Úřední věstník C 371/9. l

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Anotato Dikastirio Kyprou – Kypr) – Alpha Bank Cyprus Ltd v. Dau Si Senh a další

(Věc C-519/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce ve věcech občanských a obchodních - Doručování soudních a mimosoudních písemností - Nařízení (ES) č. 1393/2007 - Článek 8 - Odmítnutí přijmout písemnost - Nepřipojení překladu jedné ze zasílaných písemností - Nepřiložení jednotného formuláře uvedeného v příloze II zmíněného nařízení - Následky“)

(2015/C 371/04)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Anotato Dikastirio Kyprou

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Alpha Bank Cyprus Ltd

Žalovaní: Dau Si Senh, Alpha Panareti Public Ltd, Susan Towson, Stewart Cresswell, Gillian Cresswell, Julie Gaskell, Peter Gaskell, Richard Wernham, Tracy Wernham, Joanne Zorani, Richard Simpson

Výrok

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 musí být vykládáno v tom smyslu, že

—	přijímající subjekt musí za všech okolností, aniž by měl v tomto ohledu prostor pro uvážení, informovat adresáta písemnosti o jeho právu na odmítnutí přijetí písemnosti, a za tímto účelem systematicky používat jednotný formulář uvedený v příloze II tohoto nařízení a

—	okolnost, že tento subjekt, doručuje-li písemnost adresátovi, nepřiložil jednotný formulář uvedený v příloze II nařízení č. 1393/2007, představuje nikoli důvod neplatnosti řízení, ale opomenutí, které je třeba zhojit v souladu s ustanoveními uvedenými v tomto nařízení.

(1) Úř. věst. C 377, 21.12.2013.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – řízení zahájené na návrh F.E. Familienprivatstiftung Eisenstadt

(Věc C-589/13) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb kapitálu - Článek 56 ES - Prozatímní zdanění kapitálových příjmů vnitrostátní nadace a jejích příjmů z prodeje účastí - Zamítnutí nároku na odpočet darů poskytnutých nerezidentům, kteří na základě dohody o zamezení dvojímu zdanění nepodléhají zdanění v členském státě, v němž je zdaňována nadace, ze základu daně“)

(2015/C 371/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: F.E. Familienprivatstiftung Eisenstadt

za přítomnosti: Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Wien

Výrok

Článek 56 ES musí být vykládán v tom smyslu, že brání takovým daňovým předpisům členského státu, jaké jsou dotčeny ve věci v původním řízení, podle nichž si soukromá nadace usazená v dotčeném členském státě v rámci prozatímního zdanění svých kapitálových příjmů a příjmů z prodeje účastí může v daném zdaňovacím období odečíst od základu daně pouze dary poskytnuté v tomto období, které byly zdaněny u svých příjemců členským státem, v němž je zdaňována i tato nadace, zatímco takový odpočet je uvedenými daňovými předpisy vyloučen, pokud je příjemce usazen v jiném členském státě a v členském státě, v němž je zdaňována nadace, je na základě dohody o zamezení dvojímu zdanění od daně v zásadě uplatňované na dary osvobozen.

(1) Úř. věst. C 71, 8.3.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/5

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. září 2015 – Total SA v. Evropská komise

(Věc C-597/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh parafínových vosků - Trh parafínového gáče - Protiprávní jednání spáchané dceřinou společností stoprocentně vlastněnou mateřskou společností - Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřinou společnost - Odpovědnost mateřské společnosti vyplývající výlučně z protiprávního jednání její dceřiné společnosti - Rozsudek týkající se snížení částky pokuty uložené dceřiné společnosti - Účinky na právní postavení mateřské společnosti“)

(2015/C 371/06)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Total SA (zástupci: E. Morgan de Rivery a E. Lagathu, avocats)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: É. Gippini Fournier a P. Van Nuffel, zmocněnci)

Výrok

1)	Rozsudek Tribunálu Evropské unie, Total v. Komise (T-548/08, EU:T:2013:434) se zrušuje v rozsahu, v němž nesladil výši pokuty uložené společnosti Total SA s výší pokuty uložené společnosti Total Raffinage Marketing SA rozsudkem Total Raffinage Marketing v. Komise (T-566/08, EU:T:2013:423).

2)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

Výše pokuty uložené společnosti Total SA společně a nerozdílně se společností Total Raffinage Marketing SA v článku 2 rozhodnutí Komise C (2008) 5476 final ze dne 1. října 2008 v řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.181 – Svíčkové vosky) se stanoví na částku 12 5 4 59 842 eur.

4)	Total SA ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Evropskou Komisí souvisejících s tímto řízením o kasačním opravném prostředku a řízením v prvním stupni.

5)	Evropská komise ponese čtvrtinu vlastních nákladů řízení a nahradí čtvrtinu nákladů řízení vynaložených společností Total SA souvisejících s tímto řízením o kasačním opravném prostředku a řízením v prvním stupni.

(1) Úř. věst. C 45, 15.2.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/6

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. září 2015 – Total Marketing Services, právní nástupkyně Total Raffinage Marketing v. Evropská komise

(Věc C-634/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Trh parafínových vosků - Trh parafinového gáče - Doba trvání účasti na protiprávní kartelové dohodě - Ukončení účasti - Přerušení účasti - Neexistence koluzních kontaktů navázaných v určitém období - Pokračování protiprávního jednání - Důkazní břemeno - Veřejné distancování se - Vnímání úmyslu distancovat se ze strany dalších účastníků kartelové dohody - Povinnost odůvodnění - Zásada presumpce neviny, zásada rovného zacházení, zásada účinné soudní ochrany a zásada personality trestů“)

(2015/C 371/07)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Total Marketing Services, právní nástupkyně Total Raffinage Marketing (zástupci: A. Vandencasteele, C. Lemaire a S. Naudin, avocats)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: P. Van Nuffel a A. Biolan, zmocněnci, ve spolupráci s N. Coutrelis, avocat)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Total Marketing Services SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 45, 15.2.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – J.B.G.T. Miljoen (C-10/14), X (C-14/14), Société Générale SA (C-17/14) v. Staatssecretaris van Financiën

(Spojené věci C-10/14, C-14/14 a C-17/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Přímé daně - Články 63 SFEU a 65 SFEU - Volný pohyb kapitálu - Zdanění dividend z portfoliových podílů - Srážková daň - Omezení - Konečné daňové zatížení - Skutečnosti pro účely srovnání daňového zatížení daňových rezidentů a daňových nerezidentů - Srovnatelnost - Zohlednění daně z příjmů nebo korporační daně - Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění - Neutralizace omezení prostřednictvím smluv“)

(2015/C 371/08)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobci: J.B.G.T. Miljoen (C-10/14), X (C-14/14), Société Générale SA (C-17/14)

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Výrok

Články 63 SFEU a 65 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která zdaňuje srážkovou daní dividendy vyplácené tuzemskou společností jak daňovým rezidentům, tak daňovým nerezidentům, přičemž pouze pro daňové rezidenty stanoví mechanismus odpočtu nebo vrácení této daně, zatímco pro daňové nerezidenty, fyzické osoby i společnosti, představuje tato srážková daň konečnou daň, je-li konečné daňové zatížení těchto dividend v tomto státě v případě daňových nerezidentů vyšší než daňové zatížení daňových rezidentů, což musí ve věcech v původním řízení ověřit předkládající soud. Za účelem určení takových daňových zatížení musí předkládající soud ve věcech C-10/14 a C-14/14 vzít v úvahu zdanění rezidentů, pokud jde o všechny podíly držené v nizozemských společnostech během kalendářního roku, jakož i kapitál osvobozený podle vnitrostátních právních předpisů od daně, a ve věci C-17/14 náklady, které přímo souvisejí se samotným přijetím dividend.

V případě prokázání existence omezení pohybu kapitálu může být takové omezení odůvodněno účinky dvoustranné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené mezi členským státem bydliště nebo sídla a členským státem, z něhož dividendy pocházejí, za podmínky, že je odstraněno rozdílné zacházení při zdanění dividend s daňovými poplatníky s bydlištěm nebo sídlem v tomto státě a s daňovými poplatníky s bydlištěm nebo sídlem v jiných členských státech. Za takových okolností, o jaké se jedná ve věcech C-14/14 a C-17/14, a s výhradou ověření, jež přísluší provést předkládajícímu soudu, nelze omezení volného pohybu kapitálu, je-li prokázáno, považovat za odůvodněné.

(1) Úř. věst. C 129, 28.4.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 – Mory SA, v likvidaci, Mory Team, v likvidaci, Superga Invest v. Evropská komise

(Věc C-33/14 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Žaloba na neplatnost - Článek 263 SFEU - Přípustnost - Protiprávní a neslučitelná podpora - Povinnost navrácení - Rozhodnutí Evropské komise nevztáhnout povinnost navrácení na nástupce příjemce podpory - Právní zájem na podání žaloby - Žaloba na náhradu škody a vrácení podpory před vnitrostátními soudy - Aktivní legitimace - Žalobce, který není osobně dotčen“)

(2015/C 371/09)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Mory SA, v likvidaci, Mory Team, v likvidaci, Superga Invest (zástupci: B. Vatier a F. Loubières, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: T. Maxian Rusche a B. Stromsky, zmocněnci)

Výrok

1)	Usnesení Tribunálu Evropské unie Mory a další v. Komise (T-545/12, EU:T:2013:607) se zrušuje.

2)	Žaloba na neplatnost podaná Mory SA, Mory Team a Superga Invest proti rozhodnutí Komise C (2012) 2401 final ze dne 4. dubna 2012 týkajícího se převzetí aktiv skupiny Sernam v rámci řízení o její reorganizaci se zamítá jako nepřípustná.

3)	Mory SA, Mory Team, Superga Invest a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení vynaložené v řízení v prvním stupni i v řízení o kasačním opravném prostředku.

(1) Úř. věst. C 102, 7.4.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/8

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundessozialgericht – Německo) – Jobcenter Berlin Neukölln v. Nazifa Alimanovič a další

(Věc C-67/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb osob - Občanství Unie - Rovné zacházení - Směrnice 2004/38/ES - Článek 24 odst. 2 - Sociální pomoc - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Články 4 a 70 - Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky - Státní příslušníci členského státu, kteří hledají zaměstnání při pobytu na území jiného členského státu - Vyloučení - Ponechání si postavení pracovníka“)

(2015/C 371/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundessozialgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Jobcenter Berlin Neukölln

Žalovaní: Nazifa Alimanovič, Sonita Alimanovič, Valentina Alimanovič, Valentino Alimanovič

Výrok

Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, a článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010 ze dne 9. prosince 2010, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která vylučuje z pobírání některých „zvláštních nepříspěvkových peněžitých dávek“ ve smyslu čl. 70 odst. 2 nařízení č. 883/2004, jež jsou zároveň „sociální pomocí“ ve smyslu čl. 24 odst. 2 směrnice 2004/38, státní příslušníky jiných členských států, kteří se nacházejí v takové situaci, jako je situace uvedená v čl. 14 odst. 4 písm. b) této směrnice, zatímco státním příslušníkům tohoto členského státu, kteří se nacházejí ve stejné situaci, jsou tyto dávky zaručeny.

