s cílem dodržet povinnosti plynoucí ze Smlouvy a naplnit očekávání občanů. Vyslovuje se pro to, aby VFR tvořil 1,3 % hrubého národního důchodu EU-27;

75.

zdůrazňuje, že rozpočet EU by neměl být považován za kompromis mezi čistými plátci a čistými příjemci, nýbrž za společný nástroj k naplňování našich společných cílů poskytováním přidané hodnoty v celé Evropě. Z tohoto důvodu souhlasí s konstatováním Komise, že my všichni jsme příjemci prostředků z VFR, poněvadž pozitivní účinky společného trhu, bezpečnosti a soudržnosti vyvažují jednotlivé finanční příspěvky do EU;

76.

upozorňuje na to, že budoucnost Unie závisí na ambiciózním a efektivním rozpočtu EU, který se řídí zásadou, že další úkoly EU by měly být doprovázeny dalšími zdroji a postupným ukončováním slev na příspěvky členských států;

77.

zdůrazňuje, že jakákoli opětovná centralizace evropského rozpočtu – zejména prostřednictvím kroků směřujících k oslabení programů ve sdíleném řízení a místních přístupů – by mohla narušit soudržnost v Unii a je nutné jí zabránit;

78.

připomíná, že kvalita veřejných služeb je hlavním faktorem důvěry v instituce, neboť občané hodnotí správní orgány z hlediska svých zkušeností s poskytováním služeb, a s přihlédnutím k tomu, že k více než třetině celkových veřejných výdajů a více než polovině veřejných investic dochází na nižší než celostátní úrovni, zdůrazňuje, že úroveň veřejných investic v EU je stále příliš nízká pro zajištění vhodné veřejné infrastruktury a služeb. Z tohoto důvodu je naprosto nutné odstranit nedostatek veřejných investic;

79.

upozorňuje, že deset let od vypuknutí finanční krize, která výrazně oslabila veřejné investice místních a regionálních orgánů, je nutné posílit investiční kapacitu těchto orgánů tím, že jim bude poskytnut nezbytný fiskální prostor potřebný k podpoře veřejných investic a že budou podporována místní řešení upevněním zásad sdíleného řízení na základě partnerství a víceúrovňové správy a vynětím spolufinancování programů EU z veřejných zdrojů z výpočtu zadlužení v rámci Paktu o stabilitě a růstu;

Budování Unie zdola – prostřednictvím zapojení na místní úrovni je možné směřovat k demokratickému oživení EU

a)   Posílení opatření EU – odpovídající opatření musí být přijímána na vhodné úrovni

80.

pevně věří, že pro přiblížení Evropské unie jejím občanům má nesmírný význam náležité uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality. Připomíná, že je důležité, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům, a zdůrazňuje potřebu zcela odpovědného a transparentního systému rozhodování v EU, aby občané mohli jasně poznat, kdo je politicky odpovědný za přijatá rozhodnutí (12);

81.

zdůrazňuje, že rozhodujícími prvky skutečně demokratické Evropské unie jsou sdílená odpovědnost a úzká vazba mezi zásadami víceúrovňové správy a subsidiarity;

82.

zdůrazňuje, že tím, co bude v budoucnu Unii chránit, musí být důsledné uplatňování zásady subsidiarity. To znamená, že EU musí více jednat tam, kde je to zapotřebí, a naopak méně tam, kde to zapotřebí není, což povede k účinnější a výkonnější Evropské unii. Prostý argument ohledně ochrany zájmů členských států před zásahy EU je v diskusi o budoucnosti Evropy kontraproduktivní. Je si vědom vlastní úlohy jakožto jednoho ze „strážců“ zásady subsidiarity a domnívá se, že by tato zásada měla být v tvorbě a provádění politik považována za dynamický politický a právní pojem, aby se zajistilo, že odpovídající opatření budou přijímána na nejvhodnějších úrovních, a to v příhodném okamžiku a v nejlepším zájmu občanů. V tomto přesvědčení ho utvrzuje závěrečná zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu a proporcionalitu, v níž je kladen důraz na nové pojetí „aktivní subsidiarity“. Bude usilovat o realizaci doporučení pracovní skupiny v úzké spolupráci s ostatními orgány EU, vnitrostátními parlamenty a místními a regionálními orgány z celé Unie;

83.

znovu vyzývá k zakotvení a uplatňování zásad víceúrovňové správy a partnerství v interinstitucionálním kodexu chování a zohlednění těchto zásad v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Mimo politiku soudržnosti musí být víceúrovňová správa zahrnuta do všech legislativních a regulačních ustanovení politik s regionálním dopadem (13);

84.

považuje za rozhodující postupovat proti veškerým změnám směřujícím k centralizaci a podporovat rozvoj přiměřených a účinných místních řešení v praxi, zejména pak v budoucí politice soudržnosti, neboť poslouží jako vzor pro správu věcí veřejných také v jiných oblastech politiky;

85.

