Úřední věstník C 144/8. k

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 9. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal administratif de Rennes – Francie) – Doux SA, v úpadku v. Etablissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer)

(Věc C-141/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 543/2008 - Článek 15 odst. 1 - Článek 16 - Zmrazená nebo hluboce zmrazená kuřata - Maximální limit obsahu vody - Zastaralost tohoto limitu - Praktická opatření k provádění kontrol - Kontrolní analýza - Nařízení č. 612/2009 - Článek 28 - Vývozní náhrady pro zemědělské produkty - Podmínky pro poskytování - Řádná a uspokojivá obchodní jakost - Produkty, jež lze uvádět na trh za obvyklých podmínek“)

(2017/C 144/02)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal administratif de Rennes

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Doux SA, v úpadku

Žalovaný: Etablissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer)

Výrok

Přezkum třetí otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost limitních hodnot obsahu vody v kuřecím mase, které jsou definovány v čl. 15 odst. 1 a v přílohách VI a VII nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1239/2012 ze dne 19. prosince 2012.

Článek 28 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, ve znění nařízení Komise (EU) č. 173/2011 ze dne 23. února 2011, musí být vykládán v tom smyslu, že zmrazená nebo hluboce zmrazená kuřata, jejichž obsah vody přesahuje limitní hodnoty stanovené nařízením č. 543/2008, ve znění prováděcího nařízení č. 1239/2012, nelze uvádět na trh za podmínek obvyklých na území Unie a nesplňují požadavek řádné a uspokojivé obchodní jakosti, i když mají osvědčení o zdravotní nezávadnosti vydané příslušným orgánem.

Přílohy VI a VII nařízení č. 543/2008, ve znění prováděcího nařízení č. 1239/2012, jsou dostatečně přesné pro provedení kontrol zmrazených a hluboce zmrazených kuřat určených k vývozu s nárokem na vývozní náhradu, takže okolnost, že členský stát nepřijal praktická opatření, jejichž přijetí vyžaduje čl. 18 odst. 2 uvedeného nařízení, nevede k tomu, že vůči dotčeným podnikům nelze uplatňovat výsledky těchto kontrol.

Vývozce zmrazených nebo hluboce zmrazených kuřat se může v souladu s čl. 118 odst. 2 a čl. 119 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), jednak osobně účastnit nebo být zastoupen na kontrole tohoto zboží nebo odebírání vzorků a jednak může rovněž požadovat provedení další kontroly nebo odběru vzorků uvedeného zboží, pokud se domnívá, že výsledky získané příslušnými orgány nejsou platné.

(1) Úř. věst. C 190, 8.6.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/3

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf – Německo) – GE Healthcare GmbH v. Hauptzollamt Düsseldorf

(Věc C-173/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Celní unie - Celní kodex Společenství - Článek 32 odst. 1 písm. c) - Určení celní hodnoty - Licenční poplatky týkající se hodnoceného zboží - Pojem - Nařízení (EHS) č. 2454/93 - Článek 160 - ‚Podmínka pro prodej‘ hodnoceného zboží - Zaplacení licenčních poplatků ve prospěch společnosti spojené s prodávajícím i kupujícím dotčeného zboží - Článek 158 odst. 3 - Opatření týkající se úpravy a rozvržení nákladů“)

(2017/C 144/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: GE Healthcare GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Düsseldorf

Výrok

Článek 32 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006 musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby licenční poplatky byly považovány za týkající se hodnoceného zboží, toto ustanovení neukládá, aby jejich výše byla stanovena v okamžiku uzavření licenční smlouvy nebo v okamžiku vzniku celního dluhu, a dále, že umožňuje, aby se licenční poplatky „týkaly hodnoceného zboží“, i když se tyto poplatky týkají pouze části uvedeného zboží.

Článek 32 odst. 1 písm. c) nařízení č. 2913/92 ve znění nařízení č. 1791/2006 a článek 160 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1875/2006 ze dne 18. prosince 2006 musí být vykládány v tom smyslu, že licenční poplatky představují „podmínku prodeje/pro prodej“ hodnoceného zboží, jestliže v rámci jedné skupiny společností je zaplacení těchto poplatků vyžadováno podnikem, který je spojen s prodávajícím i s kupujícím, a tyto poplatky jsou uhrazeny ve prospěch téhož podniku.

Článek 32 odst. 1 písm. c) nařízení č. 2913/92 ve znění nařízení č. 1791/2006 a čl. 158 odst. 3 nařízení Komise č. 2454/93 ve znění nařízení č. 1875/2006 musí být vykládány v tom smyslu, že opatření týkající se úpravy a rozvržení nákladů uvedená v těchto ustanoveních mohou být uskutečněna, pokud byla celní hodnota dotčeného zboží určena nikoliv podle článku 29 nařízení č. 2913/92 ve znění pozdějších předpisů, ale podpůrným způsobem stanoveným v článku 31 uvedeného nařízení.

(1) Úř. věst. C 236, 20.7.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/4

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 8. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour constitutionnelle – Lucembursko) – ArcelorMittal Rodange et Schifflange SA v. État du Grand-duché de Luxembourg

(Věc C-321/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropské unii - Směrnice 2003/87/ES - Článek 3 písm. a) - Články 11 a 12 - Ukončení provozu zařízení - Vrácení nevyužitých povolenek - Období 2008-2012 - Neexistence náhrady škody - Struktura systému pro obchodování s povolenkami“)

(2017/C 144/04)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour constitutionnelle

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: ArcelorMittal Rodange et Schifflange SA

Žalovaný: État du Grand-duché de Luxembourg

Výrok

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním předpisům, které příslušnému orgánu umožňují, aby požadoval vrácení, bez plné nebo částečné náhrady, nevyužitých povolenek, které byly bezdůvodně vydány provozovateli v důsledku toho, že tento provozovatel porušil povinnost včas uvědomit příslušný orgán o ukončení provozu zařízení.

2)	Povolenky vydané poté, co provozovatel ukončil provoz zařízení, ke kterému se tyto povolenky vztahovaly, aniž o tom předtím uvědomil příslušný orgán, nemohou být kvalifikovány jako „povolenky“ na emise ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2003/87.

(1) Úř. věst. C 294, 7.9.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/5

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – Leopoldine Gertraud Piringer

(Věc C-342/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Volný pohyb služeb advokátů - Možnost, aby členské státy vyhradily určeným kategoriím advokátů sepisování veřejných listin o vzniku nebo převodu věcných práv k nemovitostem - Právní úprava členského státu vyžadující, aby pravost podpisu na žádosti o zápis do katastru nemovitostí byla ověřena notářem“)

(2017/C 144/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Leopoldine Gertraud Piringer

Výrok

Článek 1 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na takovou právní úpravu členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, podle které je ověřování pravosti podpisů na listinách, které jsou nezbytné pro vznik nebo převod věcných práv k nemovitostem, vyhrazeno notářům, a která z tohoto důvodu vylučuje, aby v tomto členském státě mohlo být uznáno takové ověření advokátem usazeným v jiném členském státě.

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, podle které je ověřování pravosti podpisů na listinách, které jsou nezbytné pro vznik nebo převod věcných práv k nemovitostem, vyhrazeno notářům, a která z tohoto důvodu vylučuje, aby v uvedeném členském státě mohlo být uznáno takové ověření provedené advokátem usazeným v jiném členském státě v souladu s jeho vnitrostátním právem.

(1) Úř. věst. C 354, 26.10.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/5

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Trybunał Konstytucyjny w Warszawie – Polsko) – řízení zahájené Rzecznik Praw Obywatelskich (RPO)

(Věc C-390/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daně - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Bod 6 přílohy III - Platnost - Postup - Změna návrhu směrnice Rady po zaujetí stanoviska Parlamentu - Neprovedení opětovné konzultace s Parlamentem - Článek 98 odst. 2 - Platnost - Vyloučení uplatňování snížené sazby DPH u dodání digitálních knih elektronickou cestou - Zásada rovného zacházení - Srovnatelnost dvou situací - Dodání digitálních knih elektronickou cestou a jejich dodání na jakémkoli fyzickém nosiči“)

(2017/C 144/06)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Trybunał Konstytucyjny w Warszawie

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Rzecznik Praw Obywatelskich (RPO)

Za přítomnosti: Marszałek Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej, Prokurator Generalny

Výrok

Přezkum předběžných otázek neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost bodu 6 přílohy III směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, nebo čl. 98 odst. 2 této směrnice ve spojení s bodem 6 její přílohy III.

(1) Úř. věst. C 346, 19.10.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura di Lecce v. Salvatore Manni

(Věc C-398/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Osobní údaje - Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů - Směrnice 95/46/ES - Článek 6 odst. 1 písm. e) - Údaje podléhající zveřejnění v obchodním rejstříku - První směrnice 68/151/EHS - Článek 3 - Likvidace dotyčné společnosti - Omezení přístupu třetích osob k těmto údajům“)

(2017/C 144/07)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura di Lecce

Odpůrce: Salvatore Manni

Výrok

Článek 6 odst. 1 písm. e), čl. 12 písm. b) a čl. 14 první pododstavec písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ve spojení s článkem 3 první směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/58/ES ze dne 15. července 2003, musí být vykládány v tom smyslu, že za současného stavu unijního práva přísluší členským státům určit, zda fyzické osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. d) a j) posledně uvedené směrnice mohou požádat orgán pověřený vedením ústředního rejstříku nebo obchodního či podnikového rejstříku, aby na základě posouzení jednotlivých případů ověřil, zda je výjimečně odůvodněno, aby byl z převažujících a legitimních důvodů týkajících se jejich konkrétní situace po uplynutí dostatečně dlouhé doby od likvidace dotyčné společnosti omezen přístup k osobním údajům, jež se jich týkají a jsou zapsány do tohoto rejstříku, ve vztahu k třetím osobám, které prokáží zvláštní zájem na nahlížení do těchto údajů.

(1) Úř. věst. C 354, 26.10.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Varhoven administrativen sad – Bulharsko) – Peťa Milkova v. Izpalnitelen direktor na Agentsiata za privatizatsia i sledprivatizatsionen kontrol

(Věc C-406/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením - Články 5 a 27 - Směrnice 2000/78/ES - Článek 7 - Větší ochrana v případě propuštění zaměstnanců se zdravotním postižením v pracovněprávním poměru - Absence takové ochrany v případě zaměstnanců se zdravotním postižením ve služebním poměru - Obecná zásada rovného zacházení“)

(2017/C 144/08)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varhoven administrativen sad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Peťa Milkova

Žalovaný: Izpalnitelen direktor na Agentsiata za privatizatsia i sledprivatizatsionen kontrol

Výrok

Článek 7 odst. 2 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, ve spojení s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, která byla schválena jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009, a obecnou zásadou rovného zacházení zakotvenou v článcích 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje členskému státu přijmout takovou právní úpravu, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, která poskytuje specifickou ochranu ex ante v případě propuštění zaměstnancům s určitým zdravotním postižením v pracovněprávním poměru, ale neposkytuje ji zaměstnancům se stejným zdravotním postižením ve služebním poměru, ledaže je prokázáno porušení zásady rovného zacházení, což musí ověřit předkládající soud. Při tomto ověření musí být porovnání situací založeno na analýze všech relevantních ustanovení vnitrostátního práva, která upravují postavení pracovníků s určitým zdravotním postižením v pracovněprávním poměru a zaměstnanců se stejným zdravotním postižením ve služebním poměru, a to zejména s přihlédnutím k účelu ochrany proti propuštění dotčené ve věci v původním řízení.

Pokud by čl. 7 odst. 2 směrnice 2000/78 ve spojení s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a obecnou zásadou rovného zacházení bránil takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, povinnost dodržovat unijní právo by vyžadovala, aby byla působnost vnitrostátních ustanovení na ochranu zaměstnanců s určitým zdravotním postižením v pracovněprávním poměru rozšířena tak, že se budou tato ochranná ustanovení vztahovat i na zaměstnance s týmž zdravotním postižením ve služebním poměru.

(1) Úř. věst. C 337, 12. 10. 2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/8

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 8. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Brussel – Belgie) – Belgische Staat v. Wereldhave Belgium Comm. VA, Wereldhave International NV, Wereldhave NV

(Věc C-448/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Mateřské a dceřiné společnosti usazené v různých členských státech - Společný systém zdanění - Korporační daň - Směrnice 90/435/EHS - Působnost - Článek 2 písm. c) - Společnost podléhající dani bez možnosti volby nebo osvobození - Zdanění nulovou sazbou“)

(2017/C 144/09)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van beroep te Brussel

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Belgische Staat

Odpůrkyně: Wereldhave Belgium Comm. VA, Wereldhave International NV, Wereldhave NV

Výrok

Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států musí být vykládána v tom smyslu, že její čl. 5 odst. 1 nebrání právní úpravě členského státu, podle níž se z dividend, které dceřiná společnost usazená v tomto členském státě vyplácí daňovému subjektu kolektivního investování usazenému v jiném členském státě, jenž podléhá korporační dani s nulovou sazbou, pokud veškerý zisk vyplatí svým podílovým vlastníkům, vybírá srážková daň z příjmů z movitého majetku, protože takový subjekt nepředstavuje „společnost členského státu“ ve smyslu této směrnice.

