Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2015/C 270/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 262, 10.8.2015

Dřívější publikace

Úř. věst. C 254, 3.8.2015

Úř. věst. C 245, 27.7.2015

Úř. věst. C 236, 20.7.2015

Úř. věst. C 228, 13.7.2015

Úř. věst. C 221, 6.7.2015

Úř. věst. C 213, 29.6.2015

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. června 2015 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Wiesbaden, Landgericht Kiel – Německo) – Stefan Fahnenbrock (C-226/13), Holger Priestoph (C-245/13), Matteo Antonio Priestoph (C-245/13), Pia Antonia Priestoph (C-245/13), Rudolf Reznicek (C-247/13), Hans-Jürgen Kickler (C-578/13), Walther Wöhlk (C-578/13), Zahnärztekammer Schleswig-Holstein Versorgungswerk (C-578/13) v. Řecká republika

(Spojené věci C-226/13, C-245/13, C-247/13 a C-578/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Doručování soudních a mimosoudních písemností - Nařízení (ES) č. 1393/2007 - Článek 1 odstavec 1 - Pojem ‚občanská nebo obchodní věc‘ - Odpovědnost státu za ‚acta iure imperii‘“)

(2015/C 270/02)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soudy

Landgericht Wiesbaden, Landgericht Kiel

Účastníci původních řízení

Žalobci: Stefan Fahnenbrock (C-226/13), Holger Priestoph (C-245/13), Matteo Antonio Priestoph (C-245/13), Pia Antonia Priestoph (C-245/13), Rudolf Reznicek (C-247/13), Hans-Jürgen Kickler (C-578/13), Walther Wöhlk (C-578/13), Zahnärztekammer Schleswig-Holstein Versorgungswerk (C-578/13)

Žalovaná: Řecká republika

Výrok

Článek 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 musí být vykládán v tom smyslu, že soudní žaloby na náhradu škody z důvodu rušení práva držby a práva vlastnického, jako jsou žaloby, o které se jedná v projednávané věci, podané soukromými osobami, jež jsou držiteli státních dluhopisů, proti vydávajícímu státu, spadají do oblasti působnosti zmíněného nařízení, jelikož se nejeví, že by se zjevně netýkaly občanských a obchodních věcí.

---

(1)  Úř. věst. C 215, 27.7.2013.

Úř. věst. C 24, 25.1.2014.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State – Nizozemsko) – Z. Zh. v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie, Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie v. I. O.

(Věc C-554/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Směrnice 2008/115/ES - Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí - Článek 7 odst. 4 - Pojem ‚hrozba pro veřejný pořádek‘ - Podmínky, za nichž členské státy nemusí poskytnout lhůtu k dobrovolnému opuštění území nebo mohou poskytnout lhůtu kratší než sedm dní“)

(2015/C 270/03)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobci: Z. Zh., Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Žalovaní: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie, I. O.

Výrok

1)

Článek 7 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, podle níž se má za to, že státní příslušník třetí země, který na území členského státu pobývá neoprávněně, představuje hrozbu pro veřejný pořádek ve smyslu tohoto ustanovení jen v důsledku toho, že je tento státní příslušník podezřelý ze spáchání činu, který je kvalifikován jako přečin nebo trestný čin podle vnitrostátních právních předpisů či byl za takový čin odsouzen v trestním řízení.

2)

Článek 7 odst. 4 směrnice 2008/115 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země na území členského státu, který je podezřelý ze spáchání činu, který je kvalifikován jako přečin nebo trestný čin podle vnitrostátních právních přepisů či byl za takový čin odsouzen v trestním řízení, mohou být v rámci posouzení otázky, zda uvedený státní příslušník představuje hrozbu pro veřejný pořádek ve smyslu tohoto ustanovení, relevantní i jiné skutečnosti, jako povaha a závažnost tohoto činu, doba, jež uplynula od jeho spáchání, jakož i okolnost, že tento státní příslušník v okamžiku zadržení vnitrostátními orgány opouštěl území tohoto členského státu. V rámci tohoto posouzení je případně relevantní rovněž jakákoli skutečnost, která souvisí s věrohodností podezření ze spáchání přečinu nebo trestného činu vytýkaného dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země.

3)

Článek 7 odst. 4 směrnice 2008/115 musí být vykládán v tom smyslu, že využití možnosti podle tohoto ustanovení upustit od poskytnutí lhůty k dobrovolnému opuštění území, jestliže státní příslušník třetí země představuje hrozbu pro veřejný pořádek, nevyžaduje nový přezkum skutečností, které již byly přezkoumány za účelem konstatování existence této hrozby. Jakákoli právní úprava či praxe členského státu v dané oblasti musí nicméně zajišťovat, aby bylo v každém jednotlivém případě ověřeno, zda je neposkytnutí lhůty k dobrovolnému opuštění území slučitelné se základními právy tohoto státního příslušníka.

---

(1)  Úř. věst. C 9, 11.1.2014.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de commerce de Versailles – Francie) – Comité d'entreprise de Nortel Networks SA a další v. Cosme Rogeau, jakožto insolvenční správce ve vedlejším úpadkovém řízení zahájeném proti společnosti Nortel Networks SA a Cosme Rogeau, jakožto insolvenční správce ve vedlejším úpadkovém řízení zahájeném proti společnosti Nortel Networks SA v. Alan Robert Bloom a další

(Věc C-649/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 1346/2000 - Článek 2 písm. g), čl. 3 odst. 2 a článek 27 - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Soudní spolupráce v občanských věcech - Hlavní úpadkové řízení - Vedlejší úpadkové řízení - Spor o příslušnost - Výlučná nebo alternativní příslušnost - Určení rozhodného práva - Určení majetku dlužníka spadajícího do vedlejšího úpadkového řízení - Umístění tohoto majetku - Majetek nacházející se ve třetím státě“)

(2015/C 270/04)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de commerce de Versailles

Účastníci původního řízení

Žalobci: Comité d'entreprise de Nortel Networks SA a další, Cosme Rogeau, jakožto insolvenční správce ve vedlejším úpadkovém řízení zahájeném proti společnosti Nortel Networks SA

Žalovaní: Cosme Rogeau, jakožto insolvenční správce ve vedlejším úpadkovém řízení zahájeném proti společnosti Nortel Networks SA, Alan Robert Bloom, Alan Michael Hudson, Stephen John Harris, Christopher John Wilkinson Hill

Výrok

Článek 3 odst. 2 a článek 27 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení musejí být vykládány v tom smyslu, že soudy členského státu, v němž bylo zahájeno vedlejší úpadkové řízení, jsou k rozhodnutí o určení majetku dlužníka, na který se vztahují účinky tohoto vedlejšího řízení, příslušné alternativně se soudy členského státu, v němž bylo zahájeno hlavní řízení.

Majetek dlužníka, na který se vztahují účinky vedlejšího úpadkového řízení, musí být určen podle ustanovení čl. 2 písm. g) nařízení č. 1346/2000.

---

(1)  Úř. věst. C 39, 8.2.2014.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta förvaltningsdomstolen – Švédsko) – X AB v. Skatteverket

(Věc C-686/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Daňové právní předpisy - Daň z příjmů právnických osob - Obchodní podíly - Právní úprava členského státu osvobozující od daně kapitálové zisky a současně vylučující odpočítatelnost kapitálových ztrát - Převod podílů držených na dceřiné společnosti-nerezidentovi společností-rezidentem - Ztráta vyplývající z kurzové ztráty“)

(2015/C 270/05)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta förvaltningsdomstolen

Účastníci původního řízení

Žalobce: X AB

Žalovaný: Skatteverket

Výrok

Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání daňové právní úpravě členského státu, která od daně z příjmů právnických osob v zásadě osvobozuje kapitálové zisky dosažené z obchodních podílů a současně vylučuje odpočet kapitálových ztrát vzniklých z těchto podílů, i když tyto kapitálové ztráty vyplývají z kurzové ztráty.

---

(1)  Úř. věst. C 71, 8.3.2014.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Grondwettelijk Hof – Belgie) – Base Company NV, dříve KPN Group Belgium NV, Mobistar NV v. Ministerraad

(Věc C-1/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sítě a služby elektronických komunikací - Směrnice 2002/22/ES - Články 4, 9, 13 a 32 - Povinnosti univerzální služby a sociální povinnosti - Poskytování přístupu v pevném místě a poskytování telefonních služeb - Cenová dostupnost - Zvláštní možnosti volby sazby - Financování povinností univerzální služby - Povinné doplňkové služby - Mobilní komunikační služby nebo předplacený přístup k internetu“)

(2015/C 270/06)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Grondwettelijk Hof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Base Company NV, dříve KPN Group Belgium NV, Mobistar NV

Žalovaná: Ministerraad

za přítomnosti: Belgacom NV

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009 musí být vykládána v tom smyslu, že zvláštní sazby upravené v článku 9 této směrnice a mechanismus financování upravený v čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice se uplatní na předplacený přístup k internetu, který vyžaduje připojení k internetu v pevném místě, avšak nikoli na mobilní komunikační služby včetně předplaceného přístupu k internetu poskytovaného prostřednictvím uvedených mobilních komunikačních služeb. Pokud jsou tyto mobilní komunikační služby na vnitrostátním území veřejně přístupné jako „povinné doplňkové služby“ ve smyslu článku 32 směrnice 2002/22 ve znění směrnice 2009/136, jejich financování nemůže být ve vnitrostátním právu zajištěno mechanismem, na kterém by se podílely určité podniky.

