1. ARGUMENTACE:
Tato část práce je součást mé BP s názvem Názor mladých ţen na narození postiţeného
dítěte. Tento výňatek je z kapitoly pojednávající o matkách a jejich ţivotním stylu. Tuto práci
píši na katedře Speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě. Toto téma jsem si vybrala,
protoţe v příbuzenstvu se nám narodilo postiţené dítě a jelikoţ se to objevilo u mé babičky
tak je tu určitá hrozba i u jejích vnoučat. Rozhodla jsem se proto psát práci, která se této
tématiky bude blízce dotýkat, přesto, ţe pro mnoho lidí je toto téma velice nepříjemné, či
velice těţké posuzovat. Tím ale netvrdím, ţe pro mě není. Název práce není definitivní a stále
přemýšlím, jak jej upravit pro lepší vystiţení daného tématu.
NÁZEV:
ŢIVOTNÍ STYL MLADÝCH ŢEN (POTENCIONÁLNÍCH MATEK)
ANOTACE:
Jak jiţ bylo v argumentaci popsáno, jedná se o část bakalářské práce, v které se zabývám
názorem zatím bezdětných ţen na narození postiţeného dítěte. Tento konkrétní vybraný text
se týká ţivotního stylu ţen. Zabývá se otázkou zdraví, zmiňuje definici zdraví, a popisuje
jednotlivé sloţky, které se podílejí na zdravém ţivotním stylu. Svůj ţivotní styl můţeme
ovlivnit mnoha faktory a především svým vlastním jednáním. Dostatek spánku, ţivot bez
alkoholu, drog a cigaret jsou některé z důleţitých podmínek pro to, abychom mohli tvrdit, ţe
ţivotní styl podléhá zdravému stylu. Měli bychom si vlastně uvědomit, ţe zdraví není jen naše
osobní věc, ale i záleţitost celé společnosti, zvláště pokud se chystáme přivést na svět nový
ţivot.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Zdraví, styl, ţivot, onemocnění, spánek, alkohol, stres, kouření, vliv, ţivotospráva
ODBORNÝ TEXT:
Zdravým ţivotním stylem můţeme ovlivnit celý náš ţivot, zdraví a s tím spojený věk, kterého
se doţijeme, kvalitu našeho ţivota, kvalitu vyuţití našeho volného času a mnoho dalšího.
Nelze ovlivnit rozvoj a vznik některých onemocnění, ale můţeme se alespoň pokusit být za
2. své zdraví zodpovědní a vyvarovat se onemocněním pramenícím z nezdravého způsobu
ţivota. Nejdříve si definujme, co to znamená být zdravý.
Definice zdraví
Nabízí se tu známá definice zdraví podle WHO z roku 1980, která zní: Zdraví je stav úplné
tělesné, psychické a sociální pohody (Slowík, J. 2007). Zdraví svoje vlastní a svých blízkých
si přeje kaţdý člověk, a to zdravý i nemocný. Zdraví přejeme k novému roku, k narozením,
svátku, připíjíme na zdraví. Mnohdy uţ ani nepřemýšlíme nad tím, co znamená a ztrácí pro
nás ten správný význam. Aţ v době, kdy se setkáme s chorobou, nám dojde, jakou cenu má
zdraví. Zdraví nemá cenu jen přát sobě či ostatním, je důleţité pro něj i něco udělat a obětovat
a snad i pomoc lidem, kteří nemají štěstí být zdraví. Je důleţité zdraví chápat jako záleţitost
individuality, ale má i hodnotu společenskou. To znamená, ţe dobré zdraví slouţí k rozvoji
společnosti, jak z hlediska sociálního tak společenského (Čevela, R. Čeledová, L., Dolanský,
D. 2009).
Největší podíl na našem zdraví má spánek či odpočinek, pohyb, strava, uţívání dnes běţně
akceptovaných drog jako je alkohol, cigarety, a v neposlední řadě je tu stres. Všechny tyto
zmíněné poloţky tvoří náš ţivotní styl ať jiţ zdravý či nezdravý a jsme většinou schopní je
určitým způsobem ovlivňovat tak, abychom mohli být, co nejzdravější.
Zde je ukázka, kolik procent žen z celkového počtu 49 žije zdravě.
Snažíte se žít zdravě?
14%
ano
ne
86%
Graf č. 1
3. Spánek
V dnešní době hodně bojujeme s nedostatkem spánku. Spánek a odpočinek je nezbytný pro
kaţdého člověka pro to, aby byli schopní pracovat, soustředit, ale i proţívat běţný den.
S nedostatkem spánku souvisí například přemíra hluku v prostředí, v kterém se běţně
pohybujeme, ale i to, ţe náš přirozený biologický rytmus je narušován. Nedostatek spánku
můţe pramenit z nemoţnosti si vyhradit čas pro spánek nebo stres, který nás vyčerpává,
oslabuje a nedovoluje spánek. Pokud dostatečně neodpočíváme, můţe vzniknout chronická
únava, která je typická tím, ţe bolí hlava, přítomností deprese, nebo nespavostí. Pro člověka je
ideální délka spánku mezi 6 a 8 hodinami.