(1) Úř. věst. C 363, 3.11.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/8

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Općinski sud u Novom Zagrebu – Chorvatsko) – Ibrica Zulfikarpašić v. Slaven Gajer

(Věc C-484/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (ES) č. 805/2004 - Evropský exekuční titul pro nesporné nároky - Podmínky pro potvrzení evropského exekučního titulu - Pojem ‚soud‘ - Notář, který vydal usnesení o nařízení exekuce na základě ‚veřejné listiny‘ - Úřední listina“)

(2017/C 144/10)

Jednací jazyk: chorvatština

Předkládající soud

Općinski sud u Novom Zagrebu

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ibrica Zulfikarpašić

Žalovaný: Slaven Gajer

Výrok

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 (ES) ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, musí být vykládáno v tom smyslu, že notáři v Chorvatsku, kteří v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, jednají v exekučních řízeních na základě „veřejné listiny“, nespadají pod pojem „soud“ ve smyslu tohoto nařízení.

Nařízení č. 805/2004 musí být vykládáno v tom smyslu, že usnesení o nařízení exekuce, které bylo přijato notářem v Chorvatsku na základě „veřejné listiny“ a nebyla proti němu podána námitka, nemůže být potvrzeno jako evropský exekuční titul, jelikož se netýká nesporného nároku ve smyslu čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

(1) Úř. věst. C 389, 23.11.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 9. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Općinski sud u Puli-Pola – Chorvatsko) – Pula Parking d.o.o. v. Sven Klaus Tederahn

(Věc C-551/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Věcná a časová působnost - Občanské a obchodní věci - Exekuční řízení na vymáhání splatné pohledávky veřejného parkoviště - Zahrnutí - Pojem ‚soud‘ - Notář, který vydal usnesení o nařízení exekuce na základě ‚veřejné listiny‘“)

(2017/C 144/11)

Jednací jazyk: chorvatština

Předkládající soud

Općinski sud u Puli-Pola

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Pula Parking d.o.o.

Žalovaný: Sven Klaus Tederahn

Výrok

Článek 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že exekuční řízení zahájené společností ve vlastnictví územního samosprávného celku proti fyzické osobě s bydlištěm v jiném členském státě za účelem vymáhání splatné pohledávky za parkování na veřejném parkovišti, jehož provozováním byla uvedeným samosprávným celkem pověřena tato společnost, přičemž tato pohledávka nemá sankční povahu, nýbrž představuje pouze protiplnění za poskytnutou službu, spadá do působnosti tohoto nařízení.

2)	Nařízení č. 1215/2012 musí být vykládáno v tom smyslu, že notáři v Chorvatsku, kteří v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, jednají v exekučním řízení na základě „veřejné listiny“, nespadají pod pojem „soud“ ve smyslu uvedeného nařízení.

(1) Úř. věst. C 48, 8.2.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/10

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Liège – Belgie) – État belge v. Oxycure Belgium SA

(Věc C-573/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty - Směrnice 2006/112/ES - Článek 98 odst. 2 - Příloha III body 3 a 4 - Zásada daňové neutrality - Léčba kyslíkem - Snížená sazba DPH - Kyslíkové lahve - Základní sazba DPH - Kyslíkové koncentrátory“)

(2017/C 144/12)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobce: État belge

Žalovaná: Oxycure Belgium SA

Výrok

Článek 98 odst. 1 a 2 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a příloha III body 3 a 4 této směrnice vykládané ve světle zásady daňové neutrality nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která stanoví, že u dodání nebo pronájmu kyslíkových koncentrátorů se uplatní základní sazba daně z přidané hodnoty, ačkoliv u dodání kyslíkových lahví tato právní úprava stanoví, že se uplatní snížená sazba daně z přidané hodnoty.

(1) Úř. věst. C 38, 1.2.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/10

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 9. března 2017 – Samsung SDI Co. Ltd, Samsung SDI (Malaysia) Bhd v. Evropská komise

(Věc C-615/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Kartelové dohody - Celosvětový trh s katodovými trubicemi pro televizory a počítačové monitory - Dohody a jednání ve vzájemné shodě v oblasti cen, rozdělení trhů a zákazníků a omezení produkce - Pokuty - Pokyny pro výpočet pokut (2006) - Bod 13 - Stanovení hodnoty tržeb v souvislosti s protiprávním jednáním“)

(2017/C 144/13)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Samsung SDI Co. Ltd, Samsung SDI (Malaysia) Bhd (zástupci: M. Struys, A. Fall, L. Eskenazi a C. Erol, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Biolan, G. Meessen a H. van Vliet, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravní prostředek se zamítá.

2)	Společnostem Samsung SDI Co. Ltd aSamsung SDI (Malaysia) Bhd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 27, 25.1.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. března 2017 – Viasat Broadcasting UK Ltd v. Evropská komise, Dánské království, TV2/Danmark A/S

(Věc C-660/15 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpora - Článek 107 odst. 1 SFEU - Článek 106 odst. 2 SFEU - Opatření dánských orgánů ve prospěch dánské veřejnoprávní televizní stanice TV2/Danmark - Vyrovnání nákladů spjatých s plněním povinností veřejné služby - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem“)

(2017/C 144/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Viasat Broadcasting UK Ltd (zástupci: M. Honoré a S. E. Kalsmose-Hjelmborg, advokáti)

Další účastníci řízení: Evropská komise (zástupci: L. Grønfeldt, L. Flynn a B. Stromsky, zmocněnci) Dánské království (zástupci: C. Thorning, zmocněnec, ve spolupráci s R. Holdgaardem, advokátem), TV2/Danmark A/S (zástupce: O. Koktvedgaard, advokát)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Viasat Broadcasting UK Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení Evropské komise a společnosti TV2/Danmark A/S.

3)	Dánské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 59, 15.2.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Společnost Euro Park Service, právní nástupkyně společnosti Cairnbulg Nanteuil v. Ministre des finances et des comptes publics

(Věc C-14/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Přímé daně - Společnosti z různých členských států - Společný systém zdanění - Fúze sloučením - Předchozí souhlas daňové správy - Směrnice 90/434/EHS - Článek 11 odst. 1 písm. a) - Daňový únik či vyhýbání se daňovým povinnostem - Svoboda usazování“)

(2017/C 144/15)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Společnost Euro Park Service, právní nástupkyně společnosti Cairnbulg Nanteuil

Odpůrce: Ministre des finances et des comptes publics

Výrok

Vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států neprovádí úplnou harmonizaci, unijní právo umožňuje posoudit slučitelnost takových vnitrostátních právních předpisů, jako jsou právní předpisy dotčené ve věci v původním řízení, s ohledem na primární právo, třebaže byly tyto právní předpisy přijaty k provedení možnosti, poskytnuté v tomto ustanovení, do vnitrostátního práva.

Článek 49 SFEU a čl. 11 odst. 1 písm. a) směrnice 90/434 musejí být vykládány v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou právní předpisy dotčené ve věci v původním řízení, které v případě operace přeshraniční fúze podmiňují přiznání daňových výhod použitelných na takovou operaci na základě této směrnice, v daném případě odkladu zdanění kapitálových zisků vztahujících se k majetku, který francouzská společnost převedla na společnost usazenou v jiném členském státě, postupem předchozího souhlasu, v rámci něhož musí daňový poplatník pro získání tohoto souhlasu prokázat, že je dotčená operace odůvodněná z hospodářského hlediska, že jejím hlavním cílem nebo jedním z jejích hlavních cílů není daňový únik či vyhýbání se daňovým povinnostem a že způsob, jakým je operace provedena, umožňuje v budoucnu zdanění kapitálových zisků, jejichž zdanění je odloženo, kdežto v případě operace vnitrostátní fúze se takový odklad přizná, aniž daňový poplatník podléhá takovému postupu.

(1) Úř. věst. C 106, 21.3.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/12

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 9. března 2017 – Ellinikos Chrysos AE Metalleion kai Viomichanias Chrysou v. Řecká republika, Evropská komise

(Věc C-100/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Státní podpory - Převod dolů za cenu nižší než skutečná tržní hodnota - Osvobození od daní z převodu - Posouzení výše přiznaného zvýhodnění“)

(2017/C 144/16)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ellinikos Chrysos AE Metalleion kai Viomichanias Chrysou (zástupci: V. Christianos a I. Soufleros, dikigoroi)

Další účastnice řízení: Řecká republika, Evropská komise (zástupci: É. Gippini Fournier a A. Bouchagiar, zmocněnci)

Výrok

Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 9. prosince 2015, Řecko a Ellinikos Chrysos v. Komise (T-233/11 a T-262/11, EU:T:2015:948), se zrušuje v rozsahu, v němž Tribunál v uvedeném rozsudku neodpověděl na argument společnosti Ellinikos Chrysos AE Metalleion kai Viomichanias Chrysou vycházející z účelu, pro který byl vyhotoven znalecký posudek týkající se hodnocení dolů Kassandra (Řecko) vypracovaný v roce 2004.

2)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

3)	Návrh společnosti Ellinikos Chrysos AE Metalleion kai Viomichanias Chrysou směřující ke zrušení rozhodnutí Komise 2011/452/EU ze dne 23. února 2011 o státní podpoře C 48/08 (ex NN 61/08), kterou poskytlo Řecko společnosti Ellinikos Chrysos AE, se zamítá.

4)	Společnosti Ellinikos Chrysos AE Metalleion kai Viomichanias Chrysou se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 175, 17.5.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/13

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 9. března 2017 – Polská republika v. Evropská komise

(Věc C-105/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - EZOZF a EZFRV - Výdaje vyloučené z financování Evropské unie - Rozvoj venkova - Nařízení (ES) č. 1257/1999 - Článek 33b - Podpora pro částečně soběstačná hospodářství procházející restrukturalizací - Povinnost věnovat přinejmenším 50 % na podporu operací restrukturalizace“)

(2017/C 144/17)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Polská republika (zástupce: B. Majczyna, zmocněnec)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: A. Stobiecka-Kuik a J. Aquilina, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Polská republika ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 136, 18.4.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/13

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil du Contentieux des Étrangers – Belgie) – X, X v. État belge

(Věc C-638/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 810/2009 - Článek 25 odst. 1 písm. a) - Vízum s omezenou územní platností - Udělení víza z humanitárních důvodů nebo vzhledem k mezinárodním závazkům - Pojem ‚mezinárodní závazky‘ - Listina základních práv Evropské unie - Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod - Ženevská úmluva - Udělení víza v případě prokazatelného nebezpečí porušení článku 4 nebo 18 Listiny základních práv - Neexistence povinnosti“)

(2017/C 144/18)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil du Contentieux des Étrangers

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: X, X

Odpůrce: État belge

Výrok

Článek 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 610/2013 ze dne 26. června 2013, musí být vykládán v tom smyslu, že na žádost o udělení víza s omezenou územní platností podanou státním příslušníkem třetí země z humanitárních důvodů na základě článku 25 tohoto kodexu u zastupitelského úřadu členského státu určení nacházejícího se na území třetí země, a to s úmyslem podat po příjezdu do tohoto členského státu žádost o mezinárodní ochranu, a pobývat tedy v tomto členském státě déle než 90 dnů během období 180 dnů, se uvedený kodex nevztahuje, nýbrž se na ni za současného stavu práva Evropské unie vztahuje pouze vnitrostátní právo.

(1) Úř. věst. C 38, 6.2.2017.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. listopadu 2016 TVR Italia Srl proti usnesení Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 9. září 2016 ve věci T-277/16, TVR Italia v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) – TVR Automotive (TVR ITALIA)

(Věc C-576/16 P)

(2017/C 144/19)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: TVR Italia Srl (zástupce: F. Caricato, advokátka)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Usnesením ze dne 2. března 2017 Soudní dvůr (osmý senát) zamítl kasační opravný prostředek a rozhodl, že TVR Italia Srl ponese vlastní náklady řízení.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. prosince 2016 společností Guccio Gucci SpA proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 11. října 2016 ve věci T-753/15, Guccio Gucci SpA v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-674/16 P)

(2017/C 144/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Guccio Gucci SpA (zástupci: V. Volpi, P. Roncaglia, F. Rossi, N. Parrotta, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO); Guess? IP Holder LP

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů tohoto řízení vynaložených navrhovatelkou;

—	uložil společnosti Guess náhradu nákladů tohoto řízení vynaložených navrhovatelkou.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se společnost Guccio Gucci S.p.A. (dále jen „Gucci“ nebo také „navrhovatelka“) domáhá, aby Soudní dvůr zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie (třetího senátu) ve věci T-753/15 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž Tribunál zamítl žalobu společnosti Gucci proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 14. října 2015 ve věci R 1703/2014-4, kterým bylo změněno rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 1. července 2014 o vyhovění námitkám společnosti Gucci vůči mezinárodnímu zápisu č. 1090048 s vyznačením Evropské unie pro třídu 9 (dále jen „sporná ochranná známka“) na jméno společnosti Guess? IP Holder L.P. (dále jen „Guess“).

Tímto kasačním opravným prostředkem se domáhá určení, že se Tribunál dopustil pochybení, když dospěl k závěru, že důvody pro zamítnutí zápisu stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (1) ze dne 26. února 2009, před změnou (dále jen „nařízení o ochranné známce Společenství“), se na spornou ochrannou známku nevztahují. Konkrétně se Tribunál jednoznačně dopustil zkreslení skutkového stavu a důkazů, které mu byly předloženy, při posuzování podobnosti kolidujících označení, a v důsledku toho nesprávně aplikoval čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení o ochranné známce Společenství; v napadeném rozsudku dále neuvedl odůvodnění.

