—

změnil smluvní vztah na pracovní smlouvu na dobu neurčitou,

—

konstatoval porušení smluvních povinností žalovanými, zejména pak povinnosti oznámení výpovědi v rámci ukončení smlouvy na dobu neurčitou,

V důsledku toho, v rámci náhrady újmy utrpěné na základě zneužívání po sobě jdoucích smluv na dobu určitou projevující se dlouhodobou nejistotou žalobce a porušení povinnosti oznámení výpovědi v rámci ukončení smlouvy:

—

rozhodl, že propuštění žalobce má zneužívající povahu, a v důsledku toho uložil žalovaným zaplatit mu náhradu vyčíslenou ex aequo et bono na 50 000 eur,

—

konstatoval, že žalovaní nevystavili dokumenty požadované zákonem při ukončení smlouvy, určené pro správu sociálního zabezpečení, a

—

uložil žalovaným zaplatit úroky z výše uvedených částek, stanovené na základě belgické zákonné úrokové míry.

—

prohlásil, že první tři žalovaní zacházeli s žalobcem během jeho práce v misích, které zřídili, diskriminačním způsobem, co se týče jeho odměny, důchodových práv a souvisejících výhod, jakož i co se týče záruky dalšího pracovního uplatnění, aniž by to bylo objektivně odůvodněno,

—

určil, že žalobce měl být přijat jako dočasný zaměstnanec jedním z prvních tří žalovaných,

—

uložil prvním třem žalovaným nahradit mu újmu způsobenou ztrátou odměny, důchodu, příspěvků a výhod, k níž došlo na základě výše uvedených porušení unijního práva,

uložil jim zaplatit úroky z těchto částek, stanovené na základě belgické zákonné úrokové míry,

—

stanovil účastníků řízení lhůtu pro stanovení uvedené náhrady, která by měla zohledňovat platovou třídu a platový stupeň, do nichž měl být žalobce při přijetí zařazen, průměrný růst odměn, jeho služební postup a příspěvky, které měl pobírat na základě takové smlouvy dočasného zaměstnance; a srovnal získaný výsledek s odměnou, kterou žalobce skutečně obdržel.