(1)

Investice do vzdělávací mobility pro všechny, bez ohledu na původ a prostředky, a do spolupráce a rozvoje inovativní politiky v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu mají klíčový význam pro budování inkluzivních, soudržných a odolných společností a pro zachování konkurenceschopnosti Unie, tím spíše v kontextu rychlých a výrazných změn plynoucích z technologické revoluce a globalizace. Navíc takovéto investice přispívají k posílení evropské identity a evropských hodnot a k demokratičtější Unii.

(2)

Ve svém sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvaném „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ představila Komise svou vizi, že bude usilovat o to, aby byl do roku 2025 vytvořen Evropský prostor vzdělávání, který by nebyl omezen hranicemi. Uvedené sdělení představuje vizi Unie, v níž by se stal samozřejmostí studijní či vzdělávací pobyt v jakékoli formě či v jakémkoli rámci v jiném členském státě, ve které by bylo pravidlem, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky, a ve které by lidi pojil silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti. V této souvislosti Komise zdůraznila potřebu posílit osvědčený program Erasmus+ ve všech kategoriích studujících, na které se již vztahuje, s cílem oslovit i studující s omezenými příležitostmi.

(3)

Význam vzdělávání, odborné přípravy a mládeže pro budoucnost Unie se odráží ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvaném „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“. Toto sdělení zdůrazňuje potřebu dostát závazkům, které členské státy učinily na sociálním summitu na podporu spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu dne 17. listopadu 2017, mimo jiné úplným provedením evropského pilíře sociálních práv, který byl slavnostně vyhlášen a podepsán Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017 (4) a jeho zásady 1 týkající se všeobecného a odborného vzdělávání a celoživotního učení. Uvedené sdělení kladlo důraz na to, že je nutné zintenzivnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu Erasmus+, k čemuž vyzvala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017.

(4)

Zásada 1 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně života společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. V evropském pilíři sociálních práv je rovněž jasně uvedena důležitost kvalitního vzdělávání a péče v raném dětství a potřeba zajistit rovné příležitosti pro všechny.

(5)

V Bratislavském prohlášení podepsaném dne 16. září 2016 zdůraznili vedoucí představitelé 27 členských států odhodlání poskytnout mladým lidem lepší příležitosti. V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Komise zavázali, že budou usilovat o Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu a která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost.

(6)

Zpráva Komise ze dne 31. ledna 2018 o hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (5) (dále jen „program na období 2014–2020“), v polovině období potvrdila, že vytvoření jednotného programu v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu vedlo k významnému zjednodušení, racionalizaci a synergiím při řízení uvedeného programu, avšak došla k závěru, že je zapotřebí dalšího zlepšení pro upevnění vysoké efektivity dosažené v programu na období 2014–2020. V rámci konzultací k tomuto hodnocení a k budoucímu programu členské státy a zúčastněné strany důrazně vyzývaly k pokračování programu Erasmus+ ve stávajícím rozsahu, struktuře i mechanismech provádění, přičemž požadovaly řadu zlepšení, například aby byl program Erasmus+ inkluzivnější, jednodušší a zvladatelnější pro příjemce. Členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily svou plnou podporu tomu, aby program Erasmus+ zůstal ucelený a opíral se o koncepci celoživotního učení. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění programu Erasmus+ (6) uvítal integrovanou strukturu programu na období 2014–2040 a vyzval Komisi, aby plně využila dimenzi celoživotního učení uvedeného programu tím, že se v programu Erasmus+ posílí a podpoří meziodvětvová spolupráce. Členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily potřebu dále posílit mezinárodní rozměr programu Erasmus+.

(7)

Otevřená veřejná konzultace 2018 týkající se financování Unie v oblasti hodnot a mobility potvrdila klíčová zjištění zprávy o hodnocení programu na období 2014–2020 v polovině období a zdůraznila potřebu toho, aby budoucí program byl inkluzivnější a i nadále se zaměřoval na priority týkající se modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy a na posílení priorit v oblasti podpory evropské identity, aktivního občanství a účasti na demokratickém životě.

(8)

Ve svém sdělení ze dne 2. května 2018 nazvaném „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ Komise vyzvala, aby se více investovalo do lidí a aby se v příštím finančním rámci kladl větší důraz na „mládež“. V tomto sdělení Komise uznala, že program Erasmus+ je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Ve svém sdělení ze dne 27. května 2020 nazvaném „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“, Komise uznala úlohu programu Erasmus+ při zvyšování odolnosti Unie a při řešení socioekonomických výzev. Potvrdila rovněž, že je odhodlána program výrazně posílit. To by umožnilo výjezd do jiné země za účelem vzdělávání nebo výkonu práce většímu počtu lidí a umožnilo programu zaměřit se na inkluzivnost a oslovení většího počtu osob s omezenými příležitostmi.

(9)

V této souvislosti je nutné zavést Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, mládež a sport (dále jen „program“), který je pokračovatelem programu na období 2014–2020. Měla by být prohloubena ucelená povaha programu na období 2014–2020 týkající se učení ve všech kontextech, totiž formálního, neformálního i informálního, a ve všech obdobích života za účelem posílení flexibilních způsobů učení, čímž se lidem umožní získat a rozvíjet znalosti, dovednosti a kompetence nezbytné pro jejich rozvoj jako jednotlivců, pro zvládání výzev a pro co nejlepší využití příležitostí 21. století.

(10)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období let 2021 až 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (7) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“).

(11)

Program by měl být koncipován tak, aby ještě více přispíval k naplňování politických cílů a priorit Unie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Zásadní význam pro zvládání různých změn, jimž budou lidé v průběhu svého života vystaveni, má soudržný přístup k celoživotnímu učení. Tento přístup by měl být podporován účinnou meziodvětvovou spoluprací. Program tento přístup dále rozvine, a tím by měl zachovávat úzký vztah s celkovým strategickým rámcem pro politickou spolupráci Unie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže, včetně politické agendy pro školy, vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých, a zároveň by měl posílit a rozvíjet nové synergie s dalšími souvisejícími programy a oblastmi politiky Unie.

(12)

Program je klíčovou složkou vytváření Evropského prostoru vzdělávání. V návaznosti na sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ Komise ve sdělení ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 připomněla, že program Erasmus+ má i nadále zásadní význam pro dosažení cílů v oblastech kvalitního a inkluzivního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a pro přípravu Unie na zvládnutí digitální a ekologické transformace. Program by měl být vybaven tak, aby přispíval k nástupci strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a aktualizované Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, zavedené ve sdělení Komise ze dne 1. července 2020, se společným důrazem na strategický význam dovedností, klíčových kompetencí a znalostí pro udržení pracovních míst a podporu růstu, konkurenceschopnosti, inovací a sociální soudržnosti v souladu s doporučením Rady ze dne 22. května 2018 (8). Program by měl přispívat k naplňování akčního plánu digitálního vzdělávání, zavedeného ve sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvaného „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“. Program by měl reagovat na nezbytnou digitální transformaci vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Měl by rovněž podporovat členské státy při plnění cílů stanovených v pařížském prohlášení ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání.

(13)

V souladu se strategií Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (9), která je rámcem pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období 2019–2027 a která vychází ze sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvaného „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“, by měl program podporovat vysoce kvalitní práci s mládeží, nástroje a systémy pro odbornou přípravu pracovníků s mládeží, validaci neformálního a informálního učení a kvalitní přístupy k posílení postavení mládežnických organizací. Program by měl podporovat inkluzivní a široký dialog EU s mládeží, jehož priority vycházejí z potřeb mladých lidí.

(14)

Program by měl zohledňovat příslušný pracovní plán Evropské unie pro sport, který je rámcem pro spolupráci na úrovni Unie v oblasti sportu. Příslušný pracovní plán Evropské unie pro sport a akce podporované v rámci programu v oblasti sportu by měly být soudržné a komplementární. Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou sport plní z hlediska podpory pohybové aktivity a zdravého životního stylu, mezilidských vztahů, sociálního začleňování a rovnosti. Program by měl podporovat akce zaměřené na vzdělávací mobilitu pracovníků v oblasti sportu, především na základní úrovni. Pracovníci v oblasti sportu na jiné než základní úrovni, včetně těch, kteří se věnují dvojí kariéře ve sportu i mimo oblast sportu, mohou rovněž posílit dopad učení a předávání znalostí pro pracovníky a organizace v oblasti sportu na základní úrovni. V rámci programu by proto mělo být možné podporovat možnosti vzdělávací mobility pro pracovníky v oblasti sportu na jiné než základní úrovni v případě, že jejich účast může být přínosná pro sport na základní úrovni. Program by měl přispívat k podpoře společných evropských hodnot prostřednictvím sportu, řádné správy sportu, integrity ve sportu, udržitelného rozvoje, jakož i vzdělávání, odborné přípravy a dovedností ve sportu a prostřednictvím sportu. Neziskové sportovní akce podporované z programu by měly dosahovat evropského rozměru a dopadu.

(15)

Program by měl umožnit podporu jakéhokoli studijního oboru, a zejména by měl přispívat k posilování inovační kapacity Unie prostřednictvím podpory činností, které pomáhají lidem rozvíjet znalosti, dovednosti, kompetence a postoje, jež potřebují v progresivních studijních oborech nebo oblastech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika (STEAM), změna klimatu, ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj, čistá energie, umělá inteligence, robotika, datová analýza, design a architektura a digitální a mediální gramotnost. Inovace lze podporovat prostřednictvím veškerých akcí v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, bez ohledu na to, zda jsou řízeny přímo či nepřímo.

(16)

Synergie s programem Horizont Evropa, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (10) (dále jen „Horizont Evropa“), by měla zajistit, aby kombinované zdroje z programu a z Horizontu Evropa byly využívány na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci institucí vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Horizont Evropa bude ve vhodných případech doplňovat podporu z programu pro iniciativu „Evropské univerzity“ v rámci rozvoje nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace. Synergie s Horizontem Evropa pomůže posílit integraci vzdělávání a výzkumu, především ve vysokoškolských institucích.

(17)

Nové a vznikající technologie skýtají významné příležitosti pro učení a výměnu a během pandemie COVID-19 se ukázaly jako obzvláště důležité. Kromě fyzické vzdělávací mobility, která zůstává ústřední akcí programu, by měly být podporovány virtuální formáty, jako je virtuální učení, s cílem doplnit nebo podpořit fyzickou vzdělávací mobilitu, poskytnout smysluplné vzdělávací příležitosti těm, kteří se nemohou fyzicky přemístit do jiné země, než je země jejich pobytu, nebo s cílem podporovat výměny prostřednictvím inovativních forem učení. V relevantních případech by měla být v rámci programu podporována virtuální spolupráce. Komise by měla zajistit, aby tam, kde je to možné a vhodné, byly nástroje virtuálního učení vypracované v rámci programu zpřístupněny širší veřejnosti.