Tribunál vyloučil podobnost kolidujících ochranných známek na základě domněnky, že relevantní veřejnost … nebude ve [sporné] ochranné známce vnímat velké písmeno „G“, jež představují starší ochranné známky, ale spíše abstraktní okrasný motiv. Navíc s ohledem na stylizaci označení a na skutečnost, že jeho prvky jsou propojené či spojené dohromady, by mohlo být vnímáno jako znázorňující stylizovaná písmena, jako velké písmeno „X“ nebo písmeno „e“, a zároveň jako kombinace číslic a písmen, jako číslice „3“ a písmeno „e“ (viz v tomto smyslu bod 32 napadeného rozsudku). Tato domněnka je klíčovým bodem napadeného rozsudku a vedla Tribunál k vyloučení jakékoli podobnosti kolidujících ochranných známek, a v důsledku toho k vyloučení použitelnosti čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení o ochranné známce Společenství na projednávanou věc.

Výše uvedená domněnka je však zjevně nesprávná. To je zjevné z dokumentů předložených v dané věci, jež jednoznačně ukazují, že relevantní veřejnost ve sporné ochranné známce skutečně vnímá velká písmena „G“, a to dle výsledků ankety o vnímání sporné ochranné známky předložených společností Gucci. Toto zjevné zkreslení skutkového stavu a důkazů ovlivnilo Tribunál při zkoumání žaloby společnosti Gucci: pokud by Tribunál uznal, že relevantní veřejnost — či přinejmenším část této veřejnosti — by vnímala spornou ochrannou známku jako kombinaci velkých písmen „G“, nemohl by vyloučit podobnost kolidujících ochranných známek, a tudíž použitelnost čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení o ochranné známce Společenství.

5.	Dále Tribunál porušil svou povinnost odůvodňovat své rozsudky, neboť v rámci svého posouzení zcela přehlédl shora uvedenou anketu bez podání jakéhokoli, byť implicitního odůvodnění, které by umožňovalo pochopit, proč tento klíčový důkaz nezohlednil.

6.	S ohledem na výše uvedené se navrhovatelka domáhá, aby Soudní dvůr napadený rozsudek zrušil a uložil EUIPO a společnosti Guess náhradu nákladů tohoto řízení vynaložených navrhovatelkou.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (kodifikované znění) (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/16

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. prosince 2016 společností Guccio Gucci SpA proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 11. října 2016 ve věci T-461/15, Guccio Gucci SpA v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

(Věc C-675/16 P)

(2017/C 144/21)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Guccio Gucci SpA (zástupci: V. Volpi, P. Roncaglia, F. Rossi, N. Parrotta, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Guess? IP Holder LP

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů tohoto řízení vynaložených navrhovatelkou;

—	uložil společnosti Guess náhradu nákladů tohoto řízení vynaložených navrhovatelkou.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se společnost Guccio Gucci S.p.A. (dále jen „Gucci“ nebo také „navrhovatelka“) domáhá, aby Soudní dvůr zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie (třetího senátu) ve věci T-461/15 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž Tribunál zamítl žalobu společnosti Gucci proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 27. května 2015 ve věci R 2049/2014-44, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí zrušovacího oddělení ze dne 31. července 2014 o zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti ochranné známky Evropské unie č. 5538012 pro třídy 3, 9, 14, 16, 18, 25 a 35 (dále jen „sporná ochranná známka“) na jméno společnosti Guess? IP Holder L.P. (dále jen „Guess“).

Tímto kasačním opravným prostředkem se domáhá určení, že se Tribunál dopustil pochybení, když dospěl k závěru, že důvody neplatnosti stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (1) ze dne 26. února 2009, před změnou (dále jen „nařízení o ochranné známce Společenství“), se na spornou ochrannou známku nevztahují. Konkrétně se Tribunál jednoznačně dopustil zkreslení skutkového stavu a důkazů, které mu byly předloženy, při posuzování podobnosti kolidujících označení, a v důsledku toho nesprávně aplikoval čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení o ochranné známce Společenství; v napadeném rozsudku dále neuvedl odůvodnění.

Tribunál vyloučil podobnost kolidujících ochranných známek na základě domněnky, že relevantní veřejnost … nebude ve [sporné] ochranné známce vnímat velké písmeno „G“, jež představují starší ochranné známky, ale spíše abstraktní okrasný motiv. Navíc s ohledem na stylizaci označení a na skutečnost, že jeho prvky jsou propojené či spojené dohromady, by mohlo být vnímáno jako znázorňující stylizovaná písmena, jako velké písmeno „X“ nebo písmeno „e“, a zároveň jako kombinace číslic a písmen, jako číslice „3“ a písmeno „e“ (viz v tomto smyslu bod 30 napadeného rozsudku). Tato domněnka je klíčovým bodem napadeného rozsudku a vedla Tribunál k vyloučení jakékoli podobnosti kolidujících ochranných známek, a v důsledku toho k vyloučení použitelnosti čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení o ochranné známce Společenství na projednávanou věc.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (kodifikované znění) Úř. věst. 2009, L 78, s. 1

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. prosince 2016 Monster Energy Company proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 20. října 2016 ve věci T-407/15, Monster Energy Company v. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

(Věc C-678/16 P)

(2017/C 144/22)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Monster Energy Company (zástupce: P. Brownlow, Solicitor)

Další účastník řízení: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Návrhová žádání účastníka/účastnice/účastníků řízení podávajícího/podávající/podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	Zrušil rozhodnutí Tribunálu ze dne 20. října 2016 ve věci T-407/15;

—	zrušil rozhodnutí odvolacího senátu ze dne 4. května 2015 ve věci R1028/2014-5;

—	zrušil rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 21. února 2014 o námitce 2 178567;

—	zamítl namítanou ochrannou známku pro zboží tříd 29, 30 a 33;

—	nařídil Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tribunál nesprávně uplatnil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1) při posouzení dominantních a rozlišovacích prvků složené ochranné známky. Při uplatnění správného přístupu by Tribunál musel učinit závěr, že mezi namítanou ochrannou známkou a starší ochrannou známkou existovalo nebezpečí záměny.

Tribunál nesprávně uplatnil čl. 8 odst. 5 uvedeného nařízení při posouzení dominantních a rozlišovacích prvků složené ochranné známky.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Münster (Německo) dne 27. prosince 2016 – EV v. Finanzamt Lippstadt

(Věc C-685/16)

(2017/C 144/23)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Münster

Účastníci původního řízení

Žalobce: EV

Žalovaný: Finanzamt Lippstadt

Předběžná otázka

Musí být ustanovení o volném pohybu kapitálu a plateb uvedená v článku 63 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie vykládána v tom smyslu, že brání právní úpravě uvedené v § 9 bodu 7 Gewerbesteuergesetz 2002 (zákon o živnostenské dani z roku 2002) ve znění Jahressteuergesetzes 2008 (daňový zákon pro rok 2008) ze dne 20. prosince 2007 (BGBl. I 2007, 3150) v rozsahu, v němž tato právní úprava váže – pro účely živnostenské daně – snížení zisku a částek, které se k němu připočítají, o zisky z podílů na kapitálové společnosti s obchodním vedením a sídlem mimo Spolkovou republiku Německo na přísnější podmínky, než je tomu v případě snížení zisku a částek, které se k němu připočítají, o zisky z podílů na vnitrostátní kapitálové společnosti, která není osvobozena od daně, nebo o tu část výnosu z podnikání vnitrostátního podniku, která připadá na stálou provozovnu, která se nenachází v tuzemsku?

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 16. ledna 2017 – Danieli & C. Officine Meccaniche SpA a další v. Arbeitsmarktservice Leoben

(Věc C-18/17)

(2017/C 144/24)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé v řízení o opravném prostředku „Revision“: Danieli & C. Officine Meccaniche SpA, Dragan Panic, Ivan Arnautov, Jakov Mandic, Miroslav Brnjac, Nicolai Dorassevitch, Alen Mihovic

Odpůrce: Arbeitsmarktservice Leoben

Předběžné otázky

Musí být články 56 a 57 SFEU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (1) ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a body 2 a 12 druhé kapitoly – Volný pohyb osob – přílohy V Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii vykládány v tom smyslu, že je Rakousko oprávněno omezit vysílání pracovníků, kteří jsou zaměstnáni u společnosti se sídlem v Chorvatsku, prostřednictvím požadavku pracovního povolení, pokud toto vysílání probíhá tak, že tito pracovníci jsou poskytnuti společnosti usazené v Itálii k tomu, aby tato italská společnost poskytla službu v Rakousku, přičemž činnost těchto chorvatských pracovníků spočívající ve výstavbě válcovny drátů v Rakousku pro tuto italskou společnost se omezuje na poskytnutí této služby v Rakousku a tito pracovníci nejsou s touto italskou společností v zaměstnaneckém poměru?

Musí být články 56 a 57 SFEU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb vykládány v tom smyslu, že je Rakousko oprávněno omezit vysílání ruských a běloruských pracovníků zaměstnaných společností se sídlem v Itálii prostřednictvím požadavku pracovního povolení, pokud toto vysílání probíhá tak, že tito pracovníci jsou poskytnuti jiné společnosti usazené v Itálii k tomu, aby tato druhá italská společnost poskytla službu v Rakousku, přičemž činnost těchto ruských a běloruských pracovníků vykonávaná pro tuto druhou italskou společnost se omezuje na poskytnutí této služby v Rakousku a tito pracovníci nejsou s touto druhou italskou společností v zaměstnaneckém poměru?

(1) Úř. věst. 1997, L 18, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 431.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesarbeitsgericht Bremen (Německo) dne 30. ledna 2017 – Hubertus John v. Freie Hansestadt Bremen

(Věc C-46/17)

(2017/C 144/25)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgericht Bremen

Účastníci původního řízení

Žalobce a odvolatel: Hubertus John

Žalovaný a odpůrce: Freie Hansestadt Bremen

Předběžné otázky

Je nutno ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (1), vykládat v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje stranám pracovní smlouvy bez dalších podmínek a časového omezení odložit dohodnuté ukončení pracovního poměru okamžikem dosažení věkové hranice pro obvyklý odchod do důchodu prostřednictvím dohody uzavřené v průběhu trvání pracovního poměru, popřípadě i opakovaně, a to z pouhého důvodu, že zaměstnanec má na základě dosažení věkové hranice pro obvyklý odchod do důchodu nárok na starobní důchod?

2)	V případě, že Soudní dvůr odpoví na první otázku kladně: Je neslučitelnost vnitrostátní právní úpravy uvedené v první otázce s ustanovením 5 bodem 1 rámcové dohody dán i v případě prvního odkladu ukončení?

Je nutno ustanovení článku 1, čl. 2 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2), a/nebo obecné zásady práva Společenství vykládat v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje stranám pracovní smlouvy bez dalších podmínek a časového omezení odložit dohodnuté ukončení pracovního poměru okamžikem dosažení věkové hranice pro obvyklý odchod do důchodu prostřednictvím dohody uzavřené v průběhu trvání pracovního poměru, popřípadě i opakovaně, a to z pouhého důvodu, že zaměstnanec má na základě dosažení věkové hranice pro obvyklý odchod do důchodu nárok na starobní důchod?

(1) Úř. věst. 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368.

(2) Úř. věst. 2000, L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Ítélőtábla (Maďarsko) dne 1. února 2017 – Teréz Ilyés a Emil Kiss v. OTP Bank Nyrt. a OTP Faktoring Követeléskezelő Zrt.

(Věc C-51/17)

(2017/C 144/26)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Ítélőtábla

Účastníci původního řízení

Odvolatelé: Teréz Ilyés, Emil Kiss

Odpůrkyně: OTP Bank Nyrt., OTP Faktoring Követeléskezelő Zrt.

Předběžné otázky

(1)

Má být za ujednání, které nebylo sjednáno individuálně ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice (1), a potažmo za ujednání spadající do působnosti této směrnice, považováno smluvní ujednání, které přenáší kurzové riziko na spotřebitele a které se v důsledku zrušení zneužívajícího smluvního ujednání, které stanovilo rozpětí nákup/prodej a povinnost nést příslušné kurzové riziko, stalo součástí smlouvy s účinkem ex tunc, a to v důsledku zásahu zákonodárce provedeného s ohledem na spory ohledně neplatnosti, týkající se značného množství smluv?

(2)

V případě, že smluvní ujednání přenášející kurzové riziko na spotřebitele spadá do působnosti výše uvedené směrnice, musí se pravidlo o výjimce, které je uvedeno v čl. 1 odst. 2 směrnice, vykládat v tom smyslu, že se týká i smluvního ujednání odrážejícího kogentní právní ustanovení ve smyslu bodu 26 rozsudku Soudního dvora vydaného ve věci RWE Vertrieb AG (C-92/11), která byla přijata nebo nabyla účinnosti až po uzavření smlouvy? Má být do působnosti výše uvedeného pravidla o výjimce zahrnuto také smluvní ujednání, které se stalo součástí smlouvy s účinkem ex tunc v době po uzavření této smlouvy, a to na základě kogentního právního ustanovení, jímž se napravuje neplatnost způsobená zneužívající povahou smluvního ujednání, která znemožňuje plnění smlouvy?

(3)

Pokud z odpovědí na výše uvedené otázky vyplyne, že může být přezkoumána zneužívající povaha smluvního ujednání přenášejícího kurzové riziko na spotřebitele, musí být podmínka týkající se sepsání jasným a srozumitelným jazykem, která je uvedena v čl. 4 odst. 2 směrnice, vykládána v tom smyslu, že tato podmínka je dodržena i v případě, že je způsobem, který je uveden v přehledu skutkových okolností, splněna povinnost poskytnout informace, která je stanovena v právních předpisech a formulována nutně obecným způsobem, nebo musí být sděleny i údaje týkající se rizik pro spotřebitele, jež jsou finanční instituci známy nebo k nimž by mohla mít tato instituce přístup v okamžiku uzavření smlouvy?

