Programátor umělec

Michal Černý LinuxAlt 2008 10/30/08 Programátor umělec

10/30/08 Rozpaky nad definicemi umění

Obtížně definované umění „ Záhada umění jako lidské kulturní činnosti spočívá v tom, že při nazírání na něj nevědomky směšujeme dvě úrovně, v nichž působí - individuální a sociální.“ [1] „ Neumím definici umění. Slovy mohu jen kroužit kolem. Umění se definuje samo sebou.“[2] Art z latinského ars, tj.: „dovednost“ nebo „řemeslo“. Umění => měnit něco, schopnost něco udělat. 10/30/08

„ Například readymade. Čím je readymade uměním? Tím, že to či ono dává do nových souvislostí …no ale jaké jsou nové souvislosti. Vezmeš jablko, postavíš ho na stůl a je v nových souvislostech. A když ho postavíš na zem, je to readymade, je to umění? Je to přece v nových souvislostech. Stále měníš souvislosti. Foukne vítr, je to jiná souvislost. Vezmeš nůž, píchneš ho do jablka, je to jiná souvislost. Tak potom je umělec každý kuchař!“ [3] 10/30/08

Základní poznatky V zásadě nedokážeme říci, co je umění. Není li Bůh, pak jedna z mála věcí, které nás od zvířat odlišují, je schopnost dělat umění. Nedokážeme ani uspokojivě říci, k čemu je umění dobré ani proč téměř každý člověk nějakou formu „běžného umění“ rád provozuje. Skutečností je, že české základní a střední školství vychovává k umění (hudební či výtvarná výchova, krasopis) více než k biologii či chemii. Stejně jako většina rodičů své děti. 10/30/08

Vyvolený umělec? Je paradoxní, že zatímco bez větších problémů přiznáme, že neumíme zpívat či malovat, stydíme se, pokud nevíme, kde je Madagaskar nebo kdy byl postaven Karlův most. Přesto platíme nemálo peněz za návštěvu galerií, chodíme na autorská čtení, ale obvykle nedáme stokorunu či čas za popovídání si s člověkem, který umí dějepis či zeměpis. Umělec je tedy někdo vyvolený s talentem. Ten, kdo neumí dějepis, je ale hlupák. 10/30/08

Formy umění Výtvarné – obrazy, sochy,... Hudební – zpěv, hra, komponování,... Architektonické – návrh staveb, zahrad,... Filmové – kamera, scénář, hraní,... (režie?) Fotografické... Literární – poezie, próza, drama ... (Programátorské?) 10/30/08

Umění existuje i ve dvojkové soustavě Digitální fotografie či film běžně vnímáme jako umělecké dílo. A to i přes to, že je můžeme libovolně množit a nesčetněkrát upravovat. Umělecké dílo není tedy determinováno svou unikátností, ve smyslu kvantitativní jedinečnosti. 10/30/08

Animovaný film Může-li být uměním obraz, pak musíme připustit také to, že série těchto obrazů může tvořit umění. Film v současné době je tvořen scénami, které se pohybují na základě naprogramovaných algoritmů. Tyto algoritmy mají klíčový podíl na tom, zda-li je nebo není výsledek uměním. 10/30/08

Flash Poměrně populární a moderní jsou flash filmy. Jejich výroba je levná a relativně jednoduchá. Často jsou založeny na jednoduchých vektorových grafických objektech a mechanismus, který je „rozhýbává“, je důležitější než samotné jednotlivé obrazy. Většinu umělecké hodnoty filmu (animace) tedy tvoří řídící program. 10/30/08

Animátor je umělcem Z výše uvedeného je zřejmé, že jestliže může být umělcem režisér a malíř, může být umělcem také animátor. Animátor je osoba, která maluje a programuje film či animaci. Nebo také pouze programuje. Animátor tedy nemusí být grafikem. Animátor pak má v animovaném filmu stejnou roli, jako režisér (nebo ten kdo chystá scény) jen místo lidí udílí pokyny objektům a užívá jiný jazyk. 10/30/08