(18)

Při naplňování svých cílů by měl být program inkluzivnější tím, že zvýší účast osob s omezenými příležitostmi. Ke zvýšení účasti těchto osob v programu by mohla přispět řada opatření, včetně lepšího a cílenějšího zaměření na tyto osoby, komunikace, poradenství a pomoci, zjednodušených postupů, flexibilnějších forem vzdělávací mobility a posílení spolupráce s malými organizacemi, zejména nově zapojenými a základními komunitními organizacemi, které přímo pracují se znevýhodněnými studujícími všech věkových kategorií. Je důležité vzít na vědomí, že nízká úroveň účasti u osob s omezenými příležitostmi má různé příčiny a závisí na různých faktorech. Proto by v celounijním rámci těchto opatření zaměřených na zvýšení účasti osob s omezenými příležitostmi měly být vypracovány akční plány pro začleňování, které by měly být uzpůsobeny cílovým skupinám a konkrétním okolnostem v každém členském státě.

(19)

V některých případech je u osob s omezenými příležitostmi méně pravděpodobné, že se programu zúčastní, a to z finančních důvodů – ať již vzhledem k jejich ekonomické situaci, nebo k vyšším nákladům na účast spojeným s jejich specifickou situací, jak je tomu často u osob se zdravotním postižením. V takových případech by mohla být jejich účast usnadněna prostřednictvím cílené finanční podpory. Komise by proto měla zajistit, aby tato finanční podpůrná opatření byla zavedena, mimo jiné prostřednictvím případných úprav grantů na vnitrostátní úrovni. Dodatečné náklady související s opatřeními k usnadnění začleňování by neměly být důvodem pro zamítnutí žádosti.

(20)

Aby byl program přístupnější pro nově zapojené organizace a pro organizace s menší administrativní kapacitou a aby byl lépe zvládnutelný pro příjemce, měla by být přijata řada opatření ke zjednodušení postupů programu na úrovni provádění. V tomto ohledu by systémy informačních technologií v rámci programu měly být uživatelsky přívětivé a měly by poskytovat jednoduchý přístup k příležitostem, které program nabízí. Obdobně by měly být postupy zavedené za účelem provádění programu jednotné a jednoduché a měly by je doprovázet vysoce kvalitní podpůrná opatření a informace. Za tímto účelem by měly být pořádány pravidelné schůzky sítě národních agentur.

(21)

Ve svém sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvaném „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ Komise zdůraznila ústřední úlohu, kterou vzdělávání, kultura a sport hrají při podpoře aktivního občanství a společných hodnot mezi nejmladší generací. Posilování evropské identity a podpora aktivní účasti jednotlivců a občanské společnosti na demokratických procesech je pro budoucnost Evropy a demokratických společností klíčovým prvkem. K posílení této evropské identity v celé její rozmanitosti přispívají výjezdy do zahraničí za účelem studia, učení, odborného vzdělávání a práce nebo účasti na činnostech v oblasti mládeže a sportu. Posilují pocit sounáležitosti ke kulturnímu společenství a podporují mezikulturní učení, kritické myšlení a aktivní občanství u osob všech věkových kategorií. Účastníci činností v oblasti vzdělávací mobility by se měli zapojit do svých místních společenství i do místních společenství v hostitelské zemi s cílem sdílet své zkušenosti. V rámci programu by měly být podporovány činnosti, které souvisejí s posilováním všech aspektů kreativity v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a se zlepšováním jednotlivých klíčových kompetencí.

(22)

Program by měl podporovat pouze akce a činnosti, které představují potenciální evropskou přidanou hodnotu. Pojem evropská přidaná hodnota má být chápán široce a lze jej prokázat různými způsoby, například pokud mají akce nebo činnosti nadnárodní povahu, zejména s ohledem na vzdělávací mobilitu a spolupráci, jejichž cílem je dosáhnout udržitelného systémového dopadu, doplňují nebo posilují synergie s jinými programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni nebo přispívají k účinnému využívání nástrojů Unie pro transparentnost a uznávání.

(23)

Mezinárodní rozměr programu by měl být posílen a měl by se zaměřit na nabízení více příležitostí pro vzdělávací mobilitu, spolupráci a politický dialog se třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu. V návaznosti na úspěšné provádění mezinárodních činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže v rámci předchozích programů v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže by měly být mezinárodní činnosti v oblasti vzdělávací mobility rozšířeny i do dalších sektorů, jako jsou odborné vzdělávání, odborná příprava a sport. K zajištění většího dopadu těchto činností je nutné posílit synergické působení mezi programem a nástroji Unie pro vnější činnost, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa,mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, a Nástroj předvstupní pomoci (IPA III), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III). Nástroje Unie pro vnější činnost by se měly zaměřit na zvýšení příležitostí zejména pro jednotlivce a organizace ze třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu, a podporovat především budování kapacit v těchto zemích, rozvoj dovedností a mezilidské kontakty a zároveň nabízet více příležitostí pro spolupráci, vzdělávací mobilitu a politický dialog.

(24)

Základní struktura programu na období 2014–2020, jež byla rozdělena do tří kapitol, totiž vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport, a rozčleněna na tři klíčové akce, se osvědčila a měla by být zachována. Měla by být zavedena zlepšení s cílem zjednodušit a racionalizovat akce podporované z programu. Rovněž by měla být zajištěna stabilita a kontinuita, pokud jde o způsoby řízení a provádění. Celkově by se nejméně 75 % rozpočtu programu mělo plnit v nepřímém řízení prostřednictvím národních agentur. To zahrnuje akce, jako je vzdělávací mobilita ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, jakož i partnerství zaměřená na spolupráci, včetně partnerství malého rozsahu, v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže. Pro akce zahrnující celounijní sítě a evropské organizace v rámci klíčových akcí 2 a 3, s výjimkou partnerství malého rozsahu, by měla být ve vhodných případech zavedena zvláštní ujednání pro přímé řízení.

(25)

Program by měl provádět soubor akcí za účelem podpory vzdělávací mobility, spolupráce mezi organizacemi a institucemi, rozvoje politik a spolupráce a akcí Jean Monnet. Toto nařízení by mělo stanovit uvedené akce a jejich popis, včetně činností, které by mohly být v rámci těchto akcí prováděny v průběhu programového období.

(26)

Program by měl posílit stávající možnosti vzdělávací mobility, zejména v oblastech, v kterých by mohl program dosáhnout největší efektivity, s cílem rozšířit jejich dostupnost a uspokojit velkou, dosud nepokrytou poptávku. Mělo by k tomu dojít zejména rozšířením a usnadněním činností v oblasti vzdělávací mobility pro vysokoškolské studenty, žáky, dospělé studující a studující v rámci odborného vzdělávání a přípravy, jako jsou učni a praktikanti, mimo jiné pro účely prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Možnost účastnit se vzdělávací mobility by měli mít i čerství absolventi a osoby, které nedávno získaly kvalifikaci v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy. Účast čerstvých absolventů by měla být založena na objektivních kritériích a mělo by při ní být zajištěno rovné zacházení. Měly by být rovněž rozšířeny příležitosti v oblasti vzdělávací mobility mládeže účastnící se neformálního učení s cílem zapojit více mladých lidí. Vzhledem k silnému pákovému efektu by měla být také posílena vzdělávací mobilita pracovníků v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Příležitosti v oblasti vzdělávací mobility by měly moci mít různé podoby, včetně stáží, učňovské přípravy, výměn mládeže, školních výměn, výuky nebo účasti na činnosti profesního rozvoje, a měly by vycházet ze specifických potřeb jednotlivých sektorů. Program byl měl podporovat kvalitu činností v oblasti vzdělávací mobility, mimo jiné na základě zásad obsažených v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 (11) a doporučení Rady ze dne 28. června 2011 (12), 20. prosince 2012 (13), 15. března 2018 (14), 26. listopadu 2018 (15) a 24. listopadu 2020 (16).

(27)

V souladu s vizí skutečného Evropského prostoru vzdělávání by měl program podporovat rovněž vzdělávací mobilitu a výměny a prosazovat účast vysokoškolských studentů na vzdělávacích, kulturních a sportovních činnostech tím, že podpoří digitalizaci procesů, například pomocí iniciativy evropské studentské karty. V této souvislosti by měla Komise iniciativu evropské studentské karty rozvinout, zejména pokud jde o vysokoškolské studenty účastnící se programu. Tato iniciativa může být významným krokem na cestě ke vzdělávací mobilitě pro všechny tím, že umožní institucím vysokoškolského vzdělávání vysílat a přijímat více vysokoškolských studentů za účelem výměny, přičemž zlepší kvalitu vzdělávací mobility vysokoškolských studentů, a rovněž usnadní jejich přístup k různým službám, jako jsou knihovny, doprava, ubytování, ještě před jejich příjezdem do zahraniční instituce.

(28)

Program by měl povzbuzovat mládež k účasti na demokratickém životě Evropy, mimo jiné podporou činností přispívajících k výchově k občanství a projektů zaměřených na to, aby se mladí lidé angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, a tím zvýšit povědomí o společných evropských hodnotách včetně základních práv a o evropských dějinách a kultuře, uvést do kontaktu mladé lidi a osoby s rozhodovací pravomocí na místní, celostátní a unijní úrovni a přispět k procesu evropské integrace.

(29)

Na základě hodnocení a dalšího rozvoje iniciativy DiscoverEU, jež byla zahájena v roce 2018 jako přípravná akce, by program měl mladým lidem nabídnout více příležitostí poznat všechny destinace v Evropě prostřednictvím pobytů v zahraničí za účelem učení. Mladí lidé, zejména s omezenými příležitostmi, by měli dostat možnost získat první krátkodobou zkušenost s cestováním po Evropě, ať již sami nebo ve skupině, jako součást neformální nebo informální vzdělávací činnosti, jež jsou zaměřeny na podporu jejich pocitu sounáležitosti s Unií a umožňují jim objevovat její kulturní a jazykovou rozmanitost. Účastníci by měli být vybíráni na základě jasných a transparentních kritérií. Prováděcí subjekty by měly prosazovat opatření, která zajistí, aby iniciativa DiscoverEU byla inkluzivní a geograficky vyvážená, jak pokud jde o přidělené časové jízdenky, tak o navštívené členské státy, a podporovat činnosti se zásadním vzdělávacím rozměrem. V tomto ohledu by měl program prostřednictvím cílených opatření, jako jsou informační činnosti, informační schůzky před odjezdem a akce pro mladé lidi, rovněž podporovat výběr méně navštěvovaných členských států a okrajových regionů. Pokud železniční doprava není k dispozici nebo je velmi nepraktická, měly by se zvážit i jiné dopravní prostředky, zejména s ohledem na specifickou polohu dané destinace. Iniciativa DiscoverEU by měla usilovat o vytvoření vazeb s příslušnými místními, regionálními, celostátními a evropskými iniciativami, jako jsou akce Unie nazvaná „evropská hlavní města kultury“, evropská hlavní města mládeže, evropská hlavní města dobrovolnictví a evropská zelená hlavní města.

(30)

Učení se jazykům přispívá k vzájemnému porozumění a mobilitě v rámci Unie i mimo ni a jazykové kompetence jsou zásadními dovednostmi pro život i pracovní uplatnění. Program by měl proto posílit učení se jazykům, a v relevantních případech i národní znakové řeči, mimo jiné i širším využíváním on-line nástrojů, neboť elektronické učení může pro učení se jazyku znamenat další výhody z hlediska přístupu a flexibility. Za účelem zajištění širokého a inkluzivního přístupu k programu je zároveň důležité, aby mnohojazyčnost byla klíčovou zásadou při provádění programu.