(4)

Je třeba mít z hlediska požadavku jasnosti a transparentnosti a z hlediska ustanovení bodu 1 písm. i) přílohy směrnice za to, že pro účely výkladu čl. 4 odst. 1 směrnice je relevantní okolnost, že v okamžiku uzavření smlouvy byly její součástí smluvní ujednání týkající se oprávnění provést jednostrannou změnu, jakož i ujednání týkající se rozpětí nákup/prodej – která byla o několik let později prohlášena za zneužívající – spolu s ujednáním týkajícím se přenesení kurzového rizika, takže spojený účinek všech těchto ujednání vedl k tomu, že spotřebitel nemohl ve skutečnosti naprosto nijak předvídat, jakým dalším vývojem projdou platební závazky a na základě jakého mechanismu se budou měnit? Nebo smluvní ujednání, která byla později prohlášena za zneužívající, nemají být při přezkoumávání zneužívající povahy ujednání o kurzovém riziku brána v úvahu?

(5)

V případě, že vnitrostátní soud smluvní ujednání, které přenáší kurzové riziko na spotřebitele, prohlásí za zneužívající, je při určování právních následků v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva povinen z moci úřední přezkoumat, a to při dodržení práva účastníků vyjádřit se v kontradiktorním řízení, také zneužívající povahu jiných smluvních ujednání, jichž se žalobci ve svém návrhu nedovolávali? Použije se zásada zjišťování skutkového stavu z moci úřední, která vyplývá z judikatury Soudního dvora, i v případě, že je žalobcem spotřebitel, anebo dispozitivní zásada v takovémto případě provedení přezkumu z moci úřední vylučuje, a to s ohledem na postavení, které v celém řízení zaujímá dispoziční právo, jakož i s ohledem na zvláštnosti daného řízení?

(1) Směrnice Rady 93/13/EHS [ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. 1993, L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgerichts (Rakousko) dne 1. února 2017 – VTB Bank (Austria) AG

(Věc C-52/17)

(2017/C 144/27)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Stěžovatelka: VTB Bank (Austria) AG

Žalovaný orgán: Österreichische Finanzmarktaufsicht

Předběžné otázky

Lze použít ustanovení sekundárního unijního práva (zejména například článek 64 nebo čl. 65 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (1)) na úřední uložení úroků podle zákonné právní úpravy členského státu, podle které je třeba úvěrové instituci při překročení limitu pro velké expozice podle článku 395 odstavce 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (2) uložit za 30 dnů úroky ve výši 2 % překročení limitu pro velké expozice, počítáno na rok?

Brání unijní právo (zejména čl. 395 odst. 1 a odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, ve znění opravy, Úř. věst. L 321 s. 6 ze dne 30.11.2013) vnitrostátní právní úpravě, jaká byla obsažena v § 97 odst. 1 čtvrté řádky Bankwesengesetz (zákon o bankovním systému, ve znění BGBl. I č. 532/2014), pokud jsou navzdory splnění hmotněprávních podmínek právní úpravy o výjimce článku 395 odstavce 5 uloženy při porušení článku 395 odst. 1 úroky (z čerpání hospodářské výhody)?

Musí být čl. 48 odst. 3 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (3), vykládán v tom smyslu, že „formálně zahájené řízení v oblasti dohledu“ lze spatřovat již v tom, že podnik odevzdává hlášení orgánu dohledu, nebo lze spatřovat „formálně zahájené řízení v oblasti dohledu“ v tom, že v souběžném řízení pro podobná porušení v předcházejících obdobích již bylo vydáno rozhodnutí orgánu dohledu?

(1) Úř. věst. 2013, L 176, s. 338.

(2) Úř. věst. 2013, L 176, s. 1.

(3) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) Úř. věst. 2014, L 141, s. 1.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná el Fővárosi Törvényszék (Maďarsko) dne 2. února 2017 – Bericap Záródástechnikai Cikkeket Gyártó Bt. v. Nemzetgazdasági Minisztérium

(Věc C-53/17)

(2017/C 144/28)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastníci původního řízení

Žalobce: Bericap Záródástechnikai Cikkeket Gyártó Bt.

Žalovaný: Nemzetgazdasági Minisztérium

Předběžné otázky

Má být čl. 3 odst. 3 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 800/2008 (1) ze dne 6. srpna 2008, konkrétně pododstavec, který zní: „Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích“, vykládán v tom smyslu, že podniky vykonávající činnost na stejném trhu jako členové globální skupiny podniků držené stejnou skupinou vlastníků jsou jako takové a bez ohledu na další okolnosti považovány za „propojené podniky“, aniž je třeba přezkoumat, zda mezi nimi skutečně existuje některý ze vztahů uvedených v čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až d), a zda činnosti na stejném trhu vykonávají na základě společné dohody?

Má být v případě záporné odpovědi na první otázku uvedený pododstavec vykládán v tom smyslu, že z podniků, které vykonávají činnost na stejném trhu jako členové globální skupiny podniků držené stejnou skupinou vlastníků, jsou za „propojené podniky“ považovány pouze podniky, které mezi sebou mají některý ze vztahů uvedených v čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až d)?

(1) Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Úř. věst. L 214, s. 3).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin (Německo) dne 3. února 2017 – INEOS Köln GmbH v. Spolková republika Německo

(Věc C-58/17)

(2017/C 144/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: INEOS Köln GmbH

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předběžná otázka

Musí být rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (1) vykládáno v tom smyslu, že definice „dílčího zařízení pro emise z procesů (process emissions sub-installation)“ uvedená v čl. 3 písm. h) rozhodnutí 2011/278/EU předpokládá plynné skupenství částečně zoxidovaného uhlíku, nebo se vztahuje i na částečně zoxidovaný uhlík v tekutém stavu?

(1) Úř. věst. L 130, s. 1.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesarbeitsgerichts Berlin-Brandenburg (Německo) dne 6. února 2017 – Miriam Bichat v. APSB – Aviation Passage Service Berlin GmbH & Co. KG

(Věc C-61/17)

(2017/C 144/30)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgerichts Berlin-Brandenburg

Účastníci/Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Miriam Bichat

Žalovaná: APSB – Aviation Passage Service Berlin GmbH & Co. KG

Předběžné otázky

Je ovládajícím podnikem ve smyslu čl. 2 odst. 4 prvního pododstavce směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (1) pouze podnik, jehož vliv je zajištěn prostřednictvím podílů a hlasovacích práv nebo postačí rovněž vliv na základě smlouvy nebo prakticky zajištěný vliv (např. prostřednictvím rozhodovací pravomoci fyzických osob?)

Pokud je třeba na první otázku odpovědět tak, že vliv zajištěný prostřednictvím podílů a hlasovacích práv není nezbytný:

Jedná se o „rozhodnutí o hromadném propouštění“ ve smyslu čl. 2 odst. 4 prvního pododstavce směrnice 98/59/ES rovněž tehdy, pokud ovládající podnik dá zaměstnavateli takové pokyny, které vyžadují hromadné propouštění z hospodářských důvodů?

V případě kladné odpovědi na druhou otázku:

Vyžaduje čl. 2 odst. 4 druhý pododstavec ve spojení s odst. 3 písm. a) a písm. b) bod i) směrnice 98/59/ES, aby zástupcům zaměstnanců musely být poskytnuty informace i o tom, které provozně-hospodářské nebo jiné důvody vedly ovládající podnik k jeho rozhodnutí, na jehož základě uvažuje zaměstnavatel o hromadném propouštění?

Je v souladu s čl. 2 odst. 4 ve spojení s odst. 3 písm. b) bodem i), jakož i odst. 1 směrnice 98/59/ES, aby zaměstnancům, kteří uplatňují soudně neúčinnost jejich výpovědi doručené v rámci hromadného propouštění s odkazem na skutečnost, že zaměstnavatel, který jim dal výpověď, neprovedl řádně projednání se zástupci zaměstnanců, byla uložena povinnost předložit důkazy a nést důkazní břemeno, která jde nad rámec důkazu o vztahu ovládání?

5)	V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku: Které další povinnosti týkající se předložení důkazů a prokázání tvrzených skutečností lze v takovém případě uložit zaměstnancům podle uvedených ustanovení?

(1) Úř. věst. L 225, s. 16.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesarbeitsgericht Berlin-Brandenburg (Německo) dne 6. února 2017 – Daniela Chlubna v. APSB – Aviation Passage Service Berlin GmbH & Co. KG

(Věc C-62/17)

(2017/C 144/31)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgericht Berlin-Brandenburg

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Daniela Chlubna

Žalovaná: APSB – Aviation Passage Service Berlin GmbH & Co. KG

Předběžné otázky

Pokud je třeba na první otázku odpovědět tak, že vliv zajištěný prostřednictvím podílů a hlasovacích práv není nezbytný:

V případě kladné odpovědi na druhou otázku:

5)	V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku: Které další povinnosti týkající se předložení důkazů a prokázání tvrzených skutečností lze v takovém případě uložit zaměstnancům podle uvedených ustanovení?

(1) Úř. věst. L 225, s. 16.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal d’instance de Limoges (Francie) dne 6. února 2017 – Banque Solfea SA v. Jean-François Veitl

(Věc C-63/17)

(2017/C 144/32)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal d’instance de Limoges

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Banque Solfea SA

Žalovaný: Jean-François Veitl

Předběžná otázka

Umožňuje pravidlo vyplývající ze směrnice 98/7/ES ze dne 16. února 1998 (1) a směrnice 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 (2), podle kterého ve francouzské verzi „[Se] výsledek výpočtu […] vyjadřuje s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Je-li hodnota číslice na následujícím desetinném místě větší nebo rovna 5, hodnota číslice na příslušném desetinném místě se zvyšuje o jednu“, aby byla RPSN uvedená ve výši 6,75 % považována za přesnou, když roční procentní sazba nákladů úvěru byla ve výši 6,75772 %?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/7/ES ze dne 16. února 1998, kterou se mění směrnice 87/102/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru (Úř. věst. 1998, L 101, s. 17; Zvl. vyd. 15/04, s. 36).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. 2008, L 133, s. 66).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 6. února 2017 – Oftalma Hospital Srl v. C.I.O.V. – Commissione Istituti Ospitalieri Valdesi, Regione Piemonte

(Věc C-65/17)

(2017/C 144/33)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Oftalma Hospital Srl

Odpůrci: C.I.O.V. – Commissione Istituti Ospitalieri Valdesi, Regione Piemonte

Předběžné otázky

Musí být článek 9 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 (1), který stanoví, že zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze I B, jsou zadávány v souladu s články 14 a 16, vykládán v tom smyslu, že výše uvedené zakázky každopádně nadále podléhají zásadám svobody usazování a volného pohybu služeb, rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, transparentnosti a zákazu diskriminace uvedeným v článcích 43, 49 a 86 [ES]?

V případě kladné odpovědi na první otázku musí být článek 27 směrnice 92/50/EHS, který stanoví, že v případě zadání zakázky prostřednictvím vyjednávacího řízení nesmí být počet zájemců přizvaných k jednání menší než tři, za předpokladu že je dostatečný počet vhodných zájemců, vykládán v tom smyslu, že se použije i na zakázky, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze I B směrnice?

Brání článek 27 směrnice 92/50/EHS, který stanoví, že v případě zadání zakázky prostřednictvím vyjednávacího řízení nesmí být počet zájemců přizvaných k jednání menší než tři, za předpokladu že je dostatečný počet vhodných zájemců, použití vnitrostátních předpisů, které u veřejných zakázek udělených před přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, jejichž předmětem jsou služby uvedené v příloze I B směrnice 92/50/EHS, nezaručují otevření hospodářské soutěži v případě použití vyjednávacího řízení?

(1) Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, s. 1).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesarbeitsgericht (Německo) dne 9. února 2017 – IR v. JQ

(Věc C-68/17)

(2017/C 144/34)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesarbeitsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: IR

Žalovaný: JQ

Předběžné otázky

Musí být čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec směrnice Rady 2000/78/ES (1) ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (směrnice 2000/78/ES), vykládán v tom smyslu, že církev může takové organizaci, jakou je v projednávaném právním sporu žalovaná, závazně určit, aby v souvislosti s požadavkem, který je kladen na pracovníky ve vedoucí pozici, jednat v dobré víře a s věrností, rozlišovala mezi pracovníky, kteří jsou členy církve a pracovníky, kteří jsou členy jiné církve nebo nejsou členy žádné církve?

V případě záporné odpovědi na první otázku:

Musí v projednávané věci zůstat nepoužité takové ustanovení vnitrostátního práva, jako je § 9 odst. 2 Algemeines Gleichbehandlungsgesetz (všeobecný zákon o rovném zacházení, dále jen „AGG“), podle kterého je takovéto nerovné zacházení na základě náboženského vyznání pracovníků odůvodněno příslušným vlastním pojetím církve?

b)	Jaké požadavky platí podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2000/78/ES pro požadavek, který je kladen na pracovníky církve nebo některé ze zde uvedených jiných organizací, jednat v dobré víře a s věrností etice dané organizace?

(1) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst., L 303, s. 16).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel București (Rumunsko) dne 8. února 2017 – Gamesa Wind România S.R.L. v. Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală de Soluționare a Contestațiilor, Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală de Administrare a Marilor Contribuabili

(Věc C-69/17)

(2017/C 144/35)

Jednací jazyk: rumunština

Předkládající soud

Curtea de Apel București

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Gamesa Wind România S.R.L.