Jazyk Jsou jazyky složité i primitivní. O některých řekneme že jsou „zpěvné“ (např. slovenština x němčina) o jiných, že jsou jazykem vhodným pro básníky (např. čeština). Přesto lze říci, že pokud není překlad evidentně špatný, je balada od Villona uměním v každém jazyce. Při dobrém překladu (a nezbytné minimální úrovni slovní zásoby a gramatiky na straně jazyka) jsou básně jazykově přenosné a neztrácí příliš mnoho ze své kvality. 10/30/08

Villon – Závěť Nedal mi ani groše půl a nemám, proč bych se mu kořil, rab jeho nejsem ani mul, a nijak si mě nevyšňořil. O vodě, o chlebu mě mořil celičké léto vězením a jako skrblík na mně spořil. Jak se mnou on, tak Pánbůh s ním! [4] 10/30/08

Villon – Závěť HTML <HTML> <HEAD>.....</HEAD> <BODY> Nedal mi ani groše půl a nemám, proč bych se mu kořil, rab jeho nejsem ani mul, a nijak si mě nevyšňořil. O vodě, o chlebu mě mořil celičké léto vězením a jako skrblík na mně spořil. Jak se mnou on, tak Pánbůh s ním! </BODY></HTML> 10/30/08

Nezávislost na prostředcích Kniha je zpravidla vysázena v TeX. Webovou stránku vidíme díky tomu, že prohlížeč interpretuje značky HTML. Přesto uživatel vidí v zásadě stejný výsledek. Situace je podobná jako s hudbou. Noty jsou záležitostí autora skladby, interpretem orchestr. Uživatel noty nevidí, ale slyší „čisté umění“. Je zřejmé, že pokud programuji algoritmus generující báseň, jsem v zásadě ve stejné pozici jako hudební skladatel. 10/30/08

Ne jak, ale co Z výše uvedeného je zřejmé, že užité prostředky, ať jsou jakékoli, nemají vliv na to, zda je předmět uměním či nikoli. Důležité je, co jest výsledkem naší práce. Algoritmus, který bude generovat příkazy pro zvukovou kartu, vytvářet hudbu, může být uměleckým počinem. Důležitý je také záměr. Pokud chci být umělcem, pak musí být má umělecká činnost vědomá. 10/30/08

10/30/08 II. Umělecké slohy na internetu Wiki vs. Web 2.0

Wiki Wiki není jen Wikipedie, i když s jejím rozvojem bezprostředně souvisí. Je zajímavé, že „z ničeho nic“ vznikla neodkladná potřeba generovat neuvěřitelné množství encyklopedií na nejrůznější témata. Wiki se ukazuje jako velice jednoduše implementovatelná a snadno použitelná technologie, ale poptávka po této technologii je zbytečně přehnaná. 10/30/08

Wikipedie Staví na Wiki technologiích. O tom, proč zrovna ona uspěla s tématem, které by bylo ještě před deseti lety naprosto nezajímavé, se vedou spory. Stejně jako o tom, co vede lidi k práci zadarmo a anonymně. Je to plod Aristetolovské filosofie uvězněné v duších křesťanské civilizace, nebývalá potřeba altruismu nebo něco zcela jiného? 10/30/08

Web 2.0 Téměř vše musí být web 2.0; ale nikdo neví co to znamená. Je potřeba být interaktivní a nabídnout zaoblená tlačítka. Ideálně i nějakou komunitu (MySpace, Facebook, Netvibes, Písmák, GUG,...). Web 2.0 byl marketingový imaginární název, který je dnes ale běžně používaným technickým pojmem. 10/30/08

Protiklady se přitahují Wikipedie je téměř opakem web 2.0 : usedlé písmo, hranatý vzhled, jednoduchá tlačítka. S trochou nadsázky lze říci, že Wikipedie je gotika a web 2.0 baroko. Společný mají snad jen sociální rozměr. Přesto existuje celá řada webů, které kombinují oba přístupy. 10/30/08