(1) Úř. věst. C 142, 12. 5. 2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven – Nizozemsko) – KPN BV v. Autoriteit Consument en Markt (ACM)

(Věc C-85/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sítě a služby elektronických komunikací - Univerzální služba a práva uživatelů - Směrnice 2002/22/ES - Článek 28 - Přístup k číslům a službám - Nezeměpisná čísla - Směrnice 2002/19/ES - Články 5, 8 a 13 - Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů - Regulace cen - Tranzitní služby volání - Vnitrostátní právní úprava, která poskytovatelům tranzitních služeb telefonních hovorů zakazuje uplatnění vyšších poplatků za volání na nezeměpisná čísla, než za volání na zeměpisná čísla - Podnik, který nemá významnou tržní sílu - Příslušný vnitrostátní orgán“)

(2015/C 371/11)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het Bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: KPN BV

Žalovaný: Autoriteit Consument en Markt (ACM)

Výrok

Unijní právo je třeba vykládat v tom smyslu, že příslušnému vnitrostátnímu orgánu umožňuje uložit cenovou povinnost, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, podle článku 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, s cílem odstranit překážku volání na nezeměpisná čísla v Unii, jež nemá technickou povahu, ale vzniká v důsledku uplatňovaných poplatků, aniž by byla provedena analýza trhu, jež by prokazovala, že má dotčený podnik významnou tržní sílu, pokud taková povinnost představuje potřebné a přiměřené opatření k zaručení toho, aby koncoví uživatelé měli přístup ke službám s využitím nezeměpisných čísel v Unii.

Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda je splněna tato podmínka, zda cenová povinnost je objektivní, transparentní, přiměřená nediskriminační, vychází z povahy zjištěného problému, je odůvodněna vzhledem k cílům uvedeným v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro elektronické komunikační sítě a služby (rámcová směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, a zda byly dodrženy postupy stanovené v článcích 6, 7 a 7a směrnice 2002/21, pozměněné směrnicí 2009/140.

Unijní právo je třeba vykládat v tom smyslu, že členský stát může stanovit, že cenovou povinnost podle článku 28 směrnice 2002/22 ve znění směrnice 2009/136, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, uloží jiný vnitrostátní orgán než VRO, který je obecně pověřen uplatňováním nového regulačního rámce Unie pro elektronické komunikační sítě a služby, za předpokladu, že tento orgán splňuje podmínky pravomoci, nezávislosti, nestrannosti a transparentnosti stanovené směrnicí 2002/21 pozměněnou směrnicí 2009/140 a že rozhodnutí, která přijme, budou moci být předmětem účinného opravného prostředku před orgánem nezávislým na zúčastněných stranách, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu.

(1) Úř. věst. C 151, 19.5.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/10

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Chancery Division) – Spojené království) – Société de Produits Nestlé SA v. Cadbury UK Ltd

(Věc C-215/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Ochranné známky - Směrnice 2008/95/ES - Článek 3 odst. 3 - Pojem ‚rozlišovací způsobilost získaná užíváním‘ - Trojrozměrná ochranná známka - Čtyřdílná oplatka obalená v čokoládě Kit Kat - Článek 3 odst. 1 písm. e) - Označení, které je tvořeno tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku, i tvarem nezbytným pro dosažení technického výsledku - Výrobní postup zahrnutý do technického výsledku“)

(2015/C 371/12)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (Chancery Division)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Société de Produits Nestlé SA

Žalovaná: Cadbury UK Ltd

Výrok

Článek 3 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby označení tvořené tvarem výrobku bylo zapsáno jako ochranná známka, pokud má tento tvar tři základní znaky, z nichž jeden vyplývá ze samotné povahy výrobku a další dva jsou nezbytné pro dosažení technického výsledku, avšak za podmínky, že alespoň jeden z důvodů pro zamítnutí stanovených v tomto ustanovení se uplatní na dotčený tvar v plném rozsahu.

Článek 3 odst. 1 písm. e) bod ii) směrnice 2008/95, který umožňuje zamítnout zápis označení tvořených výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku, musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na způsob, jakým dotčený výrobek funguje, a nepoužije se na způsob jeho výroby.

Za účelem zapsání ochranné známky, která získala rozlišovací způsobilost v důsledku užívání ve smyslu čl. 3 odst. 3 směrnice 2008/95, ať již jako součásti jiné zapsané ochranné známky nebo společně s ní, musí přihlašovatel prokázat, že na rozdíl od všech ostatních ochranných známek, které mohou také existovat, vnímají zúčastněné kruhy výrobek nebo službu označenou samotnou ochrannou známkou jako výrobek nebo službu pocházející z určitého podniku.

(1) Úř. věst. C 235, 21.7.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/11

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam – Nizozemsko) – C. van der Lans v. Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV

(Věc C-257/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Letecká doprava - Práva cestujících v případě zpoždění nebo zrušení letu - Nařízení (ES) č. 261/2004 - Článek 5 odst. 3 - Odepření nástupu na palubu a zrušení letu - Významné zpoždění letu - Náhrady a pomoc cestujícím - Mimořádné okolnosti“)

(2015/C 371/13)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Corina van der Lans

Žalovaná: Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV

Výrok

Článek 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, musí být vykládán v tom smyslu, že taková technická závada, jako je technická závada ve věci v původním řízení, která nastala nepředvídaně, nebyla způsobena nedostatkem údržby ani nebyla odhalena během pravidelné údržby, nespadá pod pojem „mimořádné okolnosti“ ve smyslu tohoto ustanovení.

(1) Úř. věst. C 303, 8.9.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/12

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Kyowa Hakko Europe GmbH v. Hauptzollamt Hannover

(Věc C-344/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Celní a statistická nomenklatura - Zařazení zboží - Směsi aminokyselin používané k přípravě výživy pro kojence a malé děti alergické na bílkoviny kravského mléka - Zařazení do čísla 2106 sazebníku ‚potravinové přípravky‘ nebo čísla 3003 ‚léky‘“)

(2015/C 371/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Kyowa Hakko Europe GmbH

Odpůrce: Hauptzollamt Hannover

Výrok

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007, musí být vykládána v tom smyslu, že takové směsi aminokyselin, jako jsou směsi dotčené ve věci v původním řízení, které jsou využívány k přípravě výživy pro kojence a malé děti alergické na bílkoviny kravského mléka, musí být zařazeny do čísla 2106 této nomenklatury jakožto „potravinové přípravky“, pokud tyto výrobky nemají na základě svých objektivních charakteristik a vlastností jasně definovaný terapeutický nebo profylaktický profil, jehož účinek by se soustředil na určité funkce lidského organismu, a nemají tedy využití při prevenci či léčení onemocnění nebo choroby a nejsou ani přirozeně určené k lékařskému použití, což musí ověřit vnitrostátní soud.

(1) Úř. věst. C 339, 29.9.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/12

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 – Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-367/14) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Státní podpory - Podpory poskytnuté podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia - Úlevy na sociálních příspěvcích - Nenavrácení podpor ve stanovené lhůtě - Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti - Nevykonání - Článek 260 odst. 2 SFEU - Peněžité sankce - Penále - Paušální částka“)

(2015/C 371/15)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Conte, D. Grespan a B. Stromsky, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello stato)

Výrok

1)	Italská republika tím, že ke dni, kdy uplynula lhůta stanovená ve výzvě dopisem vydané dne 21. listopadu 2012 Evropskou komisí, nepřijala všechna opatření, která vyplývají z rozsudku Komise v. Itálie (C-302/09, EU:C:2011:634), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 260 odst. 1 SFEU.

Italské republice se ukládá povinnost zaplatit Evropské komisi na účet „Vlastní zdroje Evropské unie“ ode dne vydání tohoto rozsudku a do dne vykonání rozsudku Komise v. Itálie (C-302/09, EU:C:2011:634) penále ve výši 12 milionů eur za každé pololetí, v němž došlo k prodlení při provádění opatření nezbytných ke splnění povinností vyplývajících z tohoto rozsudku Komise v. Itálie.

3)	Italské republice se ukládá povinnost zaplatit Evropské komisi na účet „Vlastní zdroje Evropské unie“ paušální částku ve výši 30 milionů eur.

4)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 395, 10.11.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/13

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione Tributaria Regionale di Mestre-Venezia – Itálie) – Fratelli De Pra SpA, SAIV SpA v. Agenzia Entrate – Direzione Provinciale Ufficio Controlli Belluno, Agenzia Entrate – Direzione Provinciale Ufficio Controlli Vicenza

(Věc C-416/14) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Telekomunikační sítě a služby - Směrnice 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES - Volný pohyb koncových zařízení pro pozemní mobilní telekomunikace - Směrnice 1999/5/ES - Poplatek za užívání zařízení - Obecné oprávnění nebo licence k užívání - Smlouva o předplatném nahrazující obecné oprávnění nebo licenci - Rozdílné zacházení s uživateli se smlouvou o předplatném a s uživateli, kteří takovouto smlouvu neuzavřeli“)

(2015/C 371/16)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione Tributaria Regionale di Mestre-Venezia

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Fratelli De Pra SpA, SAIV SpA

Žalovaní: Agenzia Entrate – Direzione Provinciale Ufficio Controlli Belluno, Agenzia Entrate – Direzione Provinciale Ufficio Controlli Vicenza

Výrok

Směrnice:

—	Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody, zejména článek 8,

—	Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice),

—	Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009,

—	Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) a

—	Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009

musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě týkající se uplatňování takového poplatku, jako je správní poplatek za vládní koncesi, podle níž používání koncových zařízení pro pozemní mobilní radiokomunikaci v rámci smlouvy o předplatném podléhá obecnému oprávnění nebo licenci, jakož i zaplacení tohoto poplatku, pokud samotná smlouva o předplatném nahrazuje licenci nebo obecné oprávnění, a pokud tedy v této souvislosti není vyžadován žádný zásah správních orgánů.

Článek 20 směrnice 2002/22, ve znění směrnice 2009/136, a článek 8 směrnice 1999/5 musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatňování takového poplatku, jako je správní poplatek za vládní koncesi, nebrání tomu, aby byla smlouva o předplatném na mobilní telefonní služby, která musí mimo jiné uvádět údaj o druhu dotčeného koncového zařízení a příslušné homologaci, postavena na roveň obecnému oprávnění nebo licenci pro provozování radioelektrické stanice.

V takovém případě, o jaký se jedná ve věcech v původních řízeních, musí být unijní právo, jak vyplývá ze směrnic 1999/5, 2002/19, 2002/20, ve znění směrnice 2009/140, 2002/21 a 2002/22, ve znění směrnice 2009/136, jakož i z článku 20 Listiny základních práv Evropské unie, vykládáno v tom smyslu, že nebrání rozdílnému zacházení s uživateli koncových zařízení pro pozemní mobilní radiokomunikaci v závislosti na tom, zda uzavřeli smlouvu o předplatném na mobilní telefonní služby, nebo zda si tyto služby zakoupili formou předplacených či dobíjecích karet, na jehož základě pouze první skupina uživatelů podléhá takové právní úpravě, jaká stanoví správní poplatek za vládní koncesi.

(1) Úř. věst. C 431, 1. 2. 2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším soudem České republiky (Česká republika) dne 3. srpna 2015 – NEW WAVE CZ a.s. v. ALLTOYS spol. s r.o.

(Věc C-427/15)

(2015/C 371/17)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší soud České republiky

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: NEW WAVE CZ a.s.

Žalovaná: ALLTOYS spol. s r. o.

Předběžná otázka

Má se článek 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES (1) ze dne 29. dubna 2004, o dodržování práv duševního vlastnictví, vykládat tak, že souvislost s řízením o porušení práva duševního vlastnictví je dána i v případě, kdy se po pravomocném ukončení řízení, v němž bylo vysloveno, že bylo porušeno právo duševního vlastnictví, žalobce domáhá v samostatném řízení informací o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno toto právo duševního vlastnictví (např. za účelem, aby mohl přesně vyčíslit škodu a její náhrady se následně domáhat)?