Žalované: Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală de Soluționare a Contestațiilor, Agenția Națională de Administrare Fiscală – Direcția Generală de Administrare a Marilor Contribuabili

Předběžné otázky

Brání směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) (zejména články 213, 214 a 273) za takových okolností, jako jsou ty v původním řízení, vnitrostátním právním předpisům nebo daňové praxi, podle kterých nemá plátce daně nárok na odpočet DPH uplatňovaný prostřednictvím více přiznání k DPH po opětovné aktivaci daňového identifikačního čísla plátce DPH, a to z důvodu, že se předmětná DPH týká nákupů uskutečněných v době, kdy jeho daňové identifikační číslo plátce DPH bylo neaktivní?

Brání směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (zejména články 213, 214 a 273) za takových okolností, jako jsou ty v původním řízení, vnitrostátním právním předpisům nebo daňové praxi, podle kterých nemá plátce daně nárok na odpočet DPH uplatňovaný prostřednictvím více přiznání k DPH po opětovné aktivaci daňového identifikačního čísla plátce DPH, a to z důvodu, že ačkoli se předmětná DPH týká faktur vystavených po opětovné aktivaci daňového identifikačního čísla plátce DPH, týká se nákupů uskutečněných v době, kdy jeho daňové identifikační číslo plátce DPH bylo neaktivní?

(1) Úř. věst. 2006, L 347, s. 1.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesarbeitsgerichts Berlin-Brandenburg (Německo) dne 9. února 2017 – Isabelle Walkner v. APSB – Aviation Passage Service Berlin GmbH & Co. KG

(Věc C-72/17)

(2017/C 144/36)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgerichts Berlin-Brandenburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Isabelle Walkner

Žalovaná: APSB – Aviation Passage Service Berlin GmbH & Co. KG

Předběžné otázky

Pokud je třeba na první otázku odpovědět tak, že vliv zajištěný prostřednictvím podílů a hlasovacích práv není nezbytný:

V případě kladné odpovědi na druhou otázku:

5)	V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku: Které další povinnosti týkající se předložení důkazů a prokázání tvrzených skutečností lze v takovém případě uložit zaměstnancům podle uvedených ustanovení?

(1) Úř. věst. L 225, s. 16.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil du Contentieux des Étrangers (Belgie) dne 13. února 2017 – X v. Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides

(Věc C-77/17)

(2017/C 144/37)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil du Contentieux des Étrangers

Účastníci původního řízení

Žalobce: X

Žalovaný: Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides (Generální komisař pro uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti)

Předběžné otázky

A.	Je třeba čl. 14 odst. 5 směrnice 2011/95/EU (1) vykládat v tom smyslu, že vytváří nové ustanovení o vyloučení z postavení uprchlíka, které je upraveno v článku 13 téže směrnice a tudíž v článku 1 A Ženevské úmluvy?

V případě kladné odpovědi na otázku A, je takto vykládaný čl. 14 odst. 5 slučitelný s článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví zejména soulad sekundárního unijního práva s Ženevskou úmluvou, jejíž ustanovení o vyloučení upravené v čl. 1 F je formulováno taxativně a je vykládáno restriktivně?

V případě záporné odpovědi na otázku A, je třeba čl. 14 odst. 5 směrnice 2011/95/EU vykládat v tom smyslu, že zavadí důvod pro odmítnutí postavení uprchlíka, který není upraven v Ženevské úmluvě, jejíž dodržování je uloženo článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie?

V případě kladné odpovědi na otázku C, je čl. 14 odst. 5 výše uvedené směrnice slučitelný s článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví zejména soulad sekundárního unijního práva s Ženevskou úmluvou, neboť zavádí důvod pro odmítnutí postavení uprchlíka bez jakéhokoliv přezkumu obav z pronásledování, jak to vyžaduje čl. 1 A Ženevské úmluvy?

E.	V případě záporné odpovědi na otázky A a C, jak vykládat čl. 14 odst. 5 výše uvedené směrnice v souladu s článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví zejména soulad sekundárního unijního práva s Ženevskou úmluvou?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. 2011, L 337, s. 9).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil du Contentieux des Étrangers (Belgie) dne 13. února 2017 – X v. Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides

(Věc C-78/17)

(2017/C 144/38)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil du Contentieux des Étrangers

Účastníci původního řízení

Žalobce: X

Žalovaný: Commissaire général aux réfugiés et aux apatrides (Generální komisař pro uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti)

Předběžné otázky

A.	Je třeba čl. 14 odst. 4 směrnice 2011/95/EU (1) vykládat v tom smyslu, že vytváří nové ustanovení o vyloučení z postavení uprchlíka, které je upraveno v článku 13 téže směrnice a tudíž v článku 1 A Ženevské úmluvy?

V případě kladné odpovědi na otázku A, je takto vykládaný čl. 14 odst. 4 slučitelný s článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví zejména soulad sekundárního unijního práva s Ženevskou úmluvou, jejíž ustanovení o vyloučení upravené v čl. 1 F je formulováno taxativně a je vykládáno restriktivně?

V případě záporné odpovědi na otázku A, je třeba čl. 14 odst. 4 směrnice 2011/95/EU vykládat v tom smyslu, že zavadí důvod pro odmítnutí postavení uprchlíka, který není upraven v Ženevské úmluvě, jejíž dodržování je uloženo článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie?

V případě kladné odpovědi na otázku C, je čl. 14 odst. 4 výše uvedené směrnice slučitelný s článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví zejména soulad sekundárního unijního práva s Ženevskou úmluvou, neboť zavádí důvod pro odnětí postavení uprchlíka, který nejen není upraven v Ženevské úmluvě, ale nadto v ní nemá žádný základ?

V případě záporné odpovědi na otázky A a C, jakým způsobem se má vykládat čl. 14 odst. 4 výše uvedené směrnice, aby byl v souladu s článkem 18 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví zejména soulad sekundárního unijního práva s Ženevskou úmluvou?

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal de Justiça (Portugalsko) dne 14. února 2017 – Fundo de Garantia Automóvel v. Alina Antónia Destapado Pão Mole Juliana, Cristiana Micaela Caetano Juliana

(Věc C-80/17)

(2017/C 144/39)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal de Justiça

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Fundo de Garantia Automóvel

Odpůrkyně: Alina Antónia Destapado Pão Mole Juliana, Cristiana Micaela Caetano Juliana

Předběžné otázky

Musí být článek 3 směrnice Rady 72/166/EHS (1) ze dne 24. dubna 1972 (platné v den nehody) vykládán v tom smyslu, že se povinnost uzavřít pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel vztahuje i na takové situace, v nichž je z rozhodnutí svého majitele vozidlo znehybněno na soukromém pozemku mimo veřejnou komunikaci,

nebo

musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností na majitele vozidla nedopadá povinnost je pojistit, aniž je dotčena odpovědnost, kterou Fundo de Garantia Automóvel nese vůči poškozeným třetím osobám, zvláště v případě neoprávněného použití vozidla?

Musí být čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 84/5/EHS (2) ze dne 30. prosince 1983 (platné v den nehody) vykládán v tom smyslu, že Fundo de Garantia Automóvel – který vzhledem k neexistenci smlouvy o pojištění občanskoprávní odpovědnosti přistoupil k platbě odpovídající náhrady škody třetím osobám poškozeným dopravní nehodou způsobenou motorovým vozidlem, které bylo bez dovolení a vědomí majitele přemístěno ze soukromého pozemku, na němž bylo znehybněno – má právo převzetí nároku vůči majiteli vozidla bez ohledu na odpovědnost majitele za nehodu,

nebo

musí být vykládán v tom smyslu, že převzetí nároku vůči majiteli ze strany Fundo de Garantia Automóvel závisí na tom, zda jsou splněny předpoklady občanskoprávní odpovědnosti, zvláště skutečnost, že majitel měl v okamžiku nehody skutečnou kontrolu nad vozidlem?

(1) Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 10).

(2) Druhá směrnice Rady 84/5/EHS ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (Úř. věst. L 8, s. 17; Zvl. vyd. 06/07, s. 3).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/31

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) (Portugalsko) dne 21. února 2017 – Turbogás Produtora Energética SA v. Autoridade Tributária e Aduaneira

(Věc C-90/17)

(2017/C 144/40)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD)

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Turbogás Produtora Energética SA

Odpůrkyně: Autoridade Tributária e Aduaneira

Předběžné otázky

Je třeba mít za to, že ve smyslu a pro účely čl. 21 odst. 5 třetího pododstavce směrnice č. 2003/96/ES (1) je k tomu, aby byl subjekt vyrábějící elektřinu pro vlastní použití považován za distributora, a podléhal tudíž dani na základě čl. 21 odst. 5 prvního pododstavce směrnice, nutné, aby byl malým výrobcem, a že všechny ostatní subjekty (které nejsou malými výrobci) vyrábějící elektřinu pro vlastní použití nemohou být považovány za distributory, a nebo jsou za distributory podléhající dani na základě čl. 21 odst. 5 prvního pododstavce směrnice považovány všechny subjekty vyrábějící elektřinu pro vlastní použití (bez ohledu na rozsah výroby a na to, zda tuto elektřinu vyrábějí v rámci své hlavní hospodářské činnosti nebo doplňkově), které tudíž nemohou být osvobozeny od daně jakožto malí výrobci, ve smyslu druhé části třetího pododstavce výše uvedeného čl. 21 odst. 5 směrnice?

Je konkrétně možné, aby byl takový subjekt, jako je subjekt dotčený v projednávaném případě, který je velkým výrobcem elektřiny vyrábějícím přibližně 9 % energie na celostátní úrovni, považován pro účely prodeje elektřiny do vnitrostátní sítě za „subjekt vyrábějící elektřinu pro vlastní použití“ ve smyslu čl. 21 odst. 5 směrnice 2003/96/ES, za předpokladu, že k vlastní výrobě nové elektřiny spotřebuje pouze malou část elektřiny, kterou vyrobí, jako součást výrobního procesu v daném zařízení?

(1) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. 2003, L 283, s. 51).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen Sad – Varna (Bulharsko) dne 28. února 2017 – Komisia za zashtita na potrebitelite v. Evelina Kamenova

(Věc C-105/17)

(2017/C 144/41)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen Sad – Varna

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Komisia za zashtita na potrebitelite (Kommission für Verbraucherschutz)

Žalovaná: Evelina Kamenova

Předběžné otázky

Je třeba čl. 2 písm. b) a písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (1) ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vykládat v tom smyslu, že činnost fyzické osoby, která je na internetové stránce zaregistrovaná pro prodej zboží a zároveň zveřejnila celkem osm inzerátu na prodej různého zboží prostřednictvím webové stránky, představuje činnost obchodníka ve smyslu právní definice podle čl. 2 písm. b), obchodní praktiky vůči spotřebiteli ve smyslu čl. 2 písm. d) a spadá do působnosti směrnice v souladu s čl. 3 odst. 1?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. 2005, L 149, s. 22)

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/32

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Monomeles Protodikeio Athinon (Řecko) dne 7. března 2017 – OL v. PQ

(Věc C-111/17)

(2017/C 144/42)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Monomeles Protodikeio Athinon (Řecko)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: OL

Odpůrkyně: PQ

Předběžná otázka

Jak je třeba vykládat pojem „obvyklé bydliště“ ve smyslu čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 2201/2003 (1)„o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti“ v případě kojence, který se náhodou nebo v důsledku vyšší moci narodil na jiném místě, než které jeho rodiče, kteří k němu mají společně rodičovskou zodpovědnost, zamýšleli jako místo jeho obvyklého bydliště, a který byl od té doby protiprávně zadržován jedním z jeho rodičů ve státě, kde se narodil, nebo který byl přemístěn do třetího státu[?] Konkrétně, je fyzická přítomnost ve všech případech nezbytná a zjevná podmínka pro určení obvyklého bydliště osoby a zejména novorozence?

(1) Úř. věst. 2003, L 338, s. 1.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/33

Žaloba podaná dne 10. března 2017 – Evropská komise v. Bulharská republika

(Věc C-130/17)

(2017/C 144/43)

Jednací jazyk: bulharština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Wils, I. Zalogin)

Žalovaný: Bulharská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Bulharská republika nesplnila svou povinnost ke zřízení jediného kontaktního místa pro výměnu elektronických certifikátů pro přístup k biometrickým údajům v dokladech totožnosti podle rozhodnutí Komise C(2009)7476 ze dne 5. října 2009, kterým se mění rozhodnutí Komise (C(2008) 8657 v konečném znění), kterým se stanoví certifikační politika požadovaná v rámci technických specifikací norem pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy a rozhodnutí Komise C(2011) 5478 ze dne 4. srpna 2011, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2002)3069, kterým se stanoví technické specifikace pro jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích států;

—	uložit Bulharské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Bulharská republika tím, že nezajistila zřízení jediného kontaktního místa pro výměnu elektronických certifikátů pro přístup k biometrickým údajům v dokladech totožnosti, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z výše uvedených rozhodnutí Komise.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 24. března 2017 – Estonsko v. Komise

(Věc T-117/15) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Zemědělství - Společná organizace trhů - Opatření, která mají být přijata v důsledku přistoupení nových členských států - Částka, která má být účtována za přebytečná množství cukru neodstraněná z trhu - Žádost o změnu konečného rozhodnutí Komise - Zamítnutí žádosti - Akt, který nelze napadnout žalobou - Potvrzující akt - Absence nových a podstatných skutečností - Nepřípustnost“)

(2017/C 144/44)

Jednací jazyk: estonština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Estonská republika (zástupce: K. Kraavi-Käerdi, zmocněnkyně)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně L. Naaber-Kivisoo a P. Ondrůšek, zmocněnci, poté P. Ondrůšek, ve spolupráci s M. Kärsonem, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Lotyšská republika (zástupci: I. Kalniņš a D. Pelše, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí údajně obsaženého v dopise Komise ze dne 22. prosince 2014, kterým Komise odmítá změnit své rozhodnutí 2006/776/ES ze dne 13. listopadu 2006 o částkách, které mají být účtovány za přebytečná množství cukru neodstraněná z trhu (Úř. věst. 2006, L 314, s. 35).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Estonská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Lotyšská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 26.5.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/34

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. března 2017 – IR v. EUIPO – Pirelli Tyre (popchrono)

(Věc T-132/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie popchrono - Absence skutečného užívání ochranné známky - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 144/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: IR (zástupce: C. de Marguerye, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: původně S. Palmero Cabezas, poté D. Gája, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Pirelli Tyre SpA (Milán, Itálie) (zástupci: T. Malte Müller a F. Togo, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 13. února 2015 (věc R 217/2014-5), týkajícímu se řízení o zrušení mezi společností Pirelli Tyre a IR

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	IR se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 311, 21.9.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/35

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. března 2017 – Haswani v. Rada

(Věc T-231/15) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vůči Sýrii - Zmrazení finančních prostředků - Úprava žaloby - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Nesprávné posouzení - Proporcionalita - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2017/C 144/46)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: George Haswani (Yabroud, Sýrie) (zástupce: G. Karouni, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně G. Étienne a S. Kyriakopoulou, poté S. Kyriakopoulou, zmocněnci)

Vedlejší účastnice vystupující na podporu žalované: Evropská komise (zástupci: L. Havas a R. Tricot, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/383 ze dne 6. března 2015, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2015, L 64, s. 41), prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/375 ze dne 6. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2015, L 64, s. 10), rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/837 ze dne 28. května 2015, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2015, L 132, s. 82), prováděcího nařízení Rady (EU) 2015/828 ze dne 28. května 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2015, L 132, s. 3), rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 125), a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/840 ze dne 27. května 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (Úř. věst. 2016, L 141, s. 30), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce, a zadruhé návrh na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu újmy, která žalobci údajně vznikla v důsledku těchto aktů.