Několik postřehů Zatímco fresky v chrámech tvořily z většiny anonymní umělci, Wikipedii tvoří anonymní odborníci. Je zajímavé, že v globalizovaném světě internetu existuje silně konvergující proudy. Podobně, jak tomu dříve bývalo v umění. Umělecké kruhy a školy jsou nahrazovány online komunitami. 10/30/08

Mashup Při tvorbě Mashup u celé řady nástrojů dochází ke snížení programování na naprosté minimum. Jedná se v podstatě o otázku nápadu a kompozice, nikoli o technologickou složitost (jistě ne ale všechny(!)). Tvorba je ne nepodobna kolážím, jen s dynamicky proměnným obsahem. Míchanice obecně má tedy dvě možné roviny významu: tu funkční, ale často také estetickou. 10/30/08

Mashup - příklad Příkladem může být Flickrvision [5]. Ten ukazuje na mapě od Google nové fotografie nahrané na Flickr. Můžeme vést diskusi o kvalitě jednotlivých obrázků, ale výsledkem není nic jiného než foto koláž, jejíž jednotlivé části se zobrazují (a zase mizí) postupně. 10/30/08

Wikipedisté a stavitelé chrámů Budování encyklopedie a stavba chrámu je činnost relativně podobná. Výsledek záleží na velké spoustě anonymně vykonané práce. Téměř nikdo neví, kdo postavil ten který kousek sloupu, stejně jako nikdo neví, kdo napsal tento kousek hesla. Výsledný dojem je dobrý, jen pokud žádná z viditelných částí není nekvalitně provedená. Vzniká zde silný pocit spoluzodpovědnosti. 10/30/08

Open source programátoři Jsou na tom ještě „hůře“ než wikipedisté. Pochlubit se, že jsem napsal tento text je někde možné, ale říci, že z mé ruky pocházel základ sta řádků, z nichž reálně již nic neexistuje, je ještě horší. Často je zde relativně malé ocenění práce (vyhrál někdy GIMP nějaký test? Kolik je známých programátorů ?). A opět žádný hmotný zisk. Programovat open source je tedy otázka osobní hrdosti a altruismu (?). 10/30/08

Proč? Asi jedna z nejtíživějších a nejhůře zodpověditelných otázek je, proč básník píše poezii, programátor se moří s algoritmem nebo malíř přemlouvá plátno, aby vydalo obraz blízký jeho představě. Běžně hovoříme o nějaké vnitřní potřebě či touze, ale nejsme si příliš jistí tím, co to vlastně je. Touha po slávě? A co na to anonymní umění? Altruismus? Není zde rozpor s evoluční biologií? 10/30/08

Síla komunity Je zajímavé, že kultura posledních dvou set let spěje k individualismu, ale současně se umění daří většinou s podporou lidského společenství. Na internetu (českém) nalezneme velké množství básní na Písmák či Liter, ale jen velmi vzácně někde „mimo“. U programování je věc spojena s možností specializace na určitý segment programové tvorby, ale zřejmě i zde je důležité vědomí příslušnosti k určité společenské skupině. 10/30/08

Literatura a odkazy [1]Heslo „umění“ na Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Um%C4%9Bn%C3%AD [2] Milan Knížák, http://kultura.idnes.cz/vytvarneum.asp?c=A080509_141011_vytvarneum_efl [3] Robert Chudý, Umění v "laické" společnosti: http://www.ffa.vutbr.cz/~lukasb/rgb/rozhovory/umeni_v_laicke_spol.htm [4] Francois Villon, Balady, Nibiru 2007 [5] http://flickrvision.com/ 10/30/08

10/30/08 Děkuji za pozornost.

Programátor umělec

More Related Content

More from Michal Černý (20)

Programátor umělec