---

(1)  Úř. věst. C 102, 7.4.2014.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. června 2015 – Evropská komise v. Polská republika

(Věc C-29/14) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Veřejné zdraví - Směrnice 2004/23/ES - Směrnice 2006/17/ES - Směrnice 2006/86/ES - Vyloučení reprodukčních buněk a plodových a embryonálních tkání z působnosti vnitrostátní právní úpravy provádějící uvedené směrnice“)

(2015/C 270/07)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci): C. Gheorghiu a M. Owsiany-Hornung, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Výrok

1)

Polská republika tím, že nezačlenila reprodukční buňky a plodové a embryonální tkáně do působnosti ustanovení vnitrostátního práva provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk, směrnici Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk, a směrnici Komise 2006/86/ES ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 31 směrnice 2004/23, z čl. 3 písm. b), čl. 4 odst. 2, článku 7 a přílohy III směrnice 2006/17, jakož i z článku 11 směrnice 2006/86.

2)	Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 85, 22.3.2014.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen – Německo) – Pfeifer & Langen GmbH & Co. KG v. Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung

(Věc C-51/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Zemědělství - Společná organizace trhů - Cukr - Proplacení nákladů na skladování - Nařízení (EHS) č. 1998/78 - Článek 14 odst. 3 - Nařízení (EHS) č. 2670/81 - Článek 2 odst. 2 - Záměna cukru C při vývozu - Podmínky - Materiální výměna cukru C a cukru použitého k záměně - Záměna pouze za cukr, který byl vyroben výrobcem usazeným na území téhož členského státu - Platnost z hlediska článků 34 SFEU a 35 SFEU“)

(2015/C 270/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Pfeifer & Langen GmbH & Co. KG

Žalovaný: Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung

Výrok

1)

Článek 14 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 1998/78 ze dne 18. srpna 1978, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vyrovnání nákladů na skladování v odvětví cukru, ve znění nařízení Komise (EHS) č. 1714/88 ze dne 13. června 1988, ve spojení s čl. 2 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení Komise (EHS) č. 2670/81 ze dne 14. září 1981, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výrobu cukru nad rámec kvóty, ve znění nařízení Komise (EHS) č. 3892/88 ze dne 14. prosince 1988, musí být vykládány v tom smyslu, že pokud jde o takovou situaci, jako je situace v původním řízení, kdy chce výrobce při vývozu nahradit množství cukru C odpovídajícím množstvím cukru podléhajícího kvótě, které vyrobil jiný výrobce, je třeba v rámci proplácení nákladů na skladování zohlednit podmínky uvedené v posledně uvedeném ustanovení. Tyto podmínky zahrnují mimo jiné požadavek, aby byl cukr použitý k záměně vyroben jiným výrobcem usazeným na území téhož členského státu. Přezkum položených otázek neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost téhož ustanovení.

2)	Článek 14 odst. 3 nařízení č. 1998/78 a čl. 2 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 2670/81 musí být vykládány v tom smyslu, že jako podmínku pro řádné nahrazení cukru při vývozu nevyžadují, aby původní množství cukru C a množství cukru použitého k záměně byla výrobcem fyzicky zaměněna.

---

(1)  Úř. věst. C 142, 12.5.2014.

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen – Německo) – Pfeifer & Langen GmbH & Co. KG v. Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung

(Věc C-52/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana finančních zájmů Evropské unie - Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Článek 3 odst. 1 - Promlčecí doba - Dies a quo - Opakované nesrovnalosti - Přerušení promlčecí doby - Podmínky - Příslušný orgán - Daná osoba - Úkon týkající se vyšetřování nebo stíhání nesrovnalosti - Lhůta rovnající se dvojnásobku promlčecí doby“)

(2015/C 270/09)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Pfeifer & Langen GmbH & Co. KG

Žalovaný: Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung

Výrok

1)

Článek 3 odst. 1 třetí pododstavec nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství musí být vykládán v tom smyslu, že pojmem „příslušný orgán“ ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí orgán, který je podle vnitrostátního práva příslušný učinit dotčené úkony týkající se vyšetřování nebo stíhání, přičemž tento orgán může být jiný než orgán, který přiznává nebo vymáhá částky neoprávněně získané na úkor finančních zájmů Evropské unie.

2)

Článek 3 odst. 1 třetí pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že úkony týkající se vyšetřování nebo stíhání nesrovnalosti byly oznámeny „dané osobě“ ve smyslu tohoto ustanovení, pokud veškeré skutkové okolnosti umožňují dospět k závěru, že dotyčné úkony týkající se vyšetřování nebo stíhání byly dané osobě skutečně oznámeny. Pokud jde o právnickou osobu, je tato podmínka splněna v případě, že byl dotyčný úkon skutečně oznámen osobě, jejíž chování lze podle vnitrostátního práva přičíst této právnické osobě, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

3)

Článek 3 odst. 1 třetí pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že aby byl úkon kvalifikován jako „úkon, který se týká vyšetřování nebo stíhání“ ve smyslu tohoto ustanovení, musí dostatečně přesně vymezit operace, kterých se týkají podezření na nesrovnalosti. Tento požadavek na přesnost nicméně nevyžaduje, aby uvedený úkon zmiňoval možnost uložit zvláštní správní sankci nebo opatření. Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda zpráva dotčená v původním řízení tuto podmínku splňuje.

4)

Článek 3 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jde o chronologický vztah, který by měl existovat mezi nesrovnalostmi, aby představovaly „opakovanou nesrovnalost“ ve smyslu tohoto ustanovení, je pouze požadováno, aby doba mezi jednotlivými nesrovnalostmi nepřesahovala promlčecí dobu stanovenou v prvním pododstavci téhož odstavce. Takové nesrovnalosti, jako jsou nesrovnalosti dotčené v původním řízení, které se týkají výpočtu množství cukru uskladněného výrobcem, k nimž došlo během různých hospodářských let a které vedly k nesprávným přiznáním uvedených množství týmž výrobcem, a tedy k vyplacení neoprávněných částek z titulu proplacení nákladů na skladování, představují v zásadě „opakovanou nesrovnalost“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 2988/95, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

5)	Článek 3 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že kvalifikace všech nesrovnalostí jako „pokračující nebo opakované nesrovnalosti“ ve smyslu tohoto ustanovení není vyloučena v případě, kdy příslušné orgány neprovedly u dané osoby řádné a důkladné kontroly.

6)

Článek 3 odst. 1 čtvrtý pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že doba stanovená v tomto pododstavci počíná v případě pokračující nebo opakované nesrovnalosti běžet ode dne, kdy tato nesrovnalost skončila, a to bez ohledu na datum, ke kterému vnitrostátní správní orgán tuto nesrovnalost zjistil.

7)	Článek 3 odst. 1 nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že úkony příslušného orgánu týkající se vyšetřování nebo stíhání, které byly oznámeny dané osobě v souladu s třetím pododstavcem tohoto odstavce, nepřerušují dobu stanovenou ve čtvrtém pododstavci téhož odstavce.

---

(1)  Úř. věst. C 142, 12.5.2014.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Hauptzollamt Hannover v. Amazon EU Sàrl

(Věc C-58/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EHS) č. 2658/87 - Celní unie a společný celní sazebník - Kombinovaná nomenklatura - Položka 8543 70 - Elektrické stroje a přístroje s vlastní individuální funkcí, jinde v kapitole 85 kombinované nomenklatury neuvedené ani nezahrnuté - Podpoložky 8543 70 10 a 8543 70 90 - Čtečka elektronických knih s překladatelskými nebo slovníkovými funkcemi“)

(2015/C 270/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Hauptzollamt Hannover

Odpůrkyně: Amazon EU Sàrl

Výrok

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, musí být vykládána v tom smyslu, že čtečka elektronických knih vybavená překladatelskou nebo slovníkovou funkcí musí být v případě, že tato funkce není její funkcí hlavní, což musí ověřit předkládající soud, zařazena do podpoložky 8543 70 90, a nikoliv do podpoložky 8543 70 10.

---

(1)  Úř. věst. C 142, 12.5.2014.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató kft a další v. Magyar Állam

(Věc C-98/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb služeb - Hazardní hry - Vnitrostátní daně z provozování výherních hracích přístrojů v hernách - Vnitrostátní právní předpis zakazující provozování výherních hracích přístrojů mimo kasina - Zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání - Směrnice 98/34/ES - Povinnost sdělovat návrhy technických předpisů Komisi - Odpovědnost členského státu za škody způsobené právním předpisem v rozporu s unijním právem“)

(2015/C 270/11)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Berlington Hungary Tanácsadó és Szolgáltató kft, Lixus Szerencsejáték Szervező kft, Lixus Projekt Szerencsejáték Szervező kft, Lixus Invest Szerencsejáték Szervező kft, Megapolis Terminal Szolgáltató kft

Žalovaný: Magyar Állam

Výrok

1)

Takový vnitrostátní právní předpis, který je dotčen v původním řízení a který bez stanovení přechodného období pětinásobně zvyšuje paušální daň z provozování výherních hracích přístrojů v hernách a navíc zavádí poměrnou daň z téže činnosti, omezuje volný pohyb služeb zaručený článkem 56 SFEU, pokud je způsobilý volný pohyb služeb spočívajících v provozování výherních hracích přístrojů v hernách zakázat, bránit mu nebo jej činit méně atraktivním, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

2)	Takový vnitrostátní právní předpis, který je dotčen v původním řízení a který bez stanovení přechodného období nebo náhrady provozovatelům heren zakazuje provozování výherních hracích přístrojů mimo kasina, představuje omezení volného pohybu služeb zaručeného článkem 56 SFEU.

3)

Omezení volného pohybu služeb, která by mohla vyplývat z takových vnitrostátních právních předpisů, jaké jsou dotčeny v původním řízení, mohou být naléhavými důvody obecného zájmu odůvodněna pouze, pokud vnitrostátní soud dospěje po celkovém posouzení okolností, za nichž byly tyto právní předpisy přijaty a uplatňovány, k závěru: — že předně sledují skutečně cíle související s ochranou spotřebitelů před hráčskou závislostí a s bojem proti trestným a podvodným činnostem spojeným s hrami, přičemž pouhá skutečnost, že omezení hazardních her je akcesoricky přínosem pro rozpočet dotyčného členského státu prostřednictvím zvýšení daňových příjmů, není na překážku tomu, aby se na toto omezení nahlíželo jako na předně sledující skutečně takové cíle; — že sledují takové cíle koherentním a systematickým způsobem a — že splňují požadavky plynoucí z obecných zásad unijního práva, zejména ze zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, jakož i z práva na vlastnictví.