Výrok rozsudku

Návrh na zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/840 ze dne 27. května 2016, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, se odmítá jako nepřípustný.

Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/383 ze dne 6. března 2015, kterým se provádí rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/375 ze dne 6. března 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/837 ze dne 28. května 2015, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii, a prováděcí nařízení Rady (EU) 2015/828 ze dne 28. května 2015, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, se v rozsahu, v němž se týkají George Haswaniho, zrušují.

3)	Návrh G. Haswaniho na náhradu újmy se zamítá.

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení týkající se návrhů G. Haswaniho na zrušení prováděcího rozhodnutí 2015/383, prováděcího nařízení 2015/375, rozhodnutí 2015/837 a prováděcího nařízení 2015/828 a nahradí jednu třetinu nákladů řízení vynaložených G. Haswanim v souvislosti s těmito návrhy.

5)	G. Haswani ponese vlastní náklady řízení v souvislosti s návrhy na zrušení rozhodnutí 2016/850 a prováděcího nařízení 2016/840 a se svým návrhem na náhradu újmy a nahradí dvě třetiny nákladů řízení vynaložených Radou v souvislosti s těmito návrhy.

6)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 213, 29. 6. 2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/36

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. března 2017 – Cryo-Save v. EUIPO – MedSkin Solutions Dr. Suwelack (Cryo-Save)

(Věc T-239/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie Cryo-Save - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 - Skutečné užívání ochranné známky - Důkazní břemeno - Zrušení“)

(2017/C 144/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cryo-Save AG (Freienbach, Švýcarsko) (zástupce: C. Onken, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Schifko a W. Schramek, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: MedSkin Solutions Dr. Suwelack AG (Billerbeck, Německo) (zástupce: A. Thünken, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 3. března 2015 (věc R 2567/2013-4) týkajícímu se řízení o zrušení mezi společnostmi MedSkin Solutions Dr. Suwelack a Cryo-Save.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Cryo-Save AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 236, 20. 7. 2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. března 2017 – Windrush Aka v. EUIPO – Dammers (The Specials)

(Věc T-336/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o zrušení - Slovní ochranná známka Evropské unie The Specials - Řádné užívání - Článek 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 - Souhlas majitele ochranné známky - Článek 15 odst. 2 nařízení č. 207/2009“)

(2017/C 144/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Windrush Aka LLP (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Malynicz, QC, a S. Britton, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník řízení před Tribunálem: Jerry Dammers (Londýn, Spojené království) (zástupci: C. Fehler, solicitor, H. Cuddigan a B. Brandreth, barristers)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. března 2015 (věc R 1412/2014-1), týkajícímu se řízení o zrušení mezi společností Windrush Aka a J. Dammersem.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Windrush Aka LLP se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 294, 7.9.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/37

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. března 2017 – Capella v. EUIPO – Abus (APUS)

(Věc T-473/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie APUS - Starší národní slovní ochranná známka ABUS - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 - Nebezpečí záměny - Opakovaně provedené omezení přihlášky k zápisu před odvolacím senátem - Článek 43 odst. 1 nařízení č. 207/2009 - Pravomoc odvolacího senátu - Článek 64 odst. 1 nařízení č. 207/2009 - Právo být vyslechnut - Článek 75 druhá věta nařízení č. 207/2009 - Pravidlo 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 2868/95“)

(2017/C 144/49)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Capella EOOD (Sofie, Bulharsko) (zástupce: F. Henkel, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Abus August Bremicker Söhne KG (Wetter, Německo) (zástupce: G. Hallwachs, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. června 2015 (věc R 117/2014-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Abus August Bremicker Söhne a Capella.

Výrok

1.	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 2. června 2015 (věc R 117/2014-4) se zrušuje.

2.	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Capella EOOD.

3.	Společnost Abus August Bremicker Söhne KG ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 328, 5.10.2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/38

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. března 2017 – Sociedad agraria de transformación no 9982 Montecitrus v. EUIPO – Spanish Oranges (MOUNTAIN CITRUS SPAIN)

(Věc T-495/15) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie MOUNTAIN CITRUS SPAIN - Starší obrazová ochranná známka Evropské unie monteCitrus - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Totožnost výrobků - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 144/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sociedad agraria de transformación no 9982 Montecitrus (Pulpí, Španělsko) (zástupce: N. Fernández Fernández-Pacheco, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Schifko a K. Sidat Humphreys, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Spanish Oranges, SL (Castellón, Španělsko) (zástupce: F. Perez Arnau, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 26. června 2015 (věc R 871/2014-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Sociedad agraria de transformación no 9982 Montecitrus a Spanish Oranges.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Splečnosti Sociedad agraria de transformación no 9982 Montecitrus se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 354, 26. 10. 2015.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. března 2017 – Wessel-Werk v. EUIPO – Wolf PVG (Nástavce vysavače)

(Věc T-174/16) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující nástavec vysavače - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Individuální povaha - Informovaný uživatel - Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002“)

(2017/C 144/51)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wessel Werk GmbH (Reichshof, Německo) (zástupce: C. Becker, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Wolf PVG GmbH & Co. KG (Vlotho, Německo) (zástupce: J. Künzel, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. února 2016 (věc R 1652/2014-3), v opraveném znění, týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Wolf PVG a Wessel-Werk.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Wessel-Werk GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 211, 13.6.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/39

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. března 2017 – Wessel-Werk v. EUIPO – Wolf PVG (Nástavce vysavače)

(Věc T-175/16) (1)

(2017/C 144/52)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wessel-Werk GmbH (Reichshof, Německo) (zástupce: C. Becker, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Schifko, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Wolf PVG GmbH & Co. KG (Vlotho, Německo) (zástupce: J. Künzel, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. února 2016 (věc R 1725/2014-3), v opraveném znění, týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Wolf PVG a Wessel-Werk.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Wessel-Werk GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 211, 13.6.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. března 2017 – Vignerons de la Méditerranée v. EUIPO – Bodegas Grupo Yllera (LE VAL FRANCE)

(Věc T-216/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie LE VAL FRANCE - Starší slovní ochranná známka Evropské unie VIÑA DEL VAL - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 144/53)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vignerons de la Méditerranée (Narbonne, Francie) (zástupci: M. Karsenty-Ricard a M. Merli, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO: Bodegas Grupo Yllera SL (Rueda, Španělsko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. března 2016 (věc R 427/2015-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi Bodegas Grupo Yllera a Vignerons de la Méditerranée.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Les Vignerons de la Méditerranée se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 243, 4.7.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/40

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. března 2017 – Hoffmann v. EUIPO (Genius)

(Věc T-425/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Genius - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 144/54)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Karl Hoffmann (Bad Schwalbach, Německo) (zástupce: C. Jonas, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Předmět

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 31. května 2016 (věc R 1631/2015-5) týkajícímu se přihlášky slovního označení Genius jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Karlu Hoffmannovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 343, 19.9.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/41

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. března 2017 – Intercontinental Exchange Holdings v. EUIPO (BRENT INDEX)

(Věc T-430/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie BRENT INDEX - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odstavec 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009“)

(2017/C 144/55)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Intercontinental Exchange Holdings, Inc. (Atlanta, Georgia, Spojené státy) (zástupce: P. Heusler, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Bonne, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. června 2016 (věc R 8/2016-4) týkajícímu se přihlášení slovní ochranné známky BRENT INDEX jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Intercontinental Exchange Holdings, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 371, 10.10.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/42

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. března 2017 – Fernández González v. Komise

(Věc T-455/16 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Přijetí - Přijímání dočasných zaměstnanců na stálá pracovní místa - Námitka protiprávnosti - Nesprávné právní posouzení“)

(2017/C 144/56)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Elia Fernández González (Brusel, Belgie) (zástupci: M. Casado García-Hirschfeld a É. Boigelot, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci, ve spolupráci původně s D. Waelbroeckem a A. Duron, poté s A. Duron, advokáty)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (samosoudce) ze dne 14. června 2016, Fernández González v. Komise (F-121/15, EU:F:2016:128), a znějící na zrušení tohoto rozsudku

Výrok

1)	Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (samosoudce) ze dne 14. června 2016, Fernández González v. Komise (F-121/15, EU:F:2016:128), se zrušuje.

2)	Věc se vrací jinému senátu Tribunálu, než který rozhodl o tomto kasačním opravném prostředku.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 383, 17.10.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/42

Usnesení Tribunálu ze dne 9. března 2017 – Pure Fishing v. EUIPO – Łabowicz (NANOFIL)

(Věc T-323/13) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie NANOFIL - Neplatnost starší obrazové ochranné známky Evropské unie NANO - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2017/C 144/57)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pure Fishing, Inc. (Spirit Lake, Iowa, Spojené státy) (zástupce: J. Dickerson, solicitor)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Edward Łabowicz (Kłodzko, Polsko) (zástupce: M. Żygadło, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. dubna 2013 (věc R 1241/2012-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi E. Łabowiczem a Pure Fishing.

Výrok

1.	Není důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 252, 31.8.2013.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/43

Usnesení Tribunálu ze dne 8. března 2017 – Merck v. EUIPO – Société des produits Nestlé (HEALTHPRESSO)

(Věc T-747/14) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2017/C 144/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Merck KGaA (Darmstadt, Německo) (zástupci: M. Best, U. Pfleghar a S. Schäffner, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: L. Rampini, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Société des produits Nestlé SA (Vevey, Švýcarsko) (zástupci: A. Jaeger-Lenz, A. Lambrecht a S. Cobet-Nüse, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. srpna 2014 (věc R 1880/2013-1) týkajícímu se námitkového řízení mezi Société des produits Nestlé SA a Merck KGaA.

Výrok

1.	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2.	Merck KGaA a Société des produits Nestlé SA ponesou vlastní náklady řízení a každá z nich nahradí polovinu nákladů vynaložených úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

(1) Úř. věst. C 462, 22.12.2014.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/43

Usnesení Tribunálu ze dne 14. března 2017 – Karl Conzelmann v. EUIPO (LIKE IT)

(Věc T-21/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky LIKE IT - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odstavec 1 písm. b) nařízení č. 207/2009“)

(2017/C 144/59)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Karl Conzelmann GmbH + Co. KG (Albstadt, Německo) (zástupce: J. Klink, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Graul a M. Fischer, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. listopadu 2015 (věc R 223/2015-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení LIKE IT jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Karl Conzelmann GmbH + Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 98, 14. 3. 2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/44

Usnesení Tribunálu ze dne 9. března 2017 – Comprojecto Projectos e Construções a Gomes de Azevedo v. ECB

(Věc T-22/16) (1)

(„Žaloba pro nečinnost, na neplatnost a na náhradu škody - Hospodářská a měnová politika - Dohled nad úvěrovými institucemi - Předcházení zneužití finančního systému k praní peněz - Nápravná opatření - Neexistence výzvy k jednání - Nedostatečná přesnost žaloby - Akt, který nelze napadnout žalobou - Žaloba zčásti zjevně nepřípustná a zčásti po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2017/C 144/60)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobci: Comprojecto-Projectos e Construções, Lda (Lisabon, Portugalsko), Julião Maria Gomes de Azevedo (Lisabon), Paulo Eduardo Matos Gomes de Azevedo (Lisabon), Isabel Maria Matos Gomes de Azevedo (Lisabon) (zástupce: M. Ribeiro, advokát)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: A. Karpf, P. Ferreira Jorge a K. Kaiser, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh založený na článku 265 SFEU a znějící na určení, že ECB v rozporu s právem nezakročila proti portugalským úvěrovým institucím v rámci předcházení zneužití finančního systému k praní peněz; zadruhé návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení aktu, jímž ECB žalobcům vrátila výzvu k jednání, kterou jí předtím zaslali, a zatřetí návrh založený na článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, která byla žalobcům údajně způsobena v důsledku této nečinnosti.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Comprojecto-Projectos e Construções, Lda, Juliãovi Marii Gomesovi de Azevedo, Paulu Eduardovi Matosu Gomesovi de Azevedo a Isabele Marii Matos Gomes de Azevedo se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 21.3.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/45