(1) Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/002, s. 32.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 7. srpna 2015 – Odvolací finanční ředitelství v. Pavlína Baštová

(Věc C-432/15)

(2015/C 371/18)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Stěžovatel: Odvolací finanční ředitelství

Druhá účastnice řízení: Pavlína Baštová

Předběžné otázky

1a	Je poskytnutí koně jeho majitelem (který je osobou povinnou k dani) pořadateli dostihu za účelem účasti koně v dostihu poskytnutím služby za úplatu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112/ES (1) o společném systému daně z přidané hodnoty, a tedy plněním, které podléhá DPH?

lb	V případě kladné odpovědi, je třeba za protiplnění považovat cenu za umístění získanou v dostihu (kterou však nezíská každý kůň účastnící se dostihu) nebo přijetí služby spočívající v možnosti účasti koně v dostihu, kterou poskytuje pořadatel dostihu majiteli koně, nebo jiné protiplnění?

V případě záporné odpovědi, je tato skutečnost sama o sobě důvodem pro krácení odpočtu DPH na vstupu z přijatých zdanitelných plnění vynaložených na přípravu vlastních koní pro dostihy nebo je třeba považovat účast koně v dostihu za součást ekonomické činnosti osoby, která podniká v oboru chov a trénink dostihových koní vlastních i cizích, a náklady na chov vlastních koní a jejich účast v dostizích zahrnout do obecných výdajů souvisejících s ekonomickou činností této osoby? Pokud je odpověď na tuto dílčí otázku kladná, je třeba zahrnout cenu za umístění do základu daně a odvést DPH na výstupu, nebo se jedná o příjem, který základ DPH vůbec neovlivní?

Pokud je třeba hledět pro účely DPH na několik dílčích služeb jako na jediné plnění, jaká jsou kritéria pro určení jejich vzájemného vztahu, tedy pro určení, zda se jedná o plnění vůči sobě rovnocenná, nebo o plnění ve vztahu hlavní a vedlejší služby? Existuje mezi těmito kritérii nějaká hierarchie z hlediska jejich pořadí a váhy?

Je třeba vykládat čl. 98 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení s přílohou III této směrnice tak, že vylučují zařazení služby do snížené sazby, pokud se skládá ze dvou dílčích plnění, na která je třeba hledět pro účely DPH jako na jediné plnění a zároveň jsou tato plnění vůči sobě rovnocenná, přičemž jedno z nich nelze samo o sobě zařadit do žádné z kategorií uvedených v příloze III směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty?

V případě kladné odpovědi na otázku 2b, brání kombinace dílčí služby oprávnění k využití sportovních zařízení s dílčí službou trenéra dostihových koní za okolností, jaké jsou v posuzované věci, zařazení této služby jako celku do snížené sazby DPH uvedené v bodu 14 přílohy III směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty?

Pokud by použití snížené daňové sazby nebylo vyloučeno na základě odpovědi na otázku 2c, jaký bude mít vliv na zařazení do příslušné sazby DPH skutečnost, že osoba povinná k dani poskytuje kromě služby využití sportovních zařízení a služby trenéra, také ustájení, krmení a další péči o koně? Je třeba pro účely DPH hledět na všechna tato dílčí plnění jako na jeden celek sdílející společný daňový režim?

(1) Úř. věst. L 347, s. 1.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/16

Žaloba podaná dne 10. září 2015 – Evropská komise v. Spolková republika Německo

(Věc C-481/15)

(2015/C 371/19)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: W. Mölls, F. Wilman, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby bylo rozhodnuto následovně:

—

Spolková republika Německo tím, že opomněla zajistit v nezbytném rozsahu a v nezbytné četnosti pravidelné sledování určitých společných základních norem pro ochranu letectví, jakož i tím, že opomněla zajistit dostatečný počet revizorů pro provádění opatření kontroly kvality, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 11 nařízení (ES) č. 300/2008 (1), jakož i z bodů 4.1, 4.2, 7.5 a 14 přílohy II tohoto nařízení;

—	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uvádí žalobkyně následující:

Článek 11 nařízení (ES) č. 300/2008, jakož i body 4.1, 4.2, 7.5 a 14 přílohy II tohoto nařízení, ukládají každému členskému státu povinnost zajistit v nezbytném rozsahu a v nezbytné četnosti pravidelné sledování určitých společných základních norem pro ochranu letectví, jakož i dostatečný počet revizorů pro provádění opatření kontroly kvality.

Německo tuto povinnost neplní.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, s. 72) ve znění nařízení Komise (EU) č. 18/2010 ze dne 8. ledna 2010 (Úř. věst. L 7, s. 3).

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. září 2015 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 15. července 2015 ve věci T-314/13, Portugalsko v. Komise

(Věc C-495/15 P)

(2015/C 371/20)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: D. Recchia a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Portugalská republika

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje Soudnímu dvoru, aby

—	zrušil rozsudek vydaný Tribunálem dne 15. července 2015 ve věci T-314/13;

—	vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí;

—	uložil portugalskému státu náhradu nákladů tohoto řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Důvody kasačního opravného prostředku: Komise tvrdí, že se Tribunál závěrem, že Komise musí rozhodnutí o finanční opravě v rámci Fondu soudržnosti přijmout ve lhůtě stanovené základním právním předpisem, která běží ode dne slyšení členského státu, dopustil nesprávného posouzení.

Podpůrně Komise tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného posouzení závěrem, že lhůta, ve které musí Komise přijmout rozhodnutí o finanční opravě, je lhůtou imperativní, jejíž nedodržení představuje podstatné porušení způsobující neplatnost opožděně přijatého rozhodnutí.

Hlavní argumenty: Podle Komise se na projednávanou věc nevztahuje článek 100 nařízení č. 1083/2006 (1), nýbrž čl. H odst. 2 přílohy II nařízení č. 1164/94 (2). Komise považuje způsob, jakým Tribunál vykládá článek 108 nařízení č. 1083/2006, za nesprávný. Článek 108 se vztahuje jen na spolufinancované projekty schválené podle nových předpisů (období let 2007–2013). V daném případě byl podle článku 105 nařízení č. 1083/2006 použitelnou normou článek H odst. 2 přílohy II nařízení č. 1164/94. Komise má za to, že nařízení č. 1164/94 nestanoví žádnou lhůtu, ve které by Komise musela přijmout rozhodnutí o finanční opravě.

Podpůrně Komise tvrdí, že unijní normotvůrce nestanovil žádnou imperativní lhůtu, ve které by Komise byla povinna přijímat rozhodnutí o finanční opravě. Hlavní účel rozhodnutí o finanční opravě souvisí s ochranou finančních zájmů Unie. Právní předpisy navíc nestanoví žádnou sankci ani žádné důsledky vyplývající z nedodržení lhůty. Lhůta pro přijetí rozhodnutí o finanční opravě je lhůtou pořádkovou.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, s. 25).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, s. 1; Zvl. vyd. 14/01, s. 9).

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/19

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Deutsche Post v. Komise

(Věc T-421/07 RENV) (1)

(„Státní podpory - Doručování pošty - Opatření přijatá německými orgány ve prospěch společnosti Deutsche Post AG - Rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES - Právní zájem na podání žaloby - Znovuzahájení ukončeného řízení - Účinky zrušujícího rozsudku“)

(2015/C 371/21)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Post AG (Bonn, Německo) (zástupci: J. Sedemund a T. Lübbig, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: B. Martenczuk, T. Maxian Rusche a R. Sauer, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: UPS Europe NV/SA (Brusel, Belgie); a UPS Deutschland Inc. & Co. OHG (Neuss, Německo) (zástupce: T. Ottervanger, advokát)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. září 2007 zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 [ES], pokud jde o státní podporu poskytnutou Spolkovou republikou Německo ve prospěch Deutsche Post AG [státní podpora C 36/07 (ex NN 25/07)].

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise ze dne 12. září 2007 zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES, pokud jde o státní podporu poskytnutou Spolkovou republikou Německo ve prospěch Deutsche Post AG [státní podpora C 36/07 (ex NN 25/07)], se zrušuje v rozsahu, v němž Komise zahájila formální vyšetřovací řízení ohledně dotčených veřejných opatření, s výjimkou státních záruk přiznaných Deutsche Bundespost Postdienst a Deutsche Post.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Deutsche Post v souvislosti se žalobou na neplatnost, včetně nákladů řízení o kasačním opravném prostředku před Soudním dvorem.

3)	UPS Europe NV/SA a UPS Deutschland Inc. & Co. OHG ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/20

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2015 – ClientEarth a International Chemical Secretariat v. ECHA

(Věc T-245/11) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty, které má k dispozici ECHA - Dokumenty pocházející od třetí osoby - Lhůta stanovená k odpovědi na žádost o přístup - Odmítnutí přístupu - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetí osoby - Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu - Převažující veřejný zájem - Informace o životním prostředí - Emise do životního prostředí“)

(2015/C 371/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: ClientEarth (Londýn, Spojené království) a The International Chemical Secretariat (Göteborg, Švédsko) (zástupce: P. Kirch, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) (zástupci: M. Heikkilä, A. Iber a T. Zbihlej, zmocněnci, ve spolupráci s D. Abrahamsem, barrister)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: původně E. Manhaeve, P. Oliver a C. ten Dam, poté E. Manhaeve, P. Oliver a F. Clotuche-Duvieusart a nakonec E. Manhaeve, F. Clotuche-Duvieusart a J. Tomkim, zmocněnci) a European Chemical Industry Council (Cefic) (Brusel, Belgie) (zástupci: M. Bronckers a Y. van Gerven, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí ECHA ze dne 4. března 2011, kterým byl odmítnut přístup k informacím poskytnutým v rámci registrace určitých chemických látek.

Výrok rozsudku

Již není třeba rozhodovat o žalobě na neplatnost rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) ze dne 4. března 2011 v rozsahu, v němž toto rozhodnutí odmítlo poskytnutí informací požadovaných v bodě 1 žádosti o informace, pokud jde o jména a údaje 6 611 společností, které byly dne 23. dubna 2014 zpřístupněny na internetu.

2)	Rozhodnutí ECHA se zrušuje v rozsahu, v němž odmítlo poskytnutí informací požadovaných v bodě 1 žádosti o informace, v rozsahu, v němž se týká informací nezveřejněných dne 23. dubna 2014.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Všichni účastníci řízení, včetně Evropské komise a European Chemical Industry Council (Cefic), ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 194, 2.7.2011.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/21

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Oil Pension Fund Investment Company v. Rada

(Věc T-121/13) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Zjevně nesprávné posouzení - Přiměřenost - Právo na vlastnictví - Posun časových účinků zrušení“)

(2015/C 371/23)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Oil Pension Fund Investment Company (Teherán, Írán) (zástupce: K. Kleinschmidt, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a J. P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2012/829/SZBP ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 356, s. 71), jakož i prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1264/2012 ze dne 21. prosince 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 356, s. 55) v rozsahu, v němž se tyto akty dotýkají žalobkyně.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady 2012/829/SZBP ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu, se zrušuje v rozsahu, v němž zařazuje společnost Oil Pension Fund Investment Company na seznam uvedený v příloze II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP.

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1264/2012 ze dne 21. prosince 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu, se zrušuje v rozsahu, v němž zařazuje společnost Oil Pension Fund Investment Company na seznam uvedený v příloze IX nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010.

Účinky rozhodnutí 2012/829 a prováděcího nařízení č. 1264/2012 zůstávají vůči společnosti Oil Pension Fund Investment Company zachovány do doby, než uplyne lhůta k podání kasačního opravného prostředku uvedená v čl. 56 prvním pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie, nebo pokud bude v této lhůtě podán kasační opravný prostředek, do dne jeho zamítnutí.

4)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Oil Pension Fund Investment Company.