doporučuje dále rozvíjet stávající posuzování územních dopadů s cílem vytvořit účinnou cyklickou zpětnou vazbu, která zohledňuje rozmanitost regionů EU a rovněž velmi odlišné důsledky politik EU pro jednotlivé místní a regionální orgány;

b)   Zapojení regionů a měst – obnova evropské demokracie prostřednictvím odpovědnosti a účinnosti

86.

zdůrazňuje, že politiky EU musí lidem umožnit proaktivně se zapojit do řešení problémů, které jsou významné pro jejich život. Lidé hledají řešení na místní úrovni a snaží se být lépe zapojeni do vymezování problémů a pomáhat při jejich řešení. Přístup zaměřený na lidi a určovaný potřebami občanů může odstranit řadu místních problémů a prokázat, že EU je pro občany důležitá. To také znamená, že je nutné zaměřit politiku EU na posílení úlohy měst a regionů a zapojit občany prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a občanů;

87.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány přinášejí politikám EU přidanou hodnotu, neboť fungují jako laboratoře, kde jsou vytvářeny a realizovány nové formy společenských inovací, solidarity a politik podporujících začlenění, jež občané od Evropské unie očekávají;

88.

podotýká, že to rovněž znamená, že ne všechny problémy občanů lze vyřešit důkladnou regulací prostřednictvím právních předpisů EU. Zásada subsidiarity nespočívá jen v tom, zda je právně možné, aby EU přijímala právní předpisy, nýbrž i v tom, zda mají daná řešení pro občany smysl. Pokud se občané mohou přesvědčit, že EU přichází s řešeními, jež pro ně v každodenním životě nemají smysl, způsobí to pouze ještě větší odpor vůči EU;

89.

je přesvědčen, že institucionální systém EU se bude muset i nadále vyvíjet a přizpůsobovat novým výzvám v zájmu dosažení inkluzivního, transparentního, demokratického a efektivního rozhodovacího procesu. Zdůrazňuje, že musí být ve větší míře uznávána úloha místních a regionálních orgánů, které VR zastupuje, a to v každodenním chodu záležitostí EU i v budoucích úpravách Smluv o EU, v souvislosti s nimiž by VR měl být plnoprávně zastoupen na každém budoucím konventu;

90.

pevně věří, že v evropském semestru musí být uznán místní a regionální rozměr, a že místní a regionální orgány by proto měly být od počátku přípravy roční analýzy růstu zapojeny do vypracovávání zpráv podle jednotlivých zemí a do národních programů reforem. Je přesvědčen, že za tímto účelem by srovnávací přehled postupu při makroekonomické nerovnováze měl být doplněn o regionální ukazatele, které pomohou podpořit a udržet regionální rozměr procesu semestru EU;

91.

domnívá se, že demokratická legitimita EU a zejména hospodářské a měnové unie (HMU) musí být posílena tím, že se zásady sociálního pokroku a rovnosti příležitostí stanou ústředním prvkem rozhodování EU tak, aby zaměstnanost a sociální normy nebyly považovány za okrajové aspekty procesu makroekonomického přizpůsobení;

92.

domnívá se, že lepší zapojení regionů a regionálních parlamentů do procesu rozhodování EU by mohlo posílit demokratickou kontrolu a odpovědnost;

c)   Snadnější zapojení občanů do politik EU a spoluutváření stálého dialogu s lidmi po roce 2019

93.

připomíná také, že si EU získá větší důvěru a důvěryhodnost pouze v případě, že bude přinášet konkrétní výsledky a poskytne občanům jasnější vysvětlení ohledně evropské přidané hodnoty a ohledně důvodů a nezbytných kompromisů, o něž se opírají rozhodnutí EU. V tomto smyslu VR požaduje, aby se vyvíjelo mnohem větší úsilí v oblasti podpory vícejazyčných evropských médií a formátů informací, včetně snadno srozumitelných popisů, rozvoje a zavádění modulů evropské občanské výchovy pro různé úrovně vzdělávání, jakož i mnohem rozsáhlejší podpory setkávání lidí napříč evropskými hranicemi (programy výměn v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, programy twinningu atd.);

94.

zdůrazňuje, že je třeba posílit nástroje na podporu účasti, jako je evropská občanská iniciativa (14). Jedná se o nástroj, který doplňuje stávající struktury zastupitelské demokracie na úrovni EU a další inovativní prvky participativního rozhodování a stálého dialogu, a jako taková může pomoci mobilizovat občany pro společnou věc, zdůraznit evropský rozměr klíčových politických otázek a podpořit zahajování celoevropských diskusí a utváření veřejného mínění v tomto ohledu;

95.