Usnesení Tribunálu ze dne 7. března 2017 – SymbioPharm v. EMA

(Věc T-295/16) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Humánní léčivé přípravky - Zahájení předkládacího řízení před Evropskou agenturou pro léčivé přípravky - Články 31 až 34 směrnice 2001/83/ES - Léčivý přípravek Symbioflor 2 a léčivé přípravky s podobným označením - Akt, který nelze napadnout žalobou - Přípravný akt - Nepřípustnost“)

(2017/C 144/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: SymbioPharm GmbH (Herborn, Německo) (zástupce: A. Sander, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) (zástupci: T. Jabłoński, N. Rampal Olmedo, I. Ratescu, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení dopisu Evropské agentury pro léčivé přípravky ze dne 1. dubna 2016 ohledně zahájení předkládacího řízení podle článků 32 až 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. 2001, L 311, s. 67), týkajícího se léčivého přípravku Symbioflor 2 a léčivých přípravků s podobnými označeními v důsledku oznámení učiněného Spolkovou republikou Německo na základě článku 31 uvedené směrnice.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	SymbioPharm GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 279, 1.8.2016.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/45

Usnesení Tribunálu ze dne 8. března 2017 – Popescu v. Rumunsko

(Věc T-380/16)

(„Zjevný nedostatek pravomoci“)

(2017/C 144/62)

Jednací jazyk: rumunština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Doina Popescu (Slatina, Rumunsko) (zástupce: M. Ispas, advokát)

Žalované: Rumunsko

Předmět věci

Návrh na odsouzení několika rumunských vnitrostátních orgánů za údajné trestné činy a žádost o náhradu škody údajně vzniklé žalobkyni.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Doina Popescu ponese vlastní náklady řízení.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/46

Usnesení Tribunálu ze dne 3. března 2017 – GX v. Komise

(Věc T-556/16) (1)

(„Veřejná služba - Přijímání - Oznámení o výběrovém řízení - Otevřené výběrové řízení EPSO/AD/248/13 - Rozhodnutí výběrové komise nezařadit jméno žalobce na rezervní seznam - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2017/C 144/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: GX (zástupce: G.-M. Enache, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: G. Gattinara a F. Simonetti, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh založený na článku 270 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí výběrové komise v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/248/13 ze dne 20. srpna 2014 nezařadit jméno žalobce na rezervní seznam, a dále na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která žalobci v důsledku tohoto rozhodnutí údajně vznikla.

Výrok

1)	Žaloba se odmítá.

2)	GX se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 279, 24.8.2015 (věc původně zapsaná u Soudu pro veřejnou službu Evropské unie pod číslem F-89/15 a postoupená Tribunálu Evropské unie dne 1.9.2016).

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/46

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 10. března 2017 – Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej v. ECHA

(Věc T-625/16 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Evropská agentura pro chemické látky - REACH - Poplatek za registraci látky - Snížení pro mikropodniky a malé a střední podniky - Rozhodnutí, kterým se ukládá administrativní poplatek a dodatečný poplatek - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2017/C 144/64)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Przedsiębiorstwo Energetyki Cieplnej sp. z o.o. (Grajewo, Polsko) (zástupce: T. Dobrzyński, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) (zástupci: E. Maurage a J. Trnka a M. Heikkilä, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článků 278 a 279 SFEU na vydání předběžných opatření týkajících se odkladu vykonatelnosti rozhodnutí SME (2016) 2851 ze dne 23. června 2016, kterým se konstatuje, že žalobkyně nemůže využít snížení poplatku vztahujícího se na střední podniky, a uložení povinnosti žalované zrušit faktury vystavené na základě uvedeného rozhodnutí, a sice faktury ECHA č. 10058238 a č. 10058239 ze dne 23. června 2016.

Výrok

1)	Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/47

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 10. března 2017 – Fertisac v. ECHA

(Věc T-855/16 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - REACH - Poplatek za registraci látky - Snížení pro mikropodniky a malé a střední podniky - Rozhodnutí, kterým se ukládá administrativní poplatek a dodatečný poplatek - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti“)

(2017/C 144/65)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fertisac SL (Atarfe, Španělsko) (zástupce: J. Gomez Rodriguez, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) (zástupci: E. Maurage, J.-P Trnka a M. Heikkilä, zmocněnci, ve spolupráci s C. Molyneuxem, advokátem)

Předmět věci

Návrh na základě článků 278 a 279 SFEU na odklad vykonatelnosti rozhodnutí SME (2016) 5150 ze dne 15. listopadu 2016, kterým se konstatuje, že žalobkyně nemůže využít snížení poplatku vztahujícího se na střední podniky, a faktur vystavených na základě uvedeného rozhodnutí, a sice faktur ECHA č. 10060160 a č. 10060161 ze dne 15. listopadu 2016.

Výrok

1)	Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/47

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 14. března 2017 – ADDE v. Parlament

(Věc T-48/17 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Financování politické strany - Institucionální právo - Bankovní záruka - Neexistence naléhavosti“)

(2017/C 144/66)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alliance for Direct Democracy in Europe ASBL (ADDE) (Brusel, Belgie) (zástupkyně: L. Defalque, advokátka)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupkyně: C. Burgos a S. Alves, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na základě článků 278 a 279 SFEU na nařízení předběžných opatření ke zproštění povinnosti zřídit bankovní záruku jako podmínku předběžného financování grantu vyplývající z rozhodnutí Parlamentu FINS-2017-13 ze dne 15. prosince 2016 týkajícího se financování přiznaného žalobkyni.

Výrok

1)	Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/48

Žaloba podaná dne 16. února 2017 – Eutelsat v. GSA

(Věc T-99/17)

(2017/C 144/67)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eutelsat SA (Paříž, Francie) (zástupce: L. de la Brosse, advokát)

Žalovaná: European Global Navigation Satellite Systems Agency

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil žalobu za přípustnou,

—	vyhověl návrhu žalobkyně na přijetí vyšetřovacích opatření,

—

zrušil i) rozhodnutí, kterým byla odmítnuta „nejlepší konečná nabídka“ žalobkyně („NKN“), přijaté Agenturou pro evropský GNSS (GSA) v souvislosti s oznámením o veřejné zakázce č. GSA/CD/14/14 – „Galileo service operator“, oznámené dne 29. listopadu 2016, a ii) rozhodnutí o zadání zakázky na provoz a údržbu systému Galileo jinému uchazeči;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně devět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z toho, že uchazeč zařazený na první místo změnil svoji přihlášku během řízení, čímž byla porušena i) zadávací dokumentace a ii) zásada rovného zacházení s uchazeči.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že GSA změnila během řízení obsah finančních kritérií pro výběr nabídek.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že metoda použitá GSA pro zařazení cenového kritéria neumožnila vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že složení hodnotícího výboru nebylo v souladu s pravidly a jeho nezávislost nelze zaručit.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že uchazeč zařazený na první místo předložil mimořádně nízkou nabídku.

6.	Šestý žalobní důvod vycházející z porušení pravidel transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči a ze zvýhodnění v rozporu s pravidly o konfliktu zájmů.

7.	Sedmý žalobní důvod vycházející z toho, že se GSA dopustila několika chyb ohledně kvalitativních kritérií pro zadání zakázky.

8.	Osmý žalobní důvod vycházející z toho, že GSA nesplnila povinnost dostatečně odůvodnit napadená rozhodnutí.

9.	Devátý žalobní důvod vycházející z toho, že hodnota zakázky je mnohem nižší než celková hodnota uvedená v oznámení o výsledku zadávacího řízení, které zveřejnila GSA, a nejlepší konečná nabídka společnosti Eutelsat.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/49

Žaloba podaná dne 2. března 2017 – Hércules Club de Fútbol v. Komise

(Věc T-134/17)

(2017/C 144/68)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Hércules Club de Fútbol, SAD (Alicante, Španělsko) (zástupci: S. Rating a Y. Martínez Mata, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí Evropské Komise C (2017) 736 final ze dne 2. února 2017 ve věci GESTDEM 2016/6034 a 2016/6044;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směruje proti rozhodnutí potvrzujícímu rozhodnutí o odmítnutí přístupu k dokumentům, které požadoval Hércules CF v souvislosti s určitými dokumenty spisu, které odůvodňovaly přijetí rozhodnutí C(2016) 4060 final ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.36387 (2013/C) (ex 2013/NN) (ex 2013/CP) poskytnuté Španělskem fotbalovým klubům Valencia Club de Fútbol Sociedad Anónima Deportiva, Hércules Club de Fútbol Sociedad Anónima Deportiva a Elche Club de Fútbol Sociedad Anónima Deportiva.

Na podporu žaloby uvádí žalobce čtyři důvody.

První žalobní důvod vychází z nesprávnosti závěru, že třetí a první zarážka čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 4; Zvl. vyd. 01/03, s. 331) umožňují odmítnout přístup k požadovaným dokumentům.

—	V této souvislosti se uvádí, že Komise automaticky uplatňovala obecnou domněnku důvěrnosti správních řízení o státní podpoře uznanou judikaturou Společenství a že Komise obdobně nesprávně uplatňovala judikaturu týkající se spojování podniků s vlivem na obchodní zájmy třetích osob.

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného uplatnění čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001.

—

V této souvislosti se uvádí, že ani zde nelze obdobně uplatnit judikaturu týkající se spojování podniků. Zatímco v těchto případech je pochopitelné, že citlivá povaha informací přetrvává i po rozhodnutí Komise, není to případ jediného poskytnutí, jehož podmínky Komise považuje za neslučitelné se SFEU.

Třetí žalobní důvod je podpůrný a vychází toho, že i za předpokladu, že důvody důvěrnosti uváděné Komisí jsou v konkrétním případě opodstatněné, existuje vyšší veřejný zájem, který odůvodňuje přístup k požadovaným dokumentům, který se konkretizuje v zabezpečení přiměřeného výkonu práv na obhajobu uznaných Listinou základních práv Evropské unie.

4.	Čtvrtý žalobní důvod je rovněž podpůrný a vychází z porušení čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001, neboť Komise má v konečném důsledku povinnost nabídnout alespoň částečný přístup k požadované informaci.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/50

Žaloba podaná dne 28. února 2017 – Scor v. Komise

(Věc T-135/17)

(2017/C 144/69)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Scor SE (Paříž, Francie) (zástupci: N. Baverez, N. Autet, M. Béas a G. Marson, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil bod „(i) neomezená záruka poskytnutá Caisse Centrale de Réassurance (CCR) na její činnost v oblasti zajištění rizik přírodních katastrof ve Francii“ rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2016, C(2016) 5995 final – Státní podpora SA.37649 (2013/CP); SA.45860 (2016/PN); SA.45860 (2016/N) – Francie;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení podle článku 134 jednacího řádu Tribunálu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod, vycházející z toho, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném právním základě pro posouzení slučitelnosti záruky poskytnuté Caisse Centrale de Réassurance (Ústřední zajišťovací pokladna).

2.	Druhý žalobní důvod, vycházející z několika nedostatků odůvodnění, jimiž je napadené rozhodnutí stiženo.

Třetí žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Tento žalobní důvod se dělí na dvě části:

—	první část, vycházející z nesprávného právního posouzení v souvislosti s kontrolou proporcionality;

—	druhou část, vycházející z nepřiměřenosti záruky.

4.	Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z porušení procesních práv žalobkyně.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/51

Žaloba podaná dne 3. března 2017 – Kakol v. Komise

(Věc T-137/17)

(2017/C 144/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Danuta Kakol (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: R. Duta, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí výběrové komise ze dne 25. listopadu 2016 a 2. května 2016, podle nichž byla zamítnuta přihláška již dříve kvalifikované žalobkyně ve výběrovém řízení EPSO/AD/177/10-AUDIT2013-administrátoři-AD5;

—	uložil žalované zaplatit částku ve výši 5 000 eur nebo určil ex aequo et bono jakoukoli jinou částku a to i vyšší, jako kompenzaci za šikanózní vyřízení její přihlášky;

—	nařídil všechna nezbytná právní opatření;

—	uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba směřuje proti rozhodnutím ze dne 25. listopadu 2016 a 5. května 2016, podle nichž byla přihláška žalobkyně ve výběrovém řízení „EPSO/AD/177/10-AUDIT2013-Administrátoři-AD5“ zamítnuta z důvodu, že nesplnila podmínky účasti ohledně požadovaného vzdělání.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z neexistence zmocnění výběrovou komisí týkající se rozhodnutí ze dne 2. května 2016.

—	V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že vícero indicií prokazuje, že nebylo možné, aby rozhodnutí ze dne 2. května 2016 přijala výběrová komise.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásad legitimního očekávání, právní jistoty a „estoppel“.

—

Žalobkyně tvrdí, že administrativa poskytla konkrétní ujištění v rámci výběrového řízení, na které se přihlásila již dříve, a to výběrové řízení EPSO/AD/172/09, jelikož toto výběrové řízení má stejné podmínky účasti jako výběrové řízení EPSO/AD/177/10. V rámci výběrového řízení EPSO/AD/172/09 přitom výběrová komise dospěla k závěru, že žalobkyně splňuje požadované podmínky ohledně profesních zkušeností a vzdělání.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení v projednávaném případě.

—	Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že z předložených diplomů vyplývá, že má univerzitní vzdělání, které odpovídá ukončenému vysokoškolskému vzdělání v délce trvání alespoň tří let, doložené diplomem souvisejícím s povahou funkcí požadovaných ve výběrovém řízení.

