16.1.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 14/38

Žaloba podaná dne 28. října 2016 – Novolipetsk Steel v. Komise

(Věc T-752/16)

(2017/C 014/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: PAO Novolipetsk Steel (Lipeck, Rusko) (zástupci: B. Evtimov, advokát, a D. O’Keeffe, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1328 ze dne 29. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících mimo jiné z Ruské federace a o konečném výběru prozatímního cla, vyhlášené v Úř. věst. L 210, 4.8.2016, v celém rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu, zásady rovnosti zbraní a zásady řádné správy.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila článek 18 základního nařízení (1), článek 6.8 a přílohu II ADD (2) a zásadu proporcionality a dopustila se nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, když žalobkyni považovala za nespolupracujícího výrobce a když použila údaje, které měla k dispozici.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 3 odst. 2 a 5 základního nařízení a článek 3.1 ADD, zkreslila důkazy, které jí byly předloženy, a dopustila se v několika ohledech zjevně nesprávného posouzení, když nesprávně posoudila ukazatele újmy a neprovedla objektivní zkoumání stavu unijního průmyslu.

—

Žalobkyně tvrdí, že Komise vycházela pouze z vybraných ekonomických ukazatelů o stavu unijního průmyslu a zanedbala klíčové ukazatele, které by odrážely jiný, pozitivnější stav unijního průmyslu.

—

Žalobkyně dále tvrdí, že Komise nepostupovala nestranně, když upřednostnila své závěry o újmě a zkreslila důkazy, které jí byly předloženy, přičemž neposoudila „volný“ a „závislý“ trh daného výrobku jako celek v rozporu se svou povinností provést objektivní posouzení ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 3 odst. 7 základního nařízení, když nesprávně posoudila příčinnou souvislost mezi údajnými dumpingovými dovozy a situací unijního průmyslu. Žalobkyně dále tvrdí, že Komise nesplnila svou povinnost nepřičítat další faktory způsobující újmu na vrub údajným dumpingovým dovozům a přehlédla jiné faktory, které mohly společně a nerozdílně narušit příčinnou souvislost.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že Komise nesprávně určila úroveň pro odstranění újmy, čímž porušila čl. 2 odst. 9 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení a dopustila se zjevně nesprávného posouzení. Podle žalobkyně Komise konkrétně stanovila nepřiměřené a nadměrné ziskové rozpětí pro unijní průmysl a dopustila se zjevně nesprávného posouzení, když pro účely rozpětí újmy použila per analogiam úpravy pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk nezávislého dovozce upravené v čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 2009, L 343, s. 51).

(2)  Antidumpingová dohoda WTO.