4)

Článek 1 bod 11 směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice Rady 2006/96/ES ze dne 20. listopadu 2006, musí být vykládán v tom smyslu, že: — ustanovení vnitrostátního právního předpisu, která pětinásobně zvyšují paušální daň z provozování výherních hracích přístrojů v hernách a navíc zavádí poměrnou daň z téže činnosti, nejsou „technickými předpisy“ ve smyslu uvedeného ustanovení a že — ustanovení vnitrostátního právního předpisu, která zakazují provozování výherních hracích přístrojů mimo kasina, jsou „technickými předpisy“ ve smyslu uvedeného ustanovení, jejichž návrhy musí být předmětem sdělení podle čl. 8 odst. 1 prvního pododstavce této směrnice.

5)

Cílem článku 56 SFEU je přiznat práva jednotlivcům, takže jeho porušení členským státem, a to i v důsledku jeho legislativní činnosti, zakládá právo jednotlivců na získání náhrady škody vzniklé v důsledku tohoto porušení od tohoto členského státu, pokud je uvedené porušení dostatečně závažné a pokud mezi tímto porušením a vzniklou škodou existuje přímá příčinná souvislost, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

6)	Cílem článků 8 a 9 směrnice 98/34, ve znění směrnice 2006/96, není přiznat práva jednotlivcům, takže jejich porušení členským státem nezakládá právo jednotlivcům na získání náhrady škody vzniklé v důsledku tohoto porušení od tohoto členského státu na základě unijního práva.

7)	Skutečnost, že se takové vnitrostátní právní předpisy, jaké jsou dotčeny v původním řízení, týkají oblasti spadající do pravomoci členských tátů, nemá vliv na odpovědi, jež mají být podány na otázky položené předkládajícím soudem.

---

(1)  Úř. věst. C 142, 12.5.2014.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. června 2015 – Association médicale européenne (EMA) v. Evropská komise

(Věc C-100/14 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Rozhodčí doložka - Smlouvy Cocoon et Dicoems uzavřené v rámci šestého rámcového programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícího k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002-2006) - Nesrovnalosti - Nezpůsobilé výdaje - Zánik smluv“)

(2015/C 270/12)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Association médicale européenne (EMA) (zástupci: A. Franchi, L. Picciano a G. Gangemi, avvocati)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: S. Delaude a F. Moro, zmocněnci ve spolupráci s D. Gullo, avocat)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Association médicale européenne (EMA) se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 129, 28.4.2014.

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) – Portugalsko) – Lisboagás GDL, Sociedade Distribuidora de Gás Natural de Lisboa SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-256/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Články 9, 73, čl. 78 první pododstavec písm. a) a čl. 79 první pododstavec písm. c) - Základ daně - Zahrnutí částky komunálních poplatků za využívání prostoru pod zemským povrchem uhrazených společností, jež má koncesi na distribuční síť zemního plynu, do základu DPH, jež souvisí s plněním poskytnutým touto společností společnosti dodávající zemní plyn“)

(2015/C 270/13)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Lisboagás GDL, Sociedade Distribuidora de Gás Natural de Lisboa SA

Žalovaný: Autoridade Tributária e Aduaneira

Výrok

Článek 9 odst. 1, článek 73, čl. 78 první pododstavec písm. a) a čl. 79 první pododstavec písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že částka takových poplatků, jako jsou poplatky, o něž se jedná ve věci v původním řízení, kterou z důvodu užívání veřejného majetku obcí platí společnost s koncesí na distribuční síť zemního plynu těmto obcím a kterou tato společnost následně přenáší na jinou společnost, která zajišťuje dodávky zemního plynu, a tato společnost pak na konečné spotřebitele, musí být zahrnuta do základu daně z přidané hodnoty, jež se uplatní na plnění poskytnuté první z těchto společností společnosti druhé podle článku 73 této směrnice.

---

(1)  Úř. věst. C 303, 8.9.2014.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 11. června 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret – Dánsko) – Skatteministeriet v. Baby Dan A/S

(Věc C-272/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Celní unie a společný celní sazebník - Kombinovaná nomenklatura - Sazební zařazení - Položky 7318 a 8302 - Výrobek speciálně určený k upevnění bezpečnostních zábran na ochranu dětí“)

(2015/C 270/14)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Vestre Landsret

Účastníci původního řízení

Žalobce: Skatteministeriet

Žalovaná: Baby Dan A/S

Výrok

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění vyplývajícím postupně z nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007 a nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008 musí být vykládána v tom smyslu, že takový výrobek, o jaký se jedná ve věci v původním řízení, který umožňuje připevnit na zeď nebo zárubeň odnímatelné dětské bezpečnostní zábrany, musí být zařazen pod položku 7318 kombinované nomenklatury.

---

(1)  Úř. věst. C 253, 4.8.2014.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 12. května 2015 – Betriebsrat der Ruhrlandklinik gGmbH v. Ruhrlandklinik gGmbH

(Věc C-216/15)

(2015/C 270/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Betriebsrat der Ruhrlandklinik gGmbH

Odpůrkyně: Ruhrlandklinik gGmbH

Předběžná otázka

Použije se čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (1) na přidělení člena sdružení k jinému podniku k výkonu práce podle jeho odborných a organizačních pokynů, pokud se člen sdružení při svém vstupu do sdružení zavázal, poskytovat svou plnou pracovní sílu také třetím osobám, za což pobírá od sdružení měsíční odměnu, jejíž výpočet se řídí podle kritérií obvyklých pro danou činnost, a sdružení obdrží za přidělení náhradu nákladů na zaměstnance člena sdružení, jakož i paušální částku na administrativní náklady?

---

(1)  Úř. věst. L 327, s. 9.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Constanţa (Rumunsko) dne 21. května 2015 – SC Doris Spedition SRL v. Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Galați

(Věc C-234/15)

(2015/C 270/16)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Constanţa

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: SC Doris Spedition

Odpůrce: Direcția Generală Regională a Finanțelor Publice Galați – Administrația Județeană a Finanțelor Publice Constanța – Serviciul fiscal orășenesc Hârșova

Vedlejší účastník: Administrația Fondului pentru Mediu București

Předběžná otázka

Brání článek 110 SFEU zavedení povinnosti ve smyslu čl. 4 písm. a) zákona č. 9/2012 zaplatit daň z emisí škodlivých látek z ojetých motorových vozidel pocházejících z území Evropské unie při zápisu u příslušného orgánu nabytí vlastnického práva k motorovému vozidlu prvním vlastníkem v Rumunsku a vydání osvědčení o registraci vozidla a přidělení registrační značky, tj. daň, která se uplatní i při převodu vlastnického práva k tuzemským vozidlům, s výjimkou případů, kdy stejná nebo podobná daň již byla zaplacena?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Constanţa (Rumunsko) dne 21. května 2015 – Maria Bosneaga v. Instituția Prefectului – Județul Constanța – Serviciul Public Comunitar Regim Permise de Conducere și Înmatriculare a Vehiculelor

(Věc C-235/15)

(2015/C 270/17)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Constanţa

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Maria Bosneaga

Odpůrce: Instituția Prefectului – Județul Constanța – Serviciul Public Comunitar Regim Permise de Conducere și Înmatriculare a Vehiculelor

Předběžná otázka

Brání článek 110 SFEU zavedení povinnosti ve smyslu čl. 4 písm. d) mimořádného nařízení č. 9/2013 zaplatit ekologickou daň z ojetých motorových vozidel pocházejících z území Evropské unie při zápisu vlastnického práva k ojetému motorovému vozidlu v případě vozidla, u kterého příslušný soudní orgán nařídil vrácení daně, nebo jehož registraci nařídil bez zaplacení zvláštní daně za automobily a motorová vozidla nebo daně ze znečišťování životního prostředí motorovými vozidly nebo daně z emisí škodlivých látek z motorových vozidel?

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Constanţa (Rumunsko) dne 21. května 2015 – Dinu Antoci v. Instituția Prefectului – Județul Constanța – Serviciul Public Comunitar Regim Permise de Conducere și Înmatriculare a Vehiculelor

(Věc C-236/15)

(2015/C 270/18)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel Constanţa

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Dinu Antoci

Odpůrce: Instituția Prefectului – Județul Constanța – Serviciul Public Comunitar Regim Permise de Conducere și Înmatriculare a Vehiculelor

Předběžná otázka

Brání článek 110 SFEU zavedení povinnosti ve smyslu čl. 4 písm. a) mimořádného nařízení vlády č. 9/2013 zaplatit ekologickou daň z ojetých motorových vozidel pocházejících z území Evropské unie při zápisu u příslušného orgánu nabytí vlastnického práva prvním vlastníkem v Rumunsku a při vydání osvědčení o registraci vozidla a přidělení registrační značky?

