Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 13. září 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – X v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-569/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Uplatňování systémů sociálního zabezpečení - Migrující pracovníci - Určení použitelných právních předpisů - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 14 odst. 2 písm. b) bod i) - Osoba obvykle zaměstnaná na území dvou nebo více členských států - Osoba zaměstnaná v jednom členském státě vykonávající zaměstnání na území jiného členského státu během tříměsíční neplacené dovolené“)

(2017/C 382/07)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: X

Odpůrce: Staatssecretaris van Financiën

Výrok

Článek 14 odst. 2 písm. b) bod i) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění změněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 592/2008 ze dne 17. června 2008 musí být vykládán v tom smyslu, že osoba, která má bydliště a je zaměstnána na území jednoho členského státu a která si na období tří měsíců vezme neplacenou dovolenou a vykonává závislou činnost na území jiného členského státu, musí být považována za osobu obvykle zaměstnanou na území dvou členských států ve smyslu tohoto ustanovení, pokud je po toto období dovolené považována za osobu vykonávající závislou činnost podle právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení prvního členského státu, a pokud činnost vykonávaná na území druhého členského státu má obvyklou a podstatnou povahu, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1)  Úř. věst. C 38, 1.2.2016.