(31)

Program by měl podporovat opatření na posílení spolupráce mezi institucemi a organizacemi, které působí v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, a tím uznat jejich rozhodující úlohu při zprostředkovávání znalostí, dovedností a kompetencí, které lidé potřebují v měnícím se světě, a umožnit jim náležitě využívat potenciál pro inovace, kreativitu a podnikání, zejména v rámci digitální ekonomiky.

(32)

Ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala Evropská rada členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v řadě iniciativ, aby bylo v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dosaženo nové úrovně, a mimo jiné vybídla k tomu, aby do roku 2024 existovaly „Evropské univerzity“ neboli zdola nahoru vytvořené sítě univerzit napříč Unií. Ve svých závěrech ze dne 28. června 2018 Evropská rada vyzvala ke spolupráci mezi výzkumem, inovacemi a vzděláváním, a to i prostřednictvím iniciativy Evropské univerzity. Program by měl podporovat tyto Evropské univerzity při vypracování společných dlouhodobých strategií pro vysoce kvalitní vzdělávání, výzkum a inovace a pro službu společnosti.

(33)

Komuniké ze dne 7. prosince 2010 ze zasedání v Bruggách o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2011–2020 vyzvalo k podpoře excelence v oblasti odborného vzdělávání pro inteligentní a udržitelný růst. Ve svém sdělení ze dne 18. července 2017 nazvaném „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ Komise vyzývá členské státy k propojení odborného vzdělávání a přípravy s inovačními systémy v rámci strategií pro inteligentní specializaci na regionální úrovni. Program by měl poskytnout prostředky k řešení těchto výzev a podpořit rozvoj nadnárodních platforem center excelence odborného vzdělávání a přípravy úzce začleněných do místních a regionálních strategií pro udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost. Tato centra excelence by měla fungovat jako motory rozvoje kvalitních odborných dovedností potřebných v jednotlivých odvětvích a zároveň by měla podporovat celkové strukturální změny a sociálně-ekonomické politiky v Unii.

(34)

Při podpoře provádění politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mládeže v Unii mohou hrát důležitou úlohu uživatelsky přívětivé online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci. Aby se zintenzivnilo využívání virtuálních činností spolupráce, měl by program podporovat systematičtější a ucelenější používání on-line platforem, jako jsou eTwinning, portál School Education Gateway, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě, Evropský portál pro mládež a on-line platformy pro vysokoškolské vzdělávání, a v případě potřeby jakákoliv další on-line platforma, která by mohla být v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mládeže zřízena.

(35)

V souladu s příslušnými rámci a nástroji Unie by měl program přispět ke snazšímu zajištění transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací, jakož i přenosu kreditů nebo jednotek výsledků učení s cílem posílit zajišťování kvality a podpořit validaci neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. V tomto ohledu by měl program rovněž poskytovat podporu kontaktním místům a sítím na vnitrostátní i unijní úrovni, které usnadňují výměny v rámci Evropy, a rozvoj flexibilních vzdělávacích drah mezi různými oblastmi vzdělávání a odborné přípravy a mládeže a napříč formálními a neformálními oblastmi. Program by měl rovněž poskytnout podporu boloňskému procesu.

(36)

Program by měl mobilizovat potenciál dřívějších účastníků programu Erasmus+ a podporovat související činnosti, zejména sítě absolventů Erasmus+, ambasadory a EuroPeers, tím, že je bude povzbuzovat k tomu, aby propagovali program s cílem zvýšit účast.

(37)

Pro zajištění spolupráce s dalšími nástroji Unie a na podporu dalších politik Unie by měly být nabízeny možnosti vzdělávací mobility jednotlivcům v různých odvětvích činnosti, jako je veřejný a soukromý sektor, zemědělství a podnikání, aby mohli získat zkušenosti nabyté učením v zahraničí, které jim v kterékoli fázi jejich života umožní růst a rozvoj jak v osobním životě, zejména zvyšováním povědomí o jejich evropské identitě a zlepšováním porozumění evropské kulturní rozmanitosti, tak v životě profesním, zvláště nabytím dovedností vyžadovaných trhem práce. Program by měl sloužit jako vstupní brána pro unijní programy nadnárodní mobility se zásadním vzdělávacím rozměrem a měl by zjednodušit nabídku těchto programů pro příjemce a účastníky. Mělo by být usnadněno rozšíření projektů programu. Měla by být zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat navrhovatelům projektů programu žádat o granty nebo rozvíjet synergie s podporou z fondů politiky soudržnosti a programů v oblasti migrace, bezpečnosti, justice a občanství, zdraví, sdělovacích prostředků a kultury, jakož i dobrovolnictví. Kvalitním návrhům projektů, které nemohou být z programu financovány z důvodu rozpočtových omezení, by mělo být možné na základě omezeného souboru kritérií udělit značku „pečeť excelence“. Značka pečeť excelence uznává kvalitu návrhu a zjednodušuje hledání alternativního financování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (dále jen „Evropský fond pro regionální rozvoj“), nebo Evropského sociálního fondu plus, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (dále jen „Evropský sociální fond“).

(38)

Je důležité stimulovat výuku, učení a výzkum v otázkách evropské integrace, včetně budoucích výzev a příležitostí Unie, a podporovat diskuse o těchto záležitostech podporou akcí Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale rovněž v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy, především prostřednictvím odborné přípravy učitelů a zaměstnanců. Podpora pocitu evropské sounáležitosti a angažovanosti je vzhledem k výzvám, jimž čelí společné hodnoty, na kterých je Unie založena a které tvoří součást společné evropské identity, a vzhledem k tomu, že občané vykazují nízkou úroveň angažovanosti, obzvláště důležitá. Program by měl i nadále přispívat k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace. Pokrok institucí financovaných v rámci akcí Jean Monnet při naplňování cílů programu by měl být monitorován a pravidelně hodnocen. Měla by být podporována výměna mezi těmito institucemi a jinými institucemi na vnitrostátní či nadnárodní úrovni, při plném respektování jejich akademické svobody.

(39)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu (17) a plnit cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má program přispívat ke všeobecnému začleňování činností v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit škodu“, aniž by se měnila základní povaha programu. Příslušné akce by měly být identifikovány a zavedeny během provádění programu a přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Je rovněž vhodné měřit příslušné akce, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, včetně akcí, které mají snížit dopad programu na životní prostředí.

(40)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (18). Toto finanční krytí zahrnuje částku 0,5 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2018 v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů (19).

(41)

V mezích základního finančního krytí pro akce, které mají být řízeny národními agenturami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, by mělo být stanoveno rozdělení minimálního přídělu pro tyto sektory s cílem zaručit kritickou míru prostředků k dosažení zamýšlených cílů a výsledků: vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a odborná příprava, školní vzdělávání a vzdělávání dospělých.

(42)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (20) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(43)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Společně s rozpočtovými prostředky přidělenými na provádění akcí řízených národními agenturami by měla být poskytována odpovídající podpora provozních nákladů národních agentur ve formě poplatku za řízení, aby bylo zajištěno účinné a udržitelné provádění úkolů v oblasti řízení, které na ně byly přeneseny. Při provádění programu by měly být dodržovány zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace stanovené ve finančním nařízení.

(44)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (21), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotčené třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu formou nepřímého řízení. Právní subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některých akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvami k podávání návrhů zveřejněnými Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání, pokud jde o účast právních subjektů z evropských mikrostátů.

(45)

S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by program měl zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů uvedených ve zmíněném článku. Měla by být přijata opatření ke zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů na všech akcích, a to i prostřednictvím finanční podpory pro vzdělávací mobilitu, je-li to relevantní. Měly by být podporovány výměny v rámci mobility a spolupráce mezi jednotlivci a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena.

(46)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (22) jsou jednotlivci a subjekty ze zámořských zemí a území způsobilí k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou daná zámořská země nebo území spojeny. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny. Účast těchto zemí nebo území na programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena.

(47)

V souladu s finančním nařízením by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů a všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem.

(48)

Za účelem posouzení pokroku při provádění programu a uskutečnění případných zlepšení souvisejících s tímto prováděním by Komise měla provést průběžné hodnocení programu. To by mělo být doprovázeno závěrečným hodnocením programu na období 2014–2020 a relevantní poznatky z tohoto závěrečného hodnocení by měly být v průběžném hodnocení rovněž využity. Je obzvláště důležité, aby průběžné hodnocení vedle posouzení celkové účinnosti a výkonnosti programu důkladně posoudilo i provádění nových iniciativ a zavedených opatření pro začleňování a zjednodušení. Na základě průběžného hodnocení by měla Komise případně předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Veškerá provedená hodnocení by měla Komise předložit Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(49)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Ustanovení přijatá prostřednictvím souvisejících aktů v přenesené pravomoci by proto neměla vést k významné dodatečné zátěži pro členské státy. Požadavky na monitorování by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(50)

Na místní, celostátní i evropské úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o možnostech a výsledcích akcí podporovaných programem a zároveň by měly být zohledněny hlavní cílové skupiny v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu a případně široká škála dalších cílových skupin, jako jsou služby profesního poradenství a zaměstnanosti, kulturní organizace, podniky a nadace. Na činnostech zaměřených na dostupnost, publicitu a šíření informací by se měly podílet všechny prováděcí subjekty programu, v relevantních případech i za podpory dalších příslušných zúčastněných stran. Kromě toho by Komise měla po celou dobu trvání programu pravidelně spolupracovat s širokou škálou zúčastněných stran, včetně organizací zúčastněných na programu, s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů a výsledků projektů a získat k programu zpětnou vazbu. K účasti na tomto procesu by měly být přizvány národní agentury.

(51)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější synergii mezi komunikačními činnostmi prováděnými z podnětu Komise by měly finanční zdroje přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení rovněž přispívat k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cílem programu.

(52)

S cílem zajistit účinné a účelné provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající mechanismy provádění. Provádění programu by proto mělo být svěřeno Komisi a národním agenturám. Je-li to možné, měly by za účelem co nejvyšší účinnosti národními agenturami být tytéž orgány, které byly určeny pro řízení programu na období 2014–2020. Rozsah posouzení shody ex ante by měl být omezen na požadavky, které jsou pro program nové a specifické, není-li to odůvodněno jinak, například závažnými nedostatky nebo nedostatečnou výkonností příslušné národní agentury.

(53)

Za účelem zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každém členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, měl by za účelem co nejvyšší účinnosti nezávislými auditory být tytéž orgány, které byly určeny podle programu na období 2014–2020.

(54)

Členské státy by měly usilovat o přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek, které by mohly bránit přístupu k programu nebo jeho řádnému fungování. Zahrnuje to v mezích možností, a aniž by bylo dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu.

(55)

Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na vhodné úrovni podrobnosti. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(56)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(57)

S cílem zjednodušit požadavky kladené na příjemce by měly být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb. Zjednodušené granty podporující vzdělávací mobilitu v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady v dané hostitelské zemi. Komise a národní agentury vysílajících zemí by měly mít možnost tyto granty uzpůsobit na základě objektivních kritérií, zejména s cílem zajistit jejich dostupnost pro osoby s omezenými příležitostmi. Členské státy by měly být rovněž podněcovány, aby v souladu se svým vnitrostátním právem osvobodily tyto granty od veškerých daní a odvodů na sociální pojištění; stejně by se mělo zacházet s granty udělenými jednotlivcům veřejnými nebo soukromými právními subjekty.