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. května 2015 společností RFA International, LP proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 17. března 2015 ve věci T-466/12: RFA International, LP v. Evropská komise

(Věc C-239/15 P)

(2015/C 270/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: RFA International, LP (zástupci: B. Evtimov, advokát, Prof. D. O'Keeffe, Solicitor, E. Borovikov, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Tribunálu;

—	rozhodl o žalobních důvodech uplatněných v žalobě na neplatnost, je-li to v daném stadiu řízení možné, a částečně zrušil rozhodnutí napadená v řízení v prvním stupni;

—	podpůrně vrátil věc k rozhodnutí Tribunálu;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že Tribunál při zkoumání žalobních důvodů porušil unijní právo v následujících ohledech:

—

Tribunál se dopustil pochybení při právním posuzování názoru Komise na to, zda je pro účely použití čl. 2 odst. 9 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“) relevantní jediná hospodářská jednotka (vnitřní prodejní oddělení vyvážejícího výrobce umístěné mimo stát vývozu), a dopustil se nesprávného právního posouzení, když nerozhodl o argumentech navrhovatelky zakládajících se na judikatuře Interpipe a Nikopolsky, čímž měl zasáhnout do jejího práva na soudní přezkum,

—

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, a to i v rámci posuzování zkoumané judikatury, když důkazní břemeno v otázce výše úpravy podle čl. 2 odst. 9 základního antidumpingového nařízení uložil tomu účastníkovi řízení, který tvrdí, že úprava je na základě prokázání existence jediné hospodářské jednotky nepřiměřená;

—

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že v napadených rozhodnutích a před Tribunálem nešlo o existenci jediné hospodářské jednotky, a když své rozhodnutí založil na předpokladu, že odmítnutí existence jediné hospodářské jednotky, k němuž došla Komise, nebylo ve znění napadených rozhodnutí obsaženo; Tribunál opomněl posoudit, že takové odmítnutí ze strany Komise bylo učiněno v souběžném předběžném přezkumném šetření podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení ve vztahu k témuž dovozu a za stejné období šetření.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (kodifikované znění) (Úř. věst. L 343, s. 51; oprava v Úř. věst. 2010, L 7, s. 22).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Autónoma del País Vasco (Španělsko) dne 1. června 2015 – Gorka Salaberria Sorondo v. Academia Vasca de Policía y Emergencias

(Věc C-258/15)

(2015/C 270/20)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Autónoma del País Vasco

Účastníci původního řízení

Žalobce: Gorka Salaberria Sorondo

Žalovaná: Academia Vasca de Policía y Emergencias

Předběžná otázka

Je stanovení horní věkové hranice 35 let jako požadavku pro účast ve výběrovém řízení na obsazení pracovního místa policajta v Policía Autónoma Vasca (Baskická autonomní policie) v souladu s výkladem čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2000/78/ES (1) ze dne 27. listopadu 2000?

---

(1)  Směrnice Rady 200/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání

Úř. věst. L 303, s. 16.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vredegerecht te Ieper (Belgie) dne 1. června 2015 – Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen NV v. Gregory Demey

(Věc C-261/15)

(2015/C 270/21)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Vredegerecht te Ieper

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen NV

Žalovaný: Gregory Demey

Předběžná otázka

Brání ustanovení čl. 6 odst. 2 in fine přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (1), ustanovením belgického vnitrostátního trestního práva […], na jejichž základě se cestující v železniční přepravě bez přepravního dokladu, který nezaplatí jízdné ve lhůtách stanovených právní úpravou, dopouští trestného činu, který vylučuje jakýkoliv smluvní vztah mezi přepravní společností a cestujícím v železniční přepravě, takže se cestující v železniční přepravě nemůže dovolávat (výlučného) smluvního vztahu se spotřebitelem na základě příslušných evropských a belgických vnitrostátních přepisů o právní ochraně […]?

---

(1)  Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14.

Žaloba podaná dne 8. června 2015 – Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-274/15)

(2015/C 270/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: F. Dintilhac, C. Soulay, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že stanovilo režim DPH týkající se nezávislých seskupení osob, která jsou definována v čl. 44 odst. 1 bodu y zákona ze dne 12. února 1979 o DPH, v článcích 1 až 4 velkovévodského nařízení ze dne 21. ledna 2004 o osvobození služeb poskytovaných nezávislými seskupeními osob svým členům od DPH, v administrativním oběžníku č. 707 ze dne 29. ledna 2004 vykládajícím články 1 až 4 velkovévodského nařízení, a poznámce formulovanou pracovní skupinou činnou v rámci Comité d'Observation des Marchés (Cobma) se souhlasem Administration de l'Enregistrement et des Domaines, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají ze směrnice o DPH (1), zejména z čl. 2 odst. 1 bodu c) a čl. 132 odst. 1 písm. f), čl. 1 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 168 písm. a), čl. 178 písm. a) a čl. 14 odst. 2 písm. c) a článku 28 této směrnice;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 132 odst. 1 písm. f) směrnice o DPH stanoví, že členské státy osvobodí od daně „služby, které svým členům poskytují nezávislá seskupení osob, jež uskutečňují činnost, která je osvobozená od daně nebo při níž nejsou osobami povinnými k dani, a které jsou přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli vykonávat uvedenou činnost, vyžadují–li tato seskupení od svých členů výlučně náhradu přesně odpovídající jejich podílu na společných výdajích, za podmínky, že toto osvobození od daně není s to narušit hospodářskou soutěž“.

Podle Komise však právní úprava použitelná v Lucembursku neomezuje osvobození od DPH pouze na služby poskytované nezávislými seskupeními osob, které jsou přímo nezbytné k tomu, aby mohla vykonávat činnost nezdaňovanou DPH nebo osvobozenou od daně, uskutečňovanou svými členy.

Komise mimoto zastává názor, že podle lucemburského práva mohou členové nezávislého seskupení osob, kteří uskutečňují zdanitelné činnosti v části svého obratu, odpočíst od DPH, k níž jsou sami povinni, DPH fakturovanou nezávislému seskupení osob z titulu pořízení zboží nebo služeb od třetích osob tímto seskupením, ačkoliv podle článku 168 směrnice o DPH se nárok na odpočet DPH na vstupu přiznává pouze osobě povinné k dani, která pořizuje zboží a služby zatížené DPH a která je používá pro přímé potřeby svých zdanitelných plnění.

Konečně, Komise tvrdí, že čl. 14 odst. 2 písm. c) a článek 28 směrnice o DPH brání vnitrostátní právní úpravě potud, pokud stanoví, že v případě, kdy člen nezávislého seskupení osob nabyde zboží a služby od třetí osoby svým jménem, ale na účet seskupení, je transakce spočívající v případě tohoto člena v tom, že ovlivní takto schválené výdaje seskupení, vyloučena z DPH.

---

(1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Lotyšsko) dne 12. června 2015 – SIA „Latvijas propāna gāze“ v. Valsts ieņēmumu dienests

(Věc C-286/15)

(2015/C 270/23)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākā tiesa

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: SIA „Latvijas propāna gāze“

Odpůrce: Valsts ieņēmumu dienests

Předběžné otázky

1)

Musí se Všeobecná pravidla pro výklad vykládat v tom smyslu, že pravidlo 2 písm. b) a pravidlo 3 písm. b), která jsou obsažena v nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008 (1), kterým se mění příloha I nařízení č. 2658/87, a v nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009 (2), kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, stanoví, že pokud jsou podstatné rysy zboží (zkapalněného ropného plynu) dány společným působením všech složek plynné směsi a žádnou z těchto složek nelze jednotlivě označit za faktor, který tomuto plynu dává podstatné rysy, musí se předpokládat, že faktorem, který dává tomuto zboží podstatné rysy ve smyslu všeobecného výkladového pravidla 3 písm. b), je látka, která je ve směsi přítomna v největším poměru?

2)

Vyplývá z čl. 218 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993 (3), kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, povinnost deklaranta zboží (zkapalněného ropného plynu) přesně určit procentní podíl látek, které ve směsi převažují?

3)

Pokud deklarant zboží přesně neurčil procentní podíl látek, které ve směsi převažují, musí se plyn, v němž souhrnný obsah methanu, ethanu a ethylenu činí 0,32 %, souhrnný obsah propanu a propylenu 58,32 % a souhrnný obsah butanu a butylenu nejvýše 39,99 %, zařadit do kódu 2711 19 00 kombinované nomenklatury Evropské unie, který uplatnil deklarant zboží v projednávané věci, nebo do kódu 2711 12 97, který uplatnila Valsts ieņēmumu dienests?

---

(1)  Nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 291, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 287, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal de première instance de Bruxelles (Belgie) dne 19. června 2015 – Daniele Striani a další, RFC. Seresien ASBL v. Union Européenne des Sociétés de Football Association (UEFA), Union Royale Belge des Sociétés de Football – Association (URBSFA)

(Věc C-299/15)

(2015/C 270/24)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobci: Daniele Striani a další, RFC. Seresien ASBL

Žalovaní: Union Européenne des Sociétés de Football Association (UEFA), Union Royale Belge des Sociétés de Football – Association (URBSFA)

Předběžné otázky

1)

Má být článek 101 SFEU (nebo článek 102 SFEU) vykládán v tom smyslu, že pravidlo UEFA zvané „požadavek finanční rovnováhy“ či „break-even rule“ toto ustanovení práva Společenství porušuje v rozsahu, v němž pravidlo UEFA vede k omezení hospodářské soutěže (či ke zneužití dominantního postavení), zejména k omezení „podle předmětu“, což je omezení práva investovat, která jsou buď „podle předmětu“ protisoutěžní, nebo jsou cizí cílům sledovaným ze strany UEFA – tedy dlouhodobá finanční stabilita fotbalového klubu a sportovní integrita soutěží UEFA – nebo podpůrně, která nejsou přiměřená pro účely dosažení uvedených cílů?

2)

Mají být články 63, 56 a 45 SFEU (jakož i články 15 a 16 Listiny základních práv EU) vykládány v tom smyslu, že pravidlo UEFA zvané „požadavek finanční rovnováhy“ či „break-even rule“ porušuje tato ustanovení práva Společenství v rozsahu, v němž pravidlo UEFA vytváří překážky volného pohybu (kapitálu, služeb, pracovníků), které jsou cizí cílům sledovaným ze strany UEFA – tedy dlouhodobá finanční stabilita fotbalového klubu a sportovní integrita soutěží UEFA (a které tedy nejsou odůvodněny „naléhavými důvody obecného zájmu“) – nebo podpůrně, která nejsou přiměřená pro účely dosažení uvedených cílů?

