|
6.12.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 490/14 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. října 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven kasatsionen sad (Bulharsko) – Bulharsko) – Skarb Państwa Rzeczypospolitej Polskiej reprezentowany przez Generalnego Dyrektora Dróg Krajowych i Autostrad v. TOTO SpA – Costruzioni Generali, Vianini Lavori SpA
(Věc C-581/20) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Článek 1 odst. 1 - Občanské a obchodní věci - Článek 35 - Předběžná nebo zajišťovací opatření - Žaloba vycházející ze smlouvy o výstavbě veřejné rychlostní silnice uzavřené mezi veřejným orgánem a dvěma soukromoprávními společnostmi - Návrh na předběžné opatření související se sankcemi a zárukami vyplývajícími z této smlouvy - Rozhodnutí o předběžném opatření již vydané soudem příslušným pro rozhodnutí ve věci samé“)
(2021/C 490/13)
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Varhoven kasatsionen sad (Bulharsko)
Účastnice původního řízení
Navrhovatelka: Skarb Państwa Rzeczypospolitej Polskiej reprezentowany przez Generalnego Dyrektora Dróg Krajowych i Autostrad
Odpůrci: TOTO SpA – Costruzioni Generali, Vianini Lavori SpA
Výrok
|
1) |
Článek 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že řízení o návrhu na předběžné opatření zahájené a vedené podle obecných právních pravidel před soudem členského státu a týkající se sankcí souvisejících s plněním smlouvy na výstavbu veřejné rychlostní silnice uzavřené v zadávacím řízení na zakázku, jejímž zadavatelem je veřejný orgán, spadá pod pojem „věci občanské a obchodní“ ve smyslu tohoto ustanovení. |
|
2) |
Článek 35 nařízení č. 1215/2012 musí být vykládán v tom smyslu, že soud členského státu, k němuž byl podán návrh na předběžná nebo zajišťovací opatření podle tohoto ustanovení, není povinen se prohlásit za nepříslušný, jestliže o návrhu v téže věci mezi týmiž stranami již rozhodl soud jiného členského státu, jenž je příslušný pro rozhodnutí ve věci samé. |
|
3) |
Článek 35 nařízení č. 1215/2012 musí být vykládán v tom smyslu, že návrh na předběžná nebo zajišťovací opatření musí být projednán vzhledem k právu členského státu, v němž byl podán, a že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která nedovoluje podání návrhu na předběžné opatření k zajištění soudně uplatňované peněžité pohledávky vůči státu nebo veřejnému orgánu. |