(58)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (25) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (26), (Euratom, ES) č. 2185/96 (27) a (EU) 2017/1939 (28) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (29). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(59)

Je nezbytné zajistit doplňkovost a soudržnost akcí programu, včetně těch, které nemají nadnárodní či mezinárodní povahu, s činnostmi prováděnými členskými státy a s dalšími činnostmi Unie, zejména s těmi, které se týkají vzdělávání, kultury a médií, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova se zaměřením na mladé zemědělce, životního prostředí a klimatu, soudržnosti, regionální politiky, migrace, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

(60)

Ačkoli regulační rámec za programu na období 2014–2020 umožnil členským státům a regionům v programovém období 2014–2020 vytvořit synergie mezi uvedeným programem a dalšími nástroji Unie, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, které rovněž podporují kvalitativní rozvoj systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže v Unii, nebyl tento potenciál dosud dostatečným způsobem využíván, což omezuje systémové účinky projektů a dopad na politiku. Mezi vnitrostátními subjekty odpovědnými za řízení těchto různých nástrojů by na vnitrostátní úrovni měla probíhat efektivní komunikace a spolupráce s cílem maximalizovat jejich konkrétní dopad. Program by měl umožnit aktivní spolupráci s těmito nástroji, zejména s cílem zajistit, aby byla případně zavedena odpovídající finanční podpůrná opatření za účelem podpory osob s omezenými příležitostmi.

(61)

S cílem optimalizovat přidanou hodnotu investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o synergie zejména mezi tímto programem a dalšími programy Unie, včetně fondů prováděných ve sdíleném řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z tohoto programu a jiného programu Unie, jestliže toto kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci tohoto programu a jiného programu Unie.

(62)

S cílem přizpůsobit se vývoji v příslušných oblastech, bude-li to nutné, a zajistit účinné posouzení pokroku tohoto programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha I tohoto nařízení za účelem přidání popisu akcí programu a příloha II tohoto nařízení co do ukazatelů výkonnosti programu a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(63)

Je vhodné zajistit, aby byl program na období 2014–2020 řádně ukončen, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by technická a administrativní pomoc v případě potřeby měla zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci programu na období 2014–2020 dokončeny do 31. prosince 2020.

(64)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné respektování práva na rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny. V souladu s článkem 13 Listiny by mělo být rovněž zajištěno, aby země, které získávají finanční prostředky v rámci programu, respektovaly akademickou svobodu.

(65)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. V případech, kdy je příspěvek Unie poskytován v podobě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, by měla být výše finanční podpory pravidelně přezkoumávána a v případě potřeby upravována v souladu s finančním nařízením, případně s přihlédnutím k životním a existenčním nákladům v dané hostitelské zemi a cestovním výdajům. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(66)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování Unií pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. V souladu s čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení nejsou náklady vzniklé před podáním žádosti o grant způsobilé pro financování Unií ani v případě grantů na provozní náklady a grantová dohoda má být v takovém případě podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(67)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu nadnárodní povahy programu, velkého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup ke vzdělávací mobilitě a v obecnější rovině na integraci Unie a z důvodu posíleného mezinárodního rozměru, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(68)

Nařízení (EU) č. 1288/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.

(69)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění víceletého finančního rámce na období 2021–2027 od jeho začátku by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

(1)

Kultura, umění, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, výchovného, demokratického, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a z hlediska lidských práv a měly by být propagovány a podporovány. V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 a na zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2017 bylo konstatováno, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti.

(2)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU”) je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina”), která má podle článku 6 Smlouvy o EU stejnou právní sílu jako Smlouvy. V článku 11 Listiny je pak konkrétně zakotvena svoboda projevu a informací a v článku 13 Listiny svoboda umění a věd.

(3)

Článek 3 Smlouvy o EU dále stanoví, že cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel a že mimo jiné Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

(4)

Cíle pro kulturní a kreativní odvětví jsou stanoveny ve sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu”. Jejím cílem je maximálně využít sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví a podporováním jejich schopnosti růst, podporováním kreativity založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací a ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilováním mezinárodních kulturních vztahů. Program Kreativní Evropa (dále jen „program”) bude spolu s dalšími programy a fondy Unie tuto Novou evropskou agendu pro kulturu podporovat. Měla by být uchovávána a podporována niterná hodnota kultury a uměleckého projevu a jádrem programu by měla být umělecká tvorba. To je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranami jsou Unie a její členské státy.

(5)

V zájmu podpory společného prostoru kulturní rozmanitosti pro evropské obyvatele je důležité podporovat nadnárodní pohyb uměleckých a kulturních děl, sbírek a produktů, a tím podporovat dialog a kulturní výměny, a nadnárodní mobilitu umělců a kulturních a kreativních pracovníků.

(6)

Ochrana a posilování kulturního dědictví usnadňuje svobodnou účast na kulturním životě v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv Organizace spojených národů (OSN) a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Kulturní dědictví hraje tudíž při utváření mírové a demokratické společnosti, v procesech udržitelného rozvoje a při podpoře kulturní rozmanitosti významnou úlohu.

(7)

Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě se zakládá na svobodě uměleckého projevu, na schopnostech a dovednostech umělců a kulturních subjektů, na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví a na schopnosti uměleckých a kulturních subjektů tvořit, inovovat, produkovat a distribuovat svoje díla pro široké a rozmanité evropské publikum. To rozšiřuje obchodní potenciál kulturních a kreativních odvětví, rozšiřuje přístup ke kreativnímu obsahu, uměleckému výzkumu a kreativitě a podporuje takový obsah, výzkum a kreativitu a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity a nových znalostí navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a ke stimulaci inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Bohatá kulturní a jazyková rozmanitost Unie je pro evropský projekt klíčovým přínosem. Evropský kulturní a kreativní trh se zároveň vyznačuje zeměpisnými zvláštnostmi, jazykovými zvláštnostmi či jejich kombinací, jež mohou být příčinou jeho roztříštěnosti. Je proto třeba pokračovat v úsilí o zajištění toho, aby kulturní a kreativní odvětví plně využívala výhod jednotného trhu Unie, a zejména jednotného digitálního trhu.

(8)

Přechod k digitalizaci představuje pro kulturní a kreativní odvětví změnu paradigmatu. Změnil návyky, vztahy a modely výroby a spotřeby. To s sebou nese řadu výzev. Přechod k digitalizaci zároveň nabízí kulturním a kreativním odvětvím nové příležitosti, pokud jde o tvorbu a distribuci evropských děl a přístup k nim, což je přínosné pro evropskou společnost jako celek. Program by měl podporovat kulturní a kreativní odvětví, aby těchto příležitostí využívala.

(9)

Program by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak niternou a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně širšího přínosu těchto odvětví pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu a inovace. Program by měl rovněž zohlednit pozitivní dopad kultury na mezikulturní dialog, sociální soudržnost a šíření znalostí. To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, vzhledem k jeho schopnosti oslovit rozmanité publikum a jeho hospodářskému významu, a to i pro další kreativní odvětví. Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence vlivem rozšiřujícího se přechodu k digitalizaci, což lze doložit např. změnami v mediální produkci, spotřebě a na posilujícím postavení globálních platforem při šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit.

(10)

Jak dokládá akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury, zavedená nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU (4) (dále jen „Evropská hlavní města kultury”), kulturní a kreativní odvětví hrají důležitou úlohu při posilování a oživování území Unie. Kulturní a kreativní odvětví jsou tak klíčovými hnacími silami pro podporu cestovního ruchu založeného na kvalitě a regionálního, místního a městského rozvoje v celé Unii.

(11)

Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu a problematiku různých kulturních a kreativních odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví (dále jen „složka MEDIA”), složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím (dále jen „složka Kultura“) a meziodvětvové složky (dále jen „Meziodvětvová složka”).

(12)

Program by měl podporovat akce a činnosti s evropskou přidanou hodnotou, které doplňují regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie a mají pozitivní dopad na evropské občany, a měl by podporovat rozvoj a prosazování nadnárodní spolupráce a výměn v rámci kulturních a kreativních odvětví. Prostřednictvím těchto akcí a činností program přispívá k posilování evropské identity a hodnot a současně podporuje kulturní a jazykovou rozmanitost.

(13)

Hudba ve všech svých formách a projevech, zejména pak soudobá a živá hudba, je důležitým prvkem kulturního, uměleckého a ekonomického prostředí Unie a jejího dědictví. Představuje prvek sociální soudržnosti a slouží jako klíčový nástroj k obohacení hospodářského a kulturního rozvoje. Složka Kultura by proto měla věnovat pozornost hudebnímu odvětví.

(14)

Složka Kultura by měla podporovat vytváření sítí kreativních komunit a prostřednictvím využití různých souborů dovedností, jako jsou např. umělecké, kreativní, digitální a technologické dovednosti, podporovat přeshraniční a víceoborovou spolupráci.

(15)

Meziodvětvová složka má za cíl využívat potenciál spolupráce mezi jednotlivými kulturními a kreativními odvětvími a reagovat na společné výzvy, kterým čelí. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost. V této souvislosti přispívají kanceláře programu k dosažení cílů programu a k jeho provádění.

(16)

Intervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce v oblasti autorského práva prostřednictvím směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 (5) a (EU) 2019/790 (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (7) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 (8). Směrnice (EU) 2019/789 a (EU) 2019/790 se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů vytvářet, financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží významně zviditelnit v různých médiích, např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání, jsou dostupná a atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu nejen v rámci Evropy. Uvedené směrnice rovněž usilují o dosažení dobře fungujícího trhu pro tvůrce a držitele práv, zejména pro tiskové publikace a online platformy, a o zajištění spravedlivé odměny autorům a výkonným umělcům, což jsou aspekty, které by měly být zohledněny v celém programu. Dále by měla být navýšena podpora, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním subjektům televizního a rozhlasového vysílání, které tradičně investují do produkce evropských děl. Vzhledem k tomu, že se tržní podmínky a audiovizuální subjekty neustále vyvíjejí, měla by být v souvislosti s prováděním programu stanovena zvláštní kritéria pro definici nezávislých producentských společností.

(17)

Program by měl umožnit co nejširší účast organizací v kulturním a kreativním odvětví a co nejširší přístup těchto organizací k programu, bez ohledu na jejich zeměpisný původ. Program by měl podporovat tyto organizace a nejlepší talenty bez ohledu na to, kde se nacházejí, aby mohly působit přeshraničně a na mezinárodní úrovni. Složka MEDIA by měla zohledňovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o tvorbu a distribuci audiovizuálního obsahu a přístup k němu a trendy týkající se jeho spotřeby, a zejména by měla zohledňovat jejich jazykové a zeměpisné zvláštnosti, a tím zajistit rovnější podmínky, rozšířit účast členských států s různými audiovizuálními kapacitami a prohloubit spolupráci mezi nimi a podporovat evropské talenty bez ohledu na to, kde se nacházejí, aby mohly působit přeshraničně a na mezinárodní úrovni. Měly by být rovněž zohledněny zvláštnosti nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(18)

Zvláštní akce v rámci programu, jakož i akce Unie ve prospěch označení Evropské dědictví, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU (9) (dále jen „označení Evropské dědictví“), Dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit. Složka Kultura by měla podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí mezi lokalitami, které nesou označení Evropské dědictví. Rovněž by měla být zvážena možnost rozšířit evropské ceny na nové oblasti a odvětví, zejména na divadlo.