(1) Úř. věst. C 129, 4.5.2013.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/22

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. září 2015 – First Islamic Investment Bank v. Rada

(Věc T-161/13) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Nesprávné posouzení - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Proporcionalita“)

(2015/C 371/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: First Islamic Investment Bank Ltd (Labuan, Malajsie) (zástupci: B. Mettetal a C. Wucher-North, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: Á. de Elera-San Miguel Hurtado a M. Bishop, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Rady 2012/829/SZBP ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 356, s. 71), a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1264/2012 ze dne 21. prosince 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 356, s. 55), a návrh na zrušení rozhodnutí Rady zachovat omezující opatření, která se týkají žalobkyně.

Výrok rozsudku

Zrušují se, v rozsahu, v němž se týkají First Islamic Investment Bank Ltd:

—	bod I přílohy rozhodnutí Rady 2012/829/SZBP ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu;

—	bod I přílohy prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1264/2012 ze dne 21. prosince 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	First Islamic Investment Bank ponese polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí polovinu nákladů řízení Rady Evropské unie. Rada ponese polovinu vlastních nákladů řízení a nahradí polovinu nákladů řízení First Islamic Investment Bank.

(1) Úř. věst. C 141, 18. 5. 2013.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – IOC-UK v. Rada

(Věc T-428/13) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu ve snaze zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Právo být vyslechnut - Povinnost odůvodnění - Právo na obhajobu - Zjevně nesprávné posouzení - Proporcionalita - Právo vlastnit majetek - Rovné zacházení a zákaz diskriminace“)

(2015/C 371/25)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Iranian Oil Company UK Ltd (IOC-UK) (Londýn, Spojené království) (zástupci: J. Grayston, solicitor, P. Gjørtler, G. Pandey, D. Rovetta, M. Gambardella, D. Sellers a N. Pilkington, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: V. Piessevaux a M. Bishop, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Spojené království Velké Británie a Severního Irska) (zástupci: původně S. Behzadi-Spencer a V. Kaye, poté V. Kaye, zmocněnci, ve spolupráci s M. Grayem, barrister)

Předmět věci

Návrh na zrušení jednak rozhodnutí Rady 2013/170/SZBP ze dne 6. června 2013, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 156, s. 10), a jednak prováděcího nařízení Rady (EU) č. 522/2013 ze dne 6. června 2013, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 156, s. 3).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Iranian Oil Company UK Ltd (IOC-UK) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 313, 26.10.2013.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/23

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Wahlström v. Frontex

(Věc T-653/13 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Hodnocení - Posudek o vývoji služebního postupu - Hodnotící období 2010 - Každoroční pohovor s hodnotitelem - Stanovení cílů“)

(2015/C 371/26)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Kari Wahlström (Espoo, Finsko) (zástupce (i): S. Pappas, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) (zástupci: S. Vuorensola a H. Caniard, zmocněnci, ve spolupráci s A. Duron a D. Waelbroeck, advokáti)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 9. října 2013, Wahlström v. Frontex (F-116/12, Sb. VS, EU:F:2013:143) a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 9. října 2013, Wahlström v. Frontex (F-116/12, Sb. VS, EU:F:2013:143), se zrušuje v části, v níž Soud pro veřejnou službu zamítl druhou a třetí část druhého žalobního důvodu na určení neplatnosti, jenž byl vznesen v prvním stupni, jakož i návrh na náhradu škody.

2)	Kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá.

3)	Posudek o vývoji služebního postupu za rok 2010 K. Wahlströma se zrušuje.

4)	Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) se ukládá platba náhrady škody ve výši 2 000 eur ve prospěch K. Wahlströma.

5)	Frontex se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení v tomto stupni a rovněž veškerých nákladů řízení před Soudem pro veřejnou službu.

(1) Úř. věst. C 52, 22. 2. 2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/24

Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Federación Nacional de Cafeteros de Colombia v. OHIM – Accelerate (COLOMBIANO COFFEE HOUSE)

(Věc T-359/14) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství COLOMBIANO COFFEE HOUSE - Starší chráněné zeměpisné označení původu Café de Colombia - Články 13 a 14 nařízení (ES) č. 510/2006 - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2015/C 371/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Federación Nacional de Cafeteros de Colombia (Bogotá, Kolumbie) (zástupci: A. Pomares Caballero a M. Pomares Caballero, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Accelerate s.a.l. (Beirut, Libanon)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 27. března 2014 (věc R 1200/2013-5) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Federación Nacional de Cafeteros de Colombia a společností Accelerate s.a.l.

Výrok

1.	Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 27. března 2014 (věc R 1200/2013-5) se zrušuje v rozsahu, v němž zamítlo návrh na prohlášení neplatnosti.

2.	OHIM ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Federación Nacional de Cafeteros de Colombia.

(1) Úř. věst. C 253, 4.8.2014.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/25

Žaloba podaná dne 20. srpna 2015 – KV v. EACEA

(Věc T-484/15)

(2015/C 371/28)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: KV (Atény, Řecko) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí vedoucího oddělení Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální EACEA/MH/OG/OKRAPF15D013150 o financování smlouvy č. 519177-LLP-1-2011-1-GR-KA3-KA3NW ohledně projektu „Projekt na usnadnění a podporu digitální kompetence pomocí dobrovolníků“,

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení.

—

Napadené rozhodnutí trpí vadou spočívající ve zjevně nesprávném posouzení při rozlišování mezi „běžnou“ a „dodatečnou“ službou poskytovanou partnery/společníky žalobkyně v rámci předmětného projektu, neboť EACEA zjevně přehlédla povahu služeb poskytovaných partnery, jasnou vůli valné hromady žalobkyně takové služby řešit a regulovat, protože je považovala za zvláštní kategorii nespadající pod ustanovení stanov, a skutečnost, že služby poskytované partnery v rámci předmětného projektu splňovaly veškeré požadavky shora uvedeného rozhodnutí valné hromady.

Druhý žalobní důvod vycházející z druhého zjevně nesprávného posouzení.

—	Napadené rozhodnutí trpí vadou spočívající ve zjevně nesprávném posouzení, pokud jde o odůvodnění rozhodnutí týkající se vztahu podřízenosti mezi partnery/společníky a žalobkyní, jehož existence byla jednoznačně doložena pomocí důkazů předložených EACEA.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/26

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. srpna 2015 Evropskou komisí proti rozsudku vydanému dne 18. června 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-5/14, CX v. Komise

(Věc T-493/15 P)

(2015/C 371/29)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: J. oCurrall a C. Ehrbar, zmocněnci)

Další účastník řízení: CX (Enghien, Belgie)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozsudek SVS ze dne 18. června 2015 ve věci F-5/14, CX v. Komise;

—	vrátil věc zpět SVS, aby rozhodl o ostatních žalobních důvodech;

—	rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka čtyři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku týkající se lékařských stanovisek předložených v rámci disciplinárního řízení, vycházející z nesprávného právního posouzení v důsledku porušení (i) pravidel týkajících se důkazního břemene, (ii) přílohy IX služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“), (iii) článku 59 služebního řádu a (iv) pravomocí Soudu pro veřejnou službu (dále jen („SVS“).

2.	Druhý důvod kasačního opravného prostředku týkající se souboru shodujících se nepřímých důkazů, vycházející z nerespektování rozsahu povinností v oblasti dokazování a z vad odůvodnění.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení při výkladu zásady povinnosti péče, jelikož SVS rozhodl, že vzhledem k důkazům, které měla Komise k dispozici při přijímání sporného rozhodnutí, porušila svou povinnost péče, když nepředvolala potřetí žalobce v prvním stupni z důvodu, zaprvé, že zkoumané skutkové okolnosti byly relativně staré, zadruhé, že úředník byl v pracovní neschopnosti a zatřetí, že jeho advokát podruhé předvolání odmítl.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného odůvodnění, pokud jde o důsledky porušení práva být vyslechnut a nesprávnosti skutkových zjištění v rozsahu, v němž SVS vycházel při učinění závěru, že vyslechnutí žalobce v prvním stupni mohlo mít dopad na napadené rozhodnutí, z nesprávných skutkových zjištění.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/27

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. srpna 2015 CX proti rozsudku vydanému dne 18. června 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-27/13, CX v. Komise

(Věc T-496/15 P)

(2015/C 371/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: CX (Enghien, Belgie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil jeho kasační opravný prostředek za přípustný a opodstatněný;

—	v důsledku toho zrušil rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 18. června 2015 ve věci F-27/13, doručený v den jeho vyhlášení; a

—	rozhodl ve sporu sám a vyhověl původním návrhům navrhovatele a tedy návrhovým žádáním předložením v prvním stupni, s vyloučením jakéhokoliv nového návrhového žádání;

—	v každém případě uložit žalované náhradu veškerých nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel tři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení práva na obhajobu a jeho nezohlednění Soudem pro veřejnou službu (dále jen „SVS“), z neexistence vytýkaných skutečností, ze skutečnosti, že jak Komise, tak SVS odmítly provést ověření nezbytná ke zjištění pravdy, a ze zjevně nesprávného posouzení.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení článků 4 a 6 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a článku 9 přílohy IX služebního řádu v rozsahu, v němž SVS uznal, že příslušný orgán oprávněný ke jmenování nemá pravomoc uložit dotčenému úředníkovi sankci spočívající přímo v „zařazení“ do určité platové třídy, nýbrž má pouze pravomoc zařadit jej do nižší platové třídy, ovšem nevyvodil z toho odpovídající důsledky.

3.	Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení zásady proporcionality a ze zjevně nesprávného posouzení.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/28

Žaloba podaná dne 29. srpna 2015 – Řecká republika v. Komise

(Věc T-506/15)

(2015/C 371/31)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: G. Κanellopoulos, Ε. Leftheriotou, O. Τsircinidou a Α.-Ε. Vasilopoulou)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 22. června 2015, „kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [oznámeno pod číslem C(2015) 4076] (1)“ v rozsahu, v němž vyloučilo z financování Evropskou unií výdaje uskutečněné v rámci přímých podpor oddělených od produkce pro roky žádosti 2009, 2010 a 2011 a v rámci podmíněnosti pro žádosti v roce 2011, a jelikož nestanovilo vrácení Řecké republice částky ve výši EUR 1 0 4 60 620,42 na základě rozsudku Tribunálu ve věci T-632/11, ze dne 6. listopadu 2014, Řecká republika v. Evropská komise, v souladu s tím, co bylo uvedeno v žalobě v souvislosti se skutkovými okolnostmi a žalobními důvody směřujícími ke zrušení; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

Konkrétněji, pokud jde o finanční opravu uloženou v rámci režimu přímých podpor oddělených od produkce, Řecká republika uplatňuje čtyři žalobní důvody směřující ke zrušení.

První žalobní důvod směřující ke zrušení je uplatněn v rámci paušální opravy ve výši 25 % uložené za nedostatky v definici a kontrole stálých pastvin pro roky 2009, 2010 a 2011 a týká se nesprávného výkladu a použití čl. 2 odst. 2 nařízení č. 796/2004 (2) [následně čl. 2 písm. c) nařízení č. 1120/2009 (3)].

Druhý žalobní důvod směřující ke zrušení je rovněž uplatněn v rámci paušální opravy ve výši 25 % uložené za nedostatky v definici a kontrole stálých pastvin pro roky 2009, 2010 a 2011 a týká se nesprávného výkladu a použití pokynů, pokud jde o to, zda byly splněny předpoklady pro uložení finanční opravy ve výši 25 %, neuvedení odůvodnění, nedodržení mezí diskreční pravomoci Komise a zároveň porušení zásady proporcionality.

Třetí žalobní důvod směřující ke zrušení je uplatněn v rámci paušální opravy ve výši 5 % uložené za nedostatky v systému evidence půdy (LPIS) v prvním roce jejího uplatňování (2009) a týká se nesprávného výkladu a použití pokynů, nedodržení mezí diskreční pravomoci Komise a zároveň porušení zásady proporcionality.