Alkohol
Je potvrzeno, ţe větší mnoţství alkoholu má škodlivý vliv na zdraví, ačkoli problematika pití
alkoholu můţe být velice kontroverzní. Otázkou zůstává, jestli je přiměřené pití alkoholu
povaţováno za součást zdravého ţivotního stylu. Pití alkoholu v těhotenství je striktně
zakazováno, i kdyţ není potvrzen negativní vliv pití malého mnoţství alkoholu na plod.
Přesto se doporučuje alkoholu zcela vyhýbat, nejen v nejčasnější týdnech otěhotnění, kdy je
alkohol nejnebezpečnější. Obecně platí, ţe alkohol působí na zdraví nejhůře, čím vyšší dávky
dostáváme. Můţe způsobit hypertenzi či různé druhy rakoviny. Nejlépe snášen je alkohol,
pokud je spojen s konzumací jídla a to jen v omezeném mnoţství, které je pro ţeny o
polovinu niţší neţ pro muţe. Doporučená maximální denní dávka je stanovena na jednu
jednotku pro ţeny, coţ odpovídá polovině dvanáctistupňového piva.
Kouření
Kouření cigaret je špatné pro zdraví celkově, proto je dobré se mu vyhnout jak v aktivní tak i
v pasivní podobě. Přes tento fakt stoupá počet mladých kuřáků, ale i kuřaček, které si
neuvědomují, jaké riziko tento zlozvyk představuje. Bylo prokázáno, ţe cigarety zvyšují
výskyt kardiovaskulárních onemocnění a s tím spojený zvýšený výskyt infarktu myokardu u
kuřáků. Navíc je tu rozdíl mezi škodlivostí, která hrozí ţenám a muţům. Ţeny zaţívají horší
dopady na své zdraví, protoţe tu existuje moţný antiestrogenový efekt, coţ sebou přináší
dřívější příchod menopauzy, větší výskyt osteoporozy anebo indukce1 estrogen
metabolizujících enzymů (Mandovec A. 2008, s. 39-41). Zvyšuje se i pravděpodobnost
prodělání mozkové mrtvice, kdy četnost prodělání mrtvice je přímo propojena s počtem
vykouřených cigaret. Studie prokázaly, ţe muţi a ţeny jsou silně ohroţovány nebezpečnými
1
součást procesu vedoucího k diferenciaci buněk a tkání
4. vlivy kouření (Křivohlavý, J. 2002). Pasivní kouření negativně ovlivňuje zdraví nekuřáků a to
především, pokud mu jsou vystaveni dlouhodobě. Následkem pasivního kouření je 5x vyšší
pravděpodobnost onemocnění rakovinou plic. Pokud se jedná o těhotnou ţenu, která kouří,
tak svým nezodpovědným chováním neohroţuje jen sebe, ale i její vyvíjející se plod.
Charakteristickým rysem dítěte, které se rodí matkám, aktivním kuřačkám, je dítě s menší
porodní váhou neţ dítě neovlivněné kouřením. Obecně se doporučuje kouření zanechat dříve,
neţ dojde k rozvoji zmíněných či jiných onemocnění souvisejících s kouřením. V současné
době existuje mnoho prostředků pro odvykání, jako jsou náplasti, ţvýkačky a jiné (M., Štejfa
2007).
Stres
Stres nebo jinými slovy napětí působí na člověka negativním způsobem, především pokud je
mu člověk vystaven po dlouhou dobu, často, nebo je příliš intenzivního charakteru. Existuje i
stres, eustres, který je pozitivní a který nám pomáhá aktivizovat naše síly a zlepšovat náš
výkon. Zdrojem negativního stresu, distresu, můţe být špatné ţivotní prostředí, nesprávná
ţivotospráva, coţ se týká především nedostatku spánku nebo problémy ve vztazích, či určité
subjektivní problémy (J. Křivohlavý 2002). Těţké stresy jsou v těhotenství povaţovány za
vnější teratogenní vlivy, které mohou působit zdravotní komplikace plodu (P. Kuchynka
2007). Stres je dále spojován s moţností předčasného porodu u těhotných ţen (A. Roztočil
2008). To, jestli je stres odpovědný za sníţenou imunitní obranu lidského organismu, se
nemůţe jistě potvrdit, ale touto otázkou se zatím výzkumy zabývají (Asbjørn. O., Lilleba, B.
2010).
ZDROJE:
SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-1733-6.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80-247-
0179-0.
ČEVELA, Rostislav, Libuše ČELEDOVÁ a Hynek DOLANSKÝ. Výchova ke zdraví pro
střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 108 s. Sestra. ISBN 978-802-4728-
605.
Všechny zdroje jsou kniţního rázu, neboť jsem jiné, které by se zabývaly, touto tematikou
nepouţila. Protoţe jsou to knihy, tak jsem si jista, ţe všechny zdroje jsou kvalitní a relevantní.