(19)

Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní a soudržné společnosti. V souvislosti s problémy spojenými s migrací a integrací hraje kultura důležitou úlohu při vytváření příležitostí pro mezikulturní dialog a při integraci migrantů a uprchlíků, neboť jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti, a při rozvoji dobrých vztahů mezi migranty a jejich novým společenstvím.

(20)

S cílem přispívat k inkluzivní společnosti by program měl v celé Unii podporovat a zvyšovat účast na kulturním životě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí.

(21)

V souladu s deklarací z Davosu ze dne 22. ledna 2018 nazvanou „Na cestě k vysoce kvalitní stavební kultuře pro Evropu“ by měla být přijata opatření na podporu nového integrovaného přístupu k utváření vysoce kvalitní výstavby, která bude vycházet z kultury, bude posilovat sociální soudržnost, zaručí udržitelné životní prostředí a bude celkově přispívat ke zdraví a kvalitě života obyvatel. Takový přístup by měl klást důraz nejen na městské oblasti, ale i na propojení okrajových a venkovských oblastí. Koncept stavební kultury zahrnuje všechny faktory, které mají přímý dopad na kvalitu života občanů a komunit, a tím velmi konkrétně podporuje začleňování, soudržnost a udržitelnost.

(22)

Svoboda projevu a umělecká svoboda jsou jádrem dynamických kulturních a kreativních odvětví. Zejména odvětví zpravodajských médií potřebuje svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí. Ve spojení se směrnicí 2010/13/EU by tudíž měl program podporovat svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí a přesahy a průřezové činnosti na podporu zpravodajského mediálního odvětví. Prosazováním mediální gramotnosti by měl program podporovat odborníky nových médií a zlepšovat rozvoj kritického myšlení mezi občany.

(23)

Program by měl rovněž podněcovat zájem o evropská audiovizuální díla a zlepšit k nim přístup, zejména prostřednictvím opatření v oblasti budování publika, včetně filmové gramotnosti.

(24)

Mobilita umělců a kulturních pracovníků napříč hranicemi v rámci složky kultura může přispět k lépe propojeným, silnějším a udržitelnějším kulturním a kreativním odvětvím v Unii, neboť tímto způsobem lze urychlit rozvoj dovedností a křivku učení v rámci kulturních a kreativních odvětví, zlepšit mezikulturní povědomí a posílit nadnárodní společnou tvorbu, koprodukci, oběh a šíření děl.

(25)

S ohledem na zvláštnosti kulturních a kreativních odvětví by projekty spolupráce, zejména projekty malého rozsahu, měly být jádrem složky kultura. Komise by proto měla usnadnit účast v programu tím, že podstatně zjednoduší byrokratické postupy, zejména ve fázi podávání žádostí, a u malých projektů tím, že umožní vyšší míry spolufinancování.

(26)

V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování EU by program měl, ve všech svých činnostech, podporovat genderový mainstreaming a cíle v oblasti zákazu diskriminace a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti. Ženy se aktivně zapojují v kulturních a kreativních odvětvích jako autorky, odbornice, učitelky, umělkyně a jako členky publika. Je však méně pravděpodobné, že ženy zastávají rozhodovací pozice v kulturních, uměleckých a kreativních institucích. Program by proto měl podporovat talentované ženy s cílem podpořit uměleckou a profesní kariéru žen.

(27)

S ohledem na společné sdělení ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“, které bylo potvrzeno usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2018 (10), a závěry Rady ze dne 24. května 2017 o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům by evropské nástroje financování, a zejména tento program, měly uznat význam kultury v mezinárodních vztazích a její úlohu při prosazování evropských hodnot zvláštními a cílenými akcemi navrženými tak, aby měly jasný unijní dopad na celosvětové scéně.

(28)

V souladu se sdělením Komise ze dne 22. července 2014 nazvaným „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ by příslušné politiky a nástroje měly zajistit odkaz na Evropský rok kulturního dědictví 2018, který úspěšně a účinně začlenil kulturu do dalších oblastí politiky, zejména prostřednictvím přístupu participativní správy, při využívání dlouhodobé a udržitelné hodnoty evropského kulturního dědictví, rozvíjení integrovanějšího přístupu k jeho zachování a zhodnocení a podpoře jeho udržitelné ochrany, regenerace, adaptivního opětovného využívání a prosazování jeho hodnot prostřednictvím zvyšování povědomí a vytváření sítí. V odvětví kultury by měla být zvážena podpora umělců, tvůrců a uměleckých řemeslníků, kteří jsou kvalifikovaní v tradičních řemeslech souvisejících s obnovou kulturního dědictví. Zejména v audiovizuálním odvětví jsou díla kulturního dědictví klíčovým zdrojem paměti a kulturní rozmanitosti a představují potenciální tržní příležitosti. Audiovizuální archivy a knihovny v této souvislosti přispívají k uchovávání a opakovanému použití děl kulturního dědictví a k novému vývoji na trhu s nimi.

(29)

V souladu se sdělením Komise ze dne 10. března 2020 nazvaným „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ by měla Unie využít svých výhod, zejména své rozmanitosti, svých talentů, hodnot a svého způsobu života, svých inovátorů a tvůrců.

(30)

Úspěch programu stojí na rozvoji inovativních a účinných projektů, které přinášejí osvědčené postupy v oblasti nadnárodní evropské spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích. Kdykoli je to možné, měly by být takové úspěchy propagovány s cílem podněcovat podporu nových obchodních modelů a dovedností, podporovat tradiční know-how a přetvářet kreativní a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu.

(31)

Program by měl být za určitých podmínek otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, na něž se vztahuje předvstupní strategie, zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a strategických partnerů Unie.

(32)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (11), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(33)

Třetí země by se měly zaměřit na plnou účast na programu. Nicméně třetí země, které nesplňují podmínky pro účast ve složce MEDIA a v Meziodvětvové složce, ale které se účastní složky Kultura, by měly mít možnost zřídit a podporovat kanceláře programů na propagaci programu ve své zemi a na podporu přeshraniční spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích.

(34)

Výjimky z povinnosti splňovat podmínky stanovené ve směrnici 2010/13/EU by měly podléhat kontrole a měly by být udělovány zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v řádně odůvodněných případech, a to s přihlédnutím ke specifickým podmínkám audiovizuálního trhu v dané zemi a k úrovni integrace do unijního rámce audiovizuální politiky. Pokrok v oblasti dosahování cílů stanovených ve směrnici 2013/13/EU by měl být pravidelně monitorován. Účast na akcích financovaných složkou MEDIA by navíc měla být stanovena případ od případu v příslušných pracovních programech.

(35)

Program by měl podporovat spolupráci mezi Unií a mezinárodními organizacemi, jako jsou UNESCO, Rada Evropy, včetně Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Světové organizace duševního vlastnictví. Program by měl rovněž podpořit závazek Unie týkající se cílů OSN pro udržitelný rozvoj, zejména jejich kulturního rozměru. Pokud jde o audiovizuální odvětví, program by měl zajistit, aby Unie přispívala k činnosti observatoře.

(36)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cílů OSN pro udržitelný rozvoj má tento program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit významnou škodu“. Během provádění programu by měly být identifikovány a zavedeny příslušné akce, aniž by byla měněna základní povaha programu, a tyto akce by měly být přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů.

(37)

V zájmu zjednodušení a účinnosti by měla mít Komise možnost rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky. V takovém případě by měla Komise během provádění programu přidělit roční splátky s ohledem na pokrok akcí, které získávají finanční pomoc, na jejich předpokládané potřeby a na rozpočtové možnosti. Komise by měla sdělovat příjemcům grantu orientační harmonogram přidělení jednotlivých ročních splátek.

(38)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení”) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(39)

„LUX – evropská filmová cena diváků udělovaná Evropským parlamentem a Evropskou filmovou akademií“ se stala význačnou evropskou cenou, která propaguje a šíří evropské filmy, jež odrážejí evropskou identitu a hodnoty za hranicemi jednotlivých států, a staví na spolupráci se společenstvím renomovaných filmových tvůrců a evropskými filmovými organizacemi a sítěmi.

(40)

Orchestr mladých Evropské unie získal od svého založení jedinečné zkušenosti v oblasti podpory přístupu k hudbě, jakož i mezikulturního dialogu, vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury, a zároveň podporuje mezinárodní profesní rozvoj a odbornou přípravu mladých hudebníků. Výjimečnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, vytvořený na základě usnesení Evropského parlamentu, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, jež jsou vybíráni napříč Evropou podle náročných uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného a transparentního konkurzu ve všech členských státech. Tento zvláštní přínos ke kulturní rozmanitosti a identitě Evropy by měl být uznán například tím, že se stanoví akce, v nichž se mohou Orchestr mladých Evropské unie a podobné evropské kulturní subjekty ucházet o účast. U takových subjektů by měla být stanovena možnost víceletého financování, aby byla zajištěna stabilita jejich fungování.

(41)

Pro podporu Unie by měly být způsobilé organizace v kulturních a kreativních odvětvích, jež mají široký evropský zeměpisný záběr a jejichž činnosti zahrnují poskytování kulturních služeb přímo evropským občanům, a mohou mít tudíž přímý dopad na evropskou identitu.

(42)

Aby bylo zajištěno účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné, aby všechny akce a činnosti prováděné podle tohoto programu skýtaly evropskou přidanou hodnotu. Je rovněž třeba zajistit, aby doplňovaly činnosti členských států. Pro zajištění toho, aby si potenciální příjemci byli vědomi různých možností financování, je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a součinnost s programy financování, které podporují vzájemně úzce propojené oblasti politiky a s horizontálními politikami, jako je politika Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(43)

Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akcemi by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(44)

Je důležité, aby se program zabýval strukturálními výzvami evropských kulturních a kreativních odvětví, které ještě zintenzivnila pandemie COVID-19. Program zohledňuje skutečnost, že evropská kultura a sdělovací prostředky mají zásadní význam pro kvalitu života občanů a umožňují jim přijímat informovaná rozhodnutí. Spolu s dalšími příslušnými programy financování Unie a nástrojem Next Generation EU by program měl podpořit oživení kulturních a kreativních odvětví v krátkodobém horizontu, posílit jejich dlouhodobou odolnost a konkurenceschopnost, aby mohla v budoucnosti co nejlépe čelit potenciálním závažným krizím, a podpořit jejich digitální a ekologickou transformaci.

(45)

Politické cíle programu jsou řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci oken politiky Programu InvestEU na období 2021-2027 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (13), který mimo jiné nadále usnadňuje přístup malých a středních podniků a organizací z kulturních a kreativních odvětví k financování.

(46)

Klíčovými hodnotícími kritérii pro výběr dotčených projektů v rámci programu by měly být účinky, kvalita a efektivnost provádění projektů. S přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických akcí programu mohou být členy komise hodnotící tyto návrhy (dále jen „hodnotící komise”) externí odborníci. Při výběru externích odborníků by měla být věnována náležitá pozornost jejich profesním zkušenostem a genderové vyváženosti dané komise.