3)

Mají být jednotlivá výše uvedená ustanovení (nebo některá z nich) vykládána v tom smyslu, že články 65 a 66 pravidel UEFA „Pravidla UEFA týkající se vydávání licencí klubům a finanční fair-play“, porušují uvedená ustanovení (nebo některá z nich) v rozsahu, v němž je pravidlo UEFA – a to kdyby omezení/překážky, ke kterým vede, měly souvislost s ochranou sportovní integrity meziklubových soutěží UEFA – nepřiměřené anebo diskriminační, protože upřednostňuje platby určitým věřitelům, a tím znevýhodňuje nechráněné věřitele, zejména agenty hráčů?

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. července 2015 – Francie v. Komise

(Spojené věci T-425/04 RENV a T-444/04 RENV) (1)

(„Státní podpory - Finanční opatření ve prospěch France Télécom - Návrh akcionářské půjčky - Veřejná prohlášení Francouzského státu - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem - Nerozšíření formálního vyšetřovacího řízení - Právo na obhajobu - Kritérium obezřetného soukromého investora - Obvyklé tržní podmínky - Nesprávné právní posouzení - Zjevně nesprávná posouzení“)

(2015/C 270/25)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, D. Colas a J. Bousin, zmocněnci) (věc T-425/04 RENV), a Orange, původně France Télécom (Paříž, Francie) (zástupci: S. Hautbourg a S. Cochard-Quesson, advokáti) (věc T-444/04 RENV)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Giolito a D. Grespan, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni, Francouzskou republiku: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a J. Möller, zmocněnci, ve spolupráci s U. Soltészem, advokátem)

Předmět věci

Návrhy na zrušení rozhodnutí Komise 2006/621/ES ze dne 2. srpna 2004 o státní podpoře, kterou Francie poskytla společnosti France Télécom (Úř. věst. 2006, L 257, s. 11)

Výrok rozsudku

1)	Článek 1 rozhodnutí Komise 2006/621/CE ze dne 2. srpna 2004 o státní podpoře, kterou Francie poskytla společnosti France Télécom, se zrušuje.

2)	Není již třeba rozhodnout o návrzích na zrušení článku 2 rozhodnutí 2006/621.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí osm desetin nákladů řízení vynaložených Francouzskou republikou a společností Orange, původně France Télécom.

4)	Francouzská republika a Orange, původně France Télécom, ponesou každá dvě desetiny vlastních nákladů řízení.

5)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 19, 22.1.2005.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. června 2015 – National Lottery Commission v. OHIM – Mediatek Italia a De Gregorio (vyobrazení ruky)

(Věc T-404/10 RENV) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka společenství představující ruku - Článek 53 odstavec 2 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 - Existence staršího autorského práva chráněného vnitrostátním právem - Důkazní břemeno - Použití vnitrostátního práva OHIM“)

(2015/C 270/26)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gambling Commission, původně National Lottery Commission (Birmingham, Spojené království) (zástupci: R. Cardas, advokát, a B. Brandreth, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastníci před Tribunálem: Mediatek Italia Srl (Neapol, Itálie); a Giuseppe De Gregorio (Neapol)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 9. června 2010 (věc R 1028/2009-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Mediatek Italia Srl a Giuseppem De Gregorio na jedné straně a National Lottery Commission na straně druhé.

Výrok

1.	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 9. června 2010 (věc R 1028/2009-1) se zrušuje.

2.	OHIM ponese náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 328, 4.12.2010.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. června 2015 – Nizozemsko a další v. Komise

(Spojené věci T-186/13, T-190/13 et T-193/13) (1)

(„Státní podpory - Prodej pozemků - Podpora poskytnutá ve prospěch Schouten-de Jong Bouwfonds ze strany veřejně-soukromého partnerství založeného obcí Leidschendam-Voorburg - Snížení prodejní ceny pozemků a vynětí z platby příspěvků za využívání a kvalitu se zpětnou účinností - Rozhodnutí prohlašující státní podporu za neslučitelnou se společným trhem a nařizující její navrácení - Pojem podpora - Kritérium soukromého investora - Posouzení s ohledem na všechny relevantní skutečnosti sporné operace a její kontext“)

(2015/C 270/27)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobci: Nizozemské království (zástupci: M. Bulterman, B. Koopman a J. Langer, zmocněnci) (věc T-186/13); Gemeente Leidschendam-Voorburg (Nizozemsko) (zástupci: A. de Groot a J. K. Sluijs, advokáti) (věc T-190/13); Bouwfonds Ontwikkeling BV (Hoevelaken, Nizozemsko) a Schouten & De Jong Projectontwikkeling BV (Leidschendam, Nizozemsko) (zástupci: E. Pijnacker Hordijk a X. Reintjes, advokáti) (věc T-193/13)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P.J. Loewenthal a S. Noë, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise C (2013) 87 ze dne 23. ledna 2013 o státní podpoře SA.24123 (2012/C) (ex. 2011/NN) poskytnuté Nizozemskem – Údajný prodej pozemků ze strany obce Leidschendam-Voorburg za údajně nižší než tržní cenu.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise C (2013) 87 ze dne 23. ledna 2013 o státní podpoře SA.24123 (2012/C) (ex. 2011/NN) poskytnuté Nizozemskem – Údajný prodej pozemků ze strany obce Leidschendam-Voorburg za údajně nižší než tržní cenu, se zrušuje.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Nizozemským královstvím, Gemeente Leidschendam-Voorburg, Bouwfonds Ontwikkeling BV a Schouten & De Jong Projectontwikkeling BV.

---

(1)  Úř. věst. C 156, 1.6.2013.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. července 2015 – Typke v. Komise

(Věc T-214/13) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se výběrového řízení EPSO/AD/230-231/12 - Implicitní odepření přístupu - Odepření přístupu - Žádost o úpravu návrhových žádání předložených v replice - Lhůta - Zrušení implicitního rozhodnutí jeho autorem ab initio - Nevydání rozhodnutí ve věci samé - Pojem ‚dokument‘ - Výtah a uspořádání informací obsažených v elektronických databázích“)

(2015/C 270/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Rainer Typke (Hasbergen, Německo) (zástupci: B. Cortese a A. Salerno, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: F. Clotuche-Duvieusart a B. Eggers, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí generálního sekretariátu Komise ze dne 5. února 2013, kterým byla zamítnuta první žádost žalobce o přístup k dokumentům týkajícím se předvýběrových testů otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/230-231/12 (AD 5-AD 7) (Gestdem 2012/3258), a implicitního rozhodnutí generálního sekretariátu Komise, které mělo být přijato dne 13. března 2013 a kterým byla zamítnuta druhá žádost žalobce o přístup k dokumentům týkajícím se týchž testů (Gestdem 2013/0068).

Výrok rozsudku

1)	Již není na místě rozhodovat o návrhových žádáních žaloby znějících na zrušení implicitního rozhodnutí o odepření přístupu vydaného v řízení GESTDEM 2013/0068.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Rainerovi Typkemu se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 171, 15.6.2013.

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. června 2015 – La Rioja Alta v. OHIM – Aldi Einkauf (VIÑA ALBERDI)

(Věc T-489/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství VIÑA ALBERDI - Starší národní obrazová ochranná známka VILLA ALBERTI - Relativní důvod zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Chybějící koexistence ochranných známek - Nebezpečí záměny“)

(2015/C 270/29)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: La Rioja Alta, SA (Haro, Španělsko) (zástupce: F. Pérez Álvarez, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Aldi Einkauf GmbH & Co. OHG (Essen, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtrvtého odvolacího senátu OHIM ze dne 9. července 2013 (věc R 1190/2011-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Aldi Einkauf GmbH & Co. OHG a La Rioja Alta, SA

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti La Rioja Alta, SA, se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 282, 25.8.2014.

Rozsudek Tribunálu ze dne 2. července 2015 – BH Stores v. OHIM – Alex Toys (ALEX)

(Věc T-657/13) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ALEX - Národní slovní ochranné známky a obrazová ochranná známka ALEX - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Přípustnost odvolání k odvolacímu senátu - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 75 nařízení č. 207/2009 - Neexistence podobnosti mezi výrobky a službami, na které se vztahují kolidující ochranné známky - Neexistence nebezpečí záměny“)

(2015/C 270/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: BH Stores BV (Curaçao, Závislé území Nizozemska) (zástupci: T. Dolde, advokát a M. Hawkins, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Alex Toys LLC (Wilmington, Delaware, Spojené státy) (zástupci: G. Macías Bonilla, P. López Ronda, G. Marín Raigal a E. Armero, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 16. září 2013 (věc R 1950/2012 2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi BH Stoeres BV a Alex Toys LLC.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti BH Stores BV se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nezbytných nákladů vynaložených společností Alex Toys LLC v souvislosti s řízením před odvolacím senátem Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).

---

(1)  Úř. věst. C 61, 1.3.2014.

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. června 2015 – Grupo Bimbo v. OHIM (Tvar mexického taco)

(Věc T-618/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška trojrozměrné ochranné známky Společenství - Tvar mexického taco - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2015/C 270/31)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Grupo Bimbo, SAB de CV (Mexiko, Mexiko) (zástupce: N. Fernández Fernández-Pacheco, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně S. Palmero Cabezas, poté J. Garrido Otaola, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. června 2014 (věc R 2449/2013-2) týkajícímu se přihlášky třírozměrného označení ve tvaru mexického taco k zápisu

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Grupo Bimbo, SAB de CV se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 351, 6.10.2014.