vyzývá členy VR, aby nadále spolupracovali s občany a naslouchali jim, a to prostřednictvím akcí na místní úrovni, debat volených zastupitelů s občany a dialogů s občany s cílem oslovit každý region v EU-27, a žádá ostatní orgány, aby se k této činnosti připojily. Připomíná v této souvislosti záměr zorganizovat před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 občanské dialogy ve všech regionech EU a vybízí své členy, aby uspořádali zvláštní zasedání svých místních či regionálních shromáždění společně s místními občany a jejich sdruženími s cílem shromáždit informace k otázkám týkajícím se budoucnosti Evropy, jež byly identifikovány v dotazníku VR, jakož i v dotazníku Evropské komise. Zdůrazňuje zásadní význam decentralizované komunikace ohledně politik EU a politických rozhodnutí, o něž se opírají, a potřebu, aby orgány EU podporovaly místní a regionální úsilí a iniciativy v tomto směru;

96.

zdůrazňuje, že konzultace s občany by měly oslovit také ty občany, kteří jsou často přehlíženi nebo se o konzultace nezajímají. Je důležité zajistit skutečně inkluzivní a reprezentativní dialog s občany s cílem zabránit tomu, aby si diskusi monopolizovali ti, kteří jsou již nejvíce mobilizováni ať již ve prospěch EU či konkrétní politické otázky, nebo proti nim;

97.

zdůrazňuje, že komunikace a stálý dialog s občany jsou nezbytně nutné v každém politickém systému, a proto mají zásadní význam pro posílení demokratické legitimity EU a přiblížení Evropy jejím občanům;

98.

připomíná v této souvislosti, že spolupráce s občany nesmí být omezena jen na období před volbami do Evropského parlamentu;

99.

zavazuje se, že před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 navrhne metodiku pro vytvoření stálého a strukturovaného systému dialogů mezi občany a politickými představiteli a orgány EU, do něhož budou prostřednictvím VR zapojeny místní a regionální orgány a který bude založen na transparentním procesu, v jehož rámci se bude usilovat o přispění občanů, bude jim poskytnut prostor a informace k tomu, aby mohli určit a prodiskutovat z jejich pohledu nejzávažnější otázky, výsledky budou využívány při tvorbě politik EU a bude poskytována řádná zpětná vazba ohledně toho, jaký měly příspěvky občanů dopad;

100.

je přesvědčen, že zpětnou vazbou poskytovanou občanům může politická činnost členů VR posílit vazby s místní úrovní a zvýšit důvěru lidí v „politiku EU“.

---

(1)  Dopis předsedy Evropské rady předsedovi Výboru regionů, 8. listopadu 2016, http://www.cor.europa.eu/en/events/Documents/Letter%20Tusk%20Markkula_Reflecting%20on%20the%20EU_081116.pdf.

(2)  Prohlášení o záměru adresované předsedovi Antoniovi Tajanimu a premiérovi Jürimu Ratasovi ze dne 13. září 2017, https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/letter-of-intent-2017_cs.pdf.

(3)  Luc Van den Brande – zvláštní poradce předsedy Junckera, Oslovit občany EU: nová příležitost, říjen 2017.

(4)  Stanovisko VR Zpráva o občanství EU pro rok 2017, COR-2017-01319, zpravodaj: Guillermo Martínez Suárez.

(5)  Evropský parlament (2017): Zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy (P8_TA (2017)0049); (2017) Možný vývoj a změny současného institucionálního uspořádání Evropské unie (P8_TA (2017)0048); (2017) Rozpočtová kapacita pro členské státy, jejichž měnou je euro (P8_TA(2017)0050).

(6)  Např. Why Europe, Pulse of Europe, Stand up for Europe, Výbor na obranu demokracie, 1989 Generation Initiative.

(7)  London School of Economics, Reflecting on the future of the European Union (Úvahy o budoucnosti Evropské unie), březen 2018, https://cor.europa.eu/en/engage/studies/Documents/Future-EU.pdf.

(8)  VR, Reflecting on Europe: how Europe is perceived by people in regions and cities (Úvahy o Evropě: jak lidé v regionech a ve městech vnímají Evropu), duben 2018, https://cor.europa.eu/en/events/Documents/COR-17-070_report_EN-web.pdf.

(9)  Eurobarometr – Veřejné mínění v Evropské unii, příloha, č. 88, listopad 2017 http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/ResultDoc/download/DocumentKy/81142 Eurobarometr – Budoucnost Evropy, č. 467, září – říjen 2017 http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/survey/getsurveydetail/instruments/special/surveyky/2179; průzkum Eurobarometr zadaný Evropským parlamentem, Demokracie v pohybu: jeden rok před evropskými volbami, č. 89.2, květen 2018, http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre/2018/oneyearbefore2019/eb89_one_year_before_2019_eurobarometer_en_opt.pdf.

(10)  London School of Economics, Reflecting on the future of the European Union (Úvahy o budoucnosti Evropské unie), březen 2018.

(11)  Můj region, má Evropa, naše budoucnost: sedmá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, září 2017.

(12)  Usnesení VR k bílé knize Evropské komise o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025 (2017/C 306/01).

(13)  Stanovisko VR k diskusnímu dokumentu o budoucnosti financí EU, COR-2017-03718, zpravodaj: Marek Woźniak.

(14)  Stanovisko VR k nařízení o evropské občanské iniciativě, COR-2017-04989, zpravodaj: Luc Van den Brande.