Čtvrtý žalobní důvod směřující ke zrušení je uplatněn v rámci paušálních oprav uložených za nedostatky v kontrolách na místě, a konkrétněji v souvislosti s opravou ve výši 2 % uloženou z důvodu neúčinné analýzy rizik pro rok žádosti 2010 a týká se nesprávného výkladu a použití čl. 31 odst. 2 nařízení č. 1122/2009 (4) a článku 27 nařízení č. 796/2004, jakož i porušení zásady legitimního očekávání.

Mimoto, pokud jde o ostatní zpochybňované části napadeného prováděcího rozhodnutí, Řecká republika uplatňuje následující dva žalobní důvody směřující ke zrušení.

Pátý žalobní důvod směřující ke zrušení se vztahuje k paušální finanční opravě ve výši 2 % uložené v rámci režimu podmíněnosti pro rok žádosti 2001 a týká se nesprávného použití a výkladu článku 11 nařízení č. 885/2006 (5) a článku 31 nařízení č. 1290/2005 (6), nedostatečného odůvodnění a skutkového omylu týkajícího se paušální opravy ve výši 2 % pro rok žádosti 2011.

Šestý žalobní důvod směřující ke zrušení se vztahuje k částce, jež musí být vrácena Řecké republice na základě rozsudku Tribunálu ve věci T-632/11, ze dne 6. listopadu 2014, a týká se porušení článků 266 a 280 SFEU ohledně povinnosti Komise přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora a neuvedení odůvodnění pro nevrácení Řecké republice částky EUR 1 0 4 60 620,42 v návaznosti na výše uvedený rozsudek Tribunálu.

(1) Úř. věst. L 182, s. 39.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 141, s. 18).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 316, s. 1).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, s. 65).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (Úř. věst. L 171, s. 90).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, s. 1).

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/29

Žaloba podaná dne 2. září 2015 – Litevská republika v. Evropská komise

(Věc T-508/15)

(2015/C 371/32)

Jednací jazyk: litevština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Litevská republika (zástupci: D. Kriaučiūnas, R. Krasuckaitė, M. Palionis a A. Petrauskaitė, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1119 ze dne 22. června 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v rozsahu, v němž je určeno Litevské republice a vztahuje se k systému předčasného odchodu do důchodu v rámci produkce zemědělských komodit (rozpočtová položka: 6711);

—	uložil Evropské komise náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jeden žalobní důvod vycházejí z porušení unijního práva:

Komise tím, že přijala napadené rozhodnutí, porušila čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 (1) ve spojení se zásadou proporcionality, jelikož:

(1)

Komise, aniž náležitě zohlednila povahu porušení pravidel a finanční újmu způsobenou Unii, použila paušální opravu, i když informace poskytnuté na základě následných ověření všech žádostí, jež provedla Litva vhodným a přiměřeným způsobem, umožnily s přesností určit finanční újmu skutečně vzniklou Evropské unii. Vláda Litevské republiky tvrdí, že následná ověření provedená litevskými orgány jsou vhodným prostředkem k určení skutečné finanční újmy, protože:

—	kritéria zvolená pro ověřování jsou v souladu s koncepcí produkce zemědělských komodit;

—	Komise nesprávně propojila koncepci zemědělské produkce komodit s koncepcí částečně soběstačných hospodářství;

—	Komise nevzala v úvahu cíle Litevské republiky a opatření, která byla jasně stanovena v programových dokumentech pro rozvoj venkova.

(2)

V každém případě Komise nesprávně uplatnila nadměrnou finanční opravu ve výši 5 %, neboť tato oprava se má použít pouze, pokud je riziko ztráty pro rozpočet EU významné, přičemž ověření provedená a informace předložené ze strany Litevské republiky prokazují, že by mohlo vzniknout jen malé finanční riziko pro rozpočet EU.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, s. 549).

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/31

Žaloba podaná dne 1. září 2015 – Izba Gospodarcza Producentów i Operatorów Urządzeń Rozrywkowych v. Komise

(Věc T-514/15)

(2015/C 371/33)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Izba Gospodarcza Producentów i Operatorów Urządzeń Rozrywkowych (Varšava, Polsko) (zástupce: P. Hoffman, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 12. června 2015, GESTDEM 2015/1291, kterým byl žalobkyni odepřen přístup k odůvodněnému stanovisku vydanému Evropskou komisí v rámci oznamovacího postupu 2014/537/PL,

—	zrušil rozhodnutí Komise ze dne 17. července 2015, GESTDEM 2015/1291, kterým byl žalobkyni odepřen přístup k odůvodněnému stanovisku vydanému Maltskou republikou v rámci oznamovacího postupu 2014/537/PL,

—	uložil Evropská komise náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z toho, že odepřením přístup k odůvodněnému stanovisku vydanému Komisí byl porušen čl. 4 odst. 2 třetí odrážka nařízení (ES) č. 1049/2001 (1):

—

Článek 4 odst. 2 třetí odrážka nařízení č. 1049/2001 nemůže být rozumně vykládán tak, že znamená, že dokument v držení Komise nemůže být zpřístupněn, ohrožuje-li cíle inspekce, šetření nebo auditu, i když uvedený dokument nebyl vypracován v rámci této inspekce, šetření nebo auditu, či pro jejich účely.

—	V rámci oznamovacího postupu nelze na předložený dokument uplatnit jakýkoliv obecný předpoklad, podle nějž by zpřístupnění dokumentu ohrozilo ochranu cílů řízení o nesplnění povinnosti, jelikož ve vztahu k tomuto řízení žádný takový obecný předpoklad neexistuje.

—

Argument Komise, podle něhož se její stanovisko týká opatření směřujícího k ukončení porušování práva Evropské unie a obsahuje odkazy na výzvu dopisem, kterým Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti, a vyhodnocení oznámeného opatření v souvislosti s tímto řízením, neprokazuje existenci obecného předpokladu, že odůvodněné stanovisko nesmí být zpřístupněno.

—	Stanovisko Komise je nesoudržné, jelikož ta své rozhodnutí zakládá na obecném předpokladu a zároveň uplatňuje zvláštnosti „této specifické věci“.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení de čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001 a článku 296 SFEU odepřením přístupu k odůvodněnému stanovisku Komise:

—	Komise měla každopádně své odůvodněné stanovisko zpřístupnit alespoň částečně, tzn. po odstranění všech odkazů na výzvu dopisem týkající se řízení o nesplnění povinnosti.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 odepřením přístupu k odůvodněnému stanovisku Komise navzdory tomu, že existuje vyšší veřejný zájem na jeho zpřístupnění:

—

Jelikož se odůvodněné stanovisko týkalo opatření, které již bylo projednáno parlamentem, a vedlo ke změně tohoto opatření, je jeho zpřístupnění nezbytné k tomu, aby poslanci pochopili důvody toho, proč po nich vláda požaduje změnit návrh zákona, který je jim předkládán. V důsledku toho existuje vyšší veřejný zájem na zpřístupnění. Demokratický proces nemůže řádně fungovat, pokud by bylo po parlamentu požadováno, aby provedl stanoviska Komise, u nichž nedošlo ke zpřístupnění.

—	Jelikož legalita oznamovacího postupu, a tudíž vykonatelnosti přijatého návrhu zákona mohou záviset na znění stanoviska Komise, existuje na základě zásady právní jistoty vyšší veřejný zájem na jeho zpřístupnění.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení třetího bodu odůvodnění a čl. 8 odst. 4 směrnice 98/34/ES (2) odepřením přístupu k odůvodněnému stanovisku Komise:

—	Odepření přístupu k odůvodněnému stanovisku Komise je neslučitelné s povahou směrnice 98/34, která je založena na transparentnosti. To platí zejména tehdy, jestliže dotčený členský stát neuplatnil důvěrnost podle čl. 8 odst. 4 směrnice.

Pátý žalobní důvod vychází z odepření přístupu k odůvodněnému stanovisku Malty:

—	Odepření přístupu ke stanovisku nelze zakládat pouze na tom, že Komise hodlá zohlednit odůvodněné stanovisko Malty při přijetí rozhodnutí v probíhajícím řízení o nesplnění povinnosti nebo že toto stanovisko vložila v takovém řízení do spisu.

Šestý žalobní důvod vychází z porušení článku 296 SFEU odepření přístupu k odůvodněnému stanovisku Malty:

—

Komise nejprve odmítla rozhodnout o zpřístupnění stanoviska Malty z důvodů, které bylo možné vykládat pouze tak, rozhodnutí bude záležet na tom, zda Komise bude s rozsudkem Tribunálu ve věci T-402/12, Carl Schlyter v. Komise, podle něhož jsou odůvodněná stanoviska předmětem zpřístupnění, souhlasit, nebo nebude a podá tak proti němu kasační opravný prostředek. Komise však proti tomuto rozsudku kasační opravný prostředek nepodala a přístup odepřela z důvodů, které nemají s rozsudkem žádnou souvislost a které musela sama Komise považovat za nedostatečné, neboť v opačném případě by musela zveřejnit zamítavé rozhodnutí předtím, než uplynula lhůta pro odvolání ve věci T-402/12.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, s. 37; Zvl. vyd. 13/20, s. 337).

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/33

Žaloba podaná dne 1. září 2015 – Almaz-Antey v. Rada

(Věc T-515/15)

(2015/C 371/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: OAO Concern PVO Almaz-Antey (Moskva, Rusko) (zástupci: C. Stumpf a A. Haak, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/971 ze dne 22. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 157, s. 50), v rozsahu, v jakém se týká žalobkyně, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

1.	První vychází z tvrzení, že rozhodnutí Rady porušuje zásadu proporcionality.

2.	Druhý vychází z tvrzení, že Rada bezdůvodně a nepřiměřeně porušila základní práva žalobkyně, zejména právo na obhajobu a právo na účinnou soudní ochranu.

3.	Třetí vychází z tvrzení, že Rada neuvedla vhodné a dostačující důvody pro zahrnutí žalobkyně na seznam osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

4.	Čtvrtý vychází z tvrzení, že Rada neprokázala účast žalobkyně na destabilizaci na Ukrajině, nebo jakýkoli její vliv na úspěšné provádění Minských dohod.

5.	Pátý vychází z tvrzení, že Rada zjevně pochybila, když měla za to, že byla splněna kritéria pro zařazení žalobkyně na seznam v napadeném rozhodnutí.

6.	Šestý vychází z tvrzení, že v důsledku zrušení rozhodnutí Rady 2015/971/SZBP nemá nařízení Rady (EU) č. 833/2014 dostačující právní základ, takže zařazení žalobkyně na seznam podle nařízení Rady (EU) č. 833/2014 prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 826/2014 je neúčinné.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/34

Žaloba podaná dne 7. září 2015 – NICO v. Rada

(Věc T-524/15)

(2015/C 371/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Naftiran Intertrade Co. (NICO) (Pully, Švýcarsko) (zástupci: J. Grayston, P. Gjørtler, G. Pandey, a D. Rovetta, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	uložil Radě organizačním procesním opatřením, aby zpřístupnila plné znění Přílohy 1 k dokumentu 7228/14 EXT 1 ze dne 23. ledna 2015 týkajícího se „POZNÁMKY K BODU I/A“ generálního sekretariátu Rady Výboru stálých zástupců, jakož i jakékoli jiné dokumenty týkající se žalobkyně,

—

zrušil rozhodnutí Rady obsažené v dopise ze dne 26. června 2015 adresovaném právním zástupcům žalobkyně, který se týká revize seznamu osob a subjektů uvedených v Příloze II k rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči Íránu, ve znění rozhodnutí Rady 2012/635/SZBP ze dne 15. října 2012, a v Příloze IX k nařízení (EU) č. 267/2012 (2) o omezujících opatřeních vůči Íránu provedeném prováděcím nařízením Rady (EU) č. 945/2012 ze dne 15. října 2012, v rozsahu, v němž bylo sporným rozhodnutím odmítnuto odstranit žalobkyni ze seznamu osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření,

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu a práva na to být vyslechnut, porušení článku 41 Listiny základních práv a porušení zásady řádné správy

—

Žalobkyně byla v průběhu revize pouze informována o tom, že Rada přijala záporné rozhodnutí. Nebylo jí umožněno vyjádřit se a uplatnit své právo na obhajobu. Bylo jí pouze sděleno datum, do kdy zaslat vyjádření, které Rada vůbec nezohledňuje před rozhodnutím, ale posuzuje ho pouze ve zvláštním budoucím správním řízení přezkoumávajícím proces odstraňování ze seznamů.

Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění

—	rozhodnutí o revizi neuvádí řádně důvody, které by umožnily žalobkyni pochopit, proč byla její žádost o odstranění ze seznamu zamítnuta.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a nesplnění základních formálních a věcných náležitostí.

—	Rada při odůvodnění napadeného rozhodnutí jednoznačně vycházela z dokumentů a důkazů týkajících se předchozích fází správního řízení.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení základních formálních a věcných náležitostí, porušení článku 41 Listiny základních práv a absence pravomoci osoby, která podepsala napadené rozhodnutí.

—	Napadený dopis Rady ze dne 26. června 2015 obsahující rozhodnutí neodstranit žalobkyni ze seznamu je formálně vadný. Tyto formální vady v předmětném aktu rovněž zjevným způsobem porušují práva žalobkyně.

(1) Rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. 2010 L, 195, s. 39).

(2) Nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, 2012, s. 1).

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/35

Žaloba podaná dne 7. září 2015 – Petro Suisse Intertrade v. Rada

(Věc T-525/15)

(2015/C 371/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Petro Suisse Intertrade Co. SA (Pully, Švýcarsko) (zástupci: J. Grayston, P. Gjørtler, G. Pandey, a D. Rovetta, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1008 ze dne 25. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 161, s. 19), a prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/1001 ze dne 25. června 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 161, s. 1), a to v rozsahu, v němž byla žalobkyně těmito akty zařazena do kategorie osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření,

—

zrušil rozhodnutí Rady obsažené v dopise ze dne 26. června 2015 adresovaném právním zástupcům žalobkyně a týkajícím se přezkoumání seznamu osob a subjektů určených v příloze II rozhodnutí 2010/413/SZBP a v příloze IX nařízení (EU) č. 267/2012, a to v rozsahu, v němž bylo tímto rozhodnutím odmítnuto vyřazení žalobkyně ze seznamu osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření,

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění

—	Rozhodnutí ze dne 26. června 2015 (dále jen „napadené přezkumné rozhodnutí“) rovněž sloužilo jako dopis pro oznámení rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1008 a prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/1001 (dále jen „napadené akty“), avšak v dopise není uvedeno žádné odůvodnění pro přijetí napadených aktů.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení

—	Přestože je žalobkyně vlastněna společností NIOC, je samostatným právním subjektem usazeným ve Švýcarsku a působní oprávněně jako místní poskytovatel služeb s velmi omezeným obratem.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu

—

Tím, že Rada dovolila jednomu – blíže neurčenému – členskému státu, aby ji v praxi přiměl k přijetí rozhodnutí bez posouzení jakýchkoli relevantních dokumentů či důkazů na jeho podporu, Rada jednostranně zavedla nový rozhodovací postup, který nemá žádný právní základ ani v článku 215 SFEU ani v žádném jiném ustanovení Smluv. Tento přístup narušuje rovnováhu mezi vyšetřovacími a rozhodovacími pravomocemi Rady a porušuje právo žalobkyně na soudní ochranu.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení základního práva vlastnit majetek

—

Rada nepodala žádné zásadní důvody pro omezení uložená žalobkyni. V případě žalobkyně, švýcarské společnosti s omezenou činností a působící coby místní poskytovatel služeb, nemůže její zařazení na seznam nijak přispět k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a Rada nemůže poskytnout žádný důkaz o opaku.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/36

Žaloba podaná dne 7. září 2015 – HK Intertrade v. Rada

(Věc T-526/15)

(2015/C 371/37)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: HK Intertrade Co. Ltd (Wanchai, Hongkong) (zástupci: J. Grayston, P. Gjørtler, G. Pandey, a D. Rovetta, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1008 ze dne 25. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 161, s. 19) a prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/1001 ze dne 25. června 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 161, s. 1) v rozsahu, v němž tyto akty zařazují žalobkyni do kategorie osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření;

—

zrušil rozhodnutí Rady obsažené v dopise ze dne 26. června 2015, jenž byl určen advokátům žalobkyně, které se týkalo přezkumu seznamu osob a subjektů uvedených v příloze II rozhodnutí 2010/413/SZBP a v příloze IX nařízení (EU) č. 267/2012, v rozsahu, v němž toto rozhodnutí představuje odmítnutí vyškrtnout žalobkyni ze seznamu osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění

—

Rozhodnutí ze dne 26. června 2015 (dále jen „napadené přezkumné rozhodnutí“) také sloužilo jako oznámení rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1008 a prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/1001 (dále jen „napadené akty“), ale v tomto oznámení nejsou uvedeny žádné důvody pro přijetí napadených aktů. Krom toho odůvodnění poskytnuté Radou nesplňuje standard definovaný judikaturou.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení

—	I když je žalobkyně vlastněna NIOC, je samostatným právním subjektem, který je usazen v Hongkongu, je činný na samostatném trhu v Asii a jeho činnost nepodléhá žádné údajné kontrole ze strany NIOC.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu

—

Rada tím, že umožnila jednomu nejmenovanému členskému státu ve skutečnosti ji přimět k tomu, aby přijala rozhodnutí bez zkoumání jakýchkoliv příslušných dokumentů nebo důkazů na jeho podporu, jednostranně zavedla nový rozhodovací postup, který nemá právní základ v článku 215 SFEU ani jinde ve Smlouvách. Tento postup narušuje rovnováhu mezi vyšetřovacími a rozhodovacími pravomocemi Rady a porušuje právo na soudní ochranu žalobkyně.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení základního práva na vlastnictví

—	Rada neuvedla žádné řádné důvody pro omezení uložená žalobkyni. Zařazení žalobkyně, jež je společností se sídlem v Hongkongu působící na asijském trhu, na seznam, nemůže v žádném případě přispět k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, přičemž Rada nemůže poskytnout žádný důkaz o opaku.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/37

Žaloba podaná dne 8. září 2015 – Intesa Sanpaolo v. OHIM (START UP INITIATIVE)

(Věc T-529/15)

(2015/C 371/38)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Intesa Sanpaolo SpA (Turín (TO), Itálie) (zástupci: P. Pozzi, F. Braga, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvky „START UP INITIATIVE“ – Přihláška č. 13 011 838

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 29. června 2015, ve věci R 2777/2014-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	určil, že byl porušen a nesprávně uplatněn čl. 7 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení č. 207/2009;

—	určil, že byl porušen článek 75 nařízení č. 207/2009;

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a odst. 2 nařízení č. 207/2009;

—	Porušení článku 75 nařízení č. 207/2009.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/38

Žaloba podaná dne 16. září 2015 – LG Electronics v. OHIM – Cyrus Wellness Consulting (Viewty GT)

(Věc T-534/15)

(2015/C 371/39)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: LG Electronics, Inc. (Soul, Korejská republika) (zástupce: M. Graf, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Cyrus Wellness Consulting GmbH (Berlín, Německo)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „Viewty GT“ – Přihláška ochranné známky Společenství č. 9 017 237

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 12. června. 2015, ve spojených věcech R 1937/2014-2 a R 1564/2014-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/39

Žaloba podaná dne 15. září 2015 – CBM v. OHIM – ÏD Group (Fashion ID)

(Věc T-535/15)

(2015/C 371/40)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CBM Creative Brands Marken GmbH (Curych, Švýcarsko) (zástupci: U. Lüken, J. Bärenfänger, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: ÏD Group (Roubaix, Francie)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatel sporné ochranné známky: žalobkyně

Sporná ochranná známka: slovní ochranná známka Společenství „Fashion ID“ – přihláška č. 10 638 658

Řízení před OHIM: námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 14. července 2015 ve věci R 2470/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž potvrzuje rozhodnutí námitkového oddělení o zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství č. 10 638 658, pokud jde o výrobky a služby zařazené do tříd 9, 14, 18, 25 a 35, které byly předmětem námitek,

—	zrušil odpovídající rozhodnutí námitkového oddělení OHIM ze dne 28. července 2014 (věc B 2 038 399) v rozsahu, v němž námitkové oddělení vyhovělo námitkám směřujícím k zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství č. 10 638 658,

—	zamítl v plném rozsahu námitky podané dne 26. června 2012 proti přihlášce ochranné známky Společenství č. 10 638 658,

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Námitkové oddělení a odvolací senát nepřihlédly k ustálené judikatuře Tribunálu a Soudního dvora, podle níž musí být celkový dojem, kterým označení působí, posuzován s ohledem na spornou ochrannou známku jako celek, aniž by byly zkoumány její jednotlivé detaily.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/40

Žaloba podaná dne 15. září 2015 – CBM v. OHIM – ÏD Group (Fashion ID)

(Věc T-536/15)

(2015/C 371/41)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CBM Creative Brands Marken GmbH (Curych, Švýcarsko) (zástupci: U. Lüken, J. Bärenfänger, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: ÏD Group (Roubaix, Francie)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatel sporné ochranné známky: žalobkyně

Sporná ochranná známka: slovní ochranná známka Společenství „Fashion ID“ – přihláška č. 11 589 082

Řízení před OHIM: námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 14. července 2015 ve věci R 2472/2014-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž potvrzuje rozhodnutí námitkového oddělení o zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství č. 11 589 082, pokud jde o výrobky a služby zařazené do tříd 16 a 41, které byly předmětem námitek,

—	zrušil odpovídající rozhodnutí námitkového oddělení OHIM ze dne 28. července 2014 (věc B 2 197 401) v rozsahu, v němž námitkové oddělení vyhovělo námitkám směřujícím k zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství č. 11 589 082,

—	zamítl v plném rozsahu námitky podané dne 7. června 2012 proti přihlášce ochranné známky Společenství č. 11 589 082,

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Námitkové oddělení a odvolací senát nepřihlédly k ustálené judikatuře Tribunálu a Soudního dvora, podle níž musí být celkový dojem, kterým označení působí, posuzován s ohledem na spornou ochrannou známku jako celek, aniž by byly zkoumány její jednotlivé detaily.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/41

Žaloba podaná dne 14. září 2015 – Deutsche Post v. OHIM – Verbis Alfa (InPost)

(Věc T-537/15)

(2015/C 371/42)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deutsche Post AG (Bonn, Německo) (zástupci: M. Viefhues a T. Heitmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Verbis Alfa sp. z o.o. (Krakov, Polsko), EasyPack sp. z o.o. (Krakov, Polsko)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Přihlašovatelky sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „InPost“ – Přihláška č. 11 049 558

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 26. června 2015 ve věci R 546/2014-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž zamítl odvolání žalobkyně pro totožné služby;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009;

—	Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/42

Žaloba podaná dne 17. září 2015 – Regent University v. OHIM – Regent’s College (REGENT UNIVERSITY)

(Věc T-538/15)