Usnesení Tribunálu ze dne 1. června 2015 – Segovia Bonet v. OHIM – IES (IES)

(Věc T-355/11) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitky - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2015/C 270/32)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Jorge Segovia Bonet (Madrid, Španělsko) (zástupci: původně M. López Camba a J. L. Rivas Zurdo, poté J. L. Rivas Zurdo, E. Seijo Veiguela a I. Munilla Muñoz, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: IES Insurance Engineering Services Srl (Milán, Itálie) (zástupci: D. Caneva, G. Locurto a M. Lucchini, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 29. března 2011 (věc R 749/2010-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Jorgem Segovia Bonetem a společností IES Insurance Engineering Services Srl.

Výrok

1.	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2.	Žalobce a vedlejší účastnice řízení ponesou vlastní náklady řízení a každý z nich nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených žalovaným.

---

(1)  Úř. věst. C 269, 10.9.2011.

Usnesení Tribunálu ze dne 1. června 2015 – Polyelectrolyte Producers Group a SNF v. Komise

(Věc T-573/14) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Životní prostředí - Kritéria pro udělování ekoznačky EU - Produkty ze zpracovaného papíru - Vyloučené nebo omezené látky a směsi - Limit koncentrace zbytkových monomerů - Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU - Nedostatek přímého dotčení - Nepřípustnost“)

(2015/C 270/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Polyelectrolyte Producers Group (Brusel, Belgie) a SNF SAS (Andrézieux-Bouthéon, Francie) (zástupci: R. Cana a A. Patsa, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Mifsud-Bonnici a G. Zavvos, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2014/256/EU ze dne 2. května 2014, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU produktům ze zpracovaného papíru (Úř. věst. L 135, s. 24).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnosti Polyelectrolyte Producers Group a SNF SAS ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 409, 17.11.2014.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 16. června 2015 – Alcogroup a Alcodis v. Komise

(Věc T-274/15 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s bioetanolem a etanolem - Správní řízení - Soudní příkaz podřídit se kontrole - Odmítnutí pozastavení vyšetřovacích opatření - Návrh na vydání předběžného opatření - Nepřípustnost“)

(2015/C 270/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Alcogroup (Brusel, Belgie) a Alcodis (Brusel) (zástupci: P. de Bandt, J. Dewispelaere a J. Probst, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: C. Giolito, V. Bottka a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na vydání předběžného opatření směřující jednak k tomu, aby byl nařízen odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise C (2015) 1769 final ze dne 12. března 2015, určeného společnosti Alcogroup, jakož i všem podnikům, které tato společnost přímo či nepřímo ovládá, včetně společnosti Alcodis, v řízení podle článku 20 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (AT.40244 – AQUAVIT), jakož i rozhodnutí Komise ze dne 8. května 2015, určeného společnosti Alcogroup v rámci šetření AT.A0244 – Bioetanol – a AT.A0054 – Oil and Biofuel Markets, a jednak k tomu, aby bylo Komisi uloženo, aby pozastavila všechny vyšetřovací úkony v rámci řízení AT.A0054 a AT.A0244.

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Žaloba podaná dne 24. dubna 2015 – Universiteit Antwerpen v. REA

(Věc T-208/15)

(2015/C 270/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Universiteit Antwerpen (Antverpy, Belgie) (zástupci: P. Teerlinck a P. de Bandt, advokáti)

Žalovaná: Výkonná agentura pro výzkum (REA)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl, že grantová dohoda č. 238214 „C7“ (Cerebellar-Cortical Control: Cells, Circuits, Computation, and Clinic) a grantová dohoda č. 238686 „CEREBNET“ (Timing and plasticity in the olivo-cerebellar system), které byly uzavřeny v rámci sedmého rámcového programu (FP7-PEOPLE-ITN-2008) na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků a rozvoje sítí základní odborné přípravy, nemohou být vykládány v tom smyslu, že příjemcům grantu stanovují povinnost poskytovat začínajícím výzkumným pracovníkům odbornou přípravu výlučně ve svých vlastních prostorách, a aby v důsledku toho potvrdil, že REA nemůže na základě tohoto výkladu odmítnout jako nezpůsobilou část nákladů souvisejících s odbornou přípravou začínajících výzkumných pracovníků,

—	uložil REA povinnost zaplatit náklady spojené s odbornou přípravou začínajících výzkumných pracovníků, jak uvedla žalobkyně v souvislosti s grantovou dohodou „C7“ a „CEREBNET“, spolu s úroky ode dne splatnosti plateb, a

—	uložil REA náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že REA opírá své stanovisko o nesprávný výklad grantových dohod „C7“ a „CEREBNET“. Tento první žalobní důvod je rozdělen do tří částí: omezení možnosti provádět odbornou přípravu v prostorách příjemců grantu by bylo v rozporu s cíli sedmého rámcového programu, programu Lidé, 2008 PWP a Evropské listiny výzkumných pracovníků (první část); z ustanovení grantových dohod a z pokynů pro žadatele lze vyvodit, že povinnost příjemců grantu poskytovat odbornou přípravu lze také splnit mimo jejich prostory (druhá část); a žádné ustanovení grantových dohod ani žádné jiné použitelné opatření nestanoví, že by odborná příprava měla být prováděna výhradně v prostorách příjemců grantu (třetí část).

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že výklad provedený REA porušuje zásadu právní jistoty a zásadu ochrany legitimního očekávání, jakož i zásadu proporcionality.

Žaloba podaná dne 24. dubna 2015 – Deutsche Telekom v. Komise

(Věc T-210/15)

(2015/C 270/36)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Telekom AG (Bonn, Německo) (zástupci: A. Rosenfeld a O. Corzilius, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 17. února 2015 týkající se žádosti žalobkyně o přístup k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/2001 – GESTDEM 2014/4555;

—	uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Požadovaný přístup k dokumentům se týká řízení o zneužití dominantního postavení podle článku 102 SFEU.

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1049/2001 (1), jakož i z porušení povinnosti odůvodnění — Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že Komise pochybila, když nezkoumala zvláštní výjimky týkající se ochrany rozhodovacích procesů a jejich omezující podmínky přesto, že toto ustanovení výslovně upravuje projednávaný případ požadovaného zveřejnění dokumentů po skončení řízení. Tento svůj postup kromě toho neodůvodnila.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 2 první a třetí odrážky nařízení č. 1049/2001 z důvodu nepoužitelnost výjimek — Žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně potvrdila použitelnost výjimek týkajících se ochrany obchodních zájmů třetích osob a účelu vyšetřovacích činností na dokumenty ukončeného řízení, když vycházela z obecné domněnky. V důsledku toho porušila povinnost konkrétního a individuálního přezkumu žádosti o přístup k dotčeným dokumentům. Dále neprokázala žádné konkrétní ohrožení chráněných zájmů.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 2 posledního pododstavce nařízení č. 1049/2001 z důvodu existence převažujícího veřejného zájmu na zpřístupnění informací — Žalobkyně v rámci tohoto žalobního důvodu tvrdí, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění požadovaných dokumentů. Tento převažující veřejný zájem se týká podpory řádné správní praxe, uplatňování opatření compliance, přezkumu případných nároků na náhradu škody, jakož i soudní přezkoumatelnosti správních postupů. Žalobkyně se domnívá, že bez přístupu k dokumentům nemá žádnou možnost přezkoumat správní postupy Komise, které se jí týkají.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1049/2001 z důvodu nevyslechnutí třetích osob — V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když nevyslechla třetí osoby v souvislosti se zpřístupněním předmětných dokumentů.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001 z důvodu neposkytnutí částečného přístupu k dokumentům — V rámci tohoto žalobního důvodu je Komisi vytýkáno, že neprávem odepřela částečný přístup k dokumentům.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení primárního práva z důvodu porušení základního práva na přístup k dokumentům podle článku 42 Listiny základních práv Evropské unie a povinnosti transparentnosti podle čl. 15 odst. 3 SFEU — Žalobkyně tvrdí, že nárok na přístup k požadovaným dokumentům je (podpůrně) třeba dovodit a poskytnout přímo na základě primárního práva. Úplné odepření přístupu k dokumentům podle ní představuje nepřiměřený zásah do základního práva na přístup k dokumentům podle článku 42 Listiny základních práv Evropské unie. Výklad nařízení č. 1049/2001 je třeba provést ve světle významu tohoto základního práva a povinnosti transparentnosti zakotvené v čl. 15 odst. 3 SFEU.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení článku 8 nařízení č. 1049/2001 z důvodu nedodržení právní úpravy lhůt — Žalobkyně v rámci tohoto žalobního důvodu tvrdí, že Komise porušila kogentní právní úpravu lhůt, když nezpracovala druhou žádost ve stanovených lhůtách a tyto lhůty vícekrát neodůvodněně prodloužila.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43).

Žaloba podaná dne 9. května 2015 – Systema Teknolotzis AE v. Komise

(Věc T-234/15)

(2015/C 270/37)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Systema Teknolotzis AE Efarmogon Ilektronikis kai Pliroforikis (Atény, Řecko) (zástupce: E. Georgilas, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	této žalobě vyhověl;

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 10. března 2015 [SG-Greffe(2015) D/3003/11 mars 2015] o navrácení celkové částky sedmi set šestnácti tisíc tří set třiceti čtyř eur a pěti centů (716 334,05 eura) od žalobkyně, navýšené o úroky, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení a výdajů vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 89 nařízení 1268/2012 (1) a povinnosti uvést odůvodnění (článek 296 SFEU). Žalobkyně tvrdí, že v napadeném rozhodnutí není dostatečně, konkrétně a přesně odůvodněno zamítnutí žádosti žalobkyně týkající se vrácení jejího dluhu v rámci sedmileté dohody o vyrovnání týkající se projektů PlayMancer a MOBISERV. Stejně tak v případě projektu PowerUp se jedná o implicitní rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vrácení částky dlužné za tři roky.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného použití či překročení mezí pro uplatnění posuzovací pravomoci a z porušení zásady řádné správy. Žalobkyně tvrdí, že Komise při přijetí napadeného rozhodnutí nezohlednila významné faktory, ponechala bez povšimnutí zásadní údaje, které jí byly předloženy, a přijala řešení, jež nevyhnutelně vedou k ekonomickému zániku žalobkyně.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality. Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí není opatřením nezbytným k dosažení sledovaného finančního cíle. Toto rozhodnutí podle ní nepřiměřeně zasahuje do životních zájmů žalobkyně a ohrožuje její samotnou existenci a její další působení coby provozní a výrobní jednotky.