Pátý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci a nepřiměřenosti

—	Žalobkyně uvádí, že je zjevné, že její přihláška nebyla zamítnuta z důvodů její kvalifikace a jejích diplomů, ale na základě obecné politické otázky, která nesouvisí s účely výběrového řízení.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/52

Žaloba podaná dne 7. března 2017 – Troszczynski v. Parlament

(Věc T-148/17)

(2017/C 144/71)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mylène Troszczynski (Noyon, Francie) (zástupce: M. Ceccaldi, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí kvestorů Evropského parlamentu ze dne 6. ledna 2017, kterým se potvrzuje rozhodnutí generálního tajemníka ze dne 23. června 2016 o vymáhání částky 56 554 eur od Mylème Troszczynski;

—

zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 23. června 2016, které bylo přijato podle článků 33, 43, 62, 67, 68 rozhodnutím předsednictva Evropského parlamentu ze dne 19. května 2008, „kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu“, v pozměněném znění, jímž se stanovuje pohledávka vůči žalobkyni ve výši 56 554 eur vzniklá z důvodu neoprávněně vyplacených částek na parlamentní asistenci a kterým se odůvodňuje její vymáhání a příslušné schvalující osobě společně s účetním orgánem Parlamentu se nařizuje přistoupit k jejímu vymáhání podle článku 68 prováděcích opatření a článků 78, 79 a 80 finančního nařízení;

—

zrušil oznámení o dluhu č. 2016-888, nedatováno, jímž byla žalobkyně vyrozuměna o zjištění pohledávky vůči ní na základě rozhodnutí generálního tajemníka ze dne 23. června 2016o vymáhání neoprávněně vyplacených částek na parlamentní asistenci podle článku 68 prováděcích opatření a článků 78, 79 a 80 finančního nařízení;

—	zrušil oznámení o dluhu ze dne 29. června 2016;

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení;

—	uložil Evropskému parlamentu, aby zaplatil Mylène Trosczcynski částku 50 000 eur jako náhradu vynaložených výdajů.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Částky, které jsou předmětem projednávaného sporu, se týkají pracovní smlouvy na dobu neurčitou, kterou uzavřela žalobkyně s místním asistentem, který vykonával funkci parlamentního asistenta na plný pracovní úvazek v členském státě, v němž byla uvedená žalobkyně zvolena. Žalovaný přitom na základě určitých nepřímých důkazů, které se týkají funkcí, jež místní asistent zastával v politické straně, jejíž členkou je žalobkyně, tvrdí, že tyto skutečnosti představují porušení povinností, jež vyplývají z článků 33, 43 a 62 prováděcí opatření ke statutu poslanců.

Na podporu své žaloby žalobkyně tvrdí, že v projednávané věci jsou napadené akty stiženy vadami, kterými je dotčena jejich formální legalita, mimo jiné z důvodu nedostatku pravomoci ratione materiae autora aktu, nedostatku odůvodnění a nedodržení podstatných procesních náležitostí.

Žalobkyně rovněž tvrdí, že vnitřní legalita sporných aktů je stižena vadou z důvodu neexistence vytýkaných skutečností, stanovení strany, která nese důkazní břemeno, porušení zásady proporcionality, zásahu do politických práv místních asistentů, zneužití pravomoci, diskriminační povahy napadených rozhodnutí a existence fumus persecutionis, omezení nezávislosti poslance a zákazu jakékoli vázanosti mandátu, porušení zásad una via electa a non bis in idem, v rozsahu, v němž předseda Evropského parlamentu předal úřadu OLAF důkazy, na jejichž základě se lze domnívat o existenci údajných nesrovnalostí, jež se týkají žalobkyně.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/53

Žaloba podaná dne 6. března 2017 – Sumner v. Komise

(Věc T-152/17)

(2017/C 144/72)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Loreto Sumner (Leixlip, Irsko) (zástupce: J. MacGuill, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 10. ledna 2017 přijaté generálním tajemníkem jménem Komise, oznámené dne 17. ledna 2017, o neudělení přístupu žalobci ke všem vyjádřením podaným účastníky probíhajícího řízení o nesplnění povinnosti týkajícího se údajného porušení směrnice o pracovní době Irskem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce pět žalobních důvodů.

1.	První žalobní důvod vycházející z neprovedení konkrétního posouzení žádosti o přístup k dokumentům podle nařízení č. 1049/2001.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z protiprávního použití obecné domněnky v rozporu se zásadami uvedenými v citované judikatuře.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z neprovedení konkrétního a skutečného posouzení rizika v případě každého z dotyčných dokumentů v rozporu s citovanou judikaturou.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vycházející z neprovedení konkrétního a skutečného posouzení možnosti částečného přístupu v rozporu s citovanou judikaturou.

5.	Pátý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení v otázce existence převažujícího veřejného zájmu v rozporu se zásadami uvedenými v citované judikatuře.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/54

Žaloba podaná dne 13. března 2017 – Post Telecom v. EIB

(Věc T-158/17)

(2017/C 144/73)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Post Telecom SA (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: M. Thewes, C. Saettel a T. Chevrier, advokáti)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropské investiční banky (EIB) obsažené v jejím dopise ze dne 6. ledna 2011, kterým bylo žalobkyni oznámeno odmítnutí její nabídky, kterou předložila v rámci zadávacího řízení OP-1305 nazvaného „Komunikační služby metropolitní a dálkové sítě pro skupinu Evropské investiční banky“, jakož i rozhodnutí o udělení veřejné zakázky jinému uchazeči;

—

v rámci organizačních procesních opatření podle článku 89 jednacího řádu Tribunálu nebo jinak v rámci některého z důkazních opatření podle článku 91 uvedeného řádu vyzval EIB k upřesnění, zda byla v jakémkoli kontaktu se společností TELINDUS v souvislosti se zadávacím řízením, ať již před či po podání nabídek, zejména za účelem získání bližších vysvětlení k jejímu technickému řešení, a případně nařídil, aby EIB předložila veškeré dokumenty, k jejichž výměně v tomto ohledu došlo; a nařídil předložení jakéhokoli dokumentu ze spisu o zadání veřejných zakázek, který by dokládal kontakt mezi Evropskou investiční bankou a společností TELINDUS SA v souvislosti se zadávacím řízením, a to jak před nebo po podání nabídek;

—	uložil Evropské investiční bance povinnost k náhradě škody ve výši 1 247 415,60 eur vzniklé žalobkyni z titulu mimosmluvní odpovědnosti;

—	uložil Evropské investiční bance náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovného zacházení a transparentnosti, pokud jde o metodu hodnocení stanovenou v zadávací dokumentaci.

2.	Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti odůvodnění nebo nedostatečného odůvodnění, pokud jde o hodnocení nabídky uchazeče, kterému byla zakázka zadána, jakož i o hodnocení nabídky žalobkyně.

Třetí žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení, porušení ustanovení zadávací dokumentace a porušení zásady rovného zacházení, kterých se dopustila EIB, pokud jde o hodnocení nabídky uchazeče, kterému byla zakázka zadána, a zejména hodnocení jeho nabídky z hlediska technického kritéria č. 1.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z administrativní chyby, zjevně nesprávného posouzení, porušení zadávací dokumentace, porušení zásady proporcionality a rovného zacházení a zneužití pravomoci, kterých se dopustila EIB, pokud jde o hodnocení nabídky žalobkyně. Tento žalobní důvod se dělí do dvou částí:

—	první část vycházející z chyby ve skutkovém zjištění nebo ze zjevně nesprávného posouzení, porušení zadávací dokumentace, zneužití pravomoci a porušení zásady proporcionality,

—	druhá část vycházející ze zjevně nesprávného posouzení.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/55

Žaloba podaná dne 10. března 2017 – RY v. Komise

(Věc T-160/17)

(2017/C 144/74)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: RY (zástupci: J. N. Louis a N. de Montigny, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

Prohlásil a rozhodl, že

—	rozhodnutí generálního ředitele generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost (GŘ HR) ze dne 27. dubna 2016 o ukončení jeho smlouvy dočasného zaměstnance uzavřené na dobu neurčitou podle čl. 47 písm. c) bodu i) pracovního řádu se zrušuje;

—	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobce uplatňuje jediný žalobní důvod vycházející z porušení práva žalobce být vyslechnut před přijetím rozhodnutí o ukončení jeho smlouvy na dobu neurčitou. Podle žalobce bylo napadené rozhodnutí přijato v rozporu s článkem 41 Listiny základních práv. Nadto bylo přijato v rozporu s povinností uvést odůvodnění, a konkrétně s právem žalobce být informován o všech objektivních důvodech, ze kterých vycházelo napadené rozhodnutí, a zejména důvodech údajného porušení důvěry.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/55

Žaloba podaná dne 14. března 2017 – Apple and Pear Australia a Star Fruits Diffusion v. EUIPO – Pink Lady America (WILD PINK)

(Věc T-164/17)

(2017/C 144/75)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Apple and Pear Australia Ltd (Victoria, Australia), Star Fruits Diffusion (Caderousse, France) (zastoupené: T. de Haanem a P. Pétersem, lawyers)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Pink Lady America (Yakima, Washington, Spojené státy)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „WILD PINK“ – Přihláška č. 11 701 216

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. ledna 2017 ve věci R 87/2015-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených žalobkyněmi v řízení před čtvrtým odvolacím senátem EUIPO.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 a práv obhajoby;

—	porušení článku 75 nařízení č. 207/2009 a článku 296 SFEU;

—	porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a/nebo čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/56

Žaloba podaná dne 16. března 2017 – RV v. Komise

(Věc T-167/17)

(2017/C 144/76)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: RV (zástupci: J.-N. Louis a N. De Montigny, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí generálního ředitele GŘ HR ze dne 21. prosince 2016 o převedení žalobce na volno ze služebních důvodů na základě čl. 42c odst. 5 služebního řádu a o jeho automatickém odchodu do důchodu s účinností od 1. dubna 2017,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.	První žalobní důvod vycházející z porušení podstatných procesních náležitostí a protiprávnosti neomezeného přenesení pravomocí OOJ k uplatnění článku 42c služebního řádu. Tento důvod vychází též z porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Druhý žalobní důvod vycházející z protiprávnosti článku 42c služebního řádu v rozsahu, v němž porušuje body odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. 2013, L 287, s. 15), a zejména možnost usnadnit úředníkům pokračovat v práci až do 67 let nebo ve výjimečných případech až do 70 let.

3.	Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, zásady legitimního očekávání a povinnosti jednat s náležitou péčí. Tento důvod vychází též ze zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu v projednávané věci.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/57

Žaloba podaná dne 17. března 2017 – M & K v. EUIPO – Genfoot (KIMIKA)

(Věc T-171/17)

(2017/C 144/77)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: M & K Srl (Prato, Itálie) (zástupkyně: F. Caricato, advokátka)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Genfoot, Inc. (Montreal, Québec, Kanada)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „KIMIKA“ – Přihláška č. 13 233 391

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 12. ledna 2017, ve věci R 1206/2016-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	uznal a prohlásil, že žaloba podaná žalobkyní je přípustná a opodstatněná, a proto

—	změnil napadené rozhodnutí;

—	vrátil věc EUIPO k novému rozhodnutí, a umožnil tak konečný zápis ochranné známky Evropské unie č. 13 233 391, a to i pro napadené třídy;

—	uložil protistraně náhradu nákladů všech tří řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení článku 15 nařízení č. 207/2009;

—	Odvolací senát se dopustil pochybení při posouzení nebezpečí záměny mezi ochrannými známkami.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/58

Žaloba podaná dne 13. března 2017 – Sequel Naturals v. EUIPO – Fernandes (VeGa one)

(Věc T-176/17)

(2017/C 144/78)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sequel Naturals ULC (Port Coquilam, British Columbia, Kanada) (zástupce: H. Lindström, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Carlos Fernandes (Gross-Umstadt, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvek „VeGa one“ – Přihláška č. 12 649 612

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 9. Ledna 2017, ve věci R 2466/2015-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/58

Žaloba podaná dne 21. března 2017 – W&O medical esthetics v. EUIPO – Fidia farmaceutici (HYALSTYLE)

(Věc T-178/17)

(2017/C 144/79)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: W&O medical esthetics GmbH (Oberursel, Německo) (zástupce: A. Finkentey, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Fidia farmaceutici SpA (Abano Terme, Itálie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitel sporné ochranné známky: Další účastnice v řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Slovní ochranná známka Evropské unie „HYALSTYLE“ Ochranná známka Evropské unie č. 11 645 471

Řízení před EUIPO: Řízení o prohlášení neplatnosti

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 17. ledna 2017, ve věci R 872/2016-1

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil,

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

8.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 144/59

Žaloba podaná dne 17. března 2017 – Laboratoire Nuxe v. EUIPO – Camille a Tariot (NYOUX)

(Věc T-179/17)

(2017/C 144/80)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laboratoire Nuxe (Paříž, Francie) (zástupci: P. Wilhelm a J. Roux, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem: Elisabeth Camille (Alicante, Španělsko), Jean Yves Tariot (Alicante, Španělsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatel sporné ochranné známky: Další účastník řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Obrazová ochranná známka Evropské unie obsahující slovní prvek „NYOUX“ – Přihláška č. 12 931 739

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. ledna 2017, ve věci R 718/2016-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávaný žalobní důvod

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

		ISSN 1977-0863
Úřední věstník Evropské unie		C 144

České vydání	Informace a oznámení	Ročník 60 8. května 2017

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2017/C 144/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie	1