(47)

Program by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém kvalitativních a kvantitativních ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho akce a průběžně monitorovat jeho výkonnost. Toto monitorování a informační a komunikační činnosti týkající se programu a jeho akcí, by měly vycházet ze tří složek programu.

(48)

S ohledem na význam a složitost shromažďování a analýzy údajů a měření dopadu kulturních politik by Komise měla pomoci shromažďovat důkazy a statistické údaje o trendech a vývoji kulturních a kreativních odvětví za využití svých odborných znalostí a odborných znalostí dalších příslušných výzkumných institucí a měla by pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě o shromážděných údajích.

(49)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (14) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021-2027”).

(50)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (15).

(51)

Na tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, včetně grantů třetím stranám, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(52)

Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži, potřebě zjednodušení administrativy, zejména při postupu podávání žádostí, ve prospěch všech zúčastněných stran, a očekávanému riziku neplnění. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(53)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17), (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) a (EU) 2017/1939 (19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(54)

Mělo by být možné ocenit kvalitní návrhy na akce, které jsou způsobilé v rámci programu, ale nemohou být v jeho rámci financovány z důvodu rozpočtových omezení, pečetí excelence, a to na základě určitého souboru kritérií. Pečetí excelence se uznává kvalita návrhu a zjednodušuje hledání alternativního financování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus. U akcí, v jejichž souvislosti by mohla být udělována pečeť excelence, by měly být v příslušných výzvách k podávání návrhů uvedeny další informace.

(55)

S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvané „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by měl být oceněn zvláštní přínos regionů uvedených v tomto článku ke kulturní rozmanitosti Unie, jakož i jejich úloha při podpoře výměn, mimo jiné prostřednictvím mobility, a spolupráce s lidmi a organizacemi ze třetích zemí, zejména z jejich sousedních zemí. Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (21) a s ohledem na přínos zámořských zemí a území k mezinárodnímu kulturnímu vlivu Unie jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny. To by mělo lidem umožnit rovnoměrně těžit z konkurenčních výhod, které nabízejí kulturní a kreativní odvětví, zejména v podobě hospodářského růstu a zaměstnanosti.

(56)

Pro zajištění účinného vyhodnocování pokroku programu při dosahování jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vypracování monitorovacího a hodnotícího rámce a o přezkoumávání ukazatelů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(57)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady, které vznikly přede dnem podání žádosti o grant však nejsou způsobilé pro financování z prostředků Unie, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. V souladu s čl. 193 odst. 4 finančního nařízení nejsou náklady, které byly vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, způsobilé pro financování z prostředků Unie ani v případě grantů na provozní náklady a grantová dohoda musí být podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé ode dne 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(58)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit a administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Uvedené požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi.

(59)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Uvedené prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23). Jak stanoví toto nařízení, lhůty by zejména měly být přiměřené a měly by členům výborů poskytovat včasné a účinné příležitosti k posouzení návrhu prováděcího aktu a k vyjádření svých názorů.

(60)

Je nezbytné zajistit, aby program Kreativní Evropa 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 (24) (dále jen „program na období 2014–2020”) byl řádně ukončen, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci programu na období 2014–2020 dokončeny do 31. prosince 2020.

(61)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak stanoví články 21 a 23 Listiny. Toto nařízení je rovněž v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(62)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich nadnárodního charakteru, vysokého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup k vzdělávací mobilitě a obecněji na integraci Unie a z důvodu jejich posíleného mezinárodního rozměru může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(63)

Nařízení (EU) č. 1295/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.

(64)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 (3) bylo podstatně změněno (4). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)

Z pravidelných nezávislých hodnocení Evropského inovačního a technologického institutu (dále jen „EIT“) a ze zkušeností nabytých při uplatňování nařízení (ES) č. 294/2008 vyplývá, že k dalšímu zlepšení modelu EIT a procesů, na nichž je založen, je třeba provést jejich výrazné změny. Další oblasti, v nichž je zapotřebí zlepšení, byly identifikovány na základě průběžného hodnocení a předběžného posouzení dopadu EIT; jsou jimi mimo jiné model financování znalostních a inovačních společenství, jejich začlenění do místních inovačních ekosystémů, otevřenost a transparentnost znalostních a inovačních společenství a monitorování EIT. Toto nařízení rovněž nabízí příležitost se zaměřit na tyto aspekty.

(3)

Za udržení silné, konkurenceschopné a inovační evropské průmyslové základny nesou odpovědnost v první řadě členské státy. Povaha a rozsah úkolů v oblasti inovací však rovněž vyžadují, aby byla přijímána opatření ve vzájemné spolupráci na úrovni Unie.

(4)

EIT je zřízen s cílem doplnit stávající politiky a iniciativy Unie a členských států tím, že podporuje začlenění znalostního trojúhelníku – vysokoškolské vzdělávání, výzkum a inovace – v celé Unii.

(5)

EIT by měl přispívat k posilování inovační kapacity Unie a členských států s cílem řešit závažné výzvy, jimž společnost čelí, a tím přispívat k udržitelnému hospodářskému rozvoji a konkurenceschopnosti Unie.

(6)

EIT by měl využívat znalostní a inovační společenství k tomu, aby otevřeným a transparentním způsobem posiloval inovační ekosystémy v Unii. Za účelem dosažení tohoto cíle by měl napomáhat k vytváření a prohlubování vzájemných kontaktů a k rozvoji začleňování a spolupráce a měl by podporovat synergie mezi různými inovačními společenstvími v celé Evropě. Cílem EIT je rovněž plnit strategické priority Unie a přispívat k provádění cílů a politik Unie, včetně těch, které jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu, sdělení Komise ze dne 27. května 2020 o rozpočtu EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení, sdělení Komise ze dne 19. února 2020 o evropské strategii pro data, sdělení Komise ze dne 10. března 2020 o strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky a sdělení Komise ze dne 10. března 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu, a těch, které se týkají dosažení strategické autonomie Unie při zachování otevřené ekonomiky. EIT by měl také přispívat k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, sledováním zásad Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“) a Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“), a měl by rovněž přispívat k vytvoření ekonomiky s nulovými čistými emisemi nejpozději roku 2050. Tento přechod bude moci proběhnout, pouze pokud bude posílen výzkum a inovace, což znamená, že je nutné vytvořit příznivější podmínky a zvýšit investice do posilování evropské znalostní základny a výzkumných a inovačních kapacit, zejména v oblasti zelených technologií a inovací, které jsou šetrné ke klimatu.

(7)

EIT by měl usilovat o to, aby znalostní a inovační společenství byla otevřená spolupráci různých subjektů, a mohla tak rozvíjet synergie mezi různými inovačními společenstvími v Evropě, a tím napomáhat zeměpisné rozmanitosti a mobilitě talentovaných lidí.

(8)

Prioritní oblasti a finanční potřeby pro EIT na období sedmi let, pokrývající příslušný víceletý finanční rámec, by měly být stanoveny ve strategickém programu inovací. Tento strategický program inovací by měl být v souladu s programem Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont Evropa“), zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (6), a to i s ohledem na podávání zpráv, monitorování, hodnocení a další požadavky stanovené v uvedeném nařízení, a měl by zohlednit strategické plánování programu Horizont Evropa. Strategický program inovací by měl vytvářet a rozvíjet synergie s ostatními částmi programu Horizont Evropa, jinými relevantními programy víceletého finančního rámce a s dalšími relevantními unijními, celostátními a regionálními iniciativami, politikami a nástroji, zejména pokud podporují výzkum a inovace, vzdělávání a rozvoj dovedností, udržitelný a konkurenceschopný průmysl, podnikání a regionální rozvoj. Vzhledem k významu strategického programu inovací pro inovační politiku Unie a očekávaného socioekonomického dopadu na Unii by měl být strategický program inovací přijat Evropským parlamentem a Radou na návrh Komise. Uvedený návrh Komise by měl vycházet z příspěvku EIT. Tento příspěvek by měl být každoročně poskytnut Evropskému parlamentu a Radě.

(9)

Krize způsobená rozšířením onemocnění COVID-19 způsobila vážné obtíže ve zdravotnických a ekonomických systémech členských států. Překonání sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických dopadů této krize bude vyžadovat, aby orgány, instituce a jiné subjekty Unie vzájemně spolupracovaly. Je třeba, aby EIT a znalostní a inovační společenství reagovaly na nové a nečekavé výzvy a priority s potřebnou flexibilitou a měly by být schopny přijímat opatření a iniciativy s cílem poskytovat podporu svým ekosystémům. EIT a znalostní inovační společenství by zejména měly přispívat k inovační činnosti, která je nutná k překonání dopadů krize způsobené onemocněním COVID-19, a to v souladu s prioritami Zelené dohody pro Evropu, evropského plánu na podporu oživení, nové průmyslové strategie pro Evropu a cílů udržitelného rozvoje, přičemž je třeba zajišťovat synergii s ostatními iniciativami a partnerstvími Unie.

(10)

V souladu s nařízením (EU) 2021/695 by se činnosti EIT měly zaměřit na strategické dlouhodobé výzvy, zejména v mezioborových oblastech, a to včetně vývoje inovativních netechnologických řešení jako nezbytného doplňku k technologicky zaměřeným inovačním činnostem. Přitom by bylo třeba, aby EIT podporoval pravidelný dialog s občanskou společností, výzkumnými organizacemi, inovačními středisky, malými a středními podniky, vysokoškolskými institucemi a zástupci průmyslu.

(11)

EIT by se měl prostřednictvím znalostních a inovačních společenství prioritně zaměřit na přenos svých činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací a podnikatelských činností do podnikání a na jejich obchodní využití a měl by podporovat inovační a podnikatelské kapacity vysokoškolských institucí a zakládání a rozvoj inovativních podniků, čímž by doplňoval činnost Evropské rady pro inovace (ERI) a činnosti v dalších relevantních částech programu Horizont Evropa a Programu InvestEU, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (7).

(12)

EIT by měl působit prostřednictvím institucionalizovaných evropských partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými organizacemi, podniky, včetně malých a středních podniků a veřejných podniků, místními orgány, sociálními podniky, relevantními neziskovými organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, která jsou zaměřena na excelenci. Vzhledem k inovativní povaze některých podniků, pokud jde o zboží nebo služby, které nabízejí, a o jejich organizaci nebo výrobní metody, je třeba podporovat sociální podnikání a usilovat o větší angažovanost malých a středních podniků a sociálních podniků v zájmu zajištění jejich aktivní účasti. Tato partnerství by měla usilovat o dosažení finanční udržitelnosti tím, že se mobilizují finanční prostředky z jiných veřejných a soukromých zdrojů, a o přilákání co nejširší škály nových partnerů a jejich zapojení. Partnerství by měla vybírat a označovat jako znalostní a inovační společenství správní rada v souladu s prioritními oblastmi a harmonogramem stanoveným ve strategickém programu inovací a s ohledem na priority stanovené ve strategickém plánování programu Horizont Evropa, zaměřené na mimořádné globální a sociální výzvy. Výběr by měl probíhat soutěžním, otevřeným a transparentním postupem založeným na excelenci v souladu s tímto nařízením a kritérii pro výběr evropských partnerství stanovenými v nařízení (EU) 2021/695. První takové znalostní a inovační společenství, jehož činnost bude zahájena co nejdříve, v roce 2022 nebo 2023, by se mělo vztahovat ke kulturním a kreativním odvětvím a druhé takové znalostní a inovační společenství, jehož činnost bude zahájena v roce 2026, by se mělo týkat vodního, mořského a námořního odvětví a ekosystémů.