---

(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, s. 1).

Žaloba podaná dne 26. května 2015 – Pirelli Tyre v. OHIM (Pneumatiky pro kola vozidel)

(Věc T-279/15)

(2015/C 270/38)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pirelli Tyre SpA (Milano, Itálie) (zástupci: D. Caneva a G. Fucci, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství (Pneumatiky pro kola vozidel) – (Průmyslový) vzor Společenství č. 4 692-0001

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 8. ledna 2015, ve věci R 1285/2014-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—

vyhověl návrhu na restitutio in intergrum předloženému společností Pirelli Tyre SpA na základě článku 67 nařízení ES č. 6/2002 2002 o (průmyslových) vzorech Společenství, a konstatoval, že platba poplatku za obnovu na druhé pětileté období převodem z běžného platebního účtu č. 000069 znějícího na jméno společnosti Bugnion SpA byla řádně provedena, a proto jsou dotyčná práva k průmyslovému vzoru i nadále platná;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 67 nařízení č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství.

Žaloba podaná dne 26. května 2015 – Pirelli Tyre SpA v. OHIM (Vzorek pneumatik)

(Věc T-280/15)

(2015/C 270/39)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pirelli Tyre SpA (Milán, Itálie) (zástupci: D. Caneva a G. Fucci, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství (Vzorek pneumatik) – (Průmyslový) vzor Společenství č. 4 692-0002

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 8. ledna 2015, ve věci R 1286/2014-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—

vyhověl návrhu na restitutio in intergrum předloženému společností Pirelli Tyre SpA na základě článku 67 nařízení ES č. 6/2002 2002 o (průmyslových) vzorech Společenství, a konstatoval, že platba poplatku za obnovu na druhé pětileté období převodem z běžného platebního účtu č. 000069 znějícího na jméno společnosti Bugnion SpA byla řádně provedena, a proto jsou dotyčná práva k průmyslovému vzoru i nadále platná;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 67 nařízení (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství.

Žaloba podaná dne 26. května 2015 – Pirellli Tyre v. OHIM (Pneumatiky pro kola vozidel)

(Věc T-281/15)

(2015/C 270/40)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pirellli Tyre SpA (Milán, Itálie) (zástupci: D. Caneva a G. Fucci, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství (Pneumatiky pro kola vozidel) – (Průmyslový) vzor Společenství č. 4 692-0001

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 2015, ve věci R 1287/2014-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—

vyhověl návrhu na restitutio in intergrum předloženému společností Pirelli Tyre SpA na základě článku 67 nařízení ES č. 6/2002 2002 o (průmyslových) vzorech Společenství, a konstatoval, že platba poplatku za obnovu na druhé pětileté období převodem z běžného platebního účtu č. 000069 znějícího na jméno společnosti Bugnion SpA byla řádně provedena, a proto jsou dotyčná práva k průmyslovému vzoru i nadále platná;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 67 nařízení č. 6/2002/nařízení č. 2245/2002

Žaloba podaná dne 26. května 2015 – Pirelli Tyre v. OHIM (Vzorek pneumatik)

(Věc T-282/15)

(2015/C 270/41)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pirelli Tyre SpA (Milán, Itálie) (zástupci: D. Caneva a G. Fucci, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporný (průmyslový) vzor: (Průmyslový) vzor Společenství (Vzorek pneumatik) – (Průmyslový) vzor Společenství č. 4 700-0002

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 11. února 2015 ve věci R 1288/2014-3

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—

vyhověl návrhu na restitutio in intergrum předloženému společností Pirelli Tyre SpA na základě článku 67 nařízení (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství, a konstatoval, že platba poplatku za obnovu na druhé pětileté období převodem z běžného platebního účtu č. 000069 znějícího na jméno společnosti Bugnion SpA byla řádně provedena, a proto jsou dotyčná práva k průmyslovému vzoru i nadále platná;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 67 nařízení (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství.

Žaloba podaná dne 8. června 2015 – Jochen Schweizer v. OHIM (Du bist, was du erlebst.)

(Věc T-301/15)

(2015/C 270/42)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Jochen Schweizer GmbH (Mnichov, Německo) (zástupce: A. González Hähnlein, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „Du bist, was du erlebst.“ – Přihláška č. 13 250 865

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 9. dubna 2015 ve věci R 3114/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

Žaloba podaná dne 5. června 2015 – Airdata v. Komise

(Věc T-305/15)

(2015/C 270/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Airdata AG (Leinfelden-Echterdingen, Německo) (zástupci: E. Niitväli a M. Reysen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise C(2014) 4443 final ze dne 2. července 2014, zveřejněné dne 13. března 2015, přijaté ve věci M.7018 Telefonica Deutschland v. E-Plus podle čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 139/2004 (1) a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z tvrzení, že napadené rozhodnutí je stiženo porušením podstatné procesní povinnosti uvedené v čl. 296 odst. 2 SFEU, jelikož Komise nedostatečně odůvodnila opatření, které přijala. — Komise nepodala dostatečně jasné a úplné odůvodnění svého rozhodnutí přijmout některé závazky určené k nápravě závažných problémů v oblasti hospodářské soutěže, které zjistila v průběhu šetření v rámci kontroly spojení podniků. V rozhodnutí zejména nebyly uvedeny důvody, proč se Komise domnívá, že by třetí strana oprávněná ze závazků byla schopna účinně konkurovat předmětným aktivům.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z tvrzení, že Komise nedostála své povinnosti řádně aplikovat právní předpisy, jelikož ve svém rozhodnutí věcně nesprávně aplikovala předpisy o kontrole spojování podniků v EU. — Některé části závazků se s největší pravděpodobností neuplatní a některé části pouze zachovají status quo ante a nepřispějí k intenzivnější hospodářské soutěži. Zbývající části nepostačují k nápravě závažného narušení hospodářské soutěže vyvolaného předmětnou transakcí.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. 2004 L 24, s. 1).

Žaloba podaná dne 5. června 2015 – 1&1 Telecom v. Komise

(Věc T-307/15)

(2015/C 270/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: 1&1 Telecom GmbH (Montabaur, Německo) (zástupci: J. Murach, J. Schmidt a R. Klotz, advokáti, a P. Alexiadis, Solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské komise C(2014) 4443 přijaté dne 2. července 2014 ve věci č. COMP/M.7018 – Telefónica Deutschland v. E-Plus (dále jen „rozhodnutí“), kterým se prohlašuje spojení společností Telefónica Deutschland Holding AG a EPlus Mobilfunk GmbH & Co. KG za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP pod podmínkou, že Telefónica splní závazky uvedené v přílohách rozhodnutí, a

—	uložil Komisi, aby nesla vlastní náklady řízení a nahradila náklady řízení vynaložené žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že Komise při zkoumání, zda spojení významně naruší účinnou hospodářskou soutěž, porušila podstatné formální náležitosti tím, že neuvedla odůvodnění, včetně své povinnosti postupovat s řádnou péčí, a dopustila se zjevně nesprávného uplatnění předpisů o kontrole spojování podniků v EU, pokud jde o: — neprovedení analýzy vertikálních účinků spojení, — nedostatek odůvodnění na podporu závěru, že lze ponechat nezodpovězené, zda spojení významně naruší účinnou hospodářskou soutěž na velkoobchodním trhu přístupu a původu volání v Německu, a — nedostatek odůvodnění, pokud jde o závěry týkající se horizontálních koordinovaných účinků na velkoobchodním trhu přístupu a původu volání a na maloobchodním trhu mobilních telekomunikačních služeb v Německu.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že se Komise dopustila závažného nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení, pokud — přijala konečné závazky navržené společností Telefónica, — dospěla k závěru, že tyto konečné závazky plně napraví významné narušení účinné hospodářské soutěže, a — schválila spojení pod podmínkou, že společnost Telefónica splní konečné závazky.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise přijetím rozhodnutí zneužila svoji pravomoc tím, že zohlednila politické úvahy nesouvisející s hospodářskou soutěží namísto toho, aby sledovala soutěžní cíle Smluv a nařízení o spojování podniků v Evropské unii (1).

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

Žaloba podaná dne 3. června 2015 – Reisenthel v. OHIM (keep it easy)

(Věc T-308/15)

(2015/C 270/45)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Peter Reisenthel (Gilching, Německo) (zástupkyně: E. Aliki Busse, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „keep it easy“ – Přihláška č. 12 877 924

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 26. března 2015, ve věci R 2659/2014-5

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. června 2015 CW proti rozsudku vydanému dne 26. března 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-124/13, CW v. Parlament

(Věc T-309/15 P)

(2015/C 270/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): CW (Brusel, Belgie) (zástupce: C. Bernard-Glanz, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání navrhovatele

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásit kasační opravný prostředek za přípustný,

—	zrušil napadený rozsudek,

—	zrušil napadené rozhodnutí a rozhodnutí o zamítnutí stížnosti,

—	přiznal náhradu škody, a

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel dva důvody.

1.	První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Soud pro veřejnou službu tím, že měl za to, že orgán oprávněný ke jmenování v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti chtěl potvrdit podstatu rozhodnutí o zamítnutí pomoci, zkreslil důkazy a dopustil se nesprávného právního posouzení.