(2015/C 371/43)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Regent University (Virginia Beach, Spojené státy) (zástupci: D. Wilkinson, Solicitor a E. Himsworth, Barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Regent’s College (Londýn, Spojené království)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Společenství „REGENT UNIVERSITY“ – Zápis ochranné známky Společenství č. 4 7 11 594

Řízení před OHIM: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. července 2015, ve věci R 1859/2014-2

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	vrátil věc odvolacímu senátu k dalšímu posouzení;

—	uložil žalovanému náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které žalobkyni vznikly v řízení před odvolacím senátem;

—	uložil subjektu, který navrhuje prohlášení neplatnosti, náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které žalobkyni vznikly v řízení před odvolacím senátem, pokud bude subjekt, který navrhuje prohlášení neplatnosti, v tomto řízení vedlejším účastníkem.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 53 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/43

Žaloba podaná dne 22. září 2015 – Pi-Design v. OHIM – Nestlé (PRESSO)

(Věc T-545/15)

(2015/C 371/44)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pi-Design AG (Triengen, Švýcarsko) (zástupce: M. Apelt, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Další účastnice v řízení před odvolacím senátem: Société des produits Nestlé SA (Vevey, Švýcarsko)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie ochranné známky „PRESSO“ – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 093 132

Řízení před OHIM: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 2. července 2015 ve věci R 428//2014-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/44

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2015 Fernandem De Esteban Alonsem proti usnesení vydanému dne 15. července 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-35/15, De Esteban Alonso v. Komise

(Věc T-557/15 P)

(2015/C 371/45)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Fernando De Esteban Alonso (Saint-Martin-de-Seignanx, Francie) (zástupce: C. Huglo, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil usnesení F-35/15 ze dne 15. července 2015, kterým předseda Soudu pro veřejnou službu zamítl jeho žalobu;

—	zrušil rozhodnutí OOJ ze dne 21. listopadu 2014 došlého dne 3. prosince 2014, kterým byla zamítnuta stížnost č. R/865/14 podaná navrhovatelem dne 5. srpna 2014;

—	uložil Evropské komisi povinnost zaplatit částku 17 242,51 eur v aktualizované výši 24 242,51 eur ke dni podání kasačního opravného prostředku;

—	uložil Evropské komisi povinnost zaplatit částku 3 000 eur z titulu nevratných nákladů i všech nákladů řízení (k doplnění);

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel tři důvody kasačního opravného prostředku.

1.	První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z odepření spravedlnosti, jelikož Soud pro veřejnou službu (dále jen „SVS“) rozhodl usnesením, aniž povolil novou výměnu spisů nebo veřejné jednání.

2.	Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení zásady kontradiktornosti a práva na obhajobu, jelikož SVS rozhodl usnesením, aniž povolil novou výměnu spisů nebo veřejné jednání.

3.	Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení, jelikož SVS stanovil novou podmínku k podmínkám upraveným v souvislosti se spoluprací mezi orgány podle článku 24 služebního řádu úředníků Evropské unie.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/45

Žaloba podaná dne 24. září 2015 – Paglieri Sell System v. OHIM (APOTEKE)

(Věc T-563/15)

(2015/C 371/46)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Paglieri Sell System SpA (Pozzolo Formigaro, Itálie) (zástupci: P. Pozzi, F. Braga, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Údaje týkající se řízení před OHIM

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Společenství obsahující slovní prvek „APOTEKE“ – Přihláška č. 13 014 691

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu OHIM ze dne 23. července 2015, ve věci R 2428/2014-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	určil, že byl porušen a nesprávně uplatněn čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 nařízení č. 207/2009;

—	určil, že byl porušen článek 75 nařízení č. 207/2009;

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009;

—	Porušení čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009;

—	Porušení článku 75 nařízení č. 207/2009 .

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/46

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 30. září 2015 – Schönberger v. Účetní dvůr

(Věc F-14/12)

(„Veřejná služba - Úředníci - Vrácení věci Soudu po předchozím zrušení jeho rozhodnutí - Povýšení - Povyšovací řízení za rok 2011 - Odmítnutí povýšení - Zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná žaloba“)

(2015/C 371/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Peter Schönberger (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: O. Mader, advokát)

Žalovaný: Evropský účetní dvůr (zástupci: B. Schäfer a Í. Ní Riagáin Düro, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí žalovaného nepovýšit žalobce v rámci povyšovacího řízení za rok 2011 do platové třídy AD 13.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněná.

2)	Ve věcech F-14/12 a F-14/12 RENV Peter Schönberger ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Účetním dvorem Evropské unie.

3)	Ve věci T-26/14 P Účetní dvůr Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Peterem Schönbergerem.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/46

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 28. září 2015 – Kriscak v. Europol

(Věc F-73/14) (1)

(„Veřejná služba - Zaměstnanci Europolu - Úmluva o Europolu - Služební řád pro zaměstnance Europolu - Příloha 1 služebního řádu pro zaměstnance Europolu - Seznam pracovních míst vytištěných tučně, která mohou být obsazena jen osobou, jež byla přijata do příslušných útvarů ve smyslu čl. 2 odst. 4 čl. 2 odst. 4 Úmluvy o Europolu - Omezený počet pracovních míst - Rozhodnutí Europolu - Pracovní místa, která mohou být obsazena jen osobou, jež byla přijata do příslušných útvarů ve smyslu článku 3 rozhodnutí o Europolu - Použití pracovního řádu ostatních zaměstnanců na zaměstnance Europolu - Neobnovení smlouvy dočasného zaměstnance na dobu určitou - Neuzavření smlouvy s dočasným zaměstnancem na dobu neurčitou - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody“)

(2015/C 371/48)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Christiana Kriscak (Haag, Nizozemsko) (zástupce: M. Velardo, advokát)

Žalovaný: Evropský policejní úřad (zástupci: D. Neumann, J. Arnould a C. Falmagne, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí neprodloužit smlouvu žalobkyni a nahradit údajně vzniklou nemajetkovou a majetkovou újmu.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se zamítá jako zjevně neopodstatněná.

2)	Evropský policejní úřad ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu třetinu nákladů řízení vynaložených Christianou Kriscak.

3)	Christiana Kriscak ponese dvě třetiny vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 380, 27.10.2014, s. 27.

9.11.2015

Úřední věstník Evropské unie

C 371/47

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 30. září 2015 – Nunes v. Účetní dvůr

(Věc F-54/15)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanec - Zpochybnění podmínek pro přijetí - Opožděná stížnost - Nedodržení postupu před zahájením soudního řízení - Zjevná nepřípustnost“)

(2015/C 371/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Carlos Nunes (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: M. Petit, advokát)

Žalovaný: Účetní dvůr Evropské unie

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí přijatého Účetním dvorem v dubnu 2009 o změně postavení zaměstnance a platu žalobce a návrh na zpětnou úpravu jeho platu od dubna 2009.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Carlos Nunes ponese vlastní náklady řízení.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 371