(13)

S ohledem na zvláštní povahu znalostních a inovačních společenství je nezbytné, aby byly pro jejich vytvoření stanoveny zvláštní minimální podmínky, které se odchylují od pravidel pro účast a šíření stanovených v programu Horizont Evropa. Ve vhodných případech může být rovněž nezbytné stanovit zvláštní pravidla týkající se vlastnictví, přístupových práv, využívání a šíření výsledků, pokud jde o činnosti znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou.

(14)

Správní rada by měla řídit a monitorovat činnosti EIT a odpovídat za výběr, označování, financování, monitorování a hodnocení činností znalostních a inovačních společenství v souladu s nařízením (EU) 2021/695 a se strategickým programem inovací. Při jmenování členů správní rady by Komise měla zajistit, aby byly vyváženým způsobem zastoupeny osoby se zkušenostmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání, inovací nebo podnikání a aby byla zajištěna genderová vyváženost a zeměpisné pokrytí, přičemž vůdčím principem by měla být excelence.

(15)

EIT by měl zajišťovat průběžné monitorování a pravidelné externí hodnocení výstupů, výsledků a dopadů každého znalostního a inovačního společenství, včetně jejich pokroku při dosahování finanční udržitelnosti, nákladové efektivnosti a otevřenosti vůči novým členům. Tato hodnocení by měla zahrnovat průběžná hodnocení, která by se vztahovala na první tři roky dohody o partnerství a na tři roky následující po každém prodloužení její platnosti, souhrnná hodnocení prováděná před koncem sedmého roku dohody o partnerství a závěrečná hodnocení před koncem její platnosti. V příslušných případech přijme správní rada ve vztahu k danému znalostnímu a inovačnímu společenství nápravná opatření.

(16)

EIT by měl pravidelně informovat skupinu zástupců členských států o výkonnosti, výsledcích a činnostech EIT a znalostních a inovačních společenství, o výsledcích jejich monitorování a hodnocení a o jejich ukazatelích výkonnosti a nápravných opatřeních. Skupina zástupců členských států by měla správní radě a řediteli poskytovat poradenství o záležitostech strategického významu a sdílet zkušenosti s EIT a znalostními a inovačními společenstvími. Schůze skupiny zástupců členských států by měl organizovat EIT.

(17)

Aby EIT a znalostní a inovační společenství mohly přispívat ke konkurenceschopnosti a posilovat na mezinárodní úrovni přitažlivost evropského hospodářství a jeho inovační a podnikatelskou kapacitu, měly by být schopny přilákat partnerské organizace, výzkumné pracovníky a studenty z Unie, včetně nejvzdálenějších regionů, ale i z jiných zemí, a to například podporou jejich mobility.

(18)

Vztahy mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími by měly být založeny na dohodách o partnerství a grantových dohodách, které stanoví práva a povinnosti znalostních a inovačních společenství a finanční příspěvek, který těmto společenstvím poskytuje EIT na základě jejich výkonnosti. V zájmu snížení administrativní zátěže znalostních a inovačních společenství a zlepšení dlouhodobého plánování zdrojů a činností by měl EIT uzavírat se znalostními a inovačními společenstvími víceleté grantové dohody v délce trvání až tří let, nebo případně roční grantové dohody. Odchylně od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“) by měl mít EIT možnost uzavřít takovou dohodu o partnerství na počáteční období sedmi let a v případě pozitivní výkonnosti a pozitivních výsledků průběžného hodnocení a souhrnného hodnocení znalostního a inovačního společenství tuto dohodu následně prodloužit o další nejvýše sedmileté období. Po skončení platnosti dohody o partnerství mohou EIT a znalostní inovační společenství uzavřít memorandum o spolupráci s cílem pokračovat v aktivní spolupráci.

(19)

Je potřeba podporovat vysokoškolské vzdělávání jakožto nedílnou, avšak často chybějící součást znalostního trojúhelníku. Zúčastněné vysokoškolské instituce a poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy by měli prostřednictvím znalostních a inovačních společenství udělovat tituly a diplomy v souladu s vnitrostátními předpisy a akreditačními postupy. Dohody o partnerství, grantové dohody a memoranda o spolupráci mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími by měly stanovit, aby tyto tituly a diplomy byly rovněž označovány jako tituly a diplomy EIT. Kromě toho by měl EIT více propagovat vysokoškolské tituly a diplomy s označením EIT, aby se rozšířilo jejich uznávání mimo společenství EIT a aby byly používány i v rámci programů celoživotního učení, odborného vzdělávání, odborného výcviku, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace. Prostřednictvím svých činností a práce by EIT měl v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (9) přispívat k podpoře mobility studentů, výzkumných pracovníků a zaměstnanců a poskytovat příležitosti pro celoživotní učení, mentorování a koučování.

(20)

Je třeba přijmout náležitá opatření k zajištění spolehlivosti, otevřenosti a transparentnosti EIT. Vhodná pravidla, jimiž se upravuje řízení a fungování EIT, by měla být obsažena v jeho stanovách.

(21)

EIT by měl mít právní subjektivitu, a aby bylo možno zaručit jeho funkční autonomii a nezávislost na vnitrostátních orgánech a vnějších tlacích, měl by spravovat svůj vlastní rozpočet, mezi jehož příjmy by měl patřit i příspěvek Unie.

(22)

Předpokládá se, že do rozpočtu znalostních a inovačních společenství bude významně přispívat odvětví průmyslu, financí a služeb. Znalostní a inovační společenství by měla zejména usilovat o co nejvyšší podíl příspěvků ze soukromých zdrojů a z příjmů pocházejících z jejich vlastních činností a měla by usilovat o to, aby nejpozději před koncem patnáctého roku od obdržení finanční podpory EIT dosáhla sledované finanční udržitelnosti. Znalostní a inovační společenství a jejich partnerské organizace by měly zajistit patřičnou publicitu skutečnosti, že jejich činnosti jsou prováděny v rámci EIT a že jsou příjemci finančního příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie. Transparentnost financování by se navíc měla zvýšit veřejnou dostupností informací o tom, které projekty jsou financovány a jak jsou finanční prostředky rozděleny.

(23)

Na finanční příspěvek Unie ze souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Audit účetnictví by měl provádět Účetní dvůr v souladu s finančním nařízením.

(24)

EIT by měl lépe usilovat o to, aby přechod mezi jednotlivými obdobími víceletého finančního rámce proběhl hladce, zejména pokud jde o probíhající činnosti.

(25)

Příjmy EIT by měly zahrnovat příspěvek Unie poskytovaný z finančního příspěvku programu Horizont Evropa. Tyto příjmy by měly zahrnovat příspěvky z jiných soukromých a veřejných zdrojů.

(26)

EIT je subjektem zřízeným Unií ve smyslu článku 70 finančního nařízení a měl by odpovídajícím způsobem přijmout své finanční předpisy. Na EIT by se proto mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (10).

(27)

EIT by měl přijmout konsolidovanou výroční zprávu o činnosti uvádějící provedené činnosti a jejich výsledky během předchozího kalendářního roku. Na základě strategického programu inovací a v souladu se svými finančními pravidly by měl EIT rovněž vypracovávat jednotný programový dokument uvádějící jeho plánované iniciativy, pokud jde o roční a víceleté programování, a umožňující EIT reagovat na vnitřní a vnější vývoj v oblasti vědy, technologie, vysokoškolského vzdělávání, inovace a jiných relevantních oblastech. Tyto jednotné programové dokumenty by měly být pro informaci předávány Evropskému parlamentu a Radě.

(28)

Od svého vytvoření mohl EIT využívat rozsáhlých odborných zkušeností svých pracovníků. V důsledku právního rámce vytvořeného nařízením (EU) č. 294/2008 však smlouvy některých pracovníků skončily bez možnosti prodloužení. Aby se zabránilo těmto situacím v budoucnu a vzhledem k tomu, že odborné zkušenosti pracovníků jsou pro úspěch činností EIT velmi důležité, je v jeho nejlepším zájmu, aby v rámci platného právního rámce vyvinul veškeré úsilí k přilákání a udržení kvalifikovaných pracovníků.

(29)

Je vhodné, aby Komise iniciovala nezávislá externí hodnocení činnosti EIT, včetně činností řízení prostřednictvím znalostních a inovačních společenství, zejména s ohledem na přípravu strategického programu inovací. Tato hodnocení by měla posuzovat, jak EIT plní své úkoly a cíle, a měla by se vztahovat na činnosti jak EIT, tak i znalostních a inovačních společenství. Měla by hodnotit unijní přidanou hodnotu EIT, dopad jeho činností v celé Unii a dopad činností v rámci regionálních inovačních programů, jeho otevřenost, účelnost, účinnost, informační činnosti, komunikaci, viditelnost, šíření jeho výsledků, relevantnost prováděných činností a jejich soulad a doplňkovost s relevantními unijními a vnitrostátními politikami, včetně případných synergií s ostatními částmi programu Horizont Evropa. Tato hodnocení by měla být podkladem pro hodnocení programu Horizont Evropa, které provádí Komise v souladu s nařízením (EU) 2021/695.

(30)

EIT by měl vyvinout veškeré úsilí ke sjednocení terminologie, pokud jde o strukturu jednotlivých znalostních a inovačních společenství, za účelem zjednodušení a rozšíření rozpoznatelnosti EIT.

(31)

Aby se přispělo k odstranění rozdílů v inovacích v Evropě, měl by EIT podporovat inovační kapacity zemí a regionů, usilovat o posílení inovačních ekosystémů v zájmu řešení globálních výzev a začleňovat nové partnerské organizace do znalostních a inovačních společenství, zejména prostřednictvím regionálního inovačního programu a za podmínek dále stanovených ve strategickém programu inovací.

(32)

Znalostní a inovační společenství jako nástroje napomáhající inovacím by měla zohledňovat priority strategie pro inteligentní specializaci členských států a rozšiřovat jejich inovační kapacitu tím, že budou plně odrážet regionální kapacity a potenciál, příležitosti a nedostatky, jakož i místní aktéry, jejich činnosti a trhy.

(33)

Je nezbytné podporovat silné synergie mezi EIT a ERI. Znalostní a inovační společenství by měla v úzké součinnosti s ERI podněcovat zakládání inovativních podniků a příjemci EIT by měli mít možnost požádat o dodatečnou podporu z nástrojů ERI na služby poskytované znalostními a inovačními společenstvími. Jednodušší a tím i rychlejší přístup k činnostem ERI v souladu s nařízením (EU) 2021/695 by měly mít zejména začínající podniky („start-ups“) s velkým růstovým potenciálem, které jsou podporovány znalostními a inovačními společenstvími, aby mohly rychle rozšiřovat své činnosti, zatímco příjemci podpory z ERI by měli mít možnost získat podporu EIT. Aby neprobíhaly izolované aktivity, ale byly podporovány synergie a spolupráce, měla by mezi EIT a ERI probíhat vzájemná a soustavná výměna informací. Správní rada by měla být oprávněna ve vhodných případech pozvat na své schůze členy výboru ERI jako pozorovatele.

