Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Beroep te Gent – Belgie) – Výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného na X

(Věc C-717/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Evropský zatýkací rozkaz - Článek 2 odst. 2 - Výkon evropského zatýkacího rozkazu - Neověřování oboustranné trestnosti činu - Podmínky - Trestný čin, který vystavující členský stát postihuje trestem odnětí svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky - Změna trestního práva vystavujícího členského státu, ke které došlo mezi dobou spáchání skutků a datem vydání evropského zatýkacího rozkazu - Znění zákona, které je třeba vzít v úvahu za účelem ověření horní hranice sazby trestu v délce nejméně tří let“)

(2020/C 137/22)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Beroep te Gent

Účastník původního řízení

X

Výrok

Článek 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy musí být vykládán v tom smyslu, že za účelem ověření, zda lze trestný čin, pro který byl vydán evropský zatýkací rozkaz, ve vystavujícím členském státě potrestat trestem odnětí svobody nebo ochranným opatřením spojeným s odnětím osobní svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tří let, jak jsou tento trest nebo toto opatření vymezeny právem vystavujícího členského státu, musí vykonávající justiční orgán vzít v úvahu právo vystavujícího členského státu ve znění použitelném na skutky, které vedly k věci, v jejímž rámci byl vydán evropský zatýkací rozkaz.

---

(1)  Úř. věst. C 35, 28.1.2019.