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 58 9. listopadu 2015

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2015/C 371/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2015/C 371/02	Věc C-361/13: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. září 2015 – Evropská komise v. Slovenská republika Nesplnění povinnosti státem — Nařízení (ES) č. 883/2004 — Článek 7 — Dávka ve stáří — Vánoční příspěvek — Pravidlo týkající se bydliště	2
2015/C 371/03	Věc C-433/13: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. září 2015 – Evropská komise v. Slovenská republika Nesplnění povinnosti státem — Nařízení (ES) č. 883/2004 — Článek 7 — Článek 21 — Dávka v nemoci — Peněžitý příspěvek na opatrování, peněžitý příspěvek na asistenci a peněžitý příspěvek na kompenzaci zvýšených výdajů — Pravidlo týkající se bydliště	2
2015/C 371/04	Věc C-519/13: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Anotato Dikastirio Kyprou – Kypr) – Alpha Bank Cyprus Ltd v. Dau Si Senh a další Řízení o předběžné otázce — Soudní spolupráce ve věcech občanských a obchodních — Doručování soudních a mimosoudních písemností — Nařízení (ES) č. 1393/2007 — Článek 8 — Odmítnutí přijmout písemnost — Nepřipojení překladu jedné ze zasílaných písemností — Nepřiložení jednotného formuláře uvedeného v příloze II zmíněného nařízení — Následky	3
2015/C 371/05	Věc C-589/13: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – řízení zahájené na návrh F.E. Familienprivatstiftung Eisenstadt Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb kapitálu — Článek 56 ES — Prozatímní zdanění kapitálových příjmů vnitrostátní nadace a jejích příjmů z prodeje účastí — Zamítnutí nároku na odpočet darů poskytnutých nerezidentům, kteří na základě dohody o zamezení dvojímu zdanění nepodléhají zdanění v členském státě, v němž je zdaňována nadace, ze základu daně	4
2015/C 371/06	Věc C-597/13 P: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. září 2015 – Total SA v. Evropská komise Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh parafínových vosků — Trh parafínového gáče — Protiprávní jednání spáchané dceřinou společností stoprocentně vlastněnou mateřskou společností — Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřinou společnost — Odpovědnost mateřské společnosti vyplývající výlučně z protiprávního jednání její dceřiné společnosti — Rozsudek týkající se snížení částky pokuty uložené dceřiné společnosti — Účinky na právní postavení mateřské společnosti	5
2015/C 371/07	Věc C-634/13 P: Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 17. září 2015 – Total Marketing Services, právní nástupkyně Total Raffinage Marketing v. Evropská komise Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Trh parafínových vosků — Trh parafinového gáče — Doba trvání účasti na protiprávní kartelové dohodě — Ukončení účasti — Přerušení účasti — Neexistence koluzních kontaktů navázaných v určitém období — Pokračování protiprávního jednání — Důkazní břemeno — Veřejné distancování se — Vnímání úmyslu distancovat se ze strany dalších účastníků kartelové dohody — Povinnost odůvodnění — Zásada presumpce neviny, zásada rovného zacházení, zásada účinné soudní ochrany a zásada personality trestů	6
2015/C 371/08	Spojené věci C-10/14, C-14/14 a C-17/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – J.B.G.T. Miljoen (C-10/14), X (C-14/14), Société Générale SA (C-17/14) v. Staatssecretaris van Financiën Řízení o předběžné otázce — Přímé daně — Články 63 SFEU a 65 SFEU — Volný pohyb kapitálu — Zdanění dividend z portfoliových podílů — Srážková daň — Omezení — Konečné daňové zatížení — Skutečnosti pro účely srovnání daňového zatížení daňových rezidentů a daňových nerezidentů — Srovnatelnost — Zohlednění daně z příjmů nebo korporační daně — Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění — Neutralizace omezení prostřednictvím smluv	6
2015/C 371/09	Věc C-33/14 P: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 – Mory SA, v likvidaci, Mory Team, v likvidaci, Superga Invest v. Evropská komise Kasační opravný prostředek — Státní podpory — Žaloba na neplatnost — Článek 263 SFEU — Přípustnost — Protiprávní a neslučitelná podpora — Povinnost navrácení — Rozhodnutí Evropské komise nevztáhnout povinnost navrácení na nástupce příjemce podpory — Právní zájem na podání žaloby — Žaloba na náhradu škody a vrácení podpory před vnitrostátními soudy — Aktivní legitimace — Žalobce, který není osobně dotčen	7
2015/C 371/10	Věc C-67/14: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundessozialgericht – Německo) – Jobcenter Berlin Neukölln v. Nazifa Alimanovič a další Řízení o předběžné otázce — Volný pohyb osob — Občanství Unie — Rovné zacházení — Směrnice 2004/38/ES — Článek 24 odst. 2 — Sociální pomoc — Nařízení (ES) č. 883/2004 — Články 4 a 70 — Zvláštní nepříspěvkové peněžité dávky — Státní příslušníci členského státu, kteří hledají zaměstnání při pobytu na území jiného členského státu — Vyloučení — Ponechání si postavení pracovníka	8
2015/C 371/11	Věc C-85/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het Bedrijfsleven – Nizozemsko) – KPN BV v. Autoriteit Consument en Markt (ACM) Řízení o předběžné otázce — Sítě a služby elektronických komunikací — Univerzální služba a práva uživatelů — Směrnice 2002/22/ES — Článek 28 — Přístup k číslům a službám — Nezeměpisná čísla — Směrnice 2002/19/ES — Články 5, 8 a 13 — Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů — Regulace cen — Tranzitní služby volání — Vnitrostátní právní úprava, která poskytovatelům tranzitních služeb telefonních hovorů zakazuje uplatnění vyšších poplatků za volání na nezeměpisná čísla, než za volání na zeměpisná čísla — Podnik, který nemá významnou tržní sílu — Příslušný vnitrostátní orgán	9
2015/C 371/12	Věc C-215/14: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 16. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (Chancery Division) – Spojené království) – Société de Produits Nestlé SA v. Cadbury UK Ltd Řízení o předběžné otázce — Ochranné známky — Směrnice 2008/95/ES — Článek 3 odst. 3 — Pojem rozlišovací způsobilost získaná užíváním — Trojrozměrná ochranná známka — Čtyřdílná oplatka obalená v čokoládě Kit Kat — Článek 3 odst. 1 písm. e) — Označení, které je tvořeno tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku, i tvarem nezbytným pro dosažení technického výsledku — Výrobní postup zahrnutý do technického výsledku	10
2015/C 371/13	Věc C-257/14: Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam – Nizozemsko) – C. van der Lans v. Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV Řízení o předběžné otázce — Letecká doprava — Práva cestujících v případě zpoždění nebo zrušení letu — Nařízení (ES) č. 261/2004 — Článek 5 odst. 3 — Odepření nástupu na palubu a zrušení letu — Významné zpoždění letu — Náhrady a pomoc cestujícím — Mimořádné okolnosti	11
2015/C 371/14	Věc C-344/14: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Kyowa Hakko Europe GmbH v. Hauptzollamt Hannover Řízení o předběžné otázce — Celní a statistická nomenklatura — Zařazení zboží — Směsi aminokyselin používané k přípravě výživy pro kojence a malé děti alergické na bílkoviny kravského mléka — Zařazení do čísla 2106 sazebníku potravinové přípravky nebo čísla 3003 léky	12
2015/C 371/15	Věc C-367/14: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2015 – Evropská komise v. Italská republika Nesplnění povinnosti státem — Státní podpory — Podpory poskytnuté podnikům usazeným na území Benátek a Chioggia — Úlevy na sociálních příspěvcích — Nenavrácení podpor ve stanovené lhůtě — Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti — Nevykonání — Článek 260 odst. 2 SFEU — Peněžité sankce — Penále — Paušální částka	12
2015/C 371/16	Věc C-416/14: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 17. září 2015 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione Tributaria Regionale di Mestre-Venezia – Itálie) – Fratelli De Pra SpA, SAIV SpA v. Agenzia Entrate – Direzione Provinciale Ufficio Controlli Belluno, Agenzia Entrate – Direzione Provinciale Ufficio Controlli Vicenza Řízení o předběžné otázce — Telekomunikační sítě a služby — Směrnice 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES — Volný pohyb koncových zařízení pro pozemní mobilní telekomunikace — Směrnice 1999/5/ES — Poplatek za užívání zařízení — Obecné oprávnění nebo licence k užívání — Smlouva o předplatném nahrazující obecné oprávnění nebo licenci — Rozdílné zacházení s uživateli se smlouvou o předplatném a s uživateli, kteří takovouto smlouvu neuzavřeli	13
2015/C 371/17	Věc C-427/15: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším soudem České republiky (Česká republika) dne 3. srpna 2015 – NEW WAVE CZ a.s. v. ALLTOYS spol. s r.o.	15
2015/C 371/18	Věc C-432/15: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Nejvyšším správním soudem (Česká republika) dne 7. srpna 2015 – Odvolací finanční ředitelství v. Pavlína Baštová	15
2015/C 371/19	Věc C-481/15: Žaloba podaná dne 10. září 2015 – Evropská komise v. Spolková republika Německo	16
2015/C 371/20	Věc C-495/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. září 2015 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 15. července 2015 ve věci T-314/13, Portugalsko v. Komise	17
	Tribunál
2015/C 371/21	Věc T-421/07 RENV: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Deutsche Post v. Komise Státní podpory — Doručování pošty — Opatření přijatá německými orgány ve prospěch společnosti Deutsche Post AG — Rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES — Právní zájem na podání žaloby — Znovuzahájení ukončeného řízení — Účinky zrušujícího rozsudku	19
2015/C 371/22	Věc T-245/11: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2015 – ClientEarth a International Chemical Secretariat v. ECHA Přístup k dokumentům — Nařízení (ES) č. 1049/2001 — Dokumenty, které má k dispozici ECHA — Dokumenty pocházející od třetí osoby — Lhůta stanovená k odpovědi na žádost o přístup — Odmítnutí přístupu — Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetí osoby — Výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu — Převažující veřejný zájem — Informace o životním prostředí — Emise do životního prostředí	20
2015/C 371/23	Věc T-121/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Oil Pension Fund Investment Company v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní — Zmrazení finančních prostředků — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu — Právo na účinnou soudní ochranu — Zjevně nesprávné posouzení — Přiměřenost — Právo na vlastnictví — Posun časových účinků zrušení	21
2015/C 371/24	Věc T-161/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 22. září 2015 – First Islamic Investment Bank v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní — Zmrazení finančních prostředků — Nesprávné posouzení — Povinnost uvést odůvodnění — Právo na obhajobu — Právo na účinnou soudní ochranu — Proporcionalita	22
2015/C 371/25	Věc T-428/13: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – IOC-UK v. Rada Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření přijatá vůči Íránu ve snaze zabránit šíření jaderných zbraní — Zmrazení finančních prostředků — Právo být vyslechnut — Povinnost odůvodnění — Právo na obhajobu — Zjevně nesprávné posouzení — Proporcionalita — Právo vlastnit majetek — Rovné zacházení a zákaz diskriminace	23
2015/C 371/26	Věc T-653/13 P: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Wahlström v. Frontex Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Dočasní zaměstnanci — Hodnocení — Posudek o vývoji služebního postupu — Hodnotící období 2010 — Každoroční pohovor s hodnotitelem — Stanovení cílů	23
2015/C 371/27	Věc T-359/14: Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2015 – Federación Nacional de Cafeteros de Colombia v. OHIM – Accelerate (COLOMBIANO COFFEE HOUSE) Ochranná známka Společenství — Řízení o prohlášení neplatnosti — Obrazová ochranná známka Společenství COLOMBIANO COFFEE HOUSE — Starší chráněné zeměpisné označení původu Café de Colombia — Články 13 a 14 nařízení (ES) č. 510/2006 — Relativní důvod pro zamítnutí — Článek 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009	24
2015/C 371/28	Věc T-484/15: Žaloba podaná dne 20. srpna 2015 – KV v. EACEA	25
2015/C 371/29	Věc T-493/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 26. srpna 2015 Evropskou komisí proti rozsudku vydanému dne 18. června 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-5/14, CX v. Komise	26
2015/C 371/30	Věc T-496/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 28. srpna 2015 CX proti rozsudku vydanému dne 18. června 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-27/13, CX v. Komise	27
2015/C 371/31	Věc T-506/15: Žaloba podaná dne 29. srpna 2015 – Řecká republika v. Komise	28
2015/C 371/32	Věc T-508/15: Žaloba podaná dne 2. září 2015 – Litevská republika v. Evropská komise	29
2015/C 371/33	Věc T-514/15: Žaloba podaná dne 1. září 2015 – Izba Gospodarcza Producentów i Operatorów Urządzeń Rozrywkowych v. Komise	31
2015/C 371/34	Věc T-515/15: Žaloba podaná dne 1. září 2015 – Almaz-Antey v. Rada	33
2015/C 371/35	Věc T-524/15: Žaloba podaná dne 7. září 2015 – NICO v. Rada	34
2015/C 371/36	Věc T-525/15: Žaloba podaná dne 7. září 2015 – Petro Suisse Intertrade v. Rada	35
2015/C 371/37	Věc T-526/15: Žaloba podaná dne 7. září 2015 – HK Intertrade v. Rada	36
2015/C 371/38	Věc T-529/15: Žaloba podaná dne 8. září 2015 – Intesa Sanpaolo v. OHIM (START UP INITIATIVE)	37
2015/C 371/39	Věc T-534/15: Žaloba podaná dne 16. září 2015 – LG Electronics v. OHIM – Cyrus Wellness Consulting (Viewty GT)	38
2015/C 371/40	Věc T-535/15: Žaloba podaná dne 15. září 2015 – CBM v. OHIM – ÏD Group (Fashion ID)	39
2015/C 371/41	Věc T-536/15: Žaloba podaná dne 15. září 2015 – CBM v. OHIM – ÏD Group (Fashion ID)	40
2015/C 371/42	Věc T-537/15: Žaloba podaná dne 14. září 2015 – Deutsche Post v. OHIM – Verbis Alfa (InPost)	41
2015/C 371/43	Věc T-538/15: Žaloba podaná dne 17. září 2015 – Regent University v. OHIM – Regent’s College (REGENT UNIVERSITY)	42
2015/C 371/44	Věc T-545/15: Žaloba podaná dne 22. září 2015 – Pi-Design v. OHIM – Nestlé (PRESSO)	43
2015/C 371/45	Věc T-557/15 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2015 Fernandem De Esteban Alonsem proti usnesení vydanému dne 15. července 2015 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-35/15, De Esteban Alonso v. Komise	44
2015/C 371/46	Věc T-563/15: Žaloba podaná dne 24. září 2015 – Paglieri Sell System v. OHIM (APOTEKE)	45
	Soud pro veřejnou službu
2015/C 371/47	Věc F-14/12: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 30. září 2015 – Schönberger v. Účetní dvůr Veřejná služba — Úředníci — Vrácení věci Soudu po předchozím zrušení jeho rozhodnutí — Povýšení — Povyšovací řízení za rok 2011 — Odmítnutí povýšení — Zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná žaloba	46
2015/C 371/48	Věc F-73/14: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 28. září 2015 – Kriscak v. Europol Veřejná služba — Zaměstnanci Europolu — Úmluva o Europolu — Služební řád pro zaměstnance Europolu — Příloha 1 služebního řádu pro zaměstnance Europolu — Seznam pracovních míst vytištěných tučně, která mohou být obsazena jen osobou, jež byla přijata do příslušných útvarů ve smyslu čl. 2 odst. 4 čl. 2 odst. 4 Úmluvy o Europolu — Omezený počet pracovních míst — Rozhodnutí Europolu — Pracovní místa, která mohou být obsazena jen osobou, jež byla přijata do příslušných útvarů ve smyslu článku 3 rozhodnutí o Europolu — Použití pracovního řádu ostatních zaměstnanců na zaměstnance Europolu — Neobnovení smlouvy dočasného zaměstnance na dobu určitou — Neuzavření smlouvy s dočasným zaměstnancem na dobu neurčitou — Žaloba na neplatnost — Žaloba na náhradu škody	46
2015/C 371/49	Věc F-54/15: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 30. září 2015 – Nunes v. Účetní dvůr Veřejná služba — Smluvní zaměstnanec — Zpochybnění podmínek pro přijetí — Opožděná stížnost — Nedodržení postupu před zahájením soudního řízení — Zjevná nepřípustnost	47