(34)

Za účelem zajištění nepřetržitostí činností EIT a znalostních a inovačních společenství v souladu s relevantními ustanoveními nařízení (EU) 2021/695 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a některá jeho ustanovení by se měla použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(35)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a nadnárodní povahy, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

1)

„inovací“ proces, včetně jeho výsledku, jehož prostřednictvím reagují nové myšlenky na společenské, hospodářské nebo environmentální potřeby a poptávku a vytvářejí nové produkty, služby nebo obchodní, organizační a sociální modely, které se úspěšně zavádějí na stávající trh nebo které dokáží vytvářet trhy nové a které přispívají svou hodnotou společnosti;

2)

„znalostním a inovačním společenstvím“ rozsáhlé institucionalizované evropské partnerství, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2021/695, vysokoškolských institucí, výzkumných organizací, podniků a dalších stran zúčastněných na inovačním procesu v podobě strategické sítě, bez ohledu na její právní formu, založené na společném střednědobém až dlouhodobém plánování inovací k plnění úkolů EIT a přispívajících k dosažení cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/695;

3)

„střediskem společného umístění“ fyzické centrum vytvořené otevřeným a transparentním způsobem, které podporuje vytváření vazeb a aktivní spolupráci mezi aktéry znalostního trojúhelníku a působí jako ústřední bod pro výměnu informací a jehož prostřednictvím mohou partneři znalostních a inovačních společenství získávat přístup k zařízením a odborným poznatkům potřebným k plnění jejich společných cílů;

4)

„centrem regionálního inovačního programu“ fyzické centrum v členském státě nebo v přidružené zemi, na niž je tento regionální inovační program zacílen, vytvořené znalostním a inovačním společenstvím jako jeho nedílná součást a sloužící jako ústřední bod pro činnosti tohoto znalostního a inovačního společenství a jako prostředek k mobilizaci místních aktérů znalostního trojúhelníku a jejich zapojení do činností tohoto společenství;

5)

„partnerskou organizací“ právní subjekt, který je členem znalostního a inovačního společenství a může zejména zahrnovat vysokoškolské instituce, poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy, výzkumné organizace, veřejné instituce, veřejné nebo soukromé společnosti, finanční instituce, regionální a místní orgány, nadace a neziskové organizace;

6)

„výzkumnou organizací“ veřejný nebo soukromý právní subjekt, který provádí výzkum nebo technologický rozvoj jako jeden ze svých hlavních cílů;

7)

„vysokoškolskou institucí“ vysoká škola nebo jakýkoliv druh vysokoškolské instituce, která v souladu s vnitrostátním právem nebo praxí nabízí tituly a diplomy zejména na magisterské nebo doktorské úrovni, bez ohledu na její vnitrostátní označení;

8)

„společenstvím EIT“ EIT a aktivní společenství jednotlivců a právních subjektů, které využily nebo využívají podporu nebo finanční příspěvek EIT;

9)

„strategickým programem inovací“ akt, kterým se stanoví prioritní oblasti a strategie EIT pro příští iniciativy, jeho kapacita pro vytváření nejlepší přidané hodnoty z hlediska inovací, cíle EIT, klíčové akce, způsob fungování, očekávané výsledky a dopad, jakož i odhad zdrojů potřebných na období programu Horizont Evropa a víceletého finančního rámce;

10)

„regionálním inovačním programem“ program podporující začlenění znalostního trojúhelníku a inovační kapacitu zemí (a jejich regionů), které jsou v evropském srovnávacím přehledu inovací, jak uvádí strategický program inovací, označeny jako země s „nízkou“ nebo „mírnou“ výkonností v oblasti inovací, a nevzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a to zejména tím, že získává nové partnery, začleňuje je do znalostních a inovačních společenství a snižuje rozdíly mezi regiony, čímž snižuje i rozdíly v inovacích;

11)

„fórem zúčastněných stran“ platforma otevřená zástupcům unijních, celostátních, regionálních a místních orgánů, organizovaným zájmovým subjektům i jednotlivcům z oblasti podnikání, vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, sdružení, občanské společnosti a klastrových organizací, stejně jako jiným zúčastněným stranám z celého znalostního trojúhelníku;

12)

„plánem činnosti znalostního a inovačního společenství“ dokument, který je přiložen ke grantové dohodě vztahující se na období nejvýše tří let a který popisuje cíle znalostního a inovačního společenství, způsob jejich dosažení, očekávané výsledky, plánované činnosti znalostního a inovačního společenství s přidanou hodnotou a s nimi spojené finanční potřeby a zdroje, včetně činností prováděných s cílem dosáhnout finanční udržitelnosti a zvýšit otevřenost znalostního a inovačního společenství vůči novým partnerům v celé Unii;

13)

„činnostmi znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou“ činnosti prováděné partnerskými organizacemi v souladu s plánem činnosti znalostního a inovačního společenství, jež přispívají k začlenění znalostního trojúhelníku vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací, včetně činností spojených se zřízením, správou a koordinací znalostních a inovačních společenství, a k dosažení celkových cílů EIT;

14)

„činnostmi napříč znalostními a inovačními společenstvími“ činnosti, které se zaměřují na posílení spolupráce a synergií mezi znalostními a inovačními společenstvími, na podporu výraznějšího mezioborového přístupu a na vytvoření kritického množství mezi znalostními a inovačními společenstvími s cílem řešit otázky společného zájmu;

15)

„memorandem o spolupráci“ dohoda mezi EIT a znalostním a inovačním společenstvím, jejímž cílem je zajistit, aby znalostní a inovační společenství zůstalo aktivním členem společenství EIT i po konci platnosti dohody o partnerství, a která zahrnuje podmínky přístupu k výběrovým řízením EIT na některé specifické činnosti a na nadnárodní činnosti s vysokou unijní přidanou hodnotou;

16)

„finanční udržitelností“ schopnost znalostního a inovačního společenství financovat své činnosti v rámci znalostního trojúhelníku nezávisle na příspěvcích EIT.

a)

v souladu se strategickým programem inovací stanovuje své hlavní priority a činnosti a provádí je v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/695;

b)

zajišťuje otevřenost a zvyšuje povědomí mezi potenciálními novými partnerskými organizacemi a podporuje jejich účast na svých činnostech, zejména malých a středních podniků a nově vznikajících špičkových center, v celé Unii, mimo jiné prostřednictvím regionálních informačních programů, tím, že vychází ze stávajících informačních sítí a struktur;

c)

vybírá a určuje znalostní a inovační společenství podle článku 9, formou dohod o partnerství a grantových dohod vymezuje jejich práva a povinnosti, dohlíží na ně a poskytuje jim náležitou podporu a strategické pokyny prostřednictvím vhodných opatření ke kontrole kvality, průběžného monitorování a pravidelného externího hodnocení jejich činností v souladu s článkem 11, a v příslušných případech přijímá nápravná opatření;

d)

řídí provádění regionálního inovačního programu ze strany znalostních a inovačních společenství, mimo jiné vytvořením center pro regionální inovační programy;

e)

zajišťuje náležitou koordinaci a usnadňuje komunikaci a tematickou spolupráci mezi znalostními a inovačními společenstvími a vyhlašuje výzvy pro činnosti napříč znalostními a inovačními společenstvími a sdílené služby;

f)

zajišťuje rozsáhlé používání titulů a diplomů EIT s označením EIT znalostními a inovačními společenstvími, zajišťuje jejich větší propagaci mimo společenství EIT a rozšiřuje je na programy celoživotního učení;

g)

podporuje šíření osvědčených postupů pro začlenění znalostního trojúhelníku, a to i mezi znalostními a inovačními společenstvími a v celé Unii, mimo jiné prostřednictvím regionálního inovačního programu, s cílem vytvořit společnou inovační kulturu a kulturu předávání znalostí, a vybízí znalostní a inovační společenství k otevřenosti vůči získávání nových členů na základě informačních činností;

h)

podporuje rozsáhlé šíření, komunikaci a využívání výsledků a příležitostí, jež vzešly ze společenství EIT, s cílem zvýšit povědomí, viditelnost a znalosti o EIT v celé Unii a podpořit účast na činnostech společenství EIT;

i)

podporuje znalostní a inovační společenství při vytváření účinné strategie finanční udržitelnosti k získávání finančních prostředků z jiných veřejných a soukromých zdrojů;

j)

podporuje dosahování špičkových výsledků ve vysokoškolském vzdělávání, výzkumu a inovacích, zejména podporou znalostních a inovačních společenství jako vynikajících inovačních partnerů;

k)

podporuje multidisciplinární přístupy k inovacím ve všech odvětvích, mimo jiné začleněním technologických, sociálních a netechnologických řešení, udržitelnosti a klimatické neutrality již od návrhu, organizačních přístupů, důrazu na podnikání a nových podnikatelských modelů;

l)

zajišťuje v souladu s nařízením (EU) 2021/695 synergie a doplňkovost mezi činnostmi EIT a jinými programy Unie tam, kde je to vhodné;

m)

s cílem podpořit předávání a šíření poznatků jak v rámci znalostních a inovačních společenství, tak i obecněji v celé Unii, podporuje diskuse a výměnu a šíření odborných poznatků a know-how týkajících se inovativních modelů práv duševního vlastnictví mezi znalostními a inovačními společenstvími;

n)

poskytuje nezbytnou podporu a zvyšuje synergie se znalostním a inovačním společenstvím za účelem rozvoje inovativních řešení,

o)

organizuje alespoň každé dva roky pravidelná zasedání fóra zúčastněných stran, aby sdílel a projednal činnosti EIT, jeho zkušenosti, osvědčené postupy a příspěvek k politikám a cílům Unie v oblasti inovací, výzkumu a vzdělávání a případně k dalším politikám a cílům Unie, a aby umožnil zúčastněným stranám vyjádřit svůj názor,

p)

alespoň dvakrát ročně organizuje zasedání skupiny zástupců členských států, nezávisle na zasedáních fóra zúčastněných stran,

q)

usnadňuje zřizování zařízení sdílených služeb společenství EIT,

r)

s cílem usnadnit spolupráci uvnitř společenství EIT a s místními inovačními ekosystémy podporuje postupné vytváření sítí center pro regionální inovační programy a středisek společného umístění v členských státech,

s)

monitoruje uskutečňování činností, které mají provádět znalostní a inovační společenství pro rozvoj podnikatelské a inovační kapacity svých členských organizací, zejména vysokoškolských institucí, poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, malých a středních podniků a začínajících podniků, a jejich začlenění do inovačních ekosystémů v celé Unii a v souladu s přístupem znalostního trojúhelníku;

t)

ve spolupráci s Komisí a po konzultaci se znalostními a inovačními společenstvími navrhne, zahájí a koordinuje pilotní iniciativu na podporu rozvoje inovačních a podnikatelských kapacit vysokoškolských institucí a jejich začlenění do inovačních ekosystémů (pilotní inciativa pro vysokoškolské vzdělávání), kterou mají provádět znalostní a inovační společenství.

a)

jsou minimální podmínky pro vytvoření znalostního a inovačního společenství stanoveny v čl. 9 odst. 3 a 4 tohoto nařízení,

b)

na činnosti znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou se mohou ve vhodných případech použít zvláštní pravidla týkající se vlastnictví, přístupových práv, využívání a šíření výsledků.