2.	Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Soud pro veřejnou službu tím, že měl za to, že se Parlament nedopustil zjevně nesprávného posouzení při volbě opatření a metod k provedení článku 24 služebního řádu, zkreslil důkazy a dopustil se nesprávného právního posouzení.

Žaloba podaná dne 9. června 2015 – Market Watch v. OHIM – Glaxo Group (MITOCHRON)

(Věc T-312/15)

(2015/C 270/47)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Market Watch Franchise & Consulting, Inc. (Freeport, Bahamy) (zástupce: J. Korab, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Glaxo Group Ltd (Brentford, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „MITOCHRON“ – Přihláška č. 11 200 078

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 20. března 2015, ve věci R 507/2014-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	připustil námitku;

—	napadené rozhodnutí zrušil a v plném rozsahu připustil přihlášku ochranné známky podanou další účastnicí řízení před odvolacím senátem;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Sporné ochranné známky nejsou natolik podobné, aby u nich mohlo existovat nebezpečí záměny.

Žaloba podaná dne 23. června 2015 – Volkswagen v. OHIM – Bagpax Cargo Systems (BAG PAX)

(Věc T-324/15)

(2015/C 270/48)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupce: U. Sander, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Bagpax Cargo Systems e.K. (Saarlouis, Německo)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „BAG PAX“

Řízení před OHIM: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 23. dubna 2015, ve věci R 1971//2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009.

Žaloba podaná dne 1. července 2015 – Francie v. Komise

(Věc T-344/15)

(2015/C 270/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: F. Alabrune, G. de Bergues, D. Colas a F. Fize, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské komise GESTDEM 2014/6046 ze dne 21. dubna 2015 týkající se potvrzující žádosti o přístup k dokumentům na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z porušení čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001 (1), který stanoví, že členský stát může požádat orgán, aby nezveřejňoval dokument tohoto státu bez jeho předchozího souhlasu.

2.	Druhý podpůrný žalobní důvod vychází z porušení povinnost uvést odůvodnění, pokud jde o neuplatnění výjimky stanovené v čl. 4 odst. 2 třetí odrážce nařízení č. 1049/2001.

3.

Třetí ještě podpůrnější žalobní důvod vychází porušení čl. 4 odst. 2 druhé a třetí odrážky nařízení č. 1049/2001. Žalobkyně tvrdí, že Komise mohla odepřít přístup k dokumentům předaným francouzskými orgány v rámci řízení podle směrnice 98/34/ES (2), jelikož toto řízení bylo vyšetřováním ve smyslu výše uvedeného článku.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, s. 37; Zvl. vyd. 13/20, s. 337).

Žaloba podaná dne 18. června 2015 – Uganda Commercial Impex v. Rada

(Věc T-347/15)

(2015/C 270/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Uganda Commercial Impex (UCI) Ltd (Kampala, Uganda) (zástupci: A. Meskarian, S. Zaiwalla, P. Reddy, K. Mittal, Solicitors, a R. Blakeley, Barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/620 (1) a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2015/614 (2) v rozsahu, v němž se týkají společnosti UCI (včetně uvedení společnosti UCI v položce b) 9 Přílohy k tomuto rozhodnutí a nařízení);

—	v případě potřeby určil, že čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 ze dne 18. července 2005 (ve znění pozdějších předpisů) se na společnost UCI nepoužije; a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení, které společnost UCI vynaložila v tomto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vychází z toho, že Rada neposoudila vůbec nebo neposoudila odpovídajícím způsobem a v souladu s požadavky to, že byla společnost UCI uvedena na seznam.

2.	Druhý žalobní důvod vychází z toho, že Rada se v každém případě dopustila zjevně nesprávného posouzení a společnost UCI uvedla na seznam neoprávněně, neboť kritéria pro uvedení na seznam nebyla v případě UCI splněna.

3.	Třetí žalobní důvod vychází z toho, že byla porušena procesní práva společnosti UCI a konkrétně její právo na obhajobu a účinnou soudní ochranu, a že Rada neuvedla odpovídající odůvodnění.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že uvedení společnosti UCI na seznam porušuje v každém případě její základní práva a je v rozporu se zásadou proporcionality.

---

(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/620 ze dne 20. dubna 2015, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. L 102, 21.4.2015, s. 43).

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/614 ze dne 20. dubna 2015, kterým se provádí čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (Úř. věst. L 102, 21.4.2015, s. 10).

Žaloba podaná dne 30. června 2015 – Perry Ellis International Group v. OHIM – CG (P)

(Věc T-350/15)

(2015/C 270/51)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Perry Ellis International Group Holdings Limited (Nassau, Bahamy) (zástupci: O. Günzel a V. Ahmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: CG verwaltungsgesellschaft mbH (Gevelsberg, Německo)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatelka: žalobkyně

Sporná ochranná známka: obrazová černobílá ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „P“ – Přihláška č. 10 889 723

Řízení před OHIM: řízení o námitce

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 28. dubna 2015 ve věci R 2441/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil žalovanému a další účastnici řízení před odvolacím senátem OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

Usnesení Tribunálu ze dne 29. června 2015 – Evropaïki Dynamiki v. EIB

(Věc T-51/13) (1)

(2015/C 270/52)

Jednací jazyk: řečtina

Předseda prvního senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 86, 23.3.2013.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. června 2015 – Německo v. Komise

(Věc T-134/14) (1)

(2015/C 270/53)

Jednací jazyk: němčina

Předseda třetího senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 142, 12.5.2014.

Usnesení Tribunálu ze dne 25. června 2015 – Seca Benelux a další v. Parlament

(Věc T-311/14) (1)

(2015/C 270/54)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda čtvrtého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 194, 24.6.2014.

Usnesení Tribunálu ze dne 19. června 2015 – Delta Group agroalimentare v. Komise

(Věc T-820/14) (1)

(2015/C 270/55)

Jednací jazyk: italština

Předseda pátého senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 65, 23.2.2015.

Usnesení Tribunálu ze dne 19. června 2015 – Pollo Delta di Scabin Giancarlo e C. v. Komise

(Věc T-821/14) (1)

(2015/C 270/56)

Jednací jazyk: italština

Předseda pátého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 65, 23.2.2015.

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 8. července 2015 – DP v. ACER

(Věc F-34/14) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci ACER - Smluvní zaměstnanec - Neobnovení smlouvy - Žaloba na neplatnost - Přípustnost žaloby - Námitka protiprávnosti čl. 6 odst. 2 OPO ACER ve smyslu čl. 85 odst. 1 PŘOZ - Žaloba na náhradu škody - Oznámení - Morální újma - Náhrada škody“)

(2015/C 270/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: DP (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (zástupci: P. Martinet a S. Vaona, zmocněnci, D. Waelbroeck a A. Duron, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí neobnovit smlouvu smluvního zaměstnance – žalobkyně a na náhradu utrpěné škody.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 20. prosince 2013, kterým ředitel Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů odmítl obnovit smlouvu DP se zrušuje.

2)	Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zaplatí DP částku 7 000 eur.

3)	Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů ponese vlastní náklady řízení a náklady řízení vynaložené DP.

---

(1)  Úř. věst. C 184, 16.6.2014, s. 46.

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 7. července 2015 –  WR (*1) v. Komise

(Věc F-53/14) (1)

(„Veřejná služba - Odměna za práci - Rodinné přídavky - Příspěvek na vyživované dítě - Článek 2 odstavec 4 přílohy VII služebního řádu - Osoba považovaná za vyživované dítě - Osoba, kterou má úředník ze zákona povinnost vyživovat a tato povinnost je spojena se značnými výdaji - Podmínky poskytnutí - Odebrání příspěvku - Vrácení přeplatků podle článku 85 služebního řádu“)

(2015/C 270/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: WR (*1) (zástupce: V. Simeons, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupce(i): T. S. Bohr a A.-C. Simon, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o odebrání příspěvku na vyživovanou osobu, přiznanému žalobkyni na její matku, a o zrušení jejího pojistného krytí v rámci společného systému zdravotního pojištění evropských institucí (RCAM), a rozhodnutí o vrácení přeplatků.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	WR (*1) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(*1)  Údaje vymazané v rámci zajištění ochrany jednotlivců ve spojitosti se zpracováním osobních dat.

(1)  Úř. věst. C 421, 24.11.2014, s. 58.

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 9. července 2015 – De Almeida Pereira v. Eurojust

(Věc F-142/14) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci Eurojustu - Dočasný zaměstnanec - Oznámení o volném pracovním místě - Výběrové řízení - Hodnocení uchazečů výběrovou komisí - Postup do dalšího kola výběrového řízení - Podmínky - Hodnocení výběrových kritérií - Požadovaný počet bodů - Zamítnutí kandidatury - Žaloba po právní stránce zcela zjevně neopodstatněná - Článek 81 jednacího řádu“)

(2015/C 270/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Manuel Antonio De Almeida Pereira (Voorburg, Nizozemsko) (zástupce: E. H. Schulze, advokát)

Žalovaný: Eurojust (zástupci: C. Deboyser a J. Carmona-Bermejo, zmocněnci, B. Wägenbaur, advokát)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o nepřipuštění žalobce k hodnotícímu pohovoru v rámci jeho kandidatury na pozici poradce předsedkyně Eurojustu.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se zamítá jako zjevně neopodstatněná.

2)	Manuel Antonio De Almeida Pereira ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Eurojustem.

---

(1)  Úř. věst. C 81, 9.3.2015, s. 30.

Usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. července 2015 – Vecchio v. Entreprise commune ECSEL

(Věc F-75/14) (1)

(2015/C 270/60)

Jednací jazyk: řečtina

Předseda prvního senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 431, 1.12.2014, s. 48.

Usnesení prvního senátu Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. července 2015 – Vecchio v. Entreprise commune ECSEL

(Věc F-29/15) (1)

(2015/C 270/61)

Jednací jazyk: řečtina

Předseda prvního senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 146, 4.5